91 CO 214/2022-537 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem uložil soud I. stupně žalovanému povinnost zaplatit žalobci [částka] s příslušenstvím (výrok I.). Současně bylo žalovanému uloženo zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku [částka] (výrok II.). Žalovanému bylo dále uloženo zaplatit České republice na náhradě nákladů státu částku, která bude specifikována v samostatném usnesení (výrok III.) a částku [částka] na soudním poplatku (výrok IV.). 2. Žalobce se žalobou ze dne [datum] domáhal proti žalovanému zaplacení částky [částka] s příslušenstvím, když tvrdil, že je vlastníkem pozemků (dále jen předmětné pozemky) nacházejících se v katastrálním území (dále jen k. ú.) Mužetice, obec Sedlice, okres [okres] (pozemky parc. [číslo] o výměře 230 m2 – stavební parcela, zastavěná plocha a nádvoří, budova, parc. [číslo] o výměře 4 199 m2 – stavební parcela, zastavěná plocha a nádvoří, budova, parc. [číslo] o výměře 2 556 m2 – stavební parcela, zastavěná plocha a nádvoří, budova, parc. [číslo] o výměře 197 m2 – stavební parcela, zastavěná plocha a nádvoří, budova, parc. [číslo] o výměře 20 m2 – stavební parcela, zastavěná plocha a nádvoří, parc. [číslo] o výměře 1 033 m2 – pozemková parcela, ostatní plocha, sportoviště a rekreační plocha, parc. [číslo] o výměře 811 m2 – pozemková parcela, ostatní plocha, sportoviště a rekreační plocha, parc. [číslo] o výměře 358 m2 – pozemková parcela, ostatní plocha, sportoviště a rekreační plocha, parc. [číslo] o výměře 1 158 m2 – pozemková parcela, ostatní plocha, sportoviště a rekreační plocha, parc. [číslo] o výměře 10 031 m2 – pozemková parcela, ostatní plocha, sportoviště a rekreační plocha, parc. [číslo] o výměře 273 m2 – pozemková parcela, ostatní plocha, sportoviště a rekreační plocha, parc. [číslo] o výměře 103 m2 – pozemková parcela, ostatní plocha, sportoviště a rekreační plocha, parc. [číslo] o výměře 245 m2 – pozemková parcela, ostatní plocha, sportoviště a rekreační plocha, parc. [číslo] o výměře 1 523 m2 – pozemková parcela, ostatní plocha, sportoviště a rekreační plocha, parc. [číslo] o výměře 150 m2 – pozemková parcela, vodní plocha, zamokřená plocha, parc. [číslo] o výměře 1 742 m2 – pozemková parcela, ostatní plocha, sportoviště a rekreační plocha). Tyto pozemky užíval žalovaný bez právního důvodu a žalobci proto náleží bezdůvodné obohacení za období od [datum] do [datum] v částce [částka] a za období od [datum] do [datum] v částce [částka] (celkem [částka]). 3. Soud I. stupně v odůvodnění svého rozhodnutí uvedl, že žalobce je vlastníkem pozemkových parcel parc. [číslo] (označených jako stavební), parc. [číslo] zapsaných na [list vlastnictví], pro k. ú. Mužetice, okres [okres]. Žalovaný je vlastníkem budov [adresa] (objekt bydlení), postavených na pozemcích parc. [číslo] budov bez č. p. (technické vybavení), postavených na pozemcích parc. [číslo] zapsaných na [list vlastnictví], pro k. ú. Mužetice, okres [okres]. Účastníci řízení i třetí osoby v dobové korespondenci nejméně od roku 2006 vždy chápali pozemky parc. [číslo] parc. [číslo] zapsaných na [list vlastnictví], pro k. ú. Mužetice, okres [okres], jako jednotný areál rekreačního zařízení„ RADOST“ (funkční celek). Ostatně i z veřejných zdrojů [webová adresa]) lze zjistit, že žalovaná prezentuje rekreační areál jako„ svůj“ pro rekreační účely přebudovaný uzavřený areál, ve kterém nabízí mimo jiné i venkovní bazén, čtyři sportoviště včetně hřiště s umělou trávou. Žalovaný v minulosti projevil zájem a účastníci jednali o prodeji pozemků areálu rekreačního zařízení„ RADOST“ v k. ú. Mužetice, aby bylo dosaženo sjednocení vlastnictví celého areálu. Žalovaný v minulosti projevil i zájem o odkoupení výměníku zemního plynu na pozemku parc. [číslo] pro objekt [číslo] a severní část [číslo] – kurty na tenis a odbíjenou, hřiště na košíkovou, [číslo] jižní část – ubytovací chatky a fotbalové hřiště, které zasahuje i na pozemky [číslo] a 3, [číslo] – bazén, [číslo] a 8 – vrty s čerpací stanicí na pitnou vodu pro objekt. Plynovod i regulační stanice na pozemku [parcelní číslo] v k. ú. Mužetice, slouží výhradně pro rekreační zařízení„ Radost“. Byl také povolen odběr vody ze studny [číslo] na pozemku parc. [číslo] v k. ú. Mužetice a ze studny [číslo] na pozemku parc. [číslo] v k. ú. Mužetice pro zásobování rekreačního zařízení„ Radost“ v části [obec], k. ú. Mužetice, a vypouštění odpadních vod. V řízení bylo prokázáno, že tyto pozemky jsou součástí areálu rekreačního zařízení žalované, žalovaná má na nich zařízení související se zaměřením areálu, tj. např. různá hřiště, chatičky, bazén. Z povahy těchto zařízení je zřejmé, že tato nejsou zpravidla využívána celoročně, to je nicméně dáno charakterem využití těchto pozemků, který určuje právě žalovaná, nikoli tím, že by pozemky po tuto dobu žalovanou užívány nebyly. Pokud by byly pozemky řádně pronajímány, byly by nepochybně pronajímány celoročně, neboť tento postup je obvyklý, což vyplývá rovněž z provedeného znaleckého posudku. Pozemek parc. [číslo] pak na tyto pozemky bezprostředně navazuje, doplňuje je a až ze stran, které k ostatním pozemkům nepřiléhají, je od okolí oddělen dřevinami, žalovaná ve svém dopise ze dne [datum] sama uvedla, že fotbalové hřiště zasahuje také na tento pozemek. Tento pozemek tak rovněž tvoří jeden celek s uvedenými pozemky. Pozemek parc. [číslo] se nachází mezi pozemky, na nichž stojí stavby žalované, nachází se uvnitř areálu, a je zjevně jeho součástí. U pozemku parc. [číslo] bylo zjištěno, že na tomto se nachází hřiště, jakož i plynovod sloužící výhradně uvedenému rekreačnímu zařízení. Také tento je tedy součástí areálu a je s ním využíván. Skutečnosti týkající se tří posledně uvedených pozemků byly prokázány zejména ortofotomapou předmětných pozemků, plánkem areálu žalované a dopisem žalované ze dne [datum]. Na pozemku parc. [číslo] jak vyplývá z komunikace mezi žalobkyní a [právnická osoba] [právnická osoba], jakož i z dopisu žalované, je umístěna regulační stanice sloužící výhradně rekreačnímu zařízení žalované a je tedy žalovanou rovněž využíván. Konečně pozemky parc. [číslo] jsou od ostatních ve věci předmětných pozemků odděleny vozovkou, nachází se však na nich studny, které jsou využívány s areálem, což vyplývá, jak z rozhodnutí Městského úřadu Blatná, tak ze znaleckého posudku [obec] učení technického v [obec], ústavu soudního inženýrství. Soud proto dospěl k závěru, že všechny v tomto řízení předmětné pozemky byly v rozhodném období využívány žalovanou jako celek, a to celoročně. K tomuto užívání docházelo bez právního důvodu, a aniž by žalovaná za to žalobkyni čehokoli zaplatila, což je mezi účastníky nesporné. Na straně žalované tak docházelo k bezdůvodnému obohacení. Při stanovení výše bezdůvodného obohacení vycházel soud ze znaleckého posudku [obec] učení technického v [obec], ústavu soudního inženýrství, včetně jeho doplňku. V tomto posudku znalec odhadl cenu obvyklého nájemného za předmětné pozemky jako celek pro období od [datum] do [datum] na částku ve výši [částka] a pro období od [datum] do [datum] na částku ve výši [částka]. 4. Proti rozsudku soudu prvního stupně podal žalovaný včasné a přípustné odvolání. Namítl, že soud I. stupně postupoval v řízení nesprávně, neboť v rozporu se zásadou koncentrace umožnil žalobkyni doplňovat tvrzení a důkazy. Soud I. stupně učinil nesprávný závěr o rozsahu a čase užívání pozemků, neboť je nezbytné prokázat pro nárok na vydání bezdůvodného obohacení skutečný rozsah faktického užívání pozemků. Žalovaný se přitom v řízení bránil tím, že užívá předmětné pozemky pouze zčásti a pouze v určitém období. Odvolatel nesouhlasil ani se závěrem soudu I. stupně o kompenzační námitce žalovaného, když žalovaný prováděl údržbu předmětných pozemků a náleží mu tak náhrada nutných nákladů. 5. Žalobce navrhl potvrzení rozsudku soudu I. stupně. 6. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek i řízení, které jeho vydání předcházelo, postupem podle § 212 a § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř., a poté dospěl k závěru, že odvolání žalovaného není důvodné. 7. Pokud jde o námitky žalovaného spočívající ve vadném postupu soudu I. stupně, odvolací soud je neshledal opodstatněnými. Soud I. stupně neporušil zásadu koncentrace řízení, když podle § 118b odst. 1 o. s. ř. smí soud přihlédnou ke skutečnostem a důkazům uplatněným po okamžiku koncentrace, jde-li o skutečnosti nebo důkazy, jimiž má být zpochybněna věrohodnost provedených důkazních prostředků, které nastaly po přípravném, a nebylo-li provedeno, po prvním jednání nebo které účastník nemohl bez své viny včas uvést, jakož i ke skutečnostem nebo důkazům, které účastníci uvedli poté, co byl některý z nich vyzván k doplnění rozhodujících skutečností podle § 118a odst. 1 – 3 o. s. ř. V tomto řízení doplnil svá skutková tvrzení a návrhy důkazů žalobce několikrát, ale vždy po uplatnění či doplnění obrany žalovaného například o užívání areálu v menším rozsahu či sezónně. K porušení pravidla podle § 118a odst. 1 o. s. ř. tedy nedošlo. 8. Odvolací soud se ztotožňuje se závěry soudu I. stupně, podle nichž žalobce je a byl v předmě