62 CO 344/2022-96 — Městský soud v Praze

1. Soud I. stupně shora označeným rozsudkem ze dne [datum] zamítl žalobu o určení, že paní [jméno] [příjmení], [datum narození], zemřelá dne [datum], posledně bytem [adresa], [část obce], byla ke dni své smrti vlastníkem členského podílu v bytovém [anonymizováno] [příjmení] [jméno] [příjmení] [jméno] [příjmení] 6, [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo], spojeným s užívacím právem k bytu [číslo] o velikosti 2+1 s příslušenstvím, který se nachází ve 4. podlaží domu [adresa] na adrese [adresa], [PSČ] [obec a číslo] (výrok I.), uložil žalobci povinnost zaplatit 1. žalovanému náklady řízení ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci rozsudku na účet právní zástupkyně 1. žalovaného (výrok II.), a konečně uložil žalobci povinnost zaplatit 2. žalované náklady řízení ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci rozsudku na účet právní zástupkyně 2. žalované (výrok III.). 2. Rozhodl tak o žalobě, kterou žalobce odůvodnil tím, že je synem paní [jméno] [příjmení], narozené dne [datum], zemřelé dne [datum], která byla členkou bytového družstva [příjmení] [jméno] [příjmení] [jméno] [příjmení] 6. K členství v [anonymizováno] se vázalo právo nájmu k družstevnímu bytu [číslo] o velikosti 2+1 s příslušenstvím, který se nacházel ve 4. podlaží domu [adresa] na adrese [adresa], [část obce]. [příjmení] [jméno] [příjmení] jako převodce, uzavřela dne [datum] 2. žalovanou, svou dcerou, a [jméno] [příjmení], svým zetěm, [datum narození], jako nabyvateli [anonymizováno] převodu práv a povinností spojených s členstvím v [anonymizována dvě slova] [ulice] ulice [obec a číslo], ve které se konstatuje, že převodce touto dohodou převádí svá členská práva a povinnosti, včetně práva nájmu k bytu [číslo] o velikosti 2+1 s příslušenstvím, který se nachází ve 4. podlaží domu [adresa] na adrese [obec a číslo] v [anonymizováno] ulici na oba nabyvatele a dále na ně převádí svůj členský podíl v [anonymizováno]. Prohlášením vlastníka budovy ze dne [datum] byly v budově vymezeny jednotky a podíly na společných částech budovy a na pozemcích parc. [číslo] parc. [číslo] v k. ú, [část obce], obec Praha. Následně družstvo převedlo ve prospěch nabyvatelů smlouvou o převodu vlastnictví bytové jednotky ze dne [datum] vlastnické právo k předmětným nemovitostem. Byt byl v době podání žaloby zapsán na [list vlastnictví] pro k. ú. [část obce] u Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště Praha. Nabyvatelé dále převedli vlastnické právo k bytu ve prospěch1. žalovaného, svého syna a vnuka paní [jméno] [příjmení] darovací smlouvou ze dne [datum] Dohoda o převodu práv a povinností spojených s členstvím v [anonymizována dvě slova] [ulice] ulici [obec a číslo] ze dne [datum] byla uzavřena v režimu zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2007. Z dohody je dle žalobce patrné, že z ní žádným způsobem nevyplývají konkrétní práva a povinnosti spojená s členstvím v bytovém [anonymizováno], která měla být převedena, stejně jako z ní nevyplývá určení hodnoty družstevního podílu, stanovení úplatnosti či bezplatnosti převodu, ani dohoda o vzájemném vypořádání. Dle žalobce tak absentuje minimální obsah smlouvy vyžadovaný ust. § 269 odst. 2 obchodního zákona a jedná se o úkon, který ani nevznikl. Jestliže je nutné dohodu považovat za úkon, který nevznikl, nemohli nabyvatelé dle žalobce nabýt ani vlastnické právok členskému podílu v [anonymizováno] spojeném s užívacím právem k bytu [číslo] ani právo na uzavření smlouvy o převodu vlastnictví. Jako takoví tedy nabyvatelé nebyli dle žalobce oprávněni uzavřít družstvem smlouvu o převodu vlastnictví bytové jednotky ze dne [datum], tedy nenabyli řádně vlastnické právo k bytu, a toto vlastnické právo nemohli řádně převést darovací smlouvou ze dne [datum] ve prospěch 1. žalovaného. [příjmení] [jméno] [příjmení] tak zůstala dle žalobce až do dne své smrti vlastníkem členského podílu v bytovém [anonymizováno] [příjmení] družstvo [ulice] ulice [obec a číslo], spojeným s užívacím právem k předmětnému bytu [číslo]. V rámci dědického řízení nebyl uvedený členský podíl v [anonymizováno] projednáván. Žalobce spatřoval svůj naléhavý právní zájem na požadovaném určení ve skutečnosti, že je dědicem po své zemřelé matce, tedy po paní [jméno] [příjmení]. 3. Na základě zjištěného skutkového stavu se soud I. stupně nejprve zabýval žalovanými uplatněnou námitkou věci rozhodnuté a dospěl k závěru, že žalobcovo žalobní žádání není totožné se žalobou, projednávanou Krajským soudem v Praze pod sp. zn. [spisová značka], neboť v tamním řízení se žalobce domáhal určení neplatnosti dohody o převodu práv a povinností spojených s členstvímv [anonymizována dvě slova] [ulice] ulici [obec a číslo], uzavřené dne [datum] mezi [jméno] [příjmení], 2. žalovanou a jejím manželem [jméno] [příjmení] a určení, že jedinou členkou bytového družstva [příjmení] družstvo byla ke dni svého úmrtí paní [jméno] [příjmení], tedy žádání odlišného od žalobního petitu v tomto řízení. Dále soud I. stupně zkoumal naléhavý právní zájem žalobce na požadovaném určení. S odkazem na ust. § 80 o. s. ř., § 172 z. ř. s., § 189 odst. 1 z. ř. s. a § 193 odst. 1 z. ř. s. dospěl k závěru, že ust. § 189 odst. 1 z. ř. s. dopadá na situaci, kdy při projednání pozůstalosti vzniknou spory o aktiva pozůstalosti, ke kterým se podle tohoto zákonného ustanovení jako ke spornému majetku v řízenío pozůstalosti nepřihlíží. Ten, kdo tvrdí, že do aktiv pozůstalosti patří i další majetek, může své nároky uplatnit dle nalézacího soudu samostatnou žalobou, předpokládanou ust. § 189 odst. 1 z. ř. s., a to i po právní moci rozhodnutí o pozůstalosti. Taková žaloba může dle soudu I. stupně znít, jde-lio nemovitosti, které se zapisují do katastru nemovitostí, na určení vlastnického práva dědice k této nemovité věci, a její formulace musí odpovídat konkrétnímu právu dědice, respektujícímu konečné rozhodnutí v pozůstalostním řízení. Současná úprava řízení o pozůstalosti, i vzhledem k ust. § 193 odst. 1 věty za středníkem z. ř. s., tak dle soudu I. stupně vylučuje dodatečné projednání sporných aktiv pozůstalosti, která se objeví po právní moci rozhodnutí o pozůstalosti. V uvedené souvislosti odkázal soud I. stupně na rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka] projednávané věci to dle nalézacího soudu znamená, že ačkoliv má žalobce naléhavý právní zájem na určení svého vlastnického práva, když na základě rozhodnutí v pozůstalostním řízení nabyl pozůstalost, nemůže mít naléhavý právní zájem na žalobou požadovaném určení, že předmětné nemovitosti byly ke dni smrti ve výlučném vlastnictví zůstavitelky, protože jde o sporné aktivum. Vzhledem k tomu, že nesprávně uplatněný žalobní petit nebyl kryt poučovací povinností soudu, soud I. stupně žalobu zamítl pro nedostatek naléhavého právního zájmu žalobce na požadovaném určení. 4. Výrok o nákladech řízení mezi žalobcem a 1. žalovaným odůvodnil nalézací soud s odkazem na ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tím, že 1. žalovaný byl ve sporu úspěšný, a proto mu přiznal právo na náhradu nákladů ve výši [částka] sestávající z odměny advokáta za 3 úkony právní služby á [částka] úkonů právní služby v sazbě snížené o 20% za dva zastoupené, hotových výdajů za 3 úkony á [částka], hotových výdajů za 5 úkonů á [částka] a 21% DPH. 5. Výrok o nákladech řízení mezi žalobcem a 2. žalovanou odůvodnil nalézací soud s odkazem na ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tím, že 2. žalovaná byl ve sporu úspěšná, a proto jí přiznal právo na náhradu nákladů ve výši [částka] sestávající z odměny advokáta za 1 úkon právní služby á [částka], 5 úkonů právní služby v sazbě snížené o 20% za dva zastoupené, hotových výdajů za 1 úkon á [částka], hotových výdajů za 5 úkonů á [částka] a 21% DPH. 6. Proti rozsudku podal odvolání žalobce a uplatnil v něm odvolací důvody podle § 205 odst. 2 písm. c) a g) o. s. ř.. Žalobce má za to, že soud I. stupně nesprávně právně posoudil absenci naléhavého právního zájmu na žalobcem požadovaném určení, když jej bez dalšího odůvodnění právně podřadil pod názorově ojedinělý rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], jehož odůvodnění opsal do odůvodnění napadeného rozsudku. Napadený rozsudek je tak neodůvodněný a nepřezkoumatelný. Dle žalobce je nepochybné, že dědic, který s nezařazením sporné majetkové položky do seznamu aktiv a pasiv pozůstalosti nesouhlasí, může své právo uplatnit žalobou ve sporném řízení. Ohledně způsobu uplatnění tohoto práva však v současnosti nepanuje dle žalobce v právní praxi shoda. Podle názoru žalobce se v odborné literatuře objevují názory, že i za současné praxe se budou majetkové spory řešit zejména prostřednictvím žaloby na určení vlastnického práva zůstavitele k datu úmrtí, jejíž úspěšné uplatnění následně odůvodní zahájení dodatečného projednání pozůstalosti ohledně majetku, jehož spornost byla v soudním řízení odstraněna. Krajský soud v Praze v rozhodnutí sp. zn. [spisová značka] dochází dle žalobce k závěru, že za současných právních předpisů již ne