68 CO 371/2022-95 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně zamítl žalobu, jíž se žalobci domáhali zaplacení částky 1 250 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení (výrok I), a o náhradě nákladů řízení účastníků rozhodl tak, že žalobci jsou povinni zaplatit žalované částku 95 200 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám její advokátky (výrok II). 2. Rozhodl tak o žalobě, kterou se žalobci domáhali na žalované zaplacení částky 1 250 000 Kč jakožto vypořádání nemovitostí (poloviny jejich hodnoty), a to pozemku parc. č. st. [anonymizováno], zahrnující stavbu pro rodinnou rekreaci č. e. [anonymizováno], pozemku parc. [číslo] pozemku parc. [číslo] to vše zapsané na [list vlastnictví] pro k. ú. [obec], [územní celek], vedeném [stát. instituce], [stát. instituce] (dále jen„ nemovitosti“). Žalobci svou žalobu odůvodnili tím, že žalovaná je vlastníkem nemovitostí, tyto jí byly darovány [jméno] [příjmení], [datum narození], zemřelým [datum] (dále jen„ [jméno] [příjmení] starší“), darovací smlouvou uzavřenou na základě rodinné dohody uzavřené v roce [rok]. [jméno] [příjmení] starší měl dvě děti, syna [jméno] [příjmení], [datum narození], zemřelého [datum] (dále jen„ [jméno] [příjmení] mladší“), přičemž žalovaná je jedno z jeho dvou dětí, a dceru [jméno] [příjmení], [datum narození], zemřelou [datum]. Žalobci jsou dětmi, jedinými dědici, a tak právními nástupci [jméno] [příjmení] (dále i jen„ matka žalobců“). V rámci dohody, se kterou matka žalobců nebyla obeznámena, bylo ujednáno, že nemovitosti budou na žalovanou převedeny pouze z důvodu právní opatrnosti. Tímto důvodem byla skutečnost, že [jméno] [příjmení] mladší jako případný zákonný dědic nemovitostí se potýkal s finančními potížemi. Cílem dohody tedy bylo zamezit věřitelům [jméno] [příjmení] mladšího, aby se uspokojili z majetku, který by mu připadl po smrti [jméno] [příjmení] staršího, pan [jméno] [příjmení] mladší však svého otce o pár dnů předemřel. Proti [jméno] [příjmení] mladšímu bylo dne [datum] u Městského soudu v Praze (dále jen„ MS“) zahájeno insolvenční řízení pod sp. zn. [spisová značka], v rámci tohoto řízení byl insolvenčním správcem proti žalované veden insolvenční spor o určení neúčinnosti převodu jiné nemovitosti v k. ú. [část obce], [územní celek] (tato nemovitost byla na žalovanou převedena ze stejného důvodu jako nemovitosti) a vydání plnění do majetkové podstaty dlužníka, u MS pod sp. zn. [spisová značka], přičemž MS byl vynesen rozsudek ve prospěch insolvenčního správce, žalovaná však podala proti rozsudku odvolání. Matka žalobců měla v úmyslu insolvenčního správce upozornit na existenci nemovitostí a nutnost podání žaloby na určení neúčinnosti převodu vlastnictví i v tomto případě, ale usnesením ze dne [datum] bylo řízení zastaveno z důvodu úmrtí [jméno] [příjmení] mladšího. Rodinná dohoda – darovací smlouva byla uzavřena pouze na ochranu majetku před věřiteli. Právním vlastníkem nemovitosti se stala žalovaná, ale faktickým vlastníkem nemovitosti byl stále [jméno] [příjmení] starší. V jeho prospěch bylo na nemovitostech také v rámci dohody zřízeno doživotní věcné břemeno užívání. Kromě [jméno] [příjmení] mladšího byla zákonnou dědičkou nemovitostí také matka žalobců, která měla nárok na jednu polovinu nemovitostí nebo jejich hodnoty. Vzhledem k nutnosti ochrany nemovitostí před věřiteli [jméno] [příjmení] mladšího a uzavření dohody bylo následně mezi matkou žalobců, žalovanou a [jméno] [příjmení] starším za přítomnosti dalších členů rodiny ujednáno, že nemovitosti budou prodány a výtěžek z tohoto prodeje bude rozdělen rovným dílem mezi matku žalobců a žalovanou. Po smrti [jméno] [příjmení] staršího se matka žalobců obrátila na žalovanou se žádostí o dodržení ujednání o majetkovém vypořádání mezi nimi, a to buď převodem jedné poloviny nemovitostí na její osobu, nebo vyplacením jedné poloviny kupní ceny (správně hodnoty – poznámka odvolacího soudu) nemovitostí, kterou je částka ve výši 1 250 000 Kč, žalovaná však nereagovala. Poté v reakci na předžalobní upomínku matky žalobců žalovaná reagovala odmítnutím vzneseného nároku. Nároku matky žalobců se žalobci domáhají jakožto její zákonní dědici, přičemž vzhledem k zákonné dědické posloupnosti by každý z žalobců měl mít nárok na jednu čtvrtinu nemovitostí, neboť jsou dvěma z celkem čtyř vnuků [jméno] [příjmení] staršího. 3. Žalovaná s žalobním požadavkem vyslovila nesouhlas. Namítla, že je výlučným vlastníkem nemovitostí, přičemž darovací smlouva mezi ní a dárcem [jméno] [příjmení] starším nebyla uzavřena na základě rodinné dohody. Darovací smlouvou [příjmení] [příjmení] starší zrealizoval svůj úmysl převést darem nemovitosti ve prospěch své oblíbené vnučky, se kterou měl velmi blízký vztah a současně si zajistil zcela běžnými právními instituty právo užívat darované nemovitosti až do své smrti, a to bezplatně. 4. Soud I. stupně dále uvedl, že při jednání konaném dne [datum] žalobcům postupem dle ust. § 118a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), uložil, aby doplnili tvrzení a tato prokázali stran své aktivní legitimace, aby řádně specifikovali žalobní petit s tím, že není zřejmé, zda se jedná pouze o žalobu na plnění, nebo zároveň i o žalobu na určení, aby doplnili tvrzení, kde, kdy a jakou formou měla být uzavřena rodinná dohoda a s jakým obsahem, jak, kdy a kým bylo ujednáno, že dojde k vyplacení jedné poloviny kupní ceny (hodnoty nemovitostí – poznámka odvolacího soudu) žalobcům a že tak žalovaná dluží určitou částku (zjevně částku žalobci požadovanou – poznámka odvolacího soudu). 5. Žalobci v reakci na výzvu soudu I. stupně uvedli, že jsou jedinými dědici po [jméno] [příjmení], je s nimi jednáno i v současné době v probíhajícím řízení o pozůstalosti po [jméno] [příjmení] starším, v němž jsou účastníky namísto své zesnulé matky. [příjmení] původně započatý (zjevně myšleno„ spor“ v předsoudní fázi – poznámka odvolacího soudu) jejich matkou, přešel na žalobce jako její zákonné dědice. O probíhajícím sporu byl informován také notář JUDr. [jméno] [příjmení], který vede řízení o pozůstalosti po panu [jméno] [příjmení] starším, přičemž ten vzal, stejně jako ostatní účastníci řízení, tuto informaci na vědomí a nikdo, včetně žalované, nevyslovil pochybnosti o legitimaci žalobců. Žalobci dále uvedli, že nemovitosti byly žalované darovány [jméno] [příjmení] starším darovací smlouvou na základě rodinné dohody uzavřené v roce [rok], která byla uzavřena z důvodu ochrany majetku před věřiteli [jméno] [příjmení] mladšího. Jako obdarovaná byla vybrána žalovaná, vnučka ([jméno] [anonymizováno] staršího – poznámka odvolacího soudu). Žalobcům není známo, proč jako obdarovaná nebyla vybrána jejich matka. Nemovitosti nebyly převedeny na jejich matku. Rodinná dohoda nebyla uzavřena písemně, jednalo se o ústní dohodu mezi členy rodiny, kterou nikdo nerozporoval, a to ani žalovaná, dokud [jméno] [příjmení] starší nezemřel. Jeho přáním bylo, aby nemovitosti, které daroval žalované, mohl doživotně užívat a aby je po jeho smrti žalovaná prodala a výtěžek z nich rozdělila polovinou rodině [jméno] [příjmení] a polovinou rodině pana [jméno] [příjmení] mladšího. S ohledem na vysoký věk [jméno] [příjmení] starší nezvládal péči o nemovitosti, proto se rozhodl nemovitosti sám prodat ještě za svého života. S kupci aktivně jednal, nemovitosti jim sám ukazoval a mluvil o nich jako o svých, fakticky tedy prodával svou rekreační chatu, která byla pouze na oko psaná na jeho vnučku. Bohužel z důvodu náhlého úmrtí [jméno] [příjmení] staršího k prodeji již nedošlo. Částka 1 250 000 Kč, kterou žalobci žádají po žalované uhradit, vycházela z odhadu ceny nemovitostí na částku 2 500 000 Kč v době, kdy [jméno] [příjmení] starší je zamýšlel prodat. Žalovaná tyto kroky nerozporovala, neboť s realizací prodeje nemovitostí, které byly jen fingovaně na ni napsány, neměla problém. Žalobci tak požadují po žalované vyplacení poloviny hodnoty nemovitostí. Žalovaná tuto dohodu (zjevně o prodeji nemovitostí a následném převedení poloviny utržené kupní ceny matce žalobců, resp. žalobcům – poznámka odvolacího soudu) nikdy nerozporovala, avšak po smrti [jméno] [příjmení] staršího začala jednat v jejím rozporu. Jelikož je spor veden primárně o rozdělení financí, které [jméno] [příjmení] starší zanechal svým potomkům ve formě nemovitostí, tak žalobci požadují jen úhradu částky 1 250 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 1 250 000 Kč od [datum] do zaplacení (kdy uvedené sdělili na výzvu soudu I. stupně stran požadovaného petitu žaloby – poznámka odvolacího soudu). 6. Soud I. stupně po provedeném dokazování nejprve dospěl k závěru, že žalobci nejsou ve sporu aktivně legitimováni, respektive že ji neprokázali. V této souvislosti uvedl, že z usnesení [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], kterým bylo rozhodnuto o pozůstalosti po paní [jméno] [příjmení], matce žalobců, nevyplývá, že by částka 1 250 000 Kč, o níž je veden projednávaný spor, náležela do aktiv pozůstalosti po matce žalobců, a to a