58 CO 54/2022-203 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně zamítl žalobu s návrhem, aby žalovanému byla uložena povinnost zdržet se užívání a provozování doménového jména [webová adresa], a aby žalovanému byla uložena povinnost provést změnu registrace subjektu držitele doménového jména [webová adresa] tak, aby jako držitel doménového jména [webová adresa] byl zapsán žalobce místo žalovaného (výrok I.). Žalobci uložil povinnost zaplatit žalovanému na náhradu nákladů řízení [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám jeho advokáta (výrok II.). 2. Rozhodl v řízení, v němž se žalobce domáhal uložení povinnosti žalovanému jednak zdržet se užívání a provozování doménového jména [webová adresa] a jednak provést změnu registrace subjektu držitele doménového jména [webová adresa] na žalobce s tvrzením, že je zapsán do spolkového rejstříku Městského soudu v Praze a je spolkem (dříve občanským sdružením), žalovaný byl zakládajícím členem spolku, ke dni [datum] ze spolku vystoupil. Zakládajícími členy bylo rozhodnuto o zřízení internetové domény [webová adresa], která měla sloužit k rozšiřování povědomí o metodě antropologické biotypologie. Jejím založením a správou byl pověřen žalovaný jako IT specialista, a to ústně ředitelem spolku [jméno] [jméno]. Doména [webová adresa] byla registrována dne [datum] na jméno žalovaného, avšak měla být vedena na účet spolku. Ve stejné době byla zaregistrovaná i druhá doména [webová adresa]. Obsah zveřejňovaný na stránkách domény [webová adresa] odpovídal až do vystoupení žalovaného odsouhlaseným návrhům členů spolku. Žalovaný vystupoval při registraci domény [webová adresa] jako nepřímý zástupce žalobce, doména měla sloužit k propagaci jeho cílů a činnosti spolku. Žalovaný dosud ani přes opakované výzvy nepřevedl doménu [webová adresa] na žalobce, přestože není oprávněn ji užívat, neboť byl v rozhodné době pouze pověřen jejím založením a správou ve prospěch žalobce. Navíc tuto využívá k poškozování žalobce a šíření nepravdivých a nepodložených informací. 3. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby, namítl, že neobdržel žádné ústní pověření od [jméno] [jméno] k registraci doménového jména [webová adresa]. Registrace této domény byl nápad žalovaného a provedl ji bez jakéhokoliv pověření nebo žádosti kohokoliv ze spolku. Až po registraci této domény navrhl žalobci, že by ji mohli společně využívat k propagaci typologických služeb, které poskytoval [jméno] [příjmení], jemuž žalobce vytváří zázemí. Žalovaný po celou dobu hradí a hradil doménu [webová adresa] ze svých finančních prostředků a je jejím oprávněným uživatelem, k čemuž žalobce neměl až do doby vystoupení žalovaného ze spolku žádné výhrady. Žalovaný dále uvedl, že v současné době je doména využívána pro přesměrování na článek o [jméno] [příjmení]. 4. Soud I. stupně ve věci samé rozhodl rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 20 C 133/2016-82, kterým zamítl žalobu na určení, že vlastníkem věci, doménového jména [webová adresa], je žalobce a žalobci uložil povinnost zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení. Usnesením Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 58 Co 350/2019-105 byl rozsudek soudu I. stupně zrušen a věc byla vrácena prvostupňovému soudu k dalšímu řízení. Odvolací soud vyložil, že žalobce se původně domáhal jednak zdržovacího nároku, tento byl schopen projednání, nebylo tak na místě vést žalobce k doplnění žalobního požadavku a jednak požadoval přeregistraci doménového jména. Prvostupňový soud vedl žalobce k opravě žalobního požadavku mj. v tom směru, zda se domáhá určení, že je vlastníkem věci – doménového jména [webová adresa]. Takto formulovaná výzva k odstranění vady žalobního petitu mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Právo k doméně není vlastnickým právem, neboť nejde o věc v právním smyslu, ale jde o smluvně získané právo soukromoprávní povahy. V návaznosti na vyjádřený názor odvolacího soudu prvostupňový soud vedl žalobce k doplnění žalobního požadavku a připustil změnu žaloby výše uvedeného znění. 5. Soud I. stupně po provedení listinných důkazů a výpovědí svědků (odst. 9 až odst. 28 napadeného rozsudku) zjistil následující skutkový stav věci, za nejpodstatnější je nutno zrekapitulovat, že žalobce, Občanské sdružení Melius, z. s., [IČO] (dále i,,OSM“) je spolkem zapsaným dne [datum] ve spolkovém rejstříku vedeném Městským soudem v Praze oddíl L, vložka [číslo] s datem vzniku [datum] dle zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, pod názvem Občanské sdružení Melius. Předmětem činnosti žalobce je mimo jiné zvyšování veřejného podvědomí o tzv. metodě antropologické biotypologie. Žalovaný byl jeden ze zakládajících členů žalobce. Doménové jméno [webová adresa] je registrováno a aktivní od [datum], jeho držitelem je žalovaný a určeným registrátorem [právnická osoba] Doménové jméno [webová adresa] je registrováno od [datum], jeho držitelem je žalobce a určený registrátor [právnická osoba] Doménu [webová adresa] zaregistroval na své jméno žalovaný dne [datum]. Od roku [rok] byly webové stránky [webová adresa] plněny obsahem, na kterém se dohodli členové žalobce, žalovaný jako správce vkládal obsah na tyto stránky. Dne [datum] žalovaný na své jméno zaregistroval doménu [webová adresa], byl také správcem této domény a obsah těchto webových stránek odpovídal obsahu, na kterém se shodli členové žalobce. Žalovaný platil za obě domény poplatek. Správou domény byl následně pověřen Ing. Mgr. [jméno] [příjmení], který od žalovaného dne [datum] obdržel přístupové údaje. Ke dni [datum] žalovaný ukončil své členství. Poté žalovaný na žalobce převedl doménu [webová adresa], doménu [webová adresa] žalovaný odmítl na žalobce převést. 6. Soud I. stupně s odkazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 23 Cdo 3407/2010 vyložil, že doménové jméno není v právním řádu České republiky nijak upraveno. Jedná se o slovní či jiné vyjádření kódové technické identifikace počítače. Není věcí v právním slova smyslu a právo k ní není právem vlastnickým nýbrž toliko právo soukromoprávní povahy získané smluvně. Zároveň není možné, aby soud rozhodl o povinnosti převést doménové jméno na jinou osobu, resp. ho přeregistrovat. Je možné nařídit pouze odregistraci. Nárok na odstranění závadného stavu má směřovat především k obnovení původního stavu, čehož by mělo být dosaženo rozhodnutím soudu o uložení povinnosti odhlásit u registrátora pro sebe zaregistrovanou doménu a nikoliv nad rámec odstraňovacího nároku rozhodnutím soudu uložit povinnost převést doménu. 7. Soud I. stupně uzavřel, že pokud se žalobce domáhal žalobním návrhem po žalovaném uložení povinnosti zdržet se užívání a provozování doménového jména [webová adresa] s tvrzením, že žalovaný není jeho oprávněným uživatelem, protože se na jeho registraci shodli zakládající členové žalobce a tito pověřili žalovaného k jeho registraci a správě, pak v této části není žaloba důvodná. Žalobce neunesl důkazní břemeno ohledně tvrzení, že žalovaný byl pověřen k zaregistrování domény. Nebylo prokázáno, že se zakládající členové žalobce před jeho založením na základě dohody pověřili (spolu s její správou) žalovaného k registraci domény pro žalobce; v této souvislosti poukázal na rozpor v tvrzení samotného žalobce a rozpor ve výpovědi svědků. Žalobce sám uvedl, že k pověření žalovaného mělo dojít na základě ústního pokynu [jméno] [jméno]. Svědek [jméno] [příjmení] uvedl, že zaregistrovat doménu [webová adresa] byl nápad zakládajících členů žalobce, konkrétně [jméno] [jméno] a [jméno] [příjmení], svědek [jméno] [příjmení] uvedl, že o tom bylo rozhodnuto členy žalobce a svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] vypověděla, že to vyplynulo z příprav k založení žalobce. Žalobce, respektive jeho zakládající členové, v případě, že by žalovaného k registraci domény pověřili na základě jejich kolektivního rozhodnutí, museli si být vědomi, že nebude zaregistrována na jméno žalobce, neboť tak učinili právě proto, že v té době žalobce neměl právní osobnost. Pokud jde o zápisy z valných hromad a zasedání členů vedení žalobce z roku 2006 a 2007, pak z těchto listin dle závěru prvostupňového soudu nevyplývá, že žalobce, resp. jeho členové, pověřili žalovaného nebo se dohodli na tom, že [jméno] [jméno] pověří žalovaného k tomu, aby zaregistroval doménové jméno [webová adresa] na účet žalobce. Dopis ze dne [datum], obal knih a kopie pozvánek toliko prokazují, že za dobu členství žalovaného byly tyto webové stránky užívány pro propagaci služeb žalobce, potažmo [jméno] [příjmení]. Soud I. stupně uzavřel, že oprávněným držitelem doménového jména [webová adresa] je žalovaný, když tento provedl registraci tohoto doménového jména na své jméno a nebylo prokázáno, že tak měl učinit na účet či na jméno žalobce. 8. Nad rámec soud I. stupně vyložil, že jelikož doménové jméno není zkratkou firmy ani zněním firmy žalobce či obdobného označení, které by vykazovalo shodné znaky s názvem žalobce, nemůže docházet při užívání této domény ze strany žalovaného k poškození jména žalobce. Nelze tak předpokládat, že by běžný spotřebitel takové znění do