54 Co 137/2024-105 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalované povinnost zaplatit žalobci , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z této částky od , datum, do zaplacení (výrok I.), druhým výrokem zamítl žalobu ohledně částky , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z této částky od , datum, do zaplacení a dále ohledně úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky , částka, za dobu od , datum, do , datum, . Výrokem III. uložil žalované nahradit žalobci náklady řízení ve výši , částka, .2. Své rozhodnutí odůvodnil tím, že v projednávané věci je dán odpovědnostní titul, a to nezákonné , podezřelý výraz, stíhání žalobce, v řízení vedeném u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , spisová značka, , které skončilo zproštěním obžaloby pro skutek kvalifikovaný jako zvlášť závažný , podezřelý výraz, poškození finančních zájmů Evropské unie podle § 260 odst. 1, 5 , podezřelý výraz, zákoníku. , podezřelý výraz, stíhání přesáhlo 5 let. U žalované žalobce uplatnil dne , datum, nárok na přiměřené zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši , částka, . Žalovaná konstatovala, že v namítaném řízení bylo vydáno nezákonné rozhodnutí ve smyslu § 7 zákona č. 82/1998 Sb. o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen „OdpŠk“) a přiznala žalobci částku , částka, . V průběhu řízení došlo k částečnému zpětvzetí žaloby a k projednání zůstal požadavek žalobce na uhrazení nemajetkové újmy ve výši , částka, .3. Nalézací soud shledal po provedeném dokazování adekvátní částku zadostiučinění za nemajetkovou újmu, kterou žalobce v důsledku nezákonného rozhodnutí utrpěl, v částce , částka, , a to z důvodů, že žalobci po celou dobu , podezřelý výraz, stíhání hrozil vysoký trest odnětí svobody v trvání 5–10 let, přičemž samo řízení trvalo pět let. Žalobcem tvrzenou medializaci nelze dle soudu prvního stupně přičítat státu, když orgány státu se nechovaly nijak excesivně v této oblasti. K dopadům do žalobcovy osobní sféry soud prvního stupně v odůvodnění uvedl, že žalobci vznikla určitá újma ztotožnitelná s pocity frustrace, stravu nejistoty, ale i prokázaná újma, která byla představována mimořádnou aktivitou žalobce ve srovnání s ostatními spoluobžalovanými v rámci obhajoby, kdy se žalobce snažil prokázat svoji nevinu. Žalobce dodnes trpí vyčerpáním z boje o svoji bezúhonnost. Žalobce se nemohl zúčastnit výběrových řízení, což mělo dosah do jeho podnikání.4. Soud prvního stupně v rámci srovnání s jinými obdobnými případy odkázal na rozhodnutí Obvodního soudu pro , adresa, sp. zn. , spisová značka, , kde se poškozeným účastníkům (advokátům) dostalo zadostiučinění ve výši , částka, , zde však hrozil nižší trest s možností podmíněného odkladu, což u žalobce nebylo možné. Za podstatný pak soud prvního stupně považoval obdobný případ, který byl veden u Obvodního soudu pro , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, , které se týkalo spoluobviněného , jméno FO, v identické , podezřelý výraz, věci, kterému se dostalo odškodnění celkem , částka, (, částka, poskytla žalovaná, o dalších , částka, navýšil soud). S ohledem na toto obdobné řízení soud prvního stupně rozhodl, že odpovídající se i v případě žalobce jeví rovněž částka , částka, , a proto žalobě vyhověl ohledně částky , částka, s příslušenstvím a ve zbývajících , částka, s příslušenstvím žalobu zamítl a dále zamítl žalobu ohledně části úroku z prodlení, na které žalobci nevznikl nárok, neboť žalovaná se do prodlení dostala až po 6 měsících od uplatněného nároku od ní, tedy od , datum, . O nákladech řízení rozhodl soud prvního stupně podle § 142 odst. 3 o. s. ř., neboť rozhodnutí záviselo na úvaze soudu.5. Proti vyhovujícímu výroku I. podala včasné a přípustné odvolání žalovaná. Žalovaná zejména namítala, že zásahy nezákonného , podezřelý výraz, stíhání do osobnostní sféry žalobce nevycházejí z proběhlého dokazování a zůstaly pouze ve fázi tvrzení, která uplatnil žalobce i v rámci předběžného projednání nároku. Žalobce žádné důkazy, které by prokazovaly jeho tvrzení o zásahu do rodinného či profesního života nedoložil, s výjimkou tvrzené procesní aktivity. Žalobce neprokázal, že k rozvodu manželství došlo v příčinné souvislosti s nezákonným , podezřelý výraz, stíháním. Obdobně žalobce neprokázal zásah do profesní sféry či ekonomického zázemí. Závěr soudu prvního stupně, že se žalobce nemohl zúčastnit výběrových řízení, nebyl ničím prokázán. Ve zdejší věci, na rozdíl od věci vedené před Obvodním soudem pro , adresa, sp. zn. , spisová značka, , nebyly konkrétní dopady na žalobce prokázány. Odvolacímu soudu žalovaná navrhla, aby napadený výrok změnil tak, že žalobu zamítne.6. Žalobce se k odvolání žalované vyjádřil, poukázal na to, že částku, kterou mu soud jako odškodné přisoudil, považuje za diskriminující ve vztahu podnikající osoby a osoby zaměstnané v pracovním poměru, která obdržela částku vyšší, nicméně s ohledem na psychickou zábranu k osobni účasti na soudním jednání, již odvolání nepodal. V souvislosti s tím odkázal na reakci žalované na výpověď spoluobviněného J. , jméno FO, v rámci odvolacího řízení o projednání odškodnění v důsledku totožného nezákonného , podezřelý výraz, stíhání. Žalovaná věrohodnost výpovědi zpochybňovala. Považuje za fatální pochybení, pokud soud vyšel z toho, že žalobce před soud nepředstoupil a nemohl prokázat dopady šestiletého , podezřelý výraz, stíhání a veřejného soudního projednávání , podezřelý výraz, věci do osobní sféry žalobce. , podezřelý výraz, stíhání žalobce v postavení statutárního orgánu obchodní společnosti znamená vážnou překážku v účasti na veřejných zakázkách a o tom není pochybnost, zejména pokud účast žalobce na těchto veřejných zakázkách s evropskou dotací byla předmětem policejního šetření. Soudem určená částka ve srovnání s obdobných případem odpovídá skutkovým zjištěním a není v rozporu s judikaturou. Odvolacímu soudu žalobce navrhl, aby bylo odvolání zamítnuto.7. Odvolací soud odvoláním napadené výroky I. a III. rozsudku soudu prvního stupně přezkoumal podle § 212 a násl. o. s. ř. Po přezkoumání odvoláním napadeného rozsudku a postupu soudu prvního stupně předcházejícího vydání napadeného rozsudku dospěl odvolací soud k závěru, že odvolání žalované je důvodné.8. Soud prvního stupně vzal za prokázané, že nezákonné , podezřelý výraz, stíhání mělo žalobcem tvrzený zásah do jeho rodinné, osobní či profesní sféry. Tato tvrzení však nebyla v řízení prokázána. Obecně platí, že v řízení je na žalobci, aby spolu s odpovědnostním titulem tvrdil a prokazoval i existenci skutečností, které lze právně kvalifikovat jako porušení konkrétního práva žalobce (např. práva na rodinný život), a vznik nemajetkové újmy (představované např. úzkostí, nepohodlím, nejistotou) vzniklé v příčinné souvislosti s danými skutečnostmi. Teprve dojde-li soud po provedeném dokazování k závěru, že odpovědnostním titulem byla porušena konkrétní práva žalobce a že v důsledku toho vznikla žalobci nemajetková újma, může se zabývat otázkami formy a případné výše zadostiučinění podle § 31a odst. 1 a 2 OdpŠk. Odvolací soud konstatuje, že lze obecně předjímat negativní dopady , podezřelý výraz, stíhání vedeného proti žalobci do jeho osobnostní sféry, tato skutečnost však nezbavuje žalobce povinnosti dostatečně konkrétně tvrdit, v čem měla způsobená majetková či nemajetková újma spočívat a tato svá tvrzení prokázat.9. Žalobce se domáhá náhrady nemajetkové újmy, která mu měla být způsobena při výkonu veřejné moci. K tomu, aby stát odpovídal za takovou škodu či nemajetkovou újmu, musí být současně splněny tři podmínky stanovené zákonem č. 82/1998 Sb. Těmi jsou za prvé existence nezákonného rozhodnutí či nesprávného úředního postupu, dále vznik škody a konečně příčinná souvislost mezi nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem a vznikem škody. Jsou-li tyto podmínky splněny, stát se své odpovědnosti nemůže zprostit. Naopak není-li naplněna, byť jen jediná z těchto podmínek, odpovědnost státu nemůže být dána.10. V souvislosti s žalobcem tvrzeným vznikem nemajetkové újmy odvolací soud poukazuje na rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, , publikovaný ve Sbírce soudních rozhodnutí pod č. 122/2012, dle kterého je třeba vycházet z toho, že zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou , podezřelý výraz, stíháním, které neskončilo pravomocným odsuzujícím rozsudkem, se poskytuje podle § 31a odst. 2 OdpŠk, jež je normou s relativně neurčitou hypotézou, která není stanovena přímo právním předpisem a jež tak přenechává soudu, aby podle svého uvážení v každém jednotlivém případě vymezil sám hypotézu právní normy ze širokého, předem neomezeného okruhu okolností. Soudy při stanovení výše zadostiučinění, či jeho formy, vychází především z povahy , podezřelý výraz, věci, délky , podezřelý výraz, stíhání a především z dopadů , podezřelý výraz, stíhání do osobností sféry poškozené osoby. Forma a případná výše zadostiučinění nesmí být v rozporu s obecně sdílenou