62 CO 424/2021-502 — Městský soud v Praze

1. Soud prvního stupně shora označeným rozsudkem zamítl žalobu na zaplacení částky [částka] a žalobce zavázal k povinnosti zaplatit žalovanému na nákladech řízení [částka] představující náklady v rozsahu 54,42 % do tří dnů od právní moci rozsudku. Ve věci rozhodoval druhým rozsudkem poté, kdy jeho předchozí rozsudek ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 20 C 150/2019-382, kterým uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku [částka] do 15 dnů od právní moci rozsudku (výrok I.) a v téže lhůtě zaplatit částku [částka] (výrok II.), dále zamítl žalobu na uložení povinnosti žalovaného zaplatit žalobci částek [částka] (výrok III.), [částka] (výrok IV.), [částka] (výrok V.) a [částka] (výrok VI.) a žalobci uložil povinnost zaplatit žalovanému náklady řízení ve výši [částka] (54,42 %), byl k odvolání obou účastníků potvrzen ve výroku II. co do částky [částka] a ve výrocích III. a IV., ve výroku V. co do částky [částka] a výroku VI. co do částky [částka]. Zrušen byl ve výroku VI. ohledně částky [částka] a v nákladovém výroku VII. a v tomto rozsahu věc byla vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Odvolací soud shodně se soudem prvního stupně ve svém zrušujícím usnesení dovodil, že žaloba ohledně nároku žalobce na zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši [částka] a [částka] je nedůvodná s ohledem na to, že tyto nároky jsou promlčeny podle § 32 odst. 3 věta prvá zákona č. 82/1998 Sb. (dále jen odp. šk.). Ohledně žalobcova požadavku na náhradu majetkové újmy v podobě nákladů obhajoby odvolací soud dovodil, že žalobce neprokázal rozsah vzniku škody na své straně, když nedoložil, že odměny obhájců JUDr. [příjmení] a JUDr. [příjmení] skutečně uhradil. Odvolací soud nepřisvědčil ani argumentaci žalobce ohledně náhrady nákladů za cesty k JUDr. [příjmení] ve dnech 1. 10., [datum], [datum] a [datum]. 2. Ohledně žalobního nároku na zaplacení částky [částka] představující cestovné vlastním motorovým vozidlem k jednání soudu, odvolací soud souhlasil se závěrem soudu prvního stupně o tom, že nebylo prokázáno, že by žalobce v průběhu posuzovaného řízení požádal soud o souhlas k použití motorového vozidla podle § 30 odst. 2 jednacího řádu (vyhláška č. 30/1992 Sb.). K tomu ovšem dodal, že za tohoto stavu není důvodu pro to, aby mu nebyly přiznány alespoň skutečné a účelné cestovní výdaje hromadným dopravním prostředkem (usnesení Ústavního soudu ČR sp. zn. I. ÚS 2574/10 a IV. ÚS 3082/09). Soudu prvního stupně tak bylo uloženo se tímto nárokem žalobce zabývat z tohoto pohledu. 3. Soud prvního stupně v odůvodnění svého rozhodnutí pod body 4. a 5. uvedl požadavky žalobce na náhradu škody za cestovné tak, jak je žalobce specifikoval ve vyjádření ze dne [datum] a ze dne [datum]. Vyšel z toho, že podle žalobce cesty byly realizovány automobilem tovární značky Ford Focus, [registrační značka], o průměrné spotřebě 5,47 l nafty na 100 km, cesta [obec] – [obec] a zpět měří celkem 210 km a cesta [obec] – [obec] a zpět měří celkem 290 km. Žalobce vycházel z předpisů o cestovních náhradách tak, že sazba za užití vozidla za 1 km cesty činila v roce [částka], v roce [rok] a [částka], v roce [částka], v roce [částka], v roce [částka], stanovená průměrná cena za 1 litr nafty činila v roce [částka], v roce [částka], v roce [částka], v roce [částka], v roce [částka], v roce [částka]. Cestovné za cesty [obec] - [obec] a zpět proto činí v roce [rok] za jednu jízdu [částka], za 15 jízd [částka]; v roce [rok] za jednu jízdu [částka], za 17 jízd [částka]; v roce [rok] za jednu jízdu [částka], za 14 jízd [částka]; v roce [rok] za jednu jízdu [částka]; v roce [rok] za jednu jízdu [částka], za 5 jízd [částka]; v roce [rok] za jednu jízdu [částka]. Cestovné za jednu cestu [obec] - [obec] a zpět v roce 2018 činí [částka] Celkem tak cestovné činí [částka], čímž je i bez připočítání v žalobě zmíněného parkovného a jízdného MHD překročena v žalobě uplatněná částka. Co se týká náhrady škody v podobě nákladů obhajoby, v případě obhajoby žalobce obhájcem JUDr. [jméno] [příjmení] a JUDr. [jméno] [příjmení], úhrada právních služeb proběhla v hotovosti, zmínění obhájci však žalobci nepředložili potvrzení o platbách. Je však zjevné, že pokud by žalobce za právní služby jmenovaným obhájcům nezaplatil, zcela jistě by od plných mocí odstoupili a nezúčastňovali by se úkonů v trestním řízení. Dále žalobce uvedl, že od [datum] byl v rámci posuzovaného řízení zastupován JUDr. [jméno] [příjmení] a žalobce proto požaduje náhradu škody za právní úkony, které byly realizovány tímto právním zástupcem v době od [datum] do dvacátého [datum]. 4. V podání ze dne [datum] žalobce dále doplnil cestovné, které požadoval následovně: <b>Datum; procesní úkon; cesta k procesnímu úkonu; cesta k obhájci</b> [datum]; [částka] [datum]; [částka] [datum]; [částka] [datum]; [částka] [datum]; výslech (PČR); [částka]; [datum]; [částka] [datum]; [částka] [datum]; výslech (PČR); [částka]; [datum]; [částka] [datum]; [částka] [datum]; uzavření spisu (PČR); [částka]; [datum]; uzavření spisu (PČR); [částka]; [datum]; [částka] [datum]; [částka] [datum]; [částka] [datum]; nahlížení do spisu ([příjmení] [obec a číslo]); [částka]; [datum]; nahlížení do spisu ([příjmení] [obec a číslo]); [částka]; [datum]; [částka] [datum]; [částka] [datum]; [částka] [datum]; soudní jednání ([příjmení]); [částka]; [datum]; [částka] [datum]; [částka] [datum]; [částka] [datum]; soudní jednání ([příjmení]); [částka]; [datum]; [částka] [datum]; [částka] [datum]; soudní jednání ([příjmení]); [částka]; [datum]; [částka] [datum]; soudní jednání (MS [obec]); [částka]; [datum]; [částka] [datum]; [částka] [datum]; [částka] [datum]; soudní jednání ([příjmení]); [částka]; [datum]; [částka] [datum]; [částka] [datum]; [částka] [datum]; [částka] [datum]; soudní jednání ([příjmení]); [částka]; [datum]; soudní jednání ([příjmení]); [částka]; [datum]; [částka] [datum]; [částka] [datum]; [částka] [datum]; soudní jednání (MS); [částka]; [datum]; soudní jednání (MS); [částka]; [datum]; [částka] [datum]; [částka] [datum]; soudní jednání (MS); [částka]; [datum]; soudní jednání (MS); [částka]; [datum]; [částka] [datum]; [částka] [datum]; [částka] [datum]; [částka] [datum]; soudní jednání (NS); [částka]; 42 Celkem; [částka]; [částka] Součet částek činí [částka] ([částka] + [částka]). Jelikož v žalobě žalobce požadoval zaplacení částky [částka], rozdílnou částku [částka] žalobce vztahuje k cestě k prvnímu procesnímu úkonu, tj. k výslechu na policii dne [datum]. Na nákladech za cesty k procesním úkonům žalobce uplatnil částku [částka] ([částka] - [částka]), na nákladech za cesty ke konzultacím s obhájcem pak žalobce uplatnil částku [částka] (body 4. a 5. zkopírovány z rozsudku soudu prvního stupně – pozn. odvolacího soudu). 5. Poté, kdy byl předchozí rozsudek prvostupňového soudu zrušen odvolacím soudem, soud prvního stupně nařídil jednání na den [datum], k němuž se žalobce nedostavil s tím, že podáním ze dne [datum] navrhl„ zrušení ústního jednání“ z důvodu podání dovolání, které avizoval proti rozsudku odvolacího soudu ze dne [datum]. Soud prvního stupně této žádosti nevyhověl a při jednání dne [datum], k němuž se žalobce dostavil, jednal podle § 101 odst. 3 v jeho nepřítomnosti. Žalovaný se k tomuto jednání dostavil. Při jednání po zkonstatování dosavadního průběhu řízení a zjištění stanoviska poskytl žalovanému poučení podle § 119a a § 118b o. s. ř., a po přednesu závěrečného návrhu rozhodl napadeným rozsudkem. 6. V odůvodnění svého rozhodnutí prvostupňový soud uvedl, že náklady vynaložené na cestovné vlastním motorovým vozidlem v trestním řízení, v němž není rozhodováno o nákladech řízení účastníků, podléhají režimu § 30 odst. 2 vyhlášky č. 37/1992 Sb., jednacím řádu pro okresní a krajské soudy. Náhrada cestovného za cestu vlastním motorovým vozidlem je tak podmíněna předchozím souhlasem soudu, aniž by se rozlišovalo, o jaký druh řízení se jedná; je tedy nutno toto ustanovení aplikovat i na účastníky trestního řízení, v opačném případě by došlo k nerovnosti účastníků trestního a občanskoprávního řízení. Žalobce nepožádal o souhlas s použitím motorového vozidla k jednáním soudu v trestním řízení, avšak soud prvního stupně při vázanosti právním názoru odvolacího soudu se zabýval tím, jaké skutečné, účelné a hospodárné cestovní výdaje veřejným hromadným dopravním prostředkem žalobci v této souvislosti vznikly. K tomu zdůraznil zásadu břemene tvrzení a důkazního břemene, která stíhala žalobce. Protože se žalobce k jednání dne [datum] nedostavil a nedostal se ani jeho právní zástupce, nemohlo mu být odpovídající poučení podle § 118 o. s. ř. (správně zřejmě míněn § 118a o. s. ř. – pozn. odvolacího soudu) poskytnuto. Žalobce tak nedoplnil skutková tvrzení a v návaznosti na jejich doplnění nepředložil či nenavrhl odpovídající důkazy k jejich doložení. Soud prvního stupně proto žalobu jako neopodstatněnou ve zbývající části [částka] zamítl. 7. Výrok o nákladech řízení odůvodnil § 142 odst. 2 o. s. ř. Vyšel z toho, že žalobce kromě nároku na majetkovou újmu uplatnil zároveň