91 CO 165/2022-60 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně uložil žalované povinnost zaplatit žalobci přiměřené zadostiučinění ve výši [částka] společně se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení, a to do 15 dnů od právní moci rozsudku (výrok I.) a uložil žalované povinnost nahradit žalobci náklady řízení ve výši [částka] k rukám zástupce žalobce do 15 dnů od právní moci rozsudku (výrok II.). 2. Rozhodl tak o žalobě, kterou se žalobce po žalované domáhal zaplacení částky [částka] s příslušenstvím jako odškodnění za nesprávný úřední postup spočívající v tom, že v konkursním řízení vedeném u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. [spisová značka] nedošlo k vydání rozhodnutí v přiměřené době. 3. Soud I. stupně vyšel ze zjištění, že řízení u Krajského soudu v Brně vedené pod sp. zn. 32 K 1/2003 bylo zahájeno dne [datum rozhodnutí] návrhem na prohlášení konkursu na majetek dlužníka Stavmont spol. s r. o. Dle zprávy auditora ze dne [datum] byl dlužník ke dni [datum] ve ztrátě [částka]. Majetek dlužníka sestával ze strojů, přístrojů, zařízení, dopravních prostředků, softwaru a inventáře, dlužník vlastnil budovy, sklady, garáže, dílny, komíny, dlažby a další stavební materiály, kontejnery a buňky, stavební vybavení, desítky vozidel, přívěsy, vybavení kanceláře, vlastnil dvě ochranné známky. Usnesením ze dne [datum] s právní mocí [datum] byl prohlášen konkurs a byla svolána schůze konkursních věřitelů na [datum]. Přihlásilo se více než 100 věřitelů, celkem bylo podáno 219 přihlášek. Žalobce přihlásil do konkursního řízení nevykonatelnou pohledávku ve výši [částka] z titulu provedeného díla broušení a napuštění dlažby dne [datum]. Správce konkursní podstaty podával konkursnímu soudu zprávy o své činnosti, konaly se schůze věřitelů a byl prováděn soupis konkursní podstaty úpadce. Správce zpeněžoval majetek úpadce jak v dražbě, tak mimo dražbu a dne [datum] navrhl ukončení provozování podniku úpadce. Průběžně byli uspokojováni oddělení věřitelé z výtěžků zpeněžení věcí. Soud udělil v červnu [rok] správci pokyn k podání 26 vylučovacích žalob. Byl doplňován soupis konkursní podstaty o další majetek. Dne [datum] žádal správce konkursní podstaty o prodloužení lhůty pro předložení konečné zprávy do [datum] z důvodu neukončení řízení o vyloučení nemovitostí z konkursní podstaty či o určení pravosti a výši pohledávek. Žádosti byly opakovány v pravidelných intervalech ([datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum]), dne [datum] byl správcem konkursní podstaty předložen návrh na částečný rozvrh. Soud prodloužil správci lhůtu k předložení konečné zprávy do [datum]. Dne [datum] předložil správce upravený seznam věřitelů, žalobce měl být uspokojen v rozsahu 8,64 %. Na základě usnesení o částečném rozvrhu, které nabylo právní moci dne [datum], byla žalobci zaplacena dne [datum] částka [částka]. Dne [datum] se konalo zvláštní přezkumné jednání, lhůta k podání konečné zprávy byla prodloužena do [datum]. K dalším žádostem správce soud prodlužoval tuto lhůtu s ohledem na neskončené související soudní spory do [datum], [datum], [datum] a [datum]. Dne [datum] byla předložena končená zpráva, dle které bylo na jaře roku 2018 odmítnuto dovolání správce ve věci vyloučení nemovitosti žalobce [příjmení]. Jednalo se o druhé rozhodnutí Nejvyššího soudu, který původně příznivé rozhodnutí ve prospěch správce zrušil se závazným právním názorem, že nemovitosti mají být vydány. Předmětné řízení bylo jedinou překážkou ukončení konkursu. Celkem činily příjmy konkursní podstaty [částka], po odečtení výdajů včetně vyplacení oddělených věřitelů a částečného rozvrhu bylo k dalšímu rozvrhu určeno [částka]. Dne [datum] byl správce vyzván k doplnění konečné zprávy, která byla doplněna dne [datum]. Jednání k projednání konečné zprávy bylo nařízeno na den [datum]. Dne [datum] byla schválena konečná zpráva o zpeněžování majetku. Dne [datum] byl dán pokyn správci konkursní podstaty k doplnění návrhu na konečný rozvrh. Návrhy byly upraveny dne [datum], [datum] a [datum]. Dne [datum] bylo rozhodnuto o dalším rozvrhu, kdy žalobci připadlo k uspokojení3, 632268 %, tedy [částka]. Rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum]. Dne [datum] podal správce zprávu o splnění rozvrhového usnesení s transakční historií, žalobci bylo plněno dne [datum]. Dne [datum] byla další plnění složena do úschovy soudu. Dne [datum] byl konkurs na majetek úpadce zrušen po splnění rozvrhového usnesení s právní mocí [datum]. 4. Soud I. stupně dále zjistil, že žalobce uplatnil svůj nárok na náhradu nemajetkové újmy předběžně u žalované dne [datum], žalovaná ve svém stanovisku ze dne [datum] dospěla k závěru, že konkursní řízení bylo nepřiměřeně dlouhé a za přiměřenou satisfakci shledala konstatování porušení práva žalobce. 5. Na podkladě těchto skutkových zjištění soud I. stupně uzavřel s odkazem na § 1, § 5 písm. b), § 13 odst. 1 a § 31a odst. 1, 2 a 3 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona [obec] národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), v platném znění (dále i jen„ OdpŠk“), že žaloba je důvodná. 6. Soud I. stupně uvedl, že konkursní řízení trvalo ve vztahu k žalobci 16 let a 3 měsíce, tj. od podání přihlášky dne [datum] do [datum], kdy mu byla vyplacena zbývající částka dle rozvrhového usnesení, čímž skončila nejistota žalobce, kdy a v jakém rozsahu bude uspokojen. Takovou délku řízení nelze podle soudu I. stupně ospravedlnit ani kritérii uvedenými v § 31a odst. 3 OdpŠk, tedy ani složitostí konkursního řízení, která je sice vyšší, zejména s ohledem na rozsáhlost majetku a počet věřitelů či vedené incidenční spory, ani chováním žalobce, který se na celkové délce řízení nepodílel, ani postupem orgánů veřejné moci, kdy o vylučovací žalobě v rámci incidenčního sporu žalobce [příjmení] bylo rozhodováno v letech [rok] až [rok] (viz konečná zpráva správce ze dne [datum]). K závěru o nepřiměřené délce řízení vedlo soud I. stupně zjištění, že tento incidenční spor trval nepřiměřenou dobu, když Nejvyšší soud původní rozhodnutí soudu zrušil z důvodu nesprávného právního posouzení. Soud I. stupně zároveň konstatoval, že v důsledku porušení práva žalobce na vydání rozhodnutí v přiměřené lhůtě mu vznikla nemajetková újma, kterou lze ve smyslu judikatury Nejvyššího soudu (NS 30 Cdo 2531/2016) odškodnit pouze poskytnutím peněžitého zadostiučinění. Soud I. stupně měl totiž za to, že význam řízení nelze v daném případě považovat za nepatrný (žalobce měl do konkursu přihlášenou částku [částka] a k rozvrhu na něj připadla částka [částka], kterou rovněž nelze považovat za bagatelní). 7. Soudu I. stupně se jako přiměřená základní sazba jevila částka [částka] za rok řízení, když neshledal důvodu pro použití vyšší částky s ohledem na typ řízení, u kterého se delší doba trvání bez dalšího předpokládá. Za období 16 let a 3 měsíců proto stanovil základní částku ve výši [částka]. Soud I. stupně dále vyšel z toho, že pokud jde o výši zadostiučinění, které se žalobci dostane za nejistotu, to by v zásadě nemělo přesáhnout tu částku, kterou se mu dostalo v rámci rozvrhového usnesení (viz NS 29 Cdo 2012/2010 či NS 30 Cdo 3412/2011). Soud I. stupně uvedl, že žalobce si byl evidentně této judikatury vědom a omezil své žádání na tuto částku, kterou lze podle soudu I. stupně s ohledem na již delší délku konkursního řízení považovat za dostatečnou. 8. Soud I. stupně poukázal na závěr obsažený v rozsudku Městského soudu v Praze pod č. j. 55 Co 395/2021-54, dle něhož„ jsou zbytečné úvahy soudu o tom, jaká by byla výše zadostiučinění nebýt limitace významem (vyjádřeným kritériem„ co v sázce“)“. Přesto soud I. stupně shrnul, že řízení bylo složité zejména po procesní stránce, neboť do řízení byli přihlášeni konkursní věřitelé již ve vyšším počtu (nejvyšší číslo přihlášky [číslo]), bylo zapotřebí zpeněžit rozsáhlý majetek v řádu desítek milionů a byly řešeny incidenční spory o vyloučení rozestavěných jednotek z konkursní podstaty. Soud I. stupně by proto z důvodu procesní složitosti věci základní částku zadostiučinění snížil o 30 %, když neshledal právní či skutkovou složitost věci. Soud I. stupně dále uvedl, že žalobce se na délce řízení nepodílel a postup orgánů veřejné moci se dostatečně odrazil v závěru o nepřiměřenosti délky. Význam řízení pro žalobce snižovala podle soudu I. stupně skutečnost, že si musel být vědom, že v rámci konkursu bude uspokojena mezi vyšším počtem věřitelů pouze malá část jeho celkové pohledávky, kdy již v roce [rok] mu bylo vyplaceno 80 % poměrné částky určené k rozvrhu a od roku 2013 pak byl v nejistotě pouze o zbývající části. Konkursní řízení není řazeno mezi řízení, kterým se přisuzuje zvýšený význam pro účastníky. Z důvodu nižšího významu předmětu řízení pro žalobce by soud I. stupně snížil základní částku zadostiučinění o 30 %. Soud I. stupně konstatoval, že by tak dospěl k částce [částka], která je však zjevně nepřiměřená k tomu, co bylo v ko