12 Co 180/2025-251 — Městský soud v Praze

1. V záhlaví uvedeným rozsudkem soud I. stupně rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 443 168,01 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 361 757 od 25. 8. 2023 do zaplacení (výrok I), uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 96 177 Kč (výrok II) a nakonec rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit České republice – Obvodnímu soudu pro Prahu 8 náhradu nákladů řízení ve výši 9 018 Kč (výrok III).2. Takto soud I. stupně rozhodl o žalobě, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení částky v celkové výši 443 168,01 Kč s příslušenstvím, z níž částka ve výši 331 323,41 Kč představovala slevu z kupní ceny vozidla , název, , VIN , VIN kód, (dále také jen „vozidlo“), které žalobkyně zakoupila u žalované dne 21. 10. 2022 se skrytou vadou. Vedle uvedené částky požadovala žalobkyně také zaplacení 28 072 Kč představující náklady na vyhotovení znaleckého posudku za účelem zjištění vady. Další část žalované částky představovala v celkové výši 81 411 Kč. Žalobkyně totiž používala vozidlo k podnikání, a to k přepravování kovových konstrukcí. Vzhledem k jeho nepoužitelnosti musela v souvislosti se skrytou vadou vynaložit částku 10 649 Kč na nájemné náhradního vozidla a částku 70 762,01 Kč na dopravu stavebního materiálu jinou přepravní společností. Dále uvedla, že vozidlo nefungovalo řádně již v prosinci 2022, kdy řídící jednotka hlásila ztrátu chladící kapaliny. Servis vyměnil chladič , název, , přitom však k odhalení skutečné vady nedošlo, teprve po dalším hlášení nedostatku chladící kapaliny v dubnu 2023 došlo ke kontrole vozidla v autorizovaném servisu, při které byl u vozidla zjištěn propadlý blok motoru a prohnutá hlava motoru, což bylo kryto úpravu motoru spočívající v amatérském proříznutí vyrovnávací nádobky na chladicí kapalinu a omezení průtoku chladící kapaliny přes vratné potrubí z termostatu do vyrovnávací nádobky. Takto mohl z netěsnící hlavy motoru unikat tlak do chladicího systému a z něj pak ven proříznutou vyrovnávací nádobkou. I se skrytou vadou vozidlo ujelo přibližně 20 000 km. V důsledku vady na vozidle musela žalobkyně coby podnikatelka vynaložit částku na pronájem vozidla , název, dne 10. 5. 2023 za 4 296 Kč a dne 17. 5. 2023 za 6 353 Kč za účelem zajištění svých závazků. Zároveň musela na další zakázky zajistit dopravu s pomocí jiné přepravní společnosti, a to dne 28. 4. 2023 za částku 8 402,24 Kč, dne 30. 6. 2023 za částku 33 547,25 Kč, dne 27. 7. 2023 za částku 15 899,40 Kč, dne 2. 8. 2023 za částku 2 117,50 Kč a dne 8. 8. 2023 za částku 10 795,62 Kč. Dne 12. 5. 2023 sepsala žalobkyně reklamační protokol, ve které popsala vady vozidla a vytkla je žalované, která však nárok na reklamaci dne 14. 6. 2023 zamítla.3. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby s tím, že vada se na vozidle nenacházela již v době jeho prodeje. Zdůraznila, že žalobkyně si zakoupila vozidlo ojeté, v době, kdy mělo najeto 203 500 km. Poté, co bylo předáno do dispozice žalobkyně, s ním bylo najeto dalších 20 000 km. Závažná vada, kterou popsala žalobkyně, by se na vozidle musela projevit mnohem dříve. Musela tedy vzniknout až během jeho provozování žalobkyní a musela by se projevit již při první opravě systému , název, v době nájezdu pouze 3 200 km. Již od tohoto okamžiku žalobkyně věděla o vadě vozidla a měl ji proto vytknout žalované bez zbytečného odkladu. Vzhledem ke skutečnosti, že žalobkyni si nechala sama opravit závadu v autoservisu, přišla o právo z vadného plnění. K nákladům na zajištění náhradní dopravy pak žalovaná uvedla, že doprava, kterou lze uskutečnit prostřednictvím předmětného vozidla, neodpovídá dopravě realizované žalobkyní prostřednictvím dopravní společnosti ve vozidlech zcela nesrovnatelné velikosti, která měla žalobkyně použít. Není tak namístě, aby žalovaná musela hradit náklady v plné výši požadované žalobkyní. S přepravou nákladů na předmětném vozidle by žalobkyně totiž také měla určité náklady, nejméně na amortizaci vozidla nebo na mzdy zaměstnanců provádějících dopravu a na pohonné hmoty.4. Po provedeném dokazování dospěl soud I. stupně ke skutkovým zjištěním obsaženým v bodech 7 až 27 napadeného rozhodnutí, z nichž vyplynulo, že předmětné vozidlo bylo poprvé registrováno v EU dne 4. 5. 2018. Mezi účastníky byla dne 21. 10. 2022 uzavřena kupní smlouva, na základě, které nabyla žalobkyně předmětné vozidlo od žalované. Dne 30. 3. 2023 se na vozidle projevila vada, žalobkyně vozidlo odvezla k prohlédnutí autorizovaným servisem , název, , který vadu odhalil. U žalované vadu uplatnila protokolem o reklamaci ze dne 12. 5. 2023. Autorizovaný servis vyčíslil náklady na opravu na částku 331 323,41 Kč. Žalovaná dopisem ze dne 14. 6. 2023 reklamaci zamítla. Žalobkyně zaslala žalované předžalobní výzvu ze dne 10. 8. 2023. Podle znaleckého posudku, jehož zadavatelem byla žalobkyně, vypracovaného , tituly před jménem, , jméno FO, se blok motoru propadl, netěsnilo těsnění hlavy motoru. K zakrytí této vady někdo prořízl hrdlo vyrovnávací nádržky chladicí kapaliny a zavedl do okruhu chlazení u termostatu ucpávku omezující průtok chladicí kapaliny. Cílem bylo umožnit únik přetlaku ze systému chlazení způsobeného netěsněním válců motoru. Znalec nalezl stopy po chladicí kapalině v EGR, se závadou na tomto dílu bylo vozidlo přivezeno do servisu. Jednalo se o zakrytou vadu, kterou nebylo možné poznat při koupi vozidla. Vada proto nebyla odhalena již při první výměně EGR, proto také mohlo být s vozidlem najeto tolik kilometrů, konkrétně bylo po úpravě chladicího systému s vozidlem možné ujet 10 000 -15 000 km. Náklady na opravu vozidla činily 333 685 Kč včetně DPH. Žalobkyně vynaložila na vyhotovení znaleckého posudku částku 28 072 Kč. Podle vyjádření znalce , jméno FO, ze dne 10. 12. 2023, které předložila žalovaná, neobsahoval posudek , tituly před jménem, , jméno FO, dostatečnou dokumentaci provedených měření a analyzovaných dílů. K netěsnění válce znalec , jméno FO, uvedl, že není bez dalšího zřejmé, že by tlak z válce unikal do chladícího okruhu. Nebylo ani doloženo, že by únik tlaku probíhal při kompresní fázi, aby se do motoru dostala chladící kapalina. Pokud by tlak z válce skutečně unikal, nebylo by možné ujet s vozidlem 20 000 km, neboť závada by se projevila dříve. Zároveň není zřejmé, kdy byla popsaná úprava chladícího systému na vozidle provedena. Soud I. stupně dále zjistil, že žalobkyně předmětné vozidlo používala spolu s přípojným vozíkem na převážení části kovových konstrukcí, které v rámci svého podnikání montuje. Vzhledem k tomu, že vozidlo nebylo možné používat, musela zajistit dopravu stavebního materiálu jiným způsobem. Pronajala si proto od společnosti , právnická osoba, vozidlo , název, a za jeho nájem na projekt , název, dne 10. 5. 2023 uhradila 4 296 Kč. Za nájem vozidla, název, , název, na projekt , adresa, dne 17. 5. 2023 uhradila 6 353 Kč. Žalobkyně si objednala dopravu také u přepravní společností na projekt , adresa, dne 28. 4. 2023 za 8 402,24 Kč. Dne 30. 6. 2023 si žalobkyně objednala na projekty , adresa, a , adresa, dopravu za 33 547,25 Kč. Dne 27. 7. 2023 si žalobkyně objednala na projekt , adresa, dopravu za 15 899,40 Kč. Dne 2. 8. 2023 si žalobkyně objednala na projekt , adresa, dopravu za 2 117,50 Kč. Dne 8. 8. 2023 si žalobkyně objednala na projekt , adresa, dopravu za 10 795,62 Kč. Provedení důkazu znaleckým posudkem znalce , jméno FO, soud I. stupně nepřipustil, neboť ho žalovaná předložila až poté co, co došlo ke koncentraci řízení.5. Po provedeném dokazování soud I. stupně dovodil, že žalovaná neunesla důkazní břemeno ve vztahu k námitkám proti nároku náhradu škody, neboť neoznačila důkazy, kterými by měla být prokázána výše nákladů spojených s dopravou stavebního materiálu předmětným vozidlem.6. S odkazem na ustanovení § 2161 odst. 1 písm. a) b) a odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákon (dále jen „o. z.“) a na ustanovení § 2112 odst. 1, § 2165 o. z. a 2171 o. z. dovodil, že žalobkyně odpovídá za jakost vozidla a za jeho funkci dle § 2161 odst. 1 písm. a) o. z. Vozidlo při prodeji trpělo skrytou vadou, když z motoru unikaly zplodiny ze spalování pohonných hmot do chladicího systému, což bylo způsobeno deformací hlavy motoru a následným propadem bloku motoru. Po skončení jízdy se chladicí kapalina v menším množství dostávala do motoru a přes něj až do systému EGR. Projev vady motoru byl zakryt úpravou chladicího systému. Proříznutí vyrovnávací nádobky na chladicí kapalinu mělo umožnit únik tlaku tvořícího se v chladicím systému při provozu vozidla. Omezení průtoku chladicí kapaliny chladicím systémem mělo bránit větším únikům kapaliny, což by byl hlavní projev závady na vozidle. S touto vadou bylo vozidlo servisováno při nájezdu 3 200 km a opět při nájezdu 20 000 km. Vadou vozidla byl únik zplodin z válce, nikoliv úpravy na vozidle učiněné za účelem zakrytí vady. Počátek povinnosti oznámit vadu prodávajícímu ve smyslu ust. § 2112 odst. 1 o. z. se pak váže na chvíli, kdy kupující mohl vadu při včasné prohlídce a dostatečné péči zj