91 CO 275/2022-119 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem uložil soud I. stupně žalované povinnost zaplatit žalobci částku ve výši [částka] (výrok I.), současně zamítl žalobu v části, v níž se žalobce domáhal zaplacení částky [částka] (výrok II.) a dále uložil žalované povinnost zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši [částka] (výrok III.) 2. Takto soud I. stupně rozhodl o žalobě, jíž se žalobce domáhal po žalované náhrady nemajetkové újmy za nepřiměřenou délku soudního řízení vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 27 C 249/2011. 3. Soud I. stupně vyšel ze zjištění, že žalobce se vůči žalované domáhal žalobou doručenou Obvodnímu soudu pro Prahu 2 dne [datum] náhrady škody a nemajetkové újmy z důvodu v minulosti proti němu u Městského soudu v Praze pod sp. zn. [spisová značka]. nezákonně vedenému trestnímu řízení. Žalobce podanou žalobou požadoval 1) náhradu nákladů vynaložených na obhajobu ve výši [částka], 2) náhradu ušlého zisku ve výši [částka], 3) náhradu škody na zdraví ve výši [částka], 4) náhradu nemajetkové újmy za medializaci trestního řízení ve výši [částka], 5) náhradu za ztrátu možnosti mít děti ve výši [částka], 6) náhradu za negativní dopad na soukromí a rodinný život a 7) zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nepřiměřenou délkou trestního stíhání ve výši [částka]. Celkově požadoval částku [částka]. Své žalobou uplatněné nároky ještě před jejím podáním uplatnil i v rámci mimosoudního projednání věci u Ministerstva spravedlnosti a to dnem [datum]. Dne [datum] vydal soud pokyn k rozeslání žaloby za účelem vyjádření žalované. Žalovaná podala vyjádření ve věci [datum] a dne [datum] bylo soudem žádáno o zapůjčení přílohového spisu Městského soudu v Praze sp. zn. [spisová značka]. Dne [datum rozhodnutí] bylo podáno další vyjádření žalované. Usnesením ze dne [datum] došlo k částečnému zastavení řízení co do částky [částka] z důvodu zpětvzetí. Dne [datum] bylo znovu žádáno soudem o zapůjčení přílohového spisu. Dne [datum] byl spis připraven k nařízení jednání ve věci na den [datum] a zároveň byl žalobce vyzýván k doplnění tvrzení. Dne [datum] právní zástupce žalobce požádal o prodloužení lhůty k doplnění tvrzení, dne [datum] požádal o odročení jednání z důvodu kolize jednání. Jednání bylo odročeno na den [datum]. Dne [datum] došlo do spisu doplnění žaloby. Dne [datum] ve věci proběhlo jednání, nárok žalobce ve výši [částka] byl vyloučen k samostatnému projednání a dále se soud zabýval dalšími uplatněnými nároky. Jednání bylo odročeno na den [datum]. Dne [datum] žalobce opět požádal o prodloužení lhůty k doplnění tvrzení a důkazů. Dne [datum] byla zaslána doplňující tvrzení a důkazy a stejně tak i [datum]. Před zadáním znaleckého posudku dne [datum] soud požádal žalobce o zproštění mlčenlivosti. Zproštění mlčenlivosti bylo soudu dodáno dne [datum]. Žalobce též požádal o rozšíření žaloby o částku [částka]. Dne [datum] ve věci proběhlo jednání, které bylo následně odročeno za účelem doplnění dokazování na den [datum]. Dne [datum] proběhlo jednání ve věci, k důkazu byl proveden spis Městského soudu v Praze sp. zn. [spisová značka] a jednání bylo odročeno na den [datum]. K nařízenému jednání byli předvoláni svědci. K výzvě soudu byla v průběhu června 2014 podána vyjádření k zadání znaleckého posudku a k rozsahu zkoumání. Usnesením ze dne [datum] byl ustanoven k podání znaleckého posudku znalecký ústav - [ulice] vojenská nemocnice. Následně podal žalobce doplňující vyjádření k otázkám na znalecký ústav. Znalecký ústav požádal o prodloužení lhůty k vypracování znaleckého posudku. Dále dne [datum] oznámil znalecký ústav soudu, že žalobce se ještě nedostavil k vyšetření a že další termín vyšetření je stanoven na [datum]. V průběhu května roku [rok] a června [rok] byl soudem zjišťován stav znaleckého posudku. Dne [datum] požádal žalobce o nařízení jednání ve věci. Dne [datum] byl soudu předaný znalecký posudek zaslán účastníkům. Usnesením č. j. 27 C 249/2011-308 ze dne [datum rozhodnutí] byla přiznána odměna znaleckému ústavu a bylo nařízeno jednání na den [datum]. Jednání dne [datum] bylo konáno a bylo dále odročeno na den [datum]. Z důvodu nemoci soudce bylo nařízené jednání přeodročeno a následně proběhlo dne [datum]. Další jednání se konalo dne [datum]. Při tomto jednání byl proveden výslech žalobce a jednání bylo odročeno za účelem doplnění důkazů a pokračování v dokazování na den [datum]. V mezidobí byla soudu doručena další podání obsahující další skutková tvrzení. Dne [datum] proběhlo jednání ve věci a byl vyhlášen rozsudek, kterým bylo žalobě vyhověno co do částky [částka], co do částky [částka] bylo řízení zastaveno, a ve zbytku byla žaloba zamítnuta. Bylo požádáno o prodloužení lhůty k vypracování písemného vyhotovení rozsudku do [datum] a následně do [datum]. Proti rozsudku bylo podáno odvolání ze strany žalobce. Žalobce byl vyzván k zaplacení soudního poplatku dne [datum]. Žalobce podal vyjádření, v němž uvedl, že nesouhlasí s jemu uloženou povinností k zaplacení soudního poplatku. Usnesením č. j. 27 C 249/2011-457 ze dne [datum rozhodnutí], bylo odvolací řízení zastaveno z důvodu nezaplacení soudního poplatku. Proti tomu rozhodnutí podal žalobce odvolání. Spis byl dne [datum] předložen Městskému soudu v Praze, který dne [datum rozhodnutí] pod č. j. 51 Co 198/2018-466 usnesení soudu I. stupně potvrdil. Následně byla žalobcem ve věci podána dne [datum] ústavní stížnost. Ústavní soud Nálezem vydaným pod sp. zn. I. ÚS 3668/18 shora uvedené usnesení o zastavení odvolacího řízení zrušil. Spis byl znovu předložen Městskému soudu v Praze [datum]. Jednání u odvolacího proběhlo dne [datum] Městský soud v Praze rozhodl svým rozsudkem vydaným pod č. j. 51 Co 327/2019-513, tak, že rozsudek soudu I. stupně částečně změnil tak, že co do částky [částka] ještě žalobě vyhověl. Proti rozhodnutí odvolacího soudu bylo žalobcem podáno dne [datum] dovolání. Spis byl předložen Nejvyššímu soudu Nejvyšší soud usnesením ze dne [datum rozhodnutí] vydaným pod č. j. 30 Cdo 1738/2020-545 dovolání odmítl a rozhodnutí nebylo právní moci [datum]. Následně žalobce ve věci podal ještě další ústavní stížnost, o které Ústavní soud usnesením vydaným dne [datum] pod sp. zn. IV. ÚS 1594/2021 rozhodl tak, že ji odmítl. 4. Soud I. stupně dále vyšel z nesporných tvrzení účastníků řízení o tom, že žalobce uplatnil svůj nárok na náhradu nemajetkové újmy za nepřiměřeně dlouhou dobu soudního řízení vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 27 C 249/2011 u žalované v rámci mimosoudního projednání věci dne [datum] a že žádosti žalobce bylo ze strany žalované částečně vyhověno, a to tak, že žalobci byla přiznána částka [částka]. 5. Na podkladě shora uvedených skutkových zjištění soud I. stupně s odkazem na § 1 odst. 1, § 5, § 13 odst. 1 a § 31a odst. 1, 2 a 3 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona [obec] národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), v platném znění (dále i jen„ OdpŠk“) uzavřel, že žaloba je částečně důvodná, a to i přes zohlednění částky [částka] žalobci již žalovanou poskytnuté v rámci mimosoudního projednání věci. 6. Soud I. stupně konstatoval, že v projednávané věci musel při posuzování toho, zda ve vztahu k žalobci došlo k porušení práva žalobce na projednání jeho věci v přiměřené době, do rozhodné doby v souladu s judikaturou Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 1084/2017 započítat i dobu, po kterou byl původní žalobou uplatněný nárok projednáván u Ministerstva spravedlnosti, a to s ohledem na to, že v nyní posuzovaném řízení byl uplatněn kompenzační nárok dle zákona č. 82/1998 Sb. Za těchto okolností jako rozhodnou dobu určil soud I. stupně dobu od [datum], kdy byl nárok v posuzovaném řízení uplatněn u Ministerstva spravedlnosti, do [datum], kdy bylo vydáno usnesení Ústavního soudu o odmítnutí ústavní stížnosti, jímž bylo řízení s konečnou platností skončeno. Vyšel tedy z celkové délky řízení v rozsahu 10 let a 5 měsíců, přičemž dospěl k závěru, že ačkoli řízení proběhlo před čtyřmi stupni soudní soustavy, tedy včetně Ústavního soudu (ve věci samé bylo soudem I. stupně rozhodováno jednou, 2 x bylo ve věci rozhodováno soudem II. stupně, 1 x Nejvyšším soudem a 2 x Ústavním soudem České republiky) přesto při komplexním posouzení délky řízení parametry ustanovení § 31a odst. 3 OdpŠk ve spojení se stanoviskem Nejvyššího soudu sp. zn. Cpjn 206/2010, je třeba uzavřít, že délka posuzovaného řízení byla nepřiměřená, a to za situace, kdy se jedná o specifický typ řízení, ve kterém se osoba poškozená ze strany orgánů státu domáhá odškodnění nebo náhrady škody, která jí byla způsobena nezákonnými rozhodnutími státu. S ohledem na výše uvedenou délku kompenzačního řízení soud I. stupně vyhodnotil, že je na místě poskytnout žalobci odškodnění za jemu vzniklou nemajetkovou újmu v penězích, přičemž při stanovení přiměřené výše odškodnění vyšel ze základní částky [částka], za jeden rok řízení, s výjimkou prvních dvou let, kdy bylo vyc