91 CO 77/2022-286 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem zamítl soud I. stupně žalobu o určení, že pohledávka žalované ve výši [částka], kterou si přihlásila do exekučního řízení vedeného soudním exekutorem JUDr. [jméno] [příjmení], Exekutorský úřad Praha 1, pod sp. zn. [spisová značka] z titulu smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené dne [datum] ve znění pozdějších dodatků a z titulu zástavního práva zřízeného na základě smlouvy o zřízení zástavního práva ze dne [datum] zapsaného do katastru nemovitostí pod č. j. V2 5242/99, není po právu, ad eventum aby soud vyloučil pohledávku žalované ve výši [částka], kterou si přihlásila do exekučního řízení vedeného soudním exekutorem JUDr. [jméno] [příjmení], Exekutorský úřad Praha 1, pod sp. zn. [číslo] z titulu smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené dne [datum] ve znění pozdějších dodatků a z titulu zástavního práva zřízeného na základě smlouvy o zřízení zástavního práva ze dne [datum] zapsaného do katastru nemovitostí pod č. j. V2 5242/99 z uspokojení z rozvrhu výtěžku prodeje nemovitosti prováděného soudním exekutorem JUDr. [jméno] [příjmení], Exekutorský úřad Praha 1, pod sp. zn. [spisová značka] (výrok I.) a uložil žalobkyni povinnost zaplatit žalované náklady řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II.). 2. Rozhodl tak o žalobě podle § 267a odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), kterou žalobkyně podala na základě výzvy JUDr. [jméno] [příjmení], soudního exekutora Exekutorského úřadu Praha 1, v exekuci vedené pod sp. zn. [spisová značka], neboť žalobkyně jakožto povinná popřela do exekuce přihlášenou pohledávku žalované co do její pravosti, výše, zařazení do skupiny i pořadí. 3. Soud I. stupně vyšel ze zjištění, že [právnická osoba] a žalobkyně uzavřely dne [datum] smlouvu o revolvingovém úvěru [číslo] na částku [částka], kterou se žalobkyně zavázala splatit do [datum]. Pohledávka věřitele za žalobkyní z této smlouvy byla zajištěna zástavním právem k pozemkům parc. [číslo] zapsaným na [list vlastnictví] pro k. ú. [obec] u Katastrálního úřadu pro Zlínský kraj, Katastrální pracoviště Zlín (dále i jen„ předmětné nemovitosti“ nebo„ nemovitosti“) na základě smlouvy o zřízení zástavního práva ze dne [datum] s právními účinky vkladu do katastru nemovitostí dne [datum]. Pohledávka z úvěrové smlouvy přešla na žalovanou z [obec] konsolidační agentury, které byla pohledávka postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] uzavřenou s [právnická osoba], na kterou pohledávka přešla ze zákona na základě smlouvy o prodeji podniku ze dne [datum] uzavřenou mezi [právnická osoba] a [právnická osoba] Na základě návrhu oprávněné [právnická osoba] železniční dopravní cesty, státní organizace byla usnesením Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], nařízena exekuce na majetek žalobkyně, která je vedena JUDr. [jméno] [příjmení], soudním exekutorem Exekutorského úřadu Praha 1, pod sp. zn. [spisová značka]. Dne [datum rozhodnutí] vydal soudní exekutor exekuční příkaz č. j. [číslo jednací] prodejem předmětných nemovitostí. Dne [datum rozhodnutí] rozhodl usnesením č. j. [číslo jednací] o provedení elektronické dražby nemovitosti; její zahájení bylo stanoveno na den [datum]. Dne [datum] se do dražby přihlásila žalovaná se svou pohledávkou ve výši [částka] ze smlouvy o revolvingovém úvěru. Dne [datum] se konala elektronická dražba, při níž byly nemovitosti vydraženy za [částka] Soudní exekutor vyzval žalobkyni (povinnou) k podání odporové žaloby, neboť ta popřela pohledávku žalované co do její pravosti, výše, zařazení do skupiny i pořadí. 4. Soud I. stupně dále zjistil, že [ulice] konsolidační agentura podala dne [datum] (správně [datum]; pozn. odvolacího soudu) k Obvodnímu soudu pro Prahu 2 proti žalobkyni žalobu o zaplacení [částka] mimo jiné z titulu smlouvy o revolvingovém úvěru [číslo] ze dne [datum]. Řízení je vedeno pod sp. zn. 17 C 247/2002, ke dni rozhodování soudu I. stupně nebylo pravomocně skončeno. Soud I. stupně měl též za zjištěné, že žalobkyně ve vztahu k právní předchůdkyni žalované učinila dne [datum] úkon – započtení pohledávek, a to své pohledávky ve výši [částka] z titulu náhrady škody za technologické zařízení na výrobu ovocných šťáv včetně plnící a balící linky oproti pohledávce právní předchůdkyně žalované ve výši [částka] z titulu úvěrové smlouvy ze dne [datum]. Nárok žalobkyně na náhradu škody byl předmětem řízení vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 20 C 9/2003. Žaloba žalobkyně proti žalované byla zamítnuta rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 20 C 9/2003-432, s odůvodněním, že žalobkyně neměla vůči [právnická osoba] žádnou pohledávku z titulu náhrady škody, kterou by mohla započíst. Nakonec soud I. stupně zjistil, že usnesením Okresního soudu ve [obec] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 39 C 149/2016, byl k návrhu žalované ze dne [datum] nařízen soudní prodej zástavy – předmětných nemovitostí k uspokojení pohledávky žalované z titulu předmětné úvěrové smlouvy. 5. Na podkladě těchto skutkových zjištění soud I. stupně uzavřel odkazem na § 358, § 387 odst. 1 a 2, § 388, § 392 odst. 1, § 397, § 402, § 408 odst. 1 a 2 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále i jen„ obch. zák.“), § 100 odst. 1 a 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále i jen„ obč. zák.“), že žaloba není důvodná. 6. Soud I. stupně nejprve konstatoval, že existenci předmětné pohledávky má za prokázanou, a to zejména ze smlouvy o úvěru ze dne [datum] a dále ze smlouvy o zřízení zástavního práva k nemovitostem ze dne [datum], z dopisů ze dne [datum] a [datum], jakož i z usnesení Okresního soudu ve [obec] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 39 C 149/2016-258, z něhož vyplývá, že sjednaný úvěr ve výši [částka] byl čerpán v období od [datum] do [datum]. Soud I. stupně měl také za prokázaný vznik zástavního práva zajišťujícího předmětnou pohledávku, a to smlouvou o zřízení zástavního práva k nemovitostem ze dne [datum], návrhem na povolení vkladu zástavního práva do katastru nemovitostí ze dne [datum] a usnesením Okresního soudu ve [obec] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 39 C 149/2016-258. Soud I. stupně dále uzavřel, že pohledávka žalované nezanikla započtením, neboť žalobkyně v řízení vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 20 C 9/2003 neprokázala, že vůči [právnická osoba] disponovala pohledávku způsobilou k započtení. 7. Soud I. stupně se poté zabýval žalobkyní vznesenou námitkou promlčení pohledávky žalované a zástavního práva k nemovitostem zajišťujícího předmětnou pohledávku. Vyšel z toho, že čtyřletá promlčecí doba ve vztahu ke sporné pohledávce počala běžet dne [datum], když pohledávka byla splatná dne [datum] (§ 392 odst. 1 ve spojení s § 397 obch. zák.), a přestala běžet dne [datum] podáním žaloby právním předchůdcem žalované k Obvodnímu soudu pro Prahu 2, kterou se domáhá též zaplacení sporné pohledávky (§ 402 obch. zák.). Řízení je vedeno pod sp. zn. 17 C 247/2002 a nebylo dosud pravomocně skončeno. 8. Soud I. stupně uvedl, že si je sice vědom § 408 odst. 1 obch. zák. a skutečnosti, že během řízení vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 17 C 247/2002 uplynula desetiletá lhůta, avšak i přesto nelze dle jeho názoru námitku promlčení v tomto řízení s úspěchem vznést. Jestliže není řízení sp. zn. 17 C 247/2002 pravomocně ukončeno, nezačala dosud běžet v souladu s § 408 odst. 2 obch. zák. ani tříměsíční lhůta pro zahájení řízení o výkon rozhodnutí z označeného nalézacího řízení (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 20 Cdo 2911/2004). Soud I. stupně konstatoval, že za situace, kdy byla sporná pohledávka uplatněna v soudním řízení před uplynutím desetileté promlčecí doby, přičemž bylo prokázáno, že tato platně vznikla a existovala ke dni vydání usnesení soudního exekutora JUDr. [jméno] [příjmení] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], o rozvrhu výtěžku minimálně ve výši jistiny [částka], nelze podle soudu I. stupně dospět k jinému závěru, než že k námitce promlčení pohledávky a zástavního práva zajišťujícího předmětnou pohledávku vznesené žalobkyní v rámci popěrného úkonu a v rámci navazujícího návrhu podle § 267a odst. 1 o. s. ř. nelze přihlížet. 9. Pro úplnost soud I. stupně dodal, že pohledávka buď promlčena je, nebo není, a pokud není promlčena v řízení vedeném u soudu I. stupně pod sp. zn. 17 C 247/2002, které není dosud ukončeno, bylo by nelogické a nespravedlivé, aby došlo k promlčení této pohledávky v rámci exekučního řízení. 10. S ohledem na veškeré uvedené důvody, dospěl soud I. stupně k závěru, že nejsou dány důvody pro popření pohledávky žalované z uspokojení z rozvrhu výtěžku prodeje nemovitostí, a proto žalobu zamítl. 11. O nákladech řízení rozhodl soud I. stupně podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), a úspěšné žalované přiznal náhradu nákladů řízení ve výši [částka] sestávající ze 3 úkonů po [částka] (vyjádření ve