68 CO 282/2022-427 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně zamítl žalobu na uložení povinnosti odstranit vadu budovy číslo popisné 210, postavené na pozemku parcelní číslo st. 539 v katastrálním území Špičák, v podobě nevyhovujících spalinových cest tak, aby tyto vyhovovaly z hlediska provozní a požární bezpečnosti, a eventuálně zaplacení částky [částka] (výrok I) a rovněž i žalobu na uložení povinnosti odstranit vadu budovy číslo popisné 210, postavené na pozemku parcelní číslo st. 539 v katastrálním území Špičák, v podobě nevyhovující izolace rozvodů tepla tak, aby tato izolace odpovídala vyhlášce Ministerstva průmyslu a obchodu [číslo] Sb. ze dne [datum], kterou se stanoví podrobnosti účinnosti užití energie při rozvodu tepelné energie a vnitřním rozvodu tepelné energie a chladu, eventuálně zaplacení částky [částka] (výrok II). Žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku (výrok III) a zamítl žalobu ohledně požadavku na zaplacení částky [částka] s příslušenstvím (výrok [příjmení]). Nákladovými výroky (V až IX) rozhodl o náhradě nákladů řízení mezi účastnicemi navzájem a oběma uložil povinnost k náhradě nákladů státu. 2. Takto soud I. stupně rozhodl o žalobě, kterou se žalobkyně domáhala odstranění vad díla dle smlouvy ze dne [datum], spočívajících v nevyhovujících spalinových cestách a nevyhovujících izolacích rozvodů tepla, eventuálně poskytnutí slevy z ceny díla, a současně i zaplacení smluvní pokuty za prodlení s odstraněním vad díla v celkové výši [částka]. 3. Soud I. stupně vyšel ze zjištění, že účastnice spolu dne [datum] uzavřely smlouvu o dílo, jejíž součástí byly mimo jiné„ Příloha k nabídce – smlouva o dílo na projekt [příjmení] [jméno]“ a obchodní podmínky FIDIC (Fédération Internationale des Ingénieurs-Conseils), na projekt„ [příjmení] dvůr - II. Etapa“, kterou se žalovaná zavázala zajistit projektovou dokumentaci a výstavbu budovy [adresa] na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce]. Celé dílo bylo žalobkyni předáno dne [datum], o čemž byl sepsán„ Protokol o převzetí prací“. Dne [datum] účastnice podepsaly„ Prohlášení o dokončení díla [příjmení] dvůr - II. Etapa, [obec] - [část obce]“, v němž žalovaná prohlásila, že dílo je dokončeno, ale že existují vady a nedodělky, které nebrání užívání díla a podstatně neovlivňují použití stavby nebo jejich částí k zamýšlenému účelu a jejichž seznam je uveden v přílohách [číslo] tohoto prohlášení. Ty z nich, které byly uvedeny v příloze [číslo] se žalovaná zavázala odstranit ve zde uvedených termínech. [příjmení] jiné zde byly označeny i vady nedostatečné tloušťky izolací na rozvodech ve společných prostorách s termínem odstranění do [datum] a vada komínů s termínem odstranění do [datum]. Co se týče vad komínů, soud I. stupně vzal znaleckými posudky Ing. [jméno] a Ing. [příjmení] za prokázané, že provedení spalinových cest není bezpečné a vzniká riziko požáru. Z odborného vyjádření Ing. [příjmení] a Ing. [příjmení] pak zjistil, že vadné jsou i rozvody pro teplou vodu a vytápění, neboť izolace v některých místech (byty, suterén u bytu 01, úklidová komora, wellness strop, sklípek, chodba sklepy) je poddimenzovaná a chybí izolace armatur. 4. Na zjištěný skutkový stav soud I. stupně aplikoval zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ obch. zák.“), a jelikož žalovaná vznesla proti všem uplatněným nárokům námitku promlčení, zabýval se nejprve právě touto námitkou, kterou posuzoval dle § 393 odst. 2 a § 397 obch. zák. Vyšel z toho, že sama žalobkyně tvrdila, že záruční doba pro dílo byla stanovena na 5 let (podle smlouvy o dílo činila lhůta pro oznámení vad„ ostatních částí“ 5 let) a že k převzetí díla došlo dne [datum] (což bylo prokázáno i protokolem o převzetí prací z uvedeného dne). Žalobkyně vytkla vady komínů a izolací rozvodů teplé vody v prohlášení o dokončení díla ze dne [datum], a tedy v záruční době, která běžela od [datum] do [datum]. Došlo-li k oznámení vad dne [datum], pak čtyřletá promlčecí doba dle § 393 odst. 2 obch. zák. uplynula dnem [datum]. Žalobkyně však podala žalobu až dne [datum], a tedy až po marném uplynutí promlčecí doby. Za této situace soud I. stupně žalobu o nárocích z vadného plnění zamítl, aniž by se (pro nadbytečnost) zabýval námitkami žalované stran neurčitosti žalobního petitu, jakož i výší částek, které žalobkyně požadovala pro případ, že by odstranění vad nebylo možné. Pokud jde ale o smluvní pokutu, soud I. stupně zdůraznil, že v tomto případě se nejedná o právo z vadného plnění, nýbrž že jde o samostatný nárok z porušení smluvní povinnosti, ohledně něhož shledal námitku promlčení opodstatněnou jen zčásti. Žalobkyně se domáhala smluvní pokuty ve výši [částka] denně za každou jednotlivou vadu, a to v případě vady komínů za dobu od [datum] do [datum] a v případě vady rozvodů za dobu od [datum] do [datum]. Soud I. stupně dospěl k závěru, že nárok je v obou případech promlčen za dobu do [datum] (tedy za dobu, od níž do podání žaloby uplynuly více jak 4 roky), nikoliv ale za dobu od [datum] do [datum]. Z uplatněné částky [částka] tak žalobkyni přiznal částku [částka] (včetně požadovaného úroku z prodlení), a ve zbývající části žalobního požadavku žalobu (z důvodu promlčení) zamítl. 5. O nákladech řízení a nákladech spojených s uplatněním pohledávky rozhodl podle § 142 odst. 2 a § 148 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“) a podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 6. Proti tomuto rozsudku podaly odvolání obě účastnice. 7. Žalobkyně svým odvoláním brojila proti zamítavým výrokům o věci samé (ad I, II a [příjmení]) a akcesorickým výrokům o nákladech řízení. Dovolávala se smluvních ujednání účastnic ve smlouvě o dílo, včetně obchodních podmínek FIDIC (které mají svůj původ v praxi anglosaského práva, z čehož mohou pramenit některé problémy s jejich výkladem), a poukazovala na to, že záruční doba ve smyslu čl. 1 [číslo] podmínek FIDIC je„ lhůtou pro oznámení vad“, tedy dobou, po kterou byl žalovaný zavázán k odstranění vad díla, které žalobkyně během této lhůty vytkla. Žalobkyně převzala dílo dne [datum] a od tohoto dne běžela lhůta pro oznámení vad díla, jejíž konec připadl na [datum] (což je současně i den, kdy došlo k soudnímu uplatnění nároků z vad díla). Žalobkyně prokazatelně žalované vady díla spočívající ve vadně realizovaném systému spalinových cest a vadné izolaci rozvodů tepla v uvedené lhůtě (a sice dne [datum]) oznámila, žalovaná je ale do dnešního dne neodstranila, čímž porušuje svou smluvní povinnost. Dílo tak nelze mít (ve smyslu podmínek FIDIC) do dnešního dne za řádně zrealizované, a proto nemůže běžet ani jakákoliv záruční doba. Lhůta pro oznámení vad díla, resp. záruční doba dle čl. 1 [číslo] podmínek FIDIC, je totiž specifickým ujednáním dle podmínek FIDIC, které nepodléhá zákonným ustanovením obch. zák. ohledně záruky za jakost a ani navazujícím ustanovením upravujícím promlčení nároků ze záruky za jakost. Otázku promlčení tak soud I. stupně posoudil nesprávně, když na institut lhůty pro oznámení vad dle čl. 1.1.3.7 podmínek FIDIC nesprávně aplikoval příslušná ustanovení obch. zák. ohledně záruky za jakost. Žalobkyně navrhla, aby odvolací soud rozsudek soudu I. stupně změnil tak, že žalobě vyhoví, případně aby ho zrušil a věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení. 8. Žalovaná napadla odvoláním vyhovující výrok o věci samé (ad III) a akcesorické výroky o nákladech řízení. Namítala, že soud I. stupně nevzal zřetel na to, že v prohlášení ze dne [datum] se žalobkyně vzdala nároku na úhradu jakýchkoliv smluvních pokut, a proto měla být žaloba o zaplacení smluvní pokuty v celém rozsahu zamítnuta. Dále se soud I. stupně nevypořádal s její argumentací směřující k tomu, že se nejedná o vady díla, za které by odpovídala, a že proto neporušila žádnou povinnost, která by byla smluvní pokutou zajištěna. Konkrétně pak poukazovala na to, že žalobkyně byla přítomna celému provádění díla a převzala je s tím, že nevykazuje žádné vady, které by bránily jeho řádnému užívání. Co se týče realizace spalinových cest, žalovaná upozornila žalobkyni na nevhodnost jejího pokynu ohledně řešení krbů se společnými komíny, ta však na svém pokynu trvala a prohlásila, že je do budoucna nebude uplatňovat jako vadu díla. V dodatku smlouvy ze dne [datum] žalovaná předala žalobkyni soupis nevhodných pokynů a bylo ujednáno, že jakékoliv dopady vyplývající z těchto nevhodných pokynů půjdou k tíži žalobkyně; touto dohodou ze dne [datum] na sebe žalobkyně převzala rovněž odpovědnost za požárně bezpečnostní řešení stavby (tyto záležitosti byly plně v gesci projektanta žalobkyně [příjmení] [příjmení], jehož svědecký výslech spolu s výslechem Ing. [příjmení] ze společnosti, která dodávala komíny, žalovaná navrhla k důkazu, soud I. stupně jej ale odmítl provést). Žalovaná upozornila také na to, že tvrzení žalobkyně ohledně vymezení vad jsou zcel