28 Co 234/2024-405 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu, aby soud uložil žalované povinnost do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku vyklidit nebytové prostory nacházející se v budově č. p. , číslo, , jiná stavba, která je součástí pozemku parc. č. st. 582, zastavěná plocha a nádvoří, to vše zapsáno v katastru nemovitostí na , číslo, , vedeném pro katastrální území , adresa, , obec , adresa, u Katastrálního úřadu pro , Anonymizováno, , Katastrální pracoviště , adresa, , přičemž se jedná o prostory o plošné výměře 126,56 m2 v prvním nadzemním podlaží budovy č. p. , číslo, , jiná stavba; z toho plochu o výměře 78,05 m2 zabírá výstup z metra ústící na Václavské náměstí půdorysně ve tvaru obdélníka, z poloviny využitý jako vydlážděná komunikační plocha a z poloviny jako schody do podchodu a eskalátor, a plochu o výměře 48,51 m2 zabírá výstup z metra ústící do ulice , právnická osoba, půdorysně využitý z jedné třetiny jako vydlážděná komunikační plocha a ze dvou třetin jako schody do podchodu a eskalátor; o prostory o plošné výměře 159,53 m2 v prvním podzemním podlaží budovy č. p. , číslo, , jiná stavba, v půdorysu ve tvaru L, výškově se nacházející mezi podlahou podchodu a chodníky na Václavské náměstí a ulici , právnická osoba, ; a o prostory o plošné výměře 163,86 m2 v druhém podzemním podlaží budovy č. p. , číslo, , jiná stavba, které slouží jako vestibul (podchod) a zároveň pomocné prostory pro technologie související s provozem metra v půdorysu kopírující první podzemní podlaží budovy, a tyto vyklizené nebytové prostory ve stejné lhůtě předat žalobkyni (výrok I.). Současně uložil žalobkyni, aby žalované na náhradě nákladů řízení zaplatila , částka, (výrok II.) a České republice prostřednictvím Obvodního soudu pro , adresa, státu , částka, (výrok III.).2. Žalobkyně se žalobou vůči žalované domáhala vyklizení shora specifikovaných předmětných nebytových prostor (dále též „sporných prostor“) s odůvodněním, že je jedinou a výlučnou vlastnicí nemovité věci - pozemku parc. č. , hodnota, , zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je budova č. p. , číslo, , jiná stavba, to vše zapsáno v katastru nemovitostí na LV č. , hodnota, , vedeném pro katastrální území , adresa, , obec , adresa, u Katastrálního úřadu pro , město, , Katastrální pracoviště , adresa, , přičemž se jedná o stavbu tvořící součást , název, , adresa, nacházejícím se ve spodní části Václavského náměstí, , adresa, , na nároží ulice , právnická osoba, a Václavského náměstí. V rámci stavby trasy A metra byla vybudována stanice metra Můstek, jejíž součástí bylo i zřízení dvou výstupů ze stanice Můstek v budově , název, , adresa, , jeden výstup vede do ulice , právnická osoba, , druhý na Václavské náměstí. Žalobkyně je v důsledku umístění a provozu předmětných dvou výstupů, podchodu a pomocných prostor v budově , název, , adresa, významně omezena na svých vlastnických právech, neboť nemůže využívat tyto prostory pro svou potřebu. Žalovaná tyto prostory využívá bez právního důvodu, nadto zcela bezplatně. Žalobkyně tedy nejen, že musí strpět omezení svého vlastnického práva, ale navíc přichází o podstatný příjem, který by jí plynul z pronájmu těchto prostor, neboť se jedná o prostory pro komerční využití a navíc jí žalovaná brání v jejich úpravě a rekonstrukci. Žalovaná přitom dlouhodobě a opakovaně odmítá jakékoliv finanční vyrovnání nebo narovnání vzájemných právních vztahů.3. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby s tím, že žalobkyně není ve sporu aktivně legitimována, neboť sporné prostory nejsou v jejím vlastnictví, když se výstavbou staly součástí stavby Metra. Dále namítla, že k umístění sporných prostor do Paláce , adresa, dal souhlas právní předchůdce žalobkyně a že se nemůže jednat o neoprávněné zadržování věci, neboť disponuje platným právním titulem pro případné užívání sporných prostor, který jí byl udělen ze strany právního předchůdce žalobkyně v rámci tehdejších veřejnoprávních procesů. K tomu dále uvedla, že výstavbou vznikla tzv. stavba ve stavbě, když právě takto byla vestavěna stavba Metra (sporné prostory) na náklady právní předchůdkyně žalované do stavby právní předchůdkyně žalobkyně, a to s jejím souhlasem. V tomto směru tak vzniklo de facto vertikální sousedství jednotlivých staveb a obě tyto stavby (stavba , název, , adresa, ) požívají stejné právní ochrany z pohledu vlastnického práva. Přitom souhlas s umístěním/vestavěním jedné stavby do druhé byl vyžadován tehdejšími právními předpisy a vzhledem k tomu, že výstavba metra byla řádně zkolaudována, nelze dospět k jinému závěru, než, že souhlas byl udělen i v tomto případě. Vyjádřila též přesvědčení, že sporné prostory jsou fyzicky spojeny se stanicí metra Můstek (naplňují tak kritérium fyzického spojení se stanicí metra) a že jsou sounáležitostí se stanicí metra Můstek, protože nemohou jako takové plnit funkci pro jiné věci hlavní (funkce přístupu do krytu civilní obrany, přístupu ke stavbě Metra apod.). Zdůraznila současně, že přístupové cesty do stanice metra nacházející se v budově č. p. , číslo, , stojící na pozemku parc. č. , hodnota, , katastrální území , adresa, , obec , adresa, , jsou veřejným prostranstvím, k čemuž poukázala vyhlášku č. 5/2011 Sb., hl. m. Prahy o místním poplatku za užívání veřejného prostranství, ve znění pozdějších změn.4. Soud prvního stupně po provedeném dokazování na základě jednotlivých zjištěných skutečností uvedených v odůvodnění napadeného rozsudku, na které odvolací soud pro stručnost odkazuje, s odkazem na § 1040 o. z. neshledal naplnění předpokladů pro vyklizení předmětných prostor, a to na základě následujících závěrů.5. Při výstavbě trasy Metra A došlo ke stavebním zásahům do nemovitosti ve vlastnictví žalobkyně (, adresa, ), přičemž jednalo o legální stavbu, která byla zrealizována v souladu s tehdy (období roku 1970 - 1978) platnými právními předpisy. Jedná se pak o unikátní stavbu podzemní komunikační trasy Metra, v rámci které došlo k stavebnímu zásahu do , adresa, , a to vesměs v podzemní části. Nejednalo o úpravu Paláce , adresa, pro účely jeho rekonstrukce, ale zcela jednoznačně o výstavbu funkčně a účelově spojenou se stavbou Metra. Tehdejší vlastník , adresa, byl s důvody, rozsahem a účelem prováděných stavebních prací seznámen a souhlasil s nimi. Jak z podstaty funkčního určení budované stavby, ale i výslovného závazku předchozího vlastníka , název, (vyjádřený v hospodářské smlouvě ze dne , datum, , čl. 5: „Technoexport souhlasí, aby obchozí komunikace v loubí, jakož i výstupy z podchodu vybudované podle čl. 2 byly po skončení prací předány do správy, k tomu účelu oprávněných organizací a zavazuje se poskytnout v tomto směru svou součinnost“) vyplývá, že předchozí vlastník věděl a souhlasil s funkčním využitím nově budovaných částí pro účely provozu Metra. Původní vlastník v čl. 6 hospodářské smlouvy výslovně uvedl (a tedy předpokládal), že budou při realizaci výstavby „odtěženy“ části , adresa, a logicky nahrazeny novou výstavbou. Pro „odtěžené“ části bylo ve smlouvě sjednáno pravidlo: Metro má veškeré dispoziční právo s materiálem a zařízením vytěženým z objektu uvedeného v čl. 1 při provádění stavebních prací podle článku 2 a může jej na svůj účet i prodat. Výslovný souhlas předchozího vlastníka v čl. 2 hospodářské smlouvy s použitím dotčených částí , adresa, , vylučuje veškeré pochybnosti o tom, že stavební práce nebyly prováděny se souhlasem předchozího vlastníka, který znal účel stavby a její budoucí využití pro provoz Metra a souhlasil s ním. Předchozí vlastník , adresa, nesouhlasil se stavebními úpravami , adresa, z důvodu rekonstrukce budovy , adresa, , ale souhlasil s vybudováním vstupu do Metra v odstraněných částech (a případně s využitím) konstrukce Paláce , adresa, . Žádná z nově vybudovaných částí tak nevznikla s , adresa, , ale naopak plně sledovala zajištění provozu stavby Metra.6. Stavební úpravy tak, jak byly provedeny, tvoří funkční celek se stavbou Metra. Funkčně i architektonicky/esteticky jsou tyto prostory provázány především s metrem Můstek, s , adresa, podstatně méně. Stavební výsledek z hlediska stavebně technického, funkčního i architektonicko-tetického není provázán s , adresa, natolik, že stavebně technicky, dispozičně či funkčně navazuje na původní stavbu, vyjma přízemí (pasáže) budovy (tj. bez schodišť a eskalátorů, které patří již do prvního suterénu), které je architektonicky i funkčně na metru Můstek nezávislé.7. Předmětné prostory jsou z hlediska nosných konstrukcí součástí stavby , adresa, , ale vyjma přízemí budovy navazují všechny nenosné/pohledové konstrukce na metro Můstek a to stavebně (konstrukcemi i architektonicky) i provozně.8. Žalobou vymezené prostory jsou součástí stavby Metra, nikoliv , adresa, , bezpochyby legálně zřízenou, a tedy není dána žalobní legitimace žalobkyně domáhat se vyklizení předmětných prostor.9. Předchozí vlastník Paláce , adresa, vyslovil souhlas (hospodářská smlouva ze dne , datum, ) s použitím dotčených částí , adresa, pro realizaci stavby a současně se zavázal pře