19 Co 155/2024-192 — Městský soud v Praze

1. Soud prvního stupně rozhodoval v řízení, v němž se žalobkyně domáhá po žalované vrácení jistoty ve výši , částka, s příslušenstvím po ukončení nájemního vztahu k bytu na adrese , adresa, (dále jen „byt“).2. Žalovaná nárok neuznala․ Nesporovala uzavření smlouvy o nájmu bytu, složení jistoty ve výši , částka, , avšak na kauci započetla pohledávku ve výši , částka, z titulu náhrady škody.3. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku , částka, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky od , datum, do zaplacení (výrok I.) a náhradu nákladů řízení ve výši , částka, (výrok II.).4. Soud prvního stupně vyšel ze skutkového zjištění, že žalobkyně uzavřela s žalovanou dne , datum, nájemní smlouvu na byt od , datum, do , datum, , s měsíčním nájemným , částka, za byt a , částka, s DPH za zařízení, jistotou ve výši , částka, a jejím vrácením do 30 dnů od skončení nájemního poměru po předání bytu ve stejném stavu, v jakém byt převzala. Žalobkyně byt protokolárně převzala dne , datum, a stejně tak vrátila dne , datum, s tím, že v protokole byl zaznamenán stav elektroměru a plynoměru, že je byt bez závad, čistý, vrácen téměř ve stavu, v jakém byl pronajat. V průběhu nájmu žalobkyně informovala e-mailem žalovanou, že spadl skleněný obal nástěnného světla a rozbil se. Žalovaná zaslala dne , datum, žalobkyni fakturu na částku , částka, za opravy na bytě se splatností do , datum, (1. kuchyňský nábytek 25 hod. x , částka, = , částka, , 2. sklo na lampu , částka, , 3. zbroušení a natření kovových židlí 6 hod. x , částka, = , částka, , 4. čištění kuchyňských spotřebičů 5 hod. x , částka, = , částka, , 5. vyčištění koberců = , částka, ). Jistotu poníženou o vyfakturovanou částku žalovaná žalobkyni vrátila. Žalovaná uhradila společnosti , právnická osoba, za práce a opravy na bytě částku , částka, .5. Soud prvního stupně neprovedl důkaz výslechem , jméno FO, , neboť byl navržen po koncentraci řízení i po lhůtě po opětovném poučení dle § 118a odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“).6. Nárok žalobců posoudil dle § 2224 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). S ohledem na skončení nájmu vznikl žalobkyni nárok na vrácení jistoty. Žalobkyně na svou obranu neprokázala existenci škod na bytě, které by vznikly porušením smluvní povinnosti žalobkyně, a v tvrzeném rozsahu. Uvedené nebylo prokázáno protokolem ze dne , datum, , když ten obsahuje závěr, že byt byl vrácen téměř ve stavu, v jakém byl pronajat dle smlouvy. Zachycuje pouze údaj o špinavé troubě, což je běžný spotřebič, jeho čištění nepředstavuje škodu, nadto vyúčtovanou částku za 5 hodin shledal neadekvátní. K rozbitému skleněnému krytu uvedl, že uvěřil tvrzení žalobkyně, že spadl sám. Ohledně fotografií konstatoval, že není zřejmé, kdy byly fotografie pořízeny a kým, nadto nezachycují tvrzená poškození (například chlupy na kobercích), vyjma oloupaného laku na židlích, což však svědčí spíše o jejich nekvalitním provedení. Ohledně skříňky uvedl, že z fotografií není patrné, o jaké poškození se jedná.7. Současně přiznal žalobkyni nárok na zákonný úrok z prodlení ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky (dále jen „nařízení č. 351/2013 Sb.“) v souladu s jejím návrhem, byť bylo povinností žalované vrátit kauci již při skončení nájmu.8. O nákladech řízení rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve výši dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif, dále jen „AT“).9. Žalovaná napadla rozsudek včasným odvoláním z důvodů dle § 205 odst. 2 písm. b), d) o. s. ř. Namítala, že prokázala stav bytu při jeho předání žalobkyni, a to nájemní smlouvou, seznamem nábytku a předávacím protokolem, a následně při jeho převzetí protokolem ze dne , datum, a fotodokumentací. Soud prvního stupně nesprávně vyhodnotil důkazy a učinil závěry nepodložené dokazováním, když „neuvěřil, že poškození (byť na opěrných částech) způsobila žalobkyně za rok užívání bytu dvěma osobami“, že „poškození nátěru svědčí spíše o nekvalitním provedení“, že „byt byl téměř vrácen ve stavu, v jakém byl pronajat dle smlouvy“, že „fotografie či jiný důkaz o stavu skříňky ze dne , datum, chybí“, že „uvěřil tvrzením žalobkyně, že kryt spadl z vlastní příčiny v listopadu 2022“. Navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek změnil, žalobu zamítl a přiznal jí náhradu nákladů řízení, případně rozsudek zrušil a vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.10. Žalobkyně k fotodokumentaci namítla, že byla předložena žalovanou až při třetím jednání dne , datum, , do té doby o ní neměla ponětí, uvedené tak působí nevěrohodně. Nadto z nich není zřejmé, kdo a kdy je pořídil. Za zásadní považuje, že nezachycují žádné podstatné skutečnosti ani předměty, které měly být poškozeny, případně nejsou v detailu. Navrhla potvrzení napadeného rozsudku a přiznání nákladů odvolacího řízení.11. Žalovaná reagovala tím, že tvrzení žalobkyně jsou účelová. Setrvala na tom, že prokázala, že žalobkyně nevrátila byt ve stavu, v jakém jí byl pronajat.12. Odvolací soud přezkoumal z podnětu podaného odvolání napadený rozsudek v mezích odvolatelkou určených, včetně řízení, které mu předcházelo, dle § 212 a § 212a o. s. ř., a dospěl k závěru, že odvolání je částečně důvodné.13. Odvolací soud nejprve konstatuje, že žalobkyně má občanství Ruské federace, tedy je třeba mezinárodní příslušnost posuzovat dle Smlouvy uzavřené mezi Československou socialistickou republikou a , adresa, sovětských socialistických republik o právní pomoci a právních vztazích ve věcech občanských, rodinných a trestních ze dne , datum, , vyhlášené pod č. 95/1983 Sb. (dále jen „Smlouva“) s tím, že ve smlouvě není řešena otázka mezinárodní pravomoci pro nároky vyplývající z nájemního práva. Tato je tak dána ve smyslu článku 24 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne , datum, , o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech /přepracované znění/ (dále jen „Nařízení Brusel I bis“). Rozhodným právem je dle článku 5 odst. III. nájemní smlouvy právo české v souladu s článkem 3 odst. 1 Nařízení Evropského Parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne , datum, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (dále jen „Řím I“). Soud prvního stupně tak správně mlčky dovodil svou mezinárodní příslušnost i rozhodné právo.14. Soud prvního stupně učinil správná skutková zjištění ohledně vzniku nájemního poměru, užívání bytu žalobkyní i skončení nájemního poměru, včetně předání bytu a zákonem stanovené povinnosti vrátit složenou jistotu za podmínek sjednaných ve smlouvě. Správně tak aplikoval § 2201 a násl. o. z. Dále se správně zabýval existencí započitatelných pohledávek žalované za žalobkyní z titulu náhrady škody vůči pohledávce žalobkyně z titulu zákonného nároku na vrácení jistoty dle § 2254 odst. 2 o. z.15. Odvolací soud nejprve poznamenává, že soud prvního stupně se zabýval pouze porušením smluvních povinností. Konstatuje proto, že deliktní odpovědnost upravuje § 2910 o. z., ta je založena na protiprávnosti jednání, v příčinné souvislosti s nímž vznikne škoda, když zavinění se v takovém případě presumuje dle § 2911 o. z. Této odpovědnosti se škůdce za zákonem stanovených povinností může zprostit. Vedle toho zákon zakládá odpovědnost za škodu, která vznikla porušením smlouvy ve smyslu § 2913 o. z., když ta je objektivní a podmínky vzniku škody prokazuje poškozený. Zákon pak upravuje podmínky liberace, kdy důkazní břemeno tíží škůdce. Podmínky vzniku povinnosti hradit újmu se tak u obou typů liší. K tomu lze odkázat na judikaturu Nejvyššího soudu, například rozsudek ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, .16. K zákonné povinnosti odvolací soud odkazuje na § 2257 odst. 2 o. z., dle něhož nájemce provádí a hradí pouze běžnou údržbu a drobné opravy související s užíváním bytu. Dle § 2 nařízení č. 308/2015 Sb., o vymezení pojmů běžná údržba a drobné opravy související s užíváním bytu (dále jen „nařízení č. 308/2015 Sb.“), se běžnou údržbou bytu rozumí udržování a čištění bytu včetně zařízení a jeho vybavení, které se provádí obvykle při užívání bytu. Jde zejména o malování, opravu omítek, tapetování a čištění podlah včetně podlahových krytin, obkladů stěn a čištění zanesených odpadů až ke svislým rozvodům. Dále se běžnou údržbou rozumí udržování zařízení bytu ve funkčním stavu, pravidelné prohlídky a čištění předmětů uvedených v § 4 písm. g) cit. nařízení, tj. právě například pečících trub. Z toho plyne, že vznikla-li škoda na pronajatém bytě v důsledku zanedbání běžné údržby nebo neprovedení drobné opravy, jedná se o škodní následek nastalý v bezprostřední souvislosti s neplněním povinností nájemce, zde žalobkyně. V souvislosti s neplněním zákonných povinností vznikne pronajímateli nárok na náhradu škody, kterou lze započítat na složenou jistotu.17. V daném případě tak zákonnou p