13 Co 331/2024-118 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně zastavil řízení o žalobě v části, ve které žalobkyně požadovala zaplacení úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení (výrok I), uložil žalované zaplatit žalobkyni částku , částka, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částek , částka, od , datum, do , datum, a , částka, od , datum, do zaplacení, to vše do patnácti dnů od právní moci rozsudku (výrok II), zamítl žalobu o zaplacení částky , částka, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od , datum, do zaplacení (výrok III), uložil žalované zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku , částka, k rukám jejího zástupce do 15 dnů od právní moci rozsudku (výrok IV) a rozhodl, že po právní moci rozsudku vrátí žalobkyni ze svého účtu část zaplaceného soudního poplatku ve výši , částka, (výrok V) a zálohu na náklady důkazů ve výši , částka, (výrok VI).2. Soud prvního stupně tak rozhodl o žalobě podané u něj dne , datum, , kterou se žalobkyně domáhala na žalované posléze zaplacení částky , částka, s příslušenstvím jako zadostiučinění za nemajetkovou újmu a úroku z prodlení z částky , částka, požadované původně na náhradu škody) za dobu od , datum, do , datum, poté, co žalovaná na její původní žalobní požadavek na náhradu škody ve výši , částka, plnila až po podání žaloby částkou , částka, , co bylo řízení v rozsahu (celého) požadavku na náhradu škody zastaveno k zpětvzetí žaloby již usnesením soudu prvního stupně ze dne , datum, a co soud prvního stupně stran tohoto nároku (do)zastavil řízení výrokem I napadeného rozsudku ještě ohledně úroku z prodlení z částky , částka, vzaté na nárok na náhradu škody zpět nad rámec plnění žalované. Tvrzená nemajetková újma, jejíž odškodnění tak zůstalo předmětem řízení, měla žalobkyni vzniknout následkem , podezřelý výraz, její osoby, zahájeného usneseními policejního orgánu ze dne , datum, , resp. , datum, pro , Anonymizováno, odst. 2 zákona č. 40/2009 Sb., , podezřelý výraz, (dále jen „tr. zák.“), resp. křivé výpovědi a nepravdivého znaleckého posudku podle § 346 odst. 2 písm. a) tr. zák., po podání obžaloby vedeného u Obvodního soudu pro , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, a skončeného rozsudkem Městského soudu v Praze jako soudu odvolacího ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , který nabyl právní moci dne , datum, a jímž byla žalobkyně zproštěna podané obžaloby podle § 226 písm. b) zákona č. 141/1961 Sb., trestní řád. Úrok z prodlení v zákonné výši žádá žalobkyně zaplatit od , datum, do zaplacení a v případě žalovanou dne , datum, uhrazené částky , částka, požadované na náhradu škody jen do posledně uvedeného data s tím, že nárok u žalované předběžně uplatnila dne , datum, .3. Soud prvního stupně vyšel z podrobně zjištěného průběhu žalobkynina , podezřelý výraz, . Dále vzal za prokázané, že žalobkyni, bezúhonné osobě , podezřelý výraz, stavu stíhané 20 měsíců pro přečiny v sazbě trestu odnětí svobody až na tři léta, přineslo , podezřelý výraz, v osobnostní sféře důsledky popsané soudem prvního stupně pod bodem 44 odůvodnění napadeného rozsudku, a tedy jí , podezřelý výraz, přivodilo nemajetkovou újmu, kterou soud prvního stupně vyhodnotil jako nezanedbatelnou. Konečně soud prvního stupně vyšel z toho, že žalobce uplatnila posléze zažalované nároky u žalované dne , datum, a že žalovaná plnila v penězích jen v rozsahu již shora uvedeném a shora již uvedeného dne na nárok na náhradu škody, za nehmotné následky , podezřelý výraz, se žalobkyni omluvila a konstatovala jeho nezákonnost.4. Zjištěné soud prvního stupně právně posoudil podle § 1 odst. 1, § 5, § 7 odst. 1, § 8 odst. 1, § 13 odst. 1, 2, § 14 odst. 3, § 15 odst. 1, 2 a § 31a zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále i jen „OdpŠk“). Uzavřel, že , podezřelý výraz, žalobkyně je vzhledem k jeho výsledku namístě kvalifikovat jako nezákonné, kterážto skutečnost zakládá nároky na odškodnění jím způsobených újem. Po posouzení nároku na odškodnění nehmotné újmy soud prvního stupně shledal, že tuto je namístě odškodnit zaplacením částky , částka, , vycházeje při stanovení odškodnění právě touto částkou i z porovnání s jinými odškodňovacími věcmi, jež rozvedl podrobně pod bodem 46 odůvodnění napadeného rozsudku. Z vyložených důvodů (takto stručně přiblížených, i s přihlédnutím k podrobnosti a rozsahu odůvodnění napadeného rozsudku) soud prvního stupně vyhověl žalobě o odškodnění nemajetkové újmy právě jen co do částky , částka, , spolu s ní přiznal žalobkyni i důvodně (po uplynutí zákonné šestiměsíční lhůty) a v zákonné výši požadovaný úrok z prodlení až do zaplacení, který žalované, avšak jen do data plnění, uložil zaplatit i z částky uhrazené dobrovolně, leč z pohledu § 15 odst. 1 OdpŠk opožděně na nárok na náhradu škody.5. Ve zbytku soud prvního stupně žalobu zamítl jako nedůvodnou a o náhradě nákladů řízení rozhodl s poukazem na ustanovení § 142 odst. 3, § 146 odst. 2 obě věty o. s. ř. a žalobkyni přiznal plnou náhradu nákladů řízení, sestávajících ze zaplaceného soudního poplatku za žalobu a nákladů jejího zastoupení advokátem, vypočtených podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „AT“). Reprodukce důvodů k odvolacímu přezkumu neotevřených výroků V a VI napadeného rozsudku není zapotřebí.6. Žalovaná napadla rozsudek soudu prvního stupně včasným a přípustným odvoláním, směřujícím proti jeho vyhovujícímu výroku v rozsahu částky , částka, s příslušenstvím, kterou byla zavázána žalobkyni zaplatit na odškodnění nemajetkové újmy. Namítla, že provedené dokazování neskýtá oporu pro závěr, podle nějž by žalobkyni vznikla v důsledku , podezřelý výraz, morální újma takové intenzity, že by jí bylo namístě odškodnit v penězích. Soud prvního stupně podle žalované „nezohlednil důvodnost zahájení , podezřelý výraz, “; k tomu žalovaná poukázala na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , akcentujíc při zahájení , podezřelý výraz, a rovněž i v době podání obžaloby panující důvodnou obavu, že se žalobkyně dopustila protiprávního jednání kladeného jí za vinu, pročež z pohledu zásad trestního práva procesního neměly orgány přípravného řízení ani jinou možnost než postupovat tak, jak postupovaly, tj. zahájit , podezřelý výraz, , podat obžalobu a nechat rozhodnout soud, což se i stalo.7. Proto žalovaná navrhla, aby odvolací soud změnil napadený rozsudek jednak v jeho vyhovujícím výroku ohledně částky , částka, s příslušenstvím tak, že žalobu zamítne i ve zde uvedeném rozsahu, jednak v pro žalovanou nepříznivém nákladovém výroku tak, že zaváže žalobkyni k náhradě nákladů řízení vzniklých žalované před soudy obou stupňů (takový posléze navržený postup nicméně, poznamenává odvolací soud, není možný; v případě byť jen částečné změny napadeného rozsudku v meritu věci rozhoduje odvolací soud o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů originálně, nikoliv cestou změny nákladového výroku přezkoumávaného rozhodnutí – viz § 224 odst. 2 o. s. ř.).8. Žalobkyně ve vyjádření k odvolání navrhla potvrzení napadeného rozsudku jako věcně správného, považuje odvolací námitky žalované za nedůvodné. Soud prvního stupně se podle žalobkynina přesvědčení vypořádal přesvědčivě s argumentací účastníků a skutečnostmi zjištěnými provedeným dokazováním, pročež taky žalobkyně rozsudek akceptovala a nebrojila proti jeho zamítavému výroku, jakkoliv považuje stanovenou výši odškodnění za ne zcela odpovídající míře její újmy a soudobé společensko-ekonomické realitě; žalobkyně nicméně upřednostnila ukončení sporu v pro ni nadále citlivé záležitosti jejího někdejšího , podezřelý výraz, , jehož nezákonnost nelze zpochybnit. Proto navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek v odvoláním dotčeném vyhovujícím výroku potvrdil.9. Odvolací soud přezkoumal k odvolání žalované a v jím vytyčených mezích napadený rozsudek soudu prvního stupně včetně řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 212 a § 212a o. s. ř.), a neshledal odvolání opodstatněným, plně se ztotožňuje s podrobně a přesvědčivě vyloženými důvody napadeného rozsudku.10. Nad jejich rámec lze i s přihlédnutím k odvolací argumentaci žalované shrnout, že soud prvního stupně zjistil správně a v postačujícím rozsahu skutkový stav věci a nepochybil ani při jejím právním posouzení, a to předně závěrem, že , podezřelý výraz, žalobkyně je namístě s přihlédnutím k jeho výsledku kvalifikovat jako nezákonné ve smyslu § 8 odst. 1 OdpŠk. Úsudek žalované o důvodnosti zahájení a vedení , podezřelý výraz, ve smyslu norem , podezřelý výraz, procesního je pro odškodňovací řízení bez významu; pro něj je rozhodný právě jen (extenzivní) výklad odškodňovací legislativy (s účinností od , datum, zák. č. 82/1998 Sb., předtím zák. č. 58/1969 Sb., účinný od , datum, ), dovozující na nezákonnost (nedůvodnost – v odškodňovacím smyslu jde o synonyma) , podezřelý výraz, vzhledem k jeho kvalifikovanému výsledku, prosazený v soudní judikatuře již rozsudkem (býv