72 CO 425/2021-71 — Městský soud v Praze

1. Odvoláním napadeným rozsudkem pro zmeškání soud prvního stupně uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku [částka] s příslušenstvím, částku [částka] s příslušenstvím, částku [částka] s příslušenstvím, částku [částka] a dále částku [částka], to vše do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I) Soud I. stupně rovněž rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni v téže lhůtě k rukám jejího advokáta náhradu nákladů řízení ve výši [částka] (výrok II). 2. Takto soud prvního stupně rozhodl o žalobě, kterou žalobkyně odůvodnila tvrzením, že na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne [datum] jí žalovaná dluží zažalovanou částku za odběr elektřiny, kterou jí žalobkyně dodávala do odběrného místa vedeného pod č. [anonymizována dvě slova]: [číslo] na adrese [adresa]. 3. Vzhledem k tomu, že v předvolání k prvnímu jednání nařízenému na den [datum], které bylo žalované doručeno dne [datum], byla poučena o tom, že zmešká-li bez důvodné a včasné omluvy první jednání a navrhne-li to žalobkyně, soud I. stupně vyhoví žalobě rozsudkem pro zmeškání a s přihlédnutím k tomu, že žalovaná se bez omluvy k tomuto jednání nedostavila a žalobkyně, která se k jednání dostavila, navrhla vyhovět žalobě rozsudkem pro zmeškání, soud I. stupně posoudil žalobní tvrzení jako nesporná, a na tomto základě pak s odkazem na § 153b odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“) žalobě vyhověl, přičemž procesně úspěšné žalobkyni přiznal i plnou náhradu nákladů řízení (§ 142 odst. 1 o. s. ř.). 4. Proti tomuto rozsudku podala žalovaná včasné odvolání. V něm namítla, že její statutární zástupce byl v době odručování předvolání k prvostupňovému jednání v pracovní neschopnosti a proto nemohl na toto předvolání reagovat ani se k nařízenému jednání omluvit. 5. Před zahájením odvolacího jednání účastnice navrhly ukončit řízení smírem v již zmíněném znění. 6. Soudní smír je procesní smlouvou, jejímž předmětem je ukončení řízení. Z jeho povahy vyplývá, že jej lze uzavřít pouze za řízení, a to i před soudem odvolacím (§ 211 a § 99 o. s. ř.). Je-li smír uzavřen v řízení odvolacím, je nutné již vyhlášené rozhodnutí změnit (§ 220 odst. 2 o. s. ř). Účinnost soudního smíru není podmíněna tím, že jeho obsahem bude vykonatelné plnění. Má-li však soudní smír být podle projevů stran exekučním titulem, je třeba při jeho schvalování dbát, aby byl materiálně vykonatelný. Jediným zákonným hlediskem, ze kterého soud obsah smíru posuzuje, je jeho rozpor s právními předpis (soud se proto nezabývá například existencí právního poměru, z nějž bylo odvozeno žalobou požadované plnění (srovnej například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka]). Právní mocí usnesení o schválení smíru nabývá smír účinků pravomocného rozsudku, je tedy pro účastníky řízení i soud závazný a nezměnitelný (§ 159a odst. 1, 3, 4 o. s. ř.). Má-li soudní smír podle svého obsahu povahu exekučního titulu, počíná právní mocí usnesení o jeho schválení běžet lhůta k plnění účastníky dohodnutá. Jestliže účastníci neujednají ve smíru o náhradě nákladů něco jiného, rozhodne soud v usnesení, kterým smír schvaluje, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (§ 146 odst. 1 písm. a/ o. s. ř.). 7. Vzhledem k tomu, že odvolací soud neshledal účastnicemi předložený smír jako rozporný s právními předpisy, neboť hmotné právo připouští vyřízení sporu o plnění z kupní smlouvy dohodou, rozsudek soudu I. stupně proto zrušil (§ 220 odst. 2 o. s. ř.) a předmětný smír schválil (§ 211 a § 99 o. s. ř.). S přihlédnutím k tomu, že účastníce učinily součástí smíru i dohodu o náhradě nákladů řízení, odvolací soud již o nákladech řízení před soudy obou stupňů samostatně nerozhodoval.