70 CO 2/2022-111 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalovanému povinnost do tří dnů od právní moci rozsudku zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně částku [částka] s úrokem ve výši 5,99 % ročně od [datum] do zaplacení a ve výši 10 % ročně od [datum] do zaplacení (výrok I.) a dále povinnost ve stejné lhůtě zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně náhradu nákladů řízení ve výši [částka] (výrok II.). 2. Rozhodl tak o žalobě, kterou se původní žalobkyně, společnost [právnická osoba] (dříve pod názvem [právnická osoba]), domáhala na žalovaném zaplacení částky [částka] s příslušenstvím jako nesplacené části úvěru poskytnutého žalovanému v částce [částka], kterou dle úvěrové smlouvy [číslo] ze dne [datum] měl žalovaný spolu s úrokem ve výši 5, 99 % a poplatkem ve výši [částka] vrátit ve 45 měsíčních plátkách po [částka]. Z nich žalovaný uhradil pouze 37 splátek prostřednictvím 40 úhrad v celkové výši [částka], z nichž původní žalobkyně započítala částku [částka] na jistinu, částku [částka] na úrok a částku [částka] na smluvní pokutu. Protože od července 2019 přestal žalovaný přes výzvy úvěr hradit, žalobkyně úvěr dle článku 5 úvěrové smlouvy zesplatnila. 3. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby z důvodu, že žalobci nic nedluží, když celou předmětnou pohledávku v minulosti řádně uhradil. Učinil nesporným, že svůj souhlas s obsahem smlouvy projevil ve formě SMS kódu. 4. Soud prvního stupně vyšel ze zjištění, že původní žalobkyně, tehdy pod názvem [právnická osoba], s žalovaným uzavřela distančním způsobem prostřednictvím elektronických prostředků úvěrovou smlouvu, s jejímž obsahem vyjádřil žalobce souhlas SMS kódem. Na jejím základě poskytla žalovanému dne [datum] částku [částka]. Žalovaný souhlasil s tím, že vrátí celkovou částku [částka] obsahující i úrok 5,99 % ročně a poplatek [částka] v 45 splátkách po [částka] splatných k 20. dni v měsíci, nicméně od [datum] splátky nehradil. Výzvou ze dne [datum] vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě dluhu ve výši [částka] do 30 dnů od doručení výzvy a dne [datum] úvěr zesplatnila ve výši [částka]. Soud neuvěřil žalovanému, že by mu obsah smlouvy nebyl znám, když opak prokazují pravidelné splátky, kterými uvedený úvěr zpočátku ve správné výši hradil. Protože žalovaný neprokázal, že by nedoplatek úvěru v předmětné výši uhradil, soud prvního stupně žalobě jako důvodné vyhověl. Náklady řízení posoudil podle § 142 odst. 1 (byť nesprávně je uveden odstavec 2.) o. s. ř. 5. Žalovaný podal proti rozsudku včasné a přípustné odvolání, ve kterém namítl, že bylo porušeno jeho právo na spravedlivý proces, když žalovaný neměl možnost se vyjádřit k argumentům žalobkyně, která tyto zaslala soudu v poslední den lhůty. Dovolal se života v právním státě, ve kterém by neměla bojovat nebankovní amorální společnost se spotřebitelem, kdy soud kryje jednání žalobkyně, které je v rozporu s dobrými mravy a znamená pro žalovaného osobní bankrot. Při ústním jednání namítl, že soud prvního stupně nevyhověl jeho návrhu na provedení znaleckého posudku na spočítání RPSN a úroků, nebyl mu poslán protokol z jednání, jednalo se o formulářovou žalobu, tedy nebyly správně vypočítány náklady řízení a rozhodně zaplatil víc, než [částka]. 6. Žalobkyně s námitkami žalovaného uvedenými v odvolání nesouhlasila. Ztotožnila se se závěry soudu prvního stupně, že obsah smlouvy byl žalovanému znám, znal splátky i účet, na který bylo třeba je zasílat. Obranu žalovaného označila za nevěrohodnou a nedůvodnou. I přes poučení podle § 118a odst. 3 o. s. ř. žalovaný nedoložil, že předmětnou částku ve výši ke dni splatnosti uhradil. Navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek potvrdil. 7. Odvolací soud přezkoumal napadené rozhodnutí i řízení, které mu předcházelo, postupem podle § 212 a § 212a zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), a dospěl k závěru, že odvolání žalovaného není důvodné. 8. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2398 odst. 1 o. z. poskytne úvěrující úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 9. Podle § 1931 o. z. bylo-li ujednáno plnění ve splátkách a nesplnil-li dlužník některou splátku, má věřitel právo na vyrovnání celé pohledávky, pokud si to strany ujednaly. Toto právo může věřitel uplatnit nejpozději do splatnosti nejblíže příští splátky. 10. Nejprve se odvolací soud zabýval v odvolání žalovaného namítanou procesní vadou, která měla spočívat v nemožnosti reagovat na vyjádření žalobce. Ze spisu se podává, že při prvním jednání ve věci, dne [datum], byly k důkazu přečteny všechny žalobkyní doložené listinné důkazy, žalobkyně byla vyzvána dle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. k vyjasnění otázky, zda byla úvěrová smlouva předložena žalovanému v listinné podobě nebo na trvalém nosiči dat ve smyslu § 110 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., a také žalovaný byl dle uvedeného ustanovení vyzván k uvedení tvrzení a doložení důkazů ohledně částky, kterou žalobkyni uhradil, v kolika splátkách a v jaké výši. Oběma účastníkům byla k tomuto poskytnuta lhůta 60 dnů s posunem koncentrace řízení. Žalobkyně výzvě vyhověla podáním ze dne [datum], kde vysvětlila, že předmětná úvěrová smlouva byla po celou dobu trvání úvěrového vztahu uložena v profilu žalovaného, kam se ukládají všechny relevantní informace o úvěru, a jedná se o digitální trvalý nosič dat, do kterého se žalovaný mohl přihlásit přes e-mail a jím zvolené heslo, a takto byly všechny dokumenty k disposici žalovanému po celou dobu úvěrového vztahu až do data zesplatnění. Toto vyjádření bylo žalovanému doručeno dne [datum] a žalovaný se k němu vyjádřil dne [datum]. Sám žalovaný v uložené lhůtě výzvě soudu nevyhověl. Při dalším jednání ve věci dne [datum] bylo žalovanému nabídnuto smírné řešení sporu, kterého nevyužil. Žalovaným tvrzený návrh na provedení znaleckého posudku nebyl v protokolech o jednání ani v podáních žalovaného obsažen. 11. Za této situace tedy soud prvního stupně správně vycházel výlučně z listinných důkazů doložených žalobkyní, když žalovaný ani přes výzvu dle § 118a o. s. ř. žádná tvrzení ani důkazy ohledně plateb a řádné úhrady splátek úvěru neoznačil, tyto správně hodnotil a dovodil z nich správný závěr o existenci úvěrového vztahu mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným, výši dluhu, jeho splatnosti i o částkách tak, jak byly dle listinných důkazů zaplaceny. Co se týká vlastního uzavření smlouvy, pak potvrzení nabídky žalobce žalovaným formou SMS kódu je zcela v souladu s pravidly uzavírání tohoto typu smluv distančním způsobem, když celý postup podpisu smlouvy byl dostatečně zajištěn tak, aby smlouvu nemohl uzavřít nikdo jiný, než žalovaný. Pokud žalovaný ve svém odvolání namítá, že bylo porušeno jeho právo na spravedlivý proces tím, že mu nebylo umožněno se vyjádřit k doplnění tvrzení žalobkyně, pak z obsahu spisu je zřejmé, že poté, co žalobkyně k výzvě dle § 118a o. s. ř. podala ve stanovené lhůtě své vyjádření, toto bylo vzápětí doručeno žalovanému a ten dokonce na ně písemně reagoval. Tvrzený návrh žalovaného na provedení znaleckého posudku na spočítání RPSN a úroků z obsahu spisu nevyplývá a tento důkazní prostředek ani není potřebný, neboť výše úvěru i výše RPSN byla zřejmá z vlastní úvěrové smlouvy. Ze smlouvy o úvěru ze dne [datum], jíž odvolací soud zopakoval dokazování, jednoznačně vyplývá, že se jednalo o bezúčelový úvěr ve výši [částka] se sjednáním odměny za uzavření smlouvy ve výši [částka], s roční úrokovou sazbou 5,99 % a o výši RPSN 7,32 %, přičemž žalovaný byl srozuměn s tím, že pokud bude úvěr řádně splácet s datem poslední splátky dne [datum], zaplatí celkem [částka]. V uvedené smlouvě žalovaný rovněž potvrdil, že disponuje dostatečnými finančními zdroji, aby mohl uhradit své finanční závazky včetně závazků z této smlouvy, přičemž pravdivost jeho prohlášení prokazuje i skutečnost, že úvěr řádně splácel po dobu více než tří let od jeho sjednání. Které částky byly žalovaným skutečně uhrazeny, bylo prokázáno listinnými důkazy předloženými žalobkyní, při jejichž provedení žalovaný nic nenamítal. Je tak zřejmé, že odvolací námitky žalovaného nejsou způsobilé změnit právní hodnocení zjištěného skutkového stavu tak, jak bylo provedeno soudem prvního stupně a s nímž se odvolací soud ztotožňuje, proto rozsudek soudu prvního stupně jako věcně správný postupem podle § 219 o. s. ř. potvrdil. 12. Žalovaný se dovolal své nepříznivé finanční situace s tím, že je zaměstnán jako státní úředník s platem cca [částka], je živitelem dvou nezletilých dětí, jeho manželka je v současné době na mateřské dovolené a úhrada celé částky v soudem prvního stupně stanovené lhůtě tří dnů od právní moci