15 Co 245/2024-411 — Městský soud v Praze

1. Soud I. stupně napadeným rozsudkem zamítl žalobu na zaplacení částky , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % p. a. za dobu od , datum, do zaplacení (výrok I.) a uložil žalobkyni povinnost zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku , částka, (výrok II.).2. Takto bylo rozhodnuto o žalobním návrhu na zaplacení ceny za stavební práce provedené žalobkyní pro žalovanou na základě dohody a následně uzavřené smlouvy o dílo ze dne , datum, , podle které měla žalobkyně pro žalovanou provést dostavbu nemovitosti na adrese , adresa, , , adresa, (domu ve vlastnictví žalované). Před zahájením prací šlo o rozestavěnou stavbu, žalovaná žalobkyni průběžně zaplatila celkem , částka, . Předpokládaný rozsah dodávek materiálu a prací byl stanoven částkou , částka, . V průběhu stavebních prací se objevily dříve neznámé závady původní konstrukce, ukázala se potřeba dalších víceprací, které žalovaná nebyla ochotna nést. Dostavba nemovitosti tedy žalobkyní nebyla dokončena. , adresa, 603 Kč představuje cenu skutečně provedených prací, které žalovanou uhrazeny nebyly a které žalovaná přislíbila zaplatit. Žalobkyně tuto částku vyúčtovala fakturou ze dne , datum, č. , hodnota, s datem splatnosti , datum, .3. Žalovaná se proti uplatněnému nároku (vedle tvrzení, že účtovanou odměnu za smluvené práce a činnosti plně uhradila) bránila mimo jiné námitkou promlčení. Soud I. stupně se proto nejprve soustředil na otázku, zda je žalobou uplatněný nárok promlčen.4. Soud I. stupně vyšel z následujících zjištění: Žalovaná (ve smlouvě označená jako „příkazce“) a žalobkyně (ve smlouvě označena jako „příkazník“) podepsaly dne , datum, písemnou smlouvu označenou jako „Smlouva o dílo“, jejímž předmětem byl závazek žalobkyně vykonávat pro žalovanou činnosti spočívající v zajištění dostavby nemovitosti na adrese , adresa, , , adresa, . Ve smlouvě je uvedeno, že stav nemovitosti je žalobkyni znám, stejně jako vady plnění poskytnutého třetími osobami tak, jak jsou popsány ve znaleckém posudku firmy , firma, . ze dne , datum, . Ve smlouvě bylo dále uvedeno, že žalobkyně si je vědoma objemu dostupných finančních prostředků (žalované) pro dosažení kolaudace včetně odsouhlasených dotací z NZÚ 13 a bude postupovat tak, aby se do těchto limitů v dobré víře dostala. Odměna byla sjednána ve výši „dle přiložených rozpočtů, které jsou nedílnou součástí této smlouvy, a dle předem schváleného harmonogramu prací a plateb za každý 1 kalendářních měsíc výkonu činností“. Dále bylo dohodnuto, že „příkazci nenáleží vedle této odměna či úhrada žádných jiných vedlejší hotových výdajů, například cestovních, nebyla-li taková úhrada výdajů předem dohodnuta v rozpočtu“. V době podpisu smlouvy neexistovaly (nadto v úplnosti) rozpočty, které jsou ve smlouvě zmíněny; v této době nebyly některé části díla ještě ohodnoceny a nebylo ani zřejmé, jaké konkrétní práce bude třeba provádět. Účastnicemi nebyly uzavřeny žádné písemné dodatky ke smlouvě. K datu , datum, žalobkyně vypočetla celkovou částku za provedení uvažovaných prací včetně materiálu ve výši , částka, - v listině Přehled položek, žalovaná tuto listinu opatřila podpisem (smysl podpisu zůstal mezi účastnicemi sporný – žalobkyně z podpisu dovodila souhlas žalované s rozpočtem, žalovaná tvrdila, že podepsala převzetí listiny). Žalovaná žalobkyni uhradila celkem částku , částka, , z toho částka v celkové výši , částka, byla uhrazena na základě žalobkyní vystavených faktur (faktury č. , hodnota, ze dne , datum, , faktury č. , hodnota, ze dne , datum, , faktury č. , hodnota, ze dne , datum, , faktury č. , hodnota, ze dne , datum, ) a částka , částka, byla žalovanou žalobkyni zaplacena dne , datum, jako „záloha na stavbu“. Žalobkyně započala s prováděním stavebních prací na nemovitosti, uvažovaného účelu smlouvy v podobě dostavby nemovitosti však dosaženo nebylo, neboť v září 2016 byly práce přerušeny. V prosinci 2016 bylo zjištěno zatékání do nemovitosti, z tohoto důvodu do března 2017 prováděla žalobkyně vysoušecí práce, které vyúčtovala žalované samostatně fakturou , číslo, ze dne , datum, (částka , částka, ), jíž žalovaná uhradila. Žalobkyně opustila staveniště v červenci 2017. Na podzim roku 2016 proběhlo mezi účastnicemi několik jednání ohledně dalších peněžitých úhrad, v této době byla na žalované žádána jako doplatek za skutečně provedené práce částka , částka, , která je v tomto řízení požadována. Přehled neuhrazených prací s vyčíslením byl žalované zaslán e-mailovou zprávou ze dne , datum, . Při schůzce účastnic (žalované a jednatele žalobkyně , jméno FO, , jíž se účastnila ještě , jméno FO, (teta žalované) a , jméno FO, (stavební dozor) žalovaná ústně přislíbila částku zaplatit, okamžitě po schůzce svůj názor změnila. K využití dotace nemohlo dojít, neboť dům nebyl ve stanovené době kolaudován. Žalovaná žalobkyni opakovaně upomínala o zaplacení částky , částka, v e-mailových zprávách z , datum, .5. Soud I. stupně Smlouvu o dílo podepsanou účastnicemi dne , datum, posoudil jako zdánlivé právní jednání ve smyslu ust. § 553 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), neboť pro neurčitost smlouvy není možné zjistit (ani výkladem) její stěžejní obsah. Obsah smlouvy přitom nebyl mezi účastnicemi dodatečně vyjasněn (§ 553 odst. 2 o. z.). Vůlí účastnic bylo uzavření smlouvy o dílo ve smyslu ust. § 2586 a násl. o. z., nedošlo však k dostatečně určitému sjednání ceny díla jako základní náležitosti tohoto smluvního typu. Cena díla není ve smlouvě uvedena (ani odhadem) a není zde uveden ani způsob jejího určení. Ze smlouvy pak není patrná vůle stran uzavřít smlouvu bez určení ceny díla. Dle textu smlouvy byla naopak zaručena úplnost rozpočtu ve smyslu ust. § 2621 odst. 1 a 2 o. z. Rozpočet však při uzavření smlouvy neexistoval. Soud I. stupně tedy žalobou uplatněný nárok podřadil pod ust. § 2991 odst. 1, 2 o. z. Podle ust. § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle ust. § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co po právu měl plnit sám. Tvrzený nárok (z bezdůvodného obohacení) byl žalobkyni znám minimálně ke dni , datum, , kdy žalobkyně žalované zaslala e-mailem Přehled neuhrazených prací s vyčíslením v žalobou požadované výši. Následně byla stejná částka (ze stejného důvodu) žalobkyní po žalované opakovaně požadována na konci roku 2016. V této době se žalobkyně ve smyslu ust. § 619 odst. 2 o. z. dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty a tehdy žalobkyni počala plynout promlčecí lhůta ve smyslu ust. § 619 odst. 1 o. z. Podle ust. § 621 o. z. okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na vydání bezdůvodného obohacení zahrnují vědomost, že k bezdůvodnému obohacení došlo, a o osobě povinné k jeho vydání. Tříletá promlčecí lhůta (§ 629 odst. 1 o. z.) uběhla před podáním žaloby v této věci dne , datum, . Žalobou uplatněný nárok (za předpokladu, že existuje) je tedy promlčen, žalované není možné uložit povinnost jej splnit (§ 609 o. z.). Proto byla žaloba zamítnuta.6. Soud I. stupně nepřihlédl k tvrzení žalobkyně, že došlo k uznání žalobou uplatněného nároku co do důvodu a výše - písemným prohlášením žalované obsaženým v záznamu ve stavebním deníku ze dne , datum, , a neprováděl k tomuto tvrzení žádné dokazování (Podle ust. § 639 o. z. uznal-li dlužník svůj dluh, promlčí se právo za 10 let ode dne, kdy k uznání dluhu došlo. Určí-li však dlužník v uznání i dobu, do které splní, promlčí se právo za 10 let od posledního dne určené doby. Podle ust. § 2053 o. z. uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.). Soud I. stupně tak učinil proto, že žalobkyně uvedené rozhodné tvrzení přednesla až při jednání dne , datum, , tj. 2 roky po uplynutí koncentrační lhůty upravené v ust. § 118b odst. 1 o. s. ř. Lhůta k uvedení veškerých rozhodných skutečností a navržení důkazů byla účastnicím nadstandardně 2× prodloužena, k druhému prodloužení došlo do dne , datum, . Do tohoto okamžiku žalobkyně neuvedla, že žalovaná písemně uznala žalobou uplatněný nárok co do důvodu a výše, ačkoliv jí v tom žádná překážka nebránila. Podpisu uznávacího prohlášení byl osobně přítomen jednatel žalobkyně , jméno FO, , stavební deník byl v držení žalobkyně a skutečnost, že stavební deník neměl k dispozici po převážnou dobu tohoto soudního řízení přímo jednatel žalobkyně, nýbrž společník žalobkyně, nepředstavuje vážný důvod, pro který žalobkyně nemohla uvedenou rozhodnou skutečnost bez své viny včas uvést. Na pozdním uvedení právně významného tvrzení nic nemění skutečnost, že stavební deník byl navržen v koncentrační lhůtě jako důkaz, který má být v řízení proveden. Stavební deník, který byl ostatně soudu předložen až dne , datum, , byl n