72 CO 334/2021-401 — Městský soud v Praze

1. Odvoláním napadeným rozsudkem soud I. stupně uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku [částka] s 10 % úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení (výrok I) a co do požadavku žalobkyně na zaplacení úroku z prodlení ve výši 10 % z této částky za dobu od [datum] do [datum] a dále na zaplacení částky [částka] s příslušenstvím žalobu zamítl (výroky II, III, IV a V). Prvostupňový soud rovněž rozhodl, že žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši [částka] (výrok [příjmení]). 2. Takto soud I. stupně rozhodl o žalobě, kterou žalobkyně odůvodnila tvrzením, že rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 28 Co 330/2013-678, který byl poté rozsudkem Nejvyššího soudu zrušen, jí vznikla majetková újma ve výši [částka] (odpovídající nákladům, které zaplatila v exekučním řízení navazujícím na zmíněný nezákonný rozsudek) a také nemajetková újma ve výši [částka], a nesprávným úředním postupem soudu spočívajícím v chybných úkonech předcházejících zmíněnému nezákonnému rozhodnutí jí vznikla nemajetková újma ve výši [částka]. 3. Ze shodných tvrzení účastnic řízení a na podkladě provedeného dokazování soud I. stupně zjistil, že Bytové družstvo [ulice] 7 a 9 žalobou podanou u Obvodního soudu pro Prahu 6 dne [datum] proti čtyřem žalovaným, mezi nimiž byla i žalobkyně (v postavení čtvrté žalované), zahájilo řízení vedené pod sp. zn. 10 C 169/2005 o zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. Dále soud I. stupně popsal průběh tohoto řízení s tím, že rozsudkem zmíněného soudu ze dne [datum], ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 28 Co 330/2013-678, byla žalobkyni uložena povinnost zaplatit žalujícímu družstvu částku 624 002, [částka] s příslušenstvím. Vedením exekuce na základě takto vzniklých exekučních titulů byl pověřen exekutor Exekutorského úřadu Hradec Králové JUDr. Ing. [jméno] [příjmení], který v exekučním řízení vedeném pod sp. zn. [spisová značka] vydal exekuční příkazy, jimiž omezil žalobkyni v dispozici s jejím majetkem (pro částku [částka]). Dne [datum] žalobkyně navrhla odklad a částečné zastavení exekuce, přičemž svůj návrh doložila znaleckým posudkem Ing. [jméno] [příjmení], který ohodnotil její nemovitý majetek částkou přesahující [částka]. Předmětná exekuce byla proto usnesením soudního exekutora ze dne [datum] částečně zastavena a částečně odložena (do rozhodnutí dovolacího soudu o podaném dovolání). Rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne [datum] pak byl rozsudek odvolacího soudu změněn a žaloba byla zamítnuta. K úplnému zastavení exekuce poté došlo usnesením soudního exekutora ze dne [datum]; ve spojení s usnesením Městského soudu v Praze ze dne [datum] pak došlo k rozhodnutí o nákladech řízení. Dále soud I. stupně zjistil, žalobkyně dne [datum] požádala žalovanou o náhradu škody ve výši [částka] a poskytnutí zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši [částka], které jí měly vzniknout v důsledku předmětného nezákonného rozhodnutí, na což žalovaná reagovala stanoviskem ze dne [datum], jímž sdělila žalobkyni, že předmětnou žádost považuje za důvodnou pouze částečně a proto poskytla žalobkyni konstatování, že zmíněným nezákonným rozhodnutím bylo porušeno její právo, finanční plnění jí však poskytnout odmítla. 4. Tato skutková zjištění soud I. stupně následně právně posoudil podle § 1, § 2, § 5, § 7 odst. 1, § 8 odst. 1, § 13, § 31 a § 31a zákona č. 82/1998 Sb., odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, a dospěl k závěru, že žalobkyni náleží pouze náhrada nákladů, které vynaložila na své zastoupení JUDr. [jméno] [příjmení] v exekučním řízení navazujícím na rozsudek Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 28 Co 330/2013-678, jenž nabyl právní moci a poté byl rozsudkem Nejvyššího soudu zrušen, tj. na který je třeba hledět jako na nezákonný. Soud I. stupně proto přiznal žalobkyni náhradu škody ve výši [částka] (za tři úkony právní služby jejího advokáta, a to za převzetí věci, sepis návrhu na částečné zastavení exekuce a poté na její úplné zastavení). Úrok z prodlení z uvedené částky pak soud I. stupně přiznal žalobkyni od [datum], protože k marnému uplynutí šestiměsíční lhůty dané § 15 odst. 2 zákona 82/1998 Sb., v jejímž průběhu mohla žalovaná nárok žalobkyně uspokojit, došlo dne [datum] (nárok žalobkyně byl u žalované uplatněn dne [datum]). Náhradu škody za znalecký posudek, jímž ve zmíněném exekučním řízení žalobkyně prokazovala hodnotu svého nemovitého majetku, však soud I. stupně shledal jako nedůvodný, a to pro absenci příčinné souvislosti mezi tvrzenou škodou a nezákonným rozhodnutím. Nárok na zadostiučinění nemajetkové újmy, kterou měla žalobkyně utrpět v důsledku zmíněného nezákonného rozhodnutí ve výši [částka], soud I. stupně shledal rovněž jako nedůvodný, protože žalobkyně své tvrzení o vyšší míře úzkosti, ponížení a frustrace, které se u ní měly rozvinout pouze a jen vydáním nezákonného rozhodnutí, neprokázala (prokázána byla pouze její úzkost a nejistota ohledně výsledku hodnoceného řízení, která však již byla odškodněna). A za neopodstatněný pak soud I. stupně shledal také požadavek žalobkyně na zaplacení částky [částka] představující finanční zadostiučinění za nemajetkovou újmu, kterou měla žalobkyně utrpět, protože v pořadí první rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 6 byl zrušen pro nepřezkoumatelnost, soudy obou stupňů se ve svých rozhodnutích nevypořádaly s některými žalobkyní tvrzenými skutečnostmi, rozhodnutí prvostupňového soudu byla rozdílná, rozhodnutí odvolacího soudu nerespektovala právní názory dovolacího soudu, ze spisu se ztratila řada listinných důkazů, některé z žalobkyní navržených důkazů nebyly provedeny ani zamítnuta, soudy obou stupňů při rozhodování o nákladech řízení opakovaně nesprávně určily poměr úspěchu a neúspěchu žalobkyně a od počátku nesprávně posuzovaly otázku promlčení. Žalobkyní kritizovaný postup soudů obou stupňů v posuzovaném řízení se totiž projevil v celkové délce tohoto řízení (za jehož nepřiměřenou délku však již byla žalobkyně odškodněna v kompenzačním řízení vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 15 C 25/2017), resp. se promítly v jednotlivých rozhodnutích soudu. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení pak prvostupňový soud odůvodnil odkazem na § 142 odst. 2, 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších změn (dále jen„ o. s. ř.“). 5. Proti tomuto rozsudku podaly obě účastnice včasná odvolání. 6. Žalobkyně, která podala odvolání pouze proti zamítavým výrokům rozsudku soudu I. stupně, v něm předně namítla, že jí náleží nejen náhrada za náklady vynaložené na právní zastoupení advokátem v exekučním řízení, které bylo vedeno na základě nezákonného rozhodnutí soudu, ale také za náklady, které vynaložila na znalecký posudek, jímž se jí podařilo odklidit část negativních účinků exekuce (konkrétně zrušení exekučních příkazů postihujících její příjmy a účty). Ostatně i soudní exekutor považoval tyto náklady za účelně vynaložené, protože žalobkyni ve svém usnesení o zastavení exekuce jejich náhradu přiznal. Toto rozhodnutí pak bylo zrušeno pouze proto, že tehdejší oprávněný nebyl za jejich vznik odpovědný a žalobkyně byla proto odkázána na jejich vymáhání po státu. Dále žalobkyně zopakovala své přesvědčení, že jí náleží i náhrada nemajetkové újmy ve výši [částka], protože po zmíněném nezákonném rozhodnutí, na které navázalo exekuční řízení vedené soudním exekutorem Exekutorského úřadu Hradec Králové JUDr. Ing. [jméno] [příjmení] pod sp. zn. [spisová značka], se její psychický stav podstatně zhoršil. Skutečnost, že nevyhledala lékařskou pomoc, by pak neměla jít k její tíži. V kompenzačním řízení vedeném Obvodním soudem pro Prahu 2 pod sp. zn. 15 C 25/2017 pak bylo žalobkyni přiznáno odškodnění pouze za nepřiměřenou délku předmětného řízení; netýkalo se tudíž zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou žalobkyni nezákonným rozhodnutím v tomto řízení vydaným. Dále žalobkyně nesouhlasí se závěrem soudu I. stupně, že jí náleží úroky z prodlení z uplatněné částky až od [datum] (nikoliv tedy za období od [datum] do [datum]), protože žalovaná její nárok (po jeho projednání) odmítla ještě před uplynutím šestiměsíční lhůty, Žalobkyně proto navrhla, aby odvolací soud rozsudek soudu I. stupně změnil a žalobě v plném rozsahu vyhověl. 7. Žalovaná, která podala odvolání pouze proti vyhovujícímu výroku napadeného rozsudku, v něm předně zdůraznila, že náklady, které žalobkyně vynaložila na částečné zastavení exekuce, tak učinila pouze proto, že nerespektovala tehdy pravomocné soudní rozhodnutí, tj. exekucí vymáhanou pohledávku nezaplatila. Žalobkyni tudíž náhrada škody za náklady na právní zastoupení ani za znalecký posudek (oceňující její majetek), které v exekučním řízení vynaložila, nenáleží. Vzhledem k tomu, že se zbývající částí napadeného rozsudku se žalovaná ztotožnila, navrhla, aby odvolací soud rozsudek soudu I. stupně změnil a žalobu v plném rozsahu zamítl. 8. Odvolací soud z podnětu podaných odvolání přezkoumal rozsudek soudu I. stupně včetně ř