14 Co 280/2024-76 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně zamítl žalobu na uložení povinnosti 1. žalovanému a 2. žalované zaplatit žalobci částku 1 050 126 Kč s úrokem z prodlení ve výši 21 % ročně od 1. 11. 1996 do zaplacení a 65 925 Kč a částku 15 950 Kč [výrok I], uložil žalobci povinnost nahradit 1. žalovanému náklady řízení ve výši 900 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku [výrok II] a uložil žalobci povinnost nahradit 2. žalované náklady řízení ve výši 900 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku [výrok III].2. Soud I. stupně takto rozhodl o žalobě, kterou se žalobce domáhal náhrady škody, která je tvořena vymáhanou pohledávkou ve výši 1 050 126 Kč a náklady řízení 65 925 Kč a 15 950 Kč. Dle žalobních tvrzení byla škoda způsobena nesprávným úředním postupem 1. žalovaného - soudního exekutora , Jméno zainteresované osoby 0/0, , , Orgán veřejné moci, , a to v řízení sp. zn. , spisová značka, [dále jen „posuzované řízení“]. Žalobce v posuzovaném řízení vystupoval jako oprávněný a domáhal se po povinném , tituly před jménem, , jméno FO, vymožení pohledávky 1 050 126 Kč s příslušenstvím a nákladů řízení ve výši 65 925 Kč a 15 950 Kč, a to na základě rozsudku , Orgán veřejné moci, ze dne 23. 3. 1999, sp. zn. , spisová značka, , ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 28. 2. 2000, sp. zn. , spisová značka, . Soudní exekutor však v období od února 2008 do března 2012 neprováděl lustrace majetku povinného. V důsledku jeho nečinnosti nebylo ničeho vymoženo a exekuce skončila 12. 5. 2021 zastavením, neboť povinný zemřel a dědické řízení bylo zastaveno, když povinný zanechal majetek pouze nepatrné hodnoty. Žalobce byl aktivní, činil dotazy na stav řízení, podával návrhy a upozornění směřující ke zjištění výdělečných aktivit povinného a toho, že povinný hradí své životní náklady a že ze své činnosti má ve Slovenské republice k dispozici mnohamiliónové hodnoty. Soudní exekutor však zůstal nečinný, v důsledku čehož nebyla vymáhaná pohledávka uspokojena a žalobci tak vznikla škoda ve výši vymáhané pohledávky a jejího příslušenství. Z žalobcova podnětu dohledový orgán , Orgán veřejné moci, shledal, že soudní exekutor pochybil, že postupoval v rozporu s § 46 ex. řádu. Žalobce dne 25. 1. 2023 nárok u 2. žalované předběžně uplatnil a vyzval rovněž 1. žalovaného k úhradě vzniklé škody. Žalovaní však žalobcův nárok na náhradu škody neuspokojili.3. První žalovaný s žalobou nesouhlasil. Exekuční řád nestanoví žádnou povinnou periodu lustrací majetku povinného, soudní exekutor postupuje přiměřeně ke zjištěním o povinném. V předmětném období bylo na majetek povinného vedeno minimálně dalších 40 exekucí, v nichž byly prováděny lustrace majetku povinného. Opakovaně lustrovat majetek v posuzovaném řízení bylo proto zbytečné a neekonomické. Povinný byl nemajetný, na čemž by ani každodenní lustrace majetku ničeho nezměnily. Všechny exekuce vedené proti povinnému byly bezúspěšné. Žalobce neprokazuje vznik škody ani skutečnost, že by povinný měl v , adresa, v době posuzovaného řízení postižitelný majetek. Žalobce na žádný postižitelný majetek neupozornil a ani po smrti povinného nebyl v rámci dědického řízení zjištěn žádný majetek.4. Druhá žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby. Odkazovala na obsah svého zamítavého stanoviska ze dne 10. 1. 2024. Druhá žalovaná namítala absenci příčinné souvislosti mezi tvrzeným nesprávným úředním postupem a tvrzenou škodou. Posuzované řízení trvalo od 29. 5. 2002 do 12. 5. 2021, v jeho průběhu povinný v roce , datum, zemřel, zanechal majetek nepatrné hodnoty, a exekuce byla proto zastavena. Od zahájení řízení do smrti povinného uběhlo 14 let, z toho soudní exekutor majetek nelustroval po dobu 4 let. K žádnému uspokojení vymáhané pohledávky během posuzovaného řízení nedošlo. Na majetek povinného byly vedeny další, rovněž bezvýsledné, exekuce. Povinný nedisponoval žádným postižitelným majetkem, nelze proto uzavřít, že během 4 let, kdy nebyla prováděna lustrace, by byla vymáhaná pohledávka uspokojena. Žalobce tvrdí majetek povinného ve , adresa, , což není pro exekuci vedenou na území , adresa, relevantní.5. Soud I. stupně na podkladně provedeného dokazování zjistil, že posuzované řízení k vymožení pohledávky oprávněného (žalobce) v žalované výši trvalo od 19. 3. 2002 do 12. 5. 2021 a v jeho průběhu soudní exekutor pravidelně zjišťoval existenci postižitelného majetku povinného v obchodním rejstříku, u , Orgán veřejné moci, , , Orgán veřejné moci, , , Orgán veřejné moci, , , Orgán veřejné moci, , bankovních a spořitelních ústavů, u pojišťoven, u , Orgán veřejné moci, , u , Orgán veřejné moci, a u , Orgán veřejné moci, , a to vyjma období od srpna 2006 do března 2012, kdy ze strany soudního exekutora prováděny lustrace majetku povinného nebyly. V posuzovaném řízení byl zjištěn majetek povinného v podobě obchodních podílů, které soudní exekutor v roce 2002 postihl exekučními příkazy k provedení exekuce jejich prodejem, dále byl proveden soupis 10 movitých věcí povinného (televize, obrazy, mikrovlnná trouba, mobil, pračka, fotoaparát) a zjištěny zůstatky na účtech povinného ve výši 0-500 Kč, které však již byly postiženy exekučními příkazy jiných exekutorů. Povinný se snažil převést jeden z postižených obchodních podílů na třetí osobu, soudní exekutor z tohoto důvodu podal trestní oznámení a následně došlo i k podání obžaloby na povinného. V průběhu exekuce nebylo na pohledávku oprávněného vymoženo ničeho. Oprávněný byl po dobu posuzovaného řízení nečinný, zajímal se o stav řízení až po úmrtí povinného. Konkrétně poprvé v únoru 2017, kdy současně soudnímu exekutorovi poprvé sdělil, že povinný měl být vlastníkem bytu v , adresa, , podílu na společném jmění manželů, obchodních podílů v blíže nespecifikovaných společnostech, bankovního účtu na , adresa, a majetku v desítkách miliónů slovenských korun. Exekuce skončila zastavením, neboť povinný zemřel a dědické řízení bylo zastaveno pro zanechání nepatrného majetku. Žalobce vyzval žalované k náhradě tvrzené škody, žalovaní vyjádřeními z února 2023 a ledna 2024 žalobcův nárok odmítli.6. Soud I. stupně neprovedl k důkazu účastnický výslech žalobce, jeho korespondenci s exekutorským úřadem, podnět k výkonu dohledu ze dne , datum, a dopis žalovaného ze dne 11. 3. 2022, neboť se žalobce nedostavil k jednání a označené listiny nedoložil. Soud I. stupně neprovedl z důvodu nadbytečnosti důkaz spisem , Orgán veřejné moci, sp. zn. , spisová značka, , dalšími výzvami žalobce k náhradě škody, účastnickým výslechem 1. žalovaného a spisy jiných soudních exekutorů, neboť výše vymáhané pohledávky, uplatnění nároku u žalovaných, průběh posuzovaného řízení a nemajetnost povinného byly prokázány již provedenými důkazy.7. Na zjištěný skutkový stav aplikoval soud I. stupně zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) [dále jen „OdpŠk“], a zejména s odkazem na § 3 odst. 1 písm. b), § 4 odst. 2, § 5 písm. b) a § 13 odst. 1 OdpŠk uzavřel, že předpoklady vzniku odpovědnosti žalovaných za škodu nebyly naplněny.8. Žalobce tvrdil, že v posuzovaném řízení nebyla vymáhaná pohledávka s příslušenstvím vymožena v důsledku pochybení soudního exekutora, který neprováděl od února 2008 do března 2012 lustrace majetku povinného a nezjišťoval tak existenci postižitelného majetku povinného, ačkoliv žalobce soudního exekutora na postižitelný majetek povinného upozorňoval, čímž žalobci měla vzniknout majetková škoda představující výši celého nevymoženého plnění. Soud I. stupně provedeným dokazováním vskutku zjistil, že soudní exekutor (dokonce již) od srpna 2006 do března 2012 neprováděl lustrace majetku povinného, tzn. nečinil úkony ve smyslu § 46 odst. 1, resp. odst. 2 ex. řádu, čímž porušil své povinnosti. V tomto směru soud I. stupně nepřisvědčil obraně 1. žalovaného, že provádění lustrací bylo nehospodárné, když na majetek povinného byly ve stejné době zahájeny a vedeny další exekuce, v rámci nichž jiní soudní exekutoři majetek povinného lustrovali. Žádná zjištění z těchto lustrací totiž nebyla soudnímu exekutorovi známa, výsledky do spisu založeny nebyly. Nadto v předcházejícím období soudní exekutor pravidelné lustrace majetku povinného prováděl, vydal několik exekučních příkazů k postižení obchodních podílů povinného a movitých věcí, na vymáhanou pohledávku se však nepodařilo ničeho vymoci.9. Soud I. stupně uvedl, že byl připraven při nařízeném jednání dne 6. 5. 2024 vyzvat žalobce dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. k doplnění skutkových tvrzení a důkazních návrhů stran toho, kdy a jakým způsobem vyrozuměl soudního exekutora o tom, že povinný má postižitelný majetek, a o jaký konkrétní postižitelný majetek povinného se mělo jednat, dále k doplnění skutkových tvrzení a důkazních návrhů stran existence příčinné souvislosti mezi tvrzenou škodou a tvrzeným nesprávným úředním postupem soudního exekutora a stran vzniku škody, tedy že právě v důsled