62 CO 348/2022-288 — Městský soud v Praze

1. Soud I. stupně shora označeným rozsudkem ze dne [datum] zamítl žalobu ohledně požadavku žalobce na snížení výživného ve výši [částka] měsíčně, stanoveného rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 4, ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], s tím, že by se tato vyživovací povinnost snižovala s účinností od [datum] na částku [částka] měsíčně, kterou by otec byl povinen zasílat vždy do každého 15tého dne v měsíci předem, k rukám žalované (výrok I.), a uložil žalobci povinnost zaplatit žalované na náhradě nákladů soudního řízení částku [částka], ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právní zástupkyně žalované [příjmení] [jméno] [příjmení], advokátky (výrok II.). 2. Rozhodl tak o žalobě, kterou se žalobce domáhal snížení výživného pro svou zletilou dceru s odůvodněním, že rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 4 z [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], byla schválena dohoda rodičů, na základě které bylo výživné, pro tehdy nezletilou žalovanou, naposledy stanovené rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 4, č. j. [číslo jednací], ze dne [datum rozhodnutí], částkou [částka] měsíčně, počínaje dnem [datum] zvýšeno na částku [částka] měsíčně. Na straně žalobce došlo dle žalobce ke změně poměrů, neboť byl po dobu 4 měsíců bez práce, v [země] pracoval až od [anonymizováno] [rok], proti žalobci byla rovněž vedena v [země] exekuce pro neplacení výživného ve výši přesahující [částka], má vyživovací povinnost k dalším dvěma nezletilým dětem. Žalobce žalobou požádal, aby výživné bylo sníženo na částku [částka] měsíčně. Při posledním jednání soudu dne [datum] zástupce žalobce navrhl, aby soud výživné ve výši [částka] stanovené rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], snížil s účinností od [datum] na částku [částka] měsíčně. 3. Na základě zjištěného skutkového stavu soud I. stupně uzavřel, že žalobce neprokázal, že od posledního rozhodnutí soudu z [anonymizováno] [rok] došlo na jeho straně k zásadní změně poměrů, respektive, že by došlo k jakékoliv, byť i méně výrazné změně poměrů. Pokud byl žalobce v období 4 měsíců v roce [rok] bez práce, bylo dle soudu I. stupně prokázáno, že žalobce bral podporu v nezaměstnanosti ve výši 70% platu, a tato okolnost dle nalézacího soudu neznamená, že by bylo možné jen z tohoto důvodu a takovým způsobem žalobě vyhovět a snížit vyživovací povinnost žalobce vůči zletilé dceři. Exekuce byla proti žalobci vedena pro dlužné výživné ve výši přes [částka]. Dle soudu I. stupně by bylo absurdní, aby tato okolnost měla znamenat změnu poměrů u žalobce, aby mohl důvodně žádat snížení vyživovací povinnosti, neboť by se tak stalo na základě porušení povinnosti žalobce plnit svou vyživovací povinnost. Pokud žalobce poukazoval na své další dvě nezletilé děti, k těmto bylo přihlédnuto dle nalézacího soudu již při posledním rozhodování soudu v [anonymizováno] [rok]. Ani stěhování z [země] do [země] není dle soudu I. stupně žádnou změnou poměrů, když je zřejmé, že příjem žalobce se naopak navýšil. Rovněž tak neodůvodňuje dle soudu I. stupně snížení vyživovací povinnosti skutečnost, že manželka žalobce zatím nesehnala práci u orgánů Evropské unie, když není zřejmé, zda sháněla i jinou práci. Okolnost, že žalobce převedl v minulosti na matku žalované nemovitosti v [země], které následně matka žalované zpeněžila, není dle nalézacího soudu rovněž nikterak novou okolností. Věk žalované nasvědčuje dle soudu I. stupně tomu, že má právo studovat na vysoké škole, přičemž nebylo tvrzeno a prokázáno, že by se studiem chtěla vyhýbat práci. V řízení bylo dle soudu I. stupně prokázáno, že žalovaná má závažné neurologické postižení, se kterým se dlouhodobě léčí, a tvrdí-li společně se svojí matkou, že finanční prostředky, kterými matka žalované disponuje, mohou žalované v budoucnu posloužit překonávat těžkosti, lze s tím dle nalézacího soudu souhlasit. Soud I. stupně odkázal na ust. § 915 odst. 1 o. z. a zdůraznil, že životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Žalovaná žijící v [země] v bytě o rozměrech 56 m2 se svojí matkou, která disponuje [anonymizováno] let starým vozidlem, přičemž je odkázána na výživné od matky a otce, nemá dle soudu I. stupně srovnatelnou životní úroveň s otcem, který žije v [anonymizováno] v pronajatém rodinném domku, koupil si dvě luxusní vozidla, pobírá v současné době [částka] měsíčně a disponuje akciemi, které mají hodnotu několika milionů korun. Dle soudu I. stupně tak nebyly prokázány skutečnosti pro snížení výše výživného při neprokázání změny poměrů žalobce od posledního rozhodnutí soudu v [anonymizováno] [rok]. Dle nalézacího soudu bylo naopak prokázáno, že ke změně poměrů došlo na straně žalované, neboť v roce [rok] bylo žalované 17 let a studovala střední školu, přičemž v současné době jde o 22letou studentku vysoké školy, jejíž výdaje se musely dle soudu objektivně zvýšit. 4. Výrok o nákladech řízení mezi žalobcem a žalovanou odůvodnil nalézací soud s odkazem na ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tím, že žalovaná byla ve sporu úspěšná, a proto jí přiznal právo na náhradu nákladů ve výši [částka] sestávající z odměny advokáta ve výši [částka] za [anonymizováno] úkonů právní služby, 11 paušálních náhrad po [částka] a 21% DPH. 5. Proti rozsudku podal odvolání žalobce. Uvedl, že se soud vůbec nezabýval zásadní námitkou žalobce, že v roce [rok], kdy bylo rozhodováno o zvýšení výživného pro tehdy nezletilou žalovanou, došlo k dohodě o zvýšení výživného s tím, že žalobce bude hradit výživné ve výši [částka] a jeho tehdejší zaměstnavatel bude doplácet [částka]. V rozsudku to není explicitně uvedeno, ale soud dle žalobce konstatoval, že otec je povinen doplatit za 2 měsíce dluh ve výši [částka], který byl odvozen od příspěvku zaměstnavatele, a nikoli [částka], což by představovalo dluh za dva měsíce při výživném [částka]. Soud dle žalobce nebral do úvahy změnu poměrů na straně žalobce, ztrátu jeho zaměstnání a jeho manželky, náklady na stěhování do [anonymizováno], náklady na pronájem bydlení, náklady na novou školu jeho dvou synů. 6. V doplnění odvolání žalobce uvedl, že s ohledem na vyjádření žalované není zřejmé, jaké jsou její odůvodněné potřeby. Soud nevzal dle žalobce v potaz, že manželka žalobce nemá povinnost pracovat. Dále není dle žalobce zřejmé, proč si žalovaná nepožádala o invalidní důchod. Skutečnost, že se tím soud nezabýval, mohla vést dle žalobce k chybnému rozhodnutí. Soud se dle žalobce rovněž nezabýval, zda by si žalovaná nemohla brigádně přivydělávat. Žalovaná je dle žalobce nadstandardně finančně zajištěná, když výživné od žalobce, příspěvek zaměstnavatele žalobce a příspěvek na studium od zaměstnavatele žalobce dává v souhrnu částku [částka]. Žalobce navrhl, aby odvolací soud zrušil napadený rozsudek, nově stanovil výživné pro žalovanou s účinností od [datum] na částku [částka] měsíčně a zrušil povinnost žalobce uhradit žalované náklady řízení. 7. Žalovaná ve svém písemném vyjádření k odvolání žalobce a k doplnění odvolání uvedla, že má za to, že se soud I. stupně při rozhodování zabýval změnou poměrů na straně žalobce dostatečně. Jak vyplývá dle žalované z napadeného rozsudku, soud I. stupně se zabýval i údajnou dohodou mezi žalobcema matkou žalované, ke které mělo dojít v roce [rok], jejímž předmětem mělo být zvýšení výživného na [částka] měsíčně, kdy žalobcem mělo být hrazeno údajně pouze [částka] měsíčně a částka [částka] měsíčně měla být hrazena jeho tehdejším zaměstnavatelem. Skutečnost, že by byla mezi žalobcem a matkou žalované uzavřena taková dohoda, nevyplývá dle žalované ze žádných důkazů ani ze samotného rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 4 č. j. [číslo jednací], ze dne [datum rozhodnutí]. Z odůvodnění rozsudku ani ze samotného výroku dle žalované nevyplývá, že by součástí výživného měla být sociální dávka poskytovaná zaměstnavatelem žalobce anebo že by se povinnost žalobce hradit výživné v předepsané výši ponižovala o částku hrazenou ze strany zaměstnavatele žalobce. Při výpočtu doplatku dlužného výživného za měsíce září a říjen [rok] došlo dle žalované ke zjevné početní chybě, když dlužné výživné bylo počítáno při soudním jednání. Žalovaná současně v tomto směru poukázala na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR č. j. [číslo jednací], dle kterého nejsou rodinné dávky poskytované zaměstnavatelem součástí základního platu zaměstnance a nemohou být započteny k úhradě výživného. Příjem žalobce a jeho životní úroveň se dle žalované od posledního rozhodnutí soudu v roce [rok] zlepšily, když pracuje na vyšším pracovním postu s vyšším platem. Na straně žalované došlo ke zvýšení nákladů nejen v souvislosti s přestupem na vysokou školu. Žalovaná se ztotožnila s názorem soudu I. stupně, dle kterého není okolnost ztráty zaměstnání v období od června [rok] do [anonymizováno] [rok] natolik významná a dlouhodobá, aby byla důvodem pro snížení vyživovací povinnosti vůči žalované, a to v situaci, kdy mu byla vyplácena podpora ve výši 70% platu. V exekučním řízení se žalobce ocitl dle žalované z důvodu, že po dobu několi