72 CO 200/2022-88 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku ve výši [částka], jako náhradu nemajetkové újmy způsobené nepřiměřenou délkou řízení, se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum] a z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, a žalobu zamítl co do částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení (výrok I.), rozhodl, že co do částky [částka] se řízení zastavuje (výrok II.) a uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce (výrok III.). 2. Soud prvního stupně takto rozhodl o žalobě, kterou se žalobce domáhal na žalované zaplacení žalované částky [částka] s příslušenstvím z titulu peněžitého zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nepřiměřenou délkou řízení ve věci služebního poměru žalobce, vedeného podle [ustanovení pr. předpisu], o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, před ředitelem [anonymizována čtyři slova] [země] a před náměstkem [anonymizováno] presidenta, respektive navazujícího soudního správního řízení. 3. Žalovaná nečinila sporným, že v posuzovaném případě došlo k nesprávnému úředními postupu v podobě nepřiměřené délky řízení, přičemž za odpovídající odškodnění považovala peněžité zadostiučinění ve výši [částka], které žalobci po zahájení řízení v této věci poskytla. Požadavek žalobce na poskytnutí peněžitého zadostiučinění nad rámec této částky považovala za nedůvodný a navrhovala, aby co do rozdílu mezi žalovanou částkou [částka] a poskytnutým zadostiučiněním [částka] byla žaloba zamítnuta. 4. Soud prvního stupně po provedeném dokazování vyšel zejména ze zjištění, že dne [datum] byl žalobce vyrozuměn o zahájení řízení ve věcech kázeňských pro podezření ze spáchání kázeňského přestupku podle [ustanovení pr. předpisu], o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ [ustanovení pr. předpisu]“). Rozhodnutím ředitele [anonymizována čtyři slova] ve věcech kázeňských ze dne [datum], [číslo] byl žalobce podle [ustanovení pr. předpisu] uznán vinným ze spáchání kázeňského přestupku tím, že dne [datum] v době od 8:00 do 13:00 hodin v rozporu s instruktáží [číslo] na daný den opustil jako velitel hlídky č. S [anonymizováno] druhého člena hlídky a tuto skutečnost nenahlásil žádnému odpovědnému příslušníkovi, čímž porušil [ustanovení pr. předpisu] ve spojení s [ustanovení pr. předpisu], za což mu byl uložen kázeňský trest odnětí služební hodnosti inspektor podle [ustanovení pr. předpisu] K odvolání žalobce ze dne [datum] první náměstek [anonymizována dvě slova] rozhodnutím ve věcech kázeňských ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] změnil výrok o vině v rozhodnutí služebního orgánu I. stupně co do popisu skutku, kterého se měl žalobce dopustit, a výrok o kázeňském trestu ponechal bez změny. Rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum]. Kázeňského přestupku se měl žalobce podle výše uvedeného rozhodnutí prvního náměstka [anonymizována dvě slova] dopustit tím, že dne [datum] v době od 8:00 do 13:00 hodin svévolně opustil jako velitel hlídky S [anonymizováno] služební obvod v prostoru mezinárodního letiště [obec] – [část obce], ve kterém měl dle instruktáže vykonávat službu a připojil se k hlídce S [rok], přestože ke změnám ve složení hlídek S [anonymizováno] a S [rok] výslovně nedal souhlas dozorčí [anonymizováno] ani nikdo z odpovědných vedoucích příslušníků. Dne [datum] bylo vydáno rozhodnutí prvního náměstka [anonymizována dvě slova] ve věcech služebního poměru [číslo jednací], kterým byly opraveny chyby v psaní v prvním rozhodnutí o odvolání. Právnímu zástupci žalobce bylo toto rozhodnutí doručeno dne [datum]. Proti rozhodnutí prvního náměstka [anonymizována dvě slova] podal žalobce dne [datum] správní žalobu k Městskému soudu v Praze. Jednání před soudem bylo nařízeno na [datum] Městský soud v Praze rozsudkem ze dne [datum], č. j. [číslo jednací] rozhodnutí prvního náměstka [anonymizována dvě slova] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] zrušil a věc vrátil odvolacímu orgánu k novému projednání a rozhodnutí. Rozsudek nabyl právní moci dne [datum]. Dne [datum] podal odvolací služební orgán kasační stížnost, kterou doplnil dne [datum], a zároveň požádal o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. Nejvyšší správní soud usnesením ze dne [datum], č. j. [číslo jednací] nepřiznal kasační stížnosti odkladný účinek. Rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne [datum], č. j. [číslo jednací] byla kasační stížnost zamítnuta pro nedůvodnost. Dne [datum] byl odvolacímu služebnímu orgánu doručen rozsudek Nejvyššího správního soudu a dne [datum] spis. Rozhodnutím prvního náměstka [anonymizována dvě slova] ve věcech kázeňských ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], bylo rozhodnutí ředitele [anonymizována čtyři slova] ve věcech kázeňských ze dne [datum], [číslo] zrušeno a řízení ve věcech služebního poměru bylo zastaveno. Rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum]. Dne [datum] žalobce podal u Ministerstvo vnitra žádost o náhradu nemajetkové újmy způsobené nepřiměřenou délkou uvedeného řízení a požadoval finanční zadostiučinění ve výši [částka]. 5. Po právní stránce soud prvního stupně věc posuzoval dle [ustanovení pr. předpisu], o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen zákon č. „82/1998 Sb.“). S poukazem na judikaturu Nejvyššího soudu a Ústavního soudu dospěl k závěru, že předmětné správní řízení spadá pod ochranu čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, a tudíž lze na danou věc aplikovat závěry vyplývající ze sjednocujícího stanoviska občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [stanovisko NS] (dále také jen„ stanovisko sp. zn. [stanovisko NS]“) a pro účely posuzování přiměřenosti délky řízení lze hledět na řízení vedené před správními orgány a následně před soudy jako na řízení jediné. Soud prvního stupně vyšel z toho, že celková doba posuzovaného řízení činila 6 let a necelých 8 měsíců, když řízení bylo zahájeno [datum] a skončilo [datum], tj. dnem právní moci rozhodnutí prvního náměstka [anonymizována dvě slova] ve věcech kázeňských ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], kterým bylo rozhodnutí ředitele [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] ve věcech kázeňských ze dne [datum], [číslo] zrušeno a řízení ve věcech služebního poměru bylo zastaveno. Vzhledem k tomu, že v řízení došlo k neodůvodněným průtahům, např. v trvání 3 let a necelých 8 měsíců v řízení o správní žalobě žalobce před Městským soudem v Praze, respektive v trvání 1 roku a 5 měsíců v řízení před Nejvyšším správním soudem, dospěl k závěru, že jeho celková délka byla nepřiměřená a bylo porušeno právo žalobce na projednání věci v přiměřené lhůtě. S ohledem na skutečnost, že délka řízení byla mnohonásobně delší, než by bylo možno s ohledem na okolnosti případu očekávat, dospěl k závěru, že v daném případě je namístě žalobci poskytnout zadostiučinění v penězích. Při stanovení jeho výše vyšel ze základní částky [částka] za první dva roky řízení a poté za každý další rok řízení, respektive [částka] za měsíc řízení, kterou navýšil o 10% a zohlednil tak, že žalobce přišel o možnost výkonu [anonymizováno], která pro něj byla zdrojem obživy, a že nemohl realizovat kariérní potup spojený se zvýšením služebního příjmu. Dospěl tak k výsledné výši odškodnění žalobce za celkovou délku řízení (6 let a 8 měsíců) ve výši [částka]. Vzhledem k tomu, že žalovaná již žalobci poskytla zadostiučinění ve výši [částka], shledal opodstatněným žalobou uplatněný nárok co do částky [částka] s příslušenstvím, odpovídající rozdílu mezi stanovenou částkou zadostiučinění a již poskytnutým zadostiučiněním. Ve zbytku žalobní nárok, tj. co do částky [částka] s příslušenstvím jako nedůvodný zamítl. Protože žalobce vzal žalobu zpět co do žalovanou poskytnutého plnění [částka], soud prvního stupně v souladu s [ustanovení pr. předpisu]“) řízení v rozsahu částečného zpětvzetí žaloby zastavil. O náhradě nákladů řízení pak rozhodl s poukazem na § 142 odst. 3 o.s.ř. tak, že žalobci přiznal plnou náhradu nákladů řízení, když výše přiznaného plnění závisela na úvaze soudu. 6. Žalobce podal odvolání do části výroku I. rozsudku soudu prvního stupně, v níž byl zamítnut jeho žalobou uplatněný nárok na zaplacení peněžitého zadostiučinění ve výši [částka] s příslušenstvím. Poukazoval na význam, které pro něj mělo posuzované řízení, a namítal, že soud měl tento význam zohlednit při stanovení výše peněžitého zadostiučinění navýšením základní částky odškodnění na částku [částka] za jeden rok řízení. Za relativizující a doslova za nemístné pak považoval vyjádření soudu prvního stupně o tom, že v době, kdy nemohl být příslušníkem [stát. instituce], nouzí netrpěl. Zdůraznil, že téměř sedm let nevěděl, zda se k výkonu svého povolání bude moci vrátit, on i jeho rodina