91 CO 198/2022-313 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem vyhověl soud I. stupně částečně žalobnímu návrhu a žalované uložil povinnost, aby žalobci zaplatila částku [částka] spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I.). Současně žalobu zamítl co do částky [částka] spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení (výrok II.). Žalované dále uložil povinnost, aby žalobci na náhradě nákladů řízení zaplatila částku [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupkyně žalobce (výrok III.). 2. Soud I. stupně takto rozhodl o žalobě, kterou se žalobce proti žalované domáhal zaplacení částky v souhrnné výši [částka] s příslušenstvím, a to na základě dohody o narovnání, která byla sjednána dne [datum] mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobce [jméno] [příjmení]. Pohledávku za žalovanou pak [jméno] [příjmení] postoupil dne [datum] na žalobce. Ke dni postoupení pohledávky činil dluh žalované celkem [částka]. Do zahájení soudního řízení však žalovaná zaplatila právnímu předchůdci žalobce dalších [částka]. Předmětem žaloby tak byla původně částka [částka] s příslušenstvím. 3. Ve věci samé rozhodoval soud I. stupně podruhé poté, kdy byl jeho předchozí rozsudek ze dne [datum] zrušen usnesením Městského soudu v Praze ze dne [datum]. Důvodem pro tento postup odvolacího soudu byla skutečnost, že soud I. stupně v případě svého prvého rozhodnutí překročil předmět řízení a odůvodnění jeho rozhodnutí bylo částečně nesrozumitelné, když nesplňovalo náležitosti ustanovení § 157 odst. 2 o. s. ř. Odvolací soud soudu I. stupně rovněž vytkl, že se při rozhodování ve věci nezabýval námitkou promlčení práva, kterou vznesl žalobce ohledně částek započítaných žalovanou za období let [rok] [rok]. Ze všech těchto důvodů postupoval odvolací soud podle § 219a odst. 1 písm. b), odst. 2 o. s. ř., rozhodnutí soudu I. stupně ze dne [datum] zrušil a věc vrátil prvostupňovému soudu k dalšímu řízení. 4. V dalším řízení se soud I. stupně řídil pokyny odvolacího soudu a žalobce nejprve vyzval k odstranění vad námitky promlčení práva započítávat pohledávky, spočívající v nároku na výnosy z nájemného nemovitosti. Současně poučil žalovanou, že v řízení dosud neprokázala svá tvrzení ohledně výzvy k zaplacení podílu ze zisku na nemovitosti a rovněž tvrzení, že část pohledávky žalobce zanikla splněním v rámci exekuce. Dále se soud I. stupně zabýval tvrzením žalované o splnění dluhu složením do soudní úschovy. 5. Soud I. stupně vyšel ze zjištění, že se žalovaná a [jméno] [příjmení] (právní předchůdce žalobce) písemně dohodli dne [datum] (správně dne [datum] – poznámka odvolacího soudu) na tom, že odstraňují mezi sebou všechna sporná práva a povinnosti v pravomocně skončených věcech, vedených u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 55 Cm 288/2013 a u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. 12 Cmo 234/2011, a to tak, že žalovaná je povinna nově bez ohledu na již exekučně vymoženou částku [částka] uhradit [jméno] [příjmení] částku [částka] na jeho účet, a to v měsíčních splátkách po [částka], počínaje měsícem únorem [rok], vždy ke každému 20. dni každého kalendářního měsíce, pod ztrátou výhody splátek v případě, že se žalovaná dostane do prodlení s úhradou kterékoliv splátky o více než 30 kalendářních dnů. 6. V této souvislosti soud I. stupně rovněž zjistil, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou bylo vedeno soudní řízení u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 55 Cm 288/2010. V tomto řízení se [jméno] [příjmení] domáhal proti žalované zaplacení částky [částka] na základě smlouvy o půjčce, která byla sjednána ústně v únoru [rok] Městský soud v Praze rozhodl směnečným platebním rozkazem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 55 Cm 288/2010-13, ve spojení s rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 55 Cm 288/2010-135 a rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 12 Cmo 234/2011-174, jímž bylo žalované pravomocně uloženo, aby [jméno] [příjmení] zaplatila dlužnou částku ve výši [částka] s příslušenstvím do tří dnů od právní moci rozhodnutí. Toto soudní rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum]. [jméno] [příjmení] se splnění této povinnosti domáhal v exekuci, která byla vedena u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. [spisová značka]. V průběhu posledně uvedeného řízení bylo ve prospěch věřitele [jméno] [příjmení] exekučně vymoženo [částka]. K vymožení výše uvedené částky došlo ještě před sjednáním dohody o narovnání, která byla mezi [jméno] [příjmení] a žalovanou uzavřena dne [datum]. 7. Dále bylo v řízení před soudem I. stupně postaveno najisto, že žalovaná složila do soudní úschovy Obvodního soudu pro Prahu 4 ve dnech [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum] finanční částku v celkové výši [částka] (6 × [částka]), určenou na úhradu dluhu dle dohody o narovnání z ledna [rok]. 8. Dále bylo v řízení před soudem I. stupně zjištěno, že [jméno] [příjmení] jako postupitel a žalobce jako postupník sjednali dne [datum] smlouvu o postoupení pohledávky, na základě které byla pohledávka původního věřitele za žalovanou postoupena na žalobce [jméno] [příjmení]. Předmětem postoupené pohledávky byl nesplacený dluh žalované vůči [jméno] [příjmení] ve výší [částka]. 9. Dále soud I. stupně zjistil, že se žalovaná stala na základě rozhodnutí dědického soudu ze dne [datum] vlastníkem podílu v rozsahu jedné ideální třetiny budovy [adresa] na adrese [adresa]. [příjmení] zbylého podílu v rozsahu ideálních dvou třetin nemovitosti je žalobce [jméno] [příjmení]. Podle zjištění soudu I. stupně požadovala žalovaná po nabytí spoluvlastnického práva k nemovitosti vyúčtování spojené se zprávou uvedené nemovitosti, a to výzvou ze dne [datum]. Dopis adresovaný žalobci obsahoval výzvu k poskytnutí vyúčtování v souvislosti se správou nemovitosti zejména za rok [rok] až prvé pololetí roku [rok]. Následně vyzvala žalovaná dne [datum] žalobce k zaplacení částky [částka] jakožto podílu žalované z veškerých příjmů z předmětných nemovitostí za období září [rok] až září [rok]. Podáním adresovaným soudu dne [datum] pak žalovaná uvedla, že svou pohledávku za žalobce na výnos z předmětných nemovitostí započítává na pohledávku žalobce za období od srpna [rok] do dubna 2016 v celkové výši [částka]. Následně zopakovala žalovaná zápočet své pohledávky dalším podáním ze dne [datum], ve kterém navíc uvedla, že si započítává též hodnotu svého podílu z nájmu ve výši [částka] měsíčně od března [rok] do prosince [rok]. Konečně žalovaná podáním došlým soudu dne [datum] uplatnila zápočet své pohledávky co do částky [částka] u tohoto soudního řízení, a to za období leden až únor [rok]. 10. Takto zjištěný skutkový stav posoudil soud I. stupně podle ustanovení § 1902, ve spojení s § 1982 a 1987 o. z., za použití § 553 o. z., a poté shledal, že návrh žalobce je důvodný pouze částečně. 11. Soud I. stupně především zdůraznil, že zaplacení dlužné částky je požadováno na základě dohody o narovnání, sjednané mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou. Tuto dohodu mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou hodnotil soud I. stupně jako platné právní jednání a dále se zabýval obranou žalované, která namítala, že její dluh již (částečně) zanikl v důsledku nedobrovolného plnění v rámci exekučního řízení a rovněž v důsledku složení částky [částka] do soudní úschovy. 12. V případě plnění dluhu ze strany žalované v rámci exekučního řízení soud I. stupně uzavřel, že se jednalo o plnění nedobrovolné, ke kterému došlo ještě před sjednáním dohody o narovnání. Bylo plněno ze smlouvy o půjčce mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou, tedy z titulu, který v důsledku sjednané dohody o narovnání mezi účastníky zanikl. V tomto rozsahu shledal soud obranu žalované za neopodstatněnou. 13. Za důvodnou naopak požadoval námitku, podle níž žalovaná splnila část dluhu tím, že v období od [datum] do [datum] skládala peněžité částky do úschovy Obvodního soudu pro Prahu 4. Jednalo se o celkem 6 úložek po [částka], v souhrnu [částka]. V tomto rozsahu byla námitka žalované opodstatněná a soud I. stupně návrh co do částky [částka] zamítl (výrok II. rozsudku). 14. Jako neopodstatněnou však hodnotil soud I. stupně námitku započtení. V této souvislosti odkázal na ustálenou rozhodovací praxi Nejvyššího soudu ČR (např. rozhodnutí publikovaná pod sp. zn. 32 Cdo 565/2019 a sp. zn. 31 Cdo 684/2020) a dovodil, že z takto pojatých úkonu započtení, které činila žalovaná, nelze dovodit určité ani srozumitelné určení, které pohledávky jsou započítávány a za které období se uplatňují. Navíc upozornil, že pohledávka žalované vykazuje vysokou míru nejistoty, která je dána jejich sporností oproti nesporné (pasivní) pohledávce žalobce, která je žalována na základě dohody o narovnání. S odkazem na ustanovení § 1987 odst. 2 o. z. proto soud I. stupně uzavřel, že pohledávka žalované není v této věci způsobilá k započtení. 15. S tímto podstatným odůvodněním vyhověl žalobnímu návrhu ve zbylé části a žalované uložil povinnost, aby žalobci zaplat