12 Co 226/2024-191 — Městský soud v Praze

1. V záhlaví uvedeným rozhodnutím soud I. stupně zamítl žalobu s návrhem, aby byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni a) částku 36 497 310 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 22. 5. 2023 do zaplacení (výrok I.), zamítl žalobu s návrhem, aby byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni b) částku 82 425 625,45 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 22. 5. 2023 do zaplacení (výrok II.) a uložil žalobkyním a) a b) povinnost společně a nerozdílně zaplatit žalované náklady řízení ve výši 1 200 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok III.).2. Rozhodl tak o žalobě, kterou se žalobkyně domáhaly náhrady škody způsobené jim nezákonnými rozhodnutími – usnesením Městského soudu v Praze ze dne 10. 7. 2012, č.j. , spisová značka, , ve spojení s usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 9. 11. 2012, č.j. , spisová značka, kterým byl zamítnut insolvenční návrh dlužníka , právnická osoba, . Rozhodnutí byla následně zrušena usnesením Nejvyššího soudu ze dne 30. 4. 2015, č.j. , spisová značka, . Dále soud I. stupně vydal usnesení ze dne 16. 2. 2017, č.j. , spisová značka, , kterým byl zjištěn úpadek dlužníka. Újma spočívá v nižším uspokojení pohledávek žalobkyň, když během let 2012 a 2017 se snížila hodnota majetku dlužníka a zvýšil se objem jeho závazků. Pokud by nedošlo k zamítnutí insolvenčního návrhu v roce 2012 byly by žalobkyně uspokojovány z hodnotnějšího majetku při menším množství přihlášených věřitelů. Vyššího uspokojení by se jim dostalo i pokud by návrhu bylo vyhověno v letech 2015-2016, avšak liknavým postupem soudu k vyhovění návrhu nedošlo. Hodnota majetku dlužníka představovala v roce 2012 2,34násobek hodnoty než v roce 2017. Objem závazků dlužníka není doposud přesně znám, avšak od roku 2016 do roku 2018 vzrostl objem závazků dlužníka řádově o několik stovek miliónů. Přesný výpočet škody tak je na znaleckém zkoumání, nicméně žalobkyně a) se domáhá náhrady škody ve výši 36 497 310 Kč představující rozdíl v uspokojení pohledávky podle stavu majetku v roce 2012 a 2017. Žalobkyně b) se pak domáhá částky 82 425 625,45 Kč, kdy tento má přihlášenou nezajištěnou pohledávku. Nárok u žalované uplatnily dne 22. 5. 2023.3. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby, když nesporovala skutečnost, že u ní žalobkyně předběžně uplatnily dne 22. 5. 2023 nárok na náhradu škody ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) /dále jen „OdpŠk“/. Žalovaná stanoviskem ze dne 20 12. 2023 nárokům nevyhověla, neboť jsou promlčené. Neposuzovala existenci nezákonných rozhodnutí, neboť jde zcela očividně o nároky promlčené, kdy promlčecí lhůta 3 roky již uplynula. Žalobkyně se nejpozději ke dni 16. 2. 2017 mohly dozvědět, že se dlužník v úpadku nachází a že jim v souvislosti s rozhodnutími vznikla škoda. Nároky však u žalované uplatnily až dne 22. 5. 2023. Promlčecí lhůta počala běžet dne 16. 2. 2017, tedy usnesením o úpadku dlužníka, neboť žalobkyně věděly, resp. měly a mohly vědět, že jim vznikla škoda. Pokud by tomu tak nebylo nejpozději se o škodě žalobkyně měly a mohly dozvědět zveřejněním znaleckého posudku, který stanovil hodnotu majetku dlužníka, v insolvenčním rejstříku, tj. dne 26. 4. 2017. Nejpozději se o vzniku škody žalobkyně měly dozvědět z usnesení o schválení reorganizačního plánu (jeho právní mocí), resp. v okamžiku kdy věděly, že jejich odvolání je zjevně nedůvodné, tj. dne 14. 5. 2020. Tento den bylo najisto postaveno, z jaké výsledné částky a v jaké míře budou pohledávky uspokojeny.4. Usnesení nabylo právní moci dne 13. 5. 2020 a není podstatné, kdy bylo doručeno žalobkyním, neboť ve veřejných jednáních, jako je insolvenční, je rozhodující vyhlášení a zveřejnění v rejstříku. Předmětem tohoto řízení je škoda vzniklá nezákonnými rozhodnutími, tedy snížení nebo znemožnění uspokojení žalobců v důsledku těchto rozhodnutí, resp. pozdním zjištěním úpadku. Je tak nutné vyjít z toho, jaká byla hodnota majetku před tímto rozhodnutím a poté. Judikatura je v tomhle jasná, důležitý je okamžik vědění, že škoda vznikla a kdo za ni odpovídá, přesná výše škody nemusí být známa. Zveřejněním znaleckého posudku muselo být zřejmé, o kolik maximálně se snížila majetková podstata.5. Soud I. stupně vyšel ze zjištěného skutkového stavu (podrobně uvedeného v bodě 8.-26. napadeného rozhodnutí), že usnesením Městského soudu v Praze ze dne 9. 7. 2012 byl zamítnut insolvenční návrh ze dne 21. 2. 2011 a 11. 4. 2012 ve věci dlužníka , právnická osoba, ., IČO , IČO, . Usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 29. 11. 2012 bylo rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne 9. 7. 2012 ve výroku o zamítnutí insolvenčního návrhu potvrzeno. Rozhodnutí nabylo právní moci dne 21. 12. 2012. Usnesením Nejvyššího soudu ze dne 30. 4. 2015 bylo rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ze dne 29. 11. 2012 zrušeno a vráceno soudu II. stupně. Usnesení nabylo právní moci dne 14. 5. 2015, týž den bylo usnesení zveřejněno v insolvenčním rejstříku. Usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 8. 6. 2015 bylo zrušeno rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne 9. 7. 2012. Usnesení bylo zveřejněno v insolvenčním rejstříku dne 12. 6. 2015. Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 16. 2. 2017 byl zjištěn úpadek dlužníka , právnická osoba, ., IČO , IČO, a soud povolil řešení úpadku reorganizací. Současně byl ustanoven znalec k ocenění majetkové podstaty dlužníka. Usnesení nabylo právní moci dne 16. 2. 2017, týž den bylo zveřejněno v insolvenčním rejstříku. Ke dni vypracování znaleckého posudku 25. 4. 2017 byla hodnota majetku dlužníka 321 646 000 Kč. Byla současně porovnána míra uspokojení věřitelů v insolvenčním řízení, přičemž současná hodnota uspokojení v konkurzu byla u žalobkyně a) 31,4 % v případě reorganizace 51,8 % u žalobkyně b) jakožto nezajištěného věřitele v případě konkurzu 0,5 %, v případě reorganizace 6,9 %. Žalobkyně a) přihlásila svou pohledávku ve výši 163 036 662,26 Kč a 13 820 687,14 Kč a 98 238 286,64 Kč dne 11. 4. 2012. Žalobkyně b) přihlásila svou pohledávku ve výši 232 305 440,43 Kč, 229 600,41 Kč, 233 835,60 Kč dne 3. 5. 2012, přičemž tato pohledávka byla nezajištěná. Dne 3. 7. 2017 by zveřejněn reorganizační plán, ve kterém cena majetkové podstaty byla insolvenčním soudem určena ve výši 321 646 000 Kč. Z uvedené hodnoty majetku připadá po zaokrouhlení 277 277 000 Kč, na hodnotu majetku, k němuž je zřízeno zajištění, a 44 369 000 Kč na hodnotu majetku, k němuž není zřízeno zajištění. Výtěžek zpeněžení tohoto majetku pro zajištěné věřitele činí podle znalce 239 794 000 Kč a pro nezajištěné věřitele 12 448 000 Kč. Nárok byl u žalované uplatněn dne 22. 5. 2023 a žalovaná jim stanoviskem ze dne 20. 12. 2023 nevyhověla a namítala promlčení nároku.6. Soud I. stupně dospěl k závěru, že námitka promlčení vznesená žalovanou je důvodná, když v posuzovaném řízení bylo vydáno nezákonné rozhodnutí ve smyslu ust. § 5 písm. a) a b) OdpŠk, tedy usnesení Městského soudu v Praze ze dne 9. 7. 2012, č.j. , spisová značka, a usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 29. 11. 2012, č.j., spisová značka, , neboť tato dvě rozhodnutí byla následně zrušena usnesením Nejvyššího soudu ze dne 30. 4. 2015, sp. zn. , spisová značka, , resp. usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 8. 6. 2015, č.j. , spisová značka, .7. Přestože § 32 odst. 1 OdpŠk výslovně nestanoví jako podmínku pro běh promlčecí lhůty právní moc zrušovacího rozhodnutí, je tato podmínka implicitně obsažena v § 8 OdpŠk. Promlčecí lhůta tedy může počít běžet nejdříve až dnem následujícím po dni, kdy zrušující rozhodnutí nabylo právní moci. U nároků na náhradu škody způsobené nesprávným úředním postupem, resp. nezákonným rozhodnutím se počátek běhu subjektivní promlčecí lhůty odvíjí od okamžiku, kdy se poškozený o škodě dozvěděl, tedy kdy prokazatelně získal vědomost o tom, že vznikla. Nejde o vědomost o škodné události, která škodu vyvolala, nýbrž o vědomost o vzniku majetkové újmy na straně poškozeného. Promlčecí lhůta tak počne plynout od okamžiku, kdy se poškození (žalobci) o škodě dozvěděli, tedy prokazatelně získali vědomost o tom, že vznikla, a dále kdy poškození zjistí skutkové okolnosti, z nichž lze dovodit vznik škody a orientačně (přibližně) i její rozsah. Dne 26. 4. 2017 byl zveřejněn v insolvenčním rejstříku znalecký posudek, ve kterém bylo uvedeno, jaké výše dosahuje majetková podstata dlužníka, jaká aktiva a jaká pasiva se nachází v majetkové podstatě, v jakém rozsahu by byli uspokojeni zajištění a nezajištění věřitelé v případě konkurzu a v případě reorganizace. Již zveřejněním tohoto znaleckého posudku mohli žalobci alespoň orientačně zjistit rozsah škody, která jim byla způsobená nezákonnými rozhodnutími. Předmětem tohoto řízení není to, zda a jaká škoda žalobkyním vznikla neuspokojením jejich pohledávek v rámci insolvenčního řízení, předmětem tohoto řízení je to, zda jim předmětnými nezákonnými rozhodnutími vznik