15 Co 131/2025-1033 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně:[1] Zamítl žalobu na zaplacení 2.909.000,80 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,05 % ročně od 17. 6. 2017 do zaplacení [výrok I].[2] Uložil žalobkyni povinnost uhradit náklady řízení žalovaného ve výši 358.800 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám jeho advokáta [výrok II].[3] Uložil žalobkyni povinnost uhradit náklady řízení vedlejšího účastníka ve výši 422.573 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám jeho advokáta [výrok III].[4] Uložil žalobkyni povinnost uhradit náklady řízení státu ve výši 81.327,69 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku [výrok IV].2. Rozhodl tak o žalobě, kterou se žalobkyně domáhala vůči žalovanému náhrady nemajetkové újmy na zdraví, jež měla vzniknout v důsledku její léčby žalovaným postupem tzv. non lege artis (tj. v důsledku porušení povinnosti poskytovat zdravotní péči na náležité odborné úrovni podle pravidel vědy a uznávaných medicínských postupů, při respektování individuality pacienta, s ohledem na konkrétní podmínky a objektivní možnosti). Konkrétně uvedla, že:[1] Žalovaný jakožto její praktický lékař jí v prosinci 2013 a opakovaně v únoru 2015 za účelem léčby , diagnóza, předepsal lék , podezřelý výraz, patřící do skupiny léčiv nazývaných statiny. Jeho užívání u žalobkyně zapříčinilo vznik vážného , diagnóza, , dříve nazývaného , diagnóza, (dále též jen „, diagnóza, “), nyní označovaného jako , diagnóza, (dále též jen „, diagnóza, “). Onemocnění jí způsobilo bolesti a zdravotní potíže trvalého charakteru, spočívající zejména v únavě, svalové slabosti a bolesti, poklesu fyzické výkonosti, dušnosti, poruše polykání, poruchách spánku a hlasu a z toho plynoucích psychických problémech. Kvůli tomu již nemůže nadále zejména sportovat, navštěvovat kulturní a společenské akce, jezdit na dovolené, pracovat na zahradě, ani vykonávat běžné domácí činnosti, jako před vznikem onemocnění. Současně je nucena doživotně podstupovat náročnou imunosupresivní léčbu s řadou možných nežádoucích vedlejších účinků.[2] Žalovaný pochybil tím, že jí před zahájením léčby řádně nepoučil o možných vedlejších účincích předepisovaného léku a nutnosti jejich hlášení lékaři. Žalobkyně tak nemohla vyslovit s užíváním léku informovaný souhlas. Dále v rozporu s odbornými instrukcemi pro předpis a užívání léku neprovedl před nasazením , podezřelý výraz, a v průběhu jeho užívání potřebná laboratorní vyšetření za účelem indikace možných vedlejších účinků preparátu. V daném případě přitom byly pro vyšetření dle SPC [„summary of product characteristics“ (dále též jen „SPC“), česky „souhrn údajů o přípravku“ dány dva důvody, a to hypotyreosa a jaterní onemocnění. Žalovaný pak potřebná vyšetření neučinil ani v září 2015, kdy jej žalobkyně poprvé informovala o vedlejších účincích léčby spočívajících ve svalových bolestech a únavě. Žalovaný tedy před zahájením léčby řádně nezhodnotil, zda je v případě žalované nasazení léku vhodné a následně jí včas nepředal specializovanému zdravotnickému pracovišti za účelem diagnostiky a zahájení léčby.3. Žalovaný navrhl žalobu v plném rozsahu zamítnout. Uvedl, že neporušil žádnou právní povinnost a po odborné stránce postupoval správně, tj de lege artis. V případě žalované prováděl léčbu , podezřelý výraz, po řádném poučení s jejím informovaným souhlasem a postupoval v souladu s SPC preparátu. O únavě a svalových bolestech jej žalobkyně poprvé informovala až začátkem prosince 2015. Předepsal jí proto potřebná laboratorní vyšetření a okamžitě po obdržení výsledků vysadil , podezřelý výraz, a poslal jí na další odborná vyšetření na specializovaná pracoviště.4. Vedlejší účastník na straně žalovaného též navrhl žalobu zamítnout jako nedůvodnou. S odkazem na vyjádření žalovaného uvedl, že při poskytování zdravotní péče nedošlo k žádnému pochybění.5. Soud prvního stupně již jednou ve věci rozhodl rozsudkem z 6. 12. 2022, č. j. 52 C 331/2017-645, kterým žalobu zcela zamítl, jelikož na základě několika znaleckých posudků dospěl k závěru, že postup žalovaného při léčbě žalobkyně byl správný, tj. de lege artis.6. Odvolací soud usnesením z 21. 8. 2023, č. j. 15 Co 121/2023-694 (dále jen „Usnesení-694“), původní rozsudek zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Důvodem bylo neúplné zjištění skutkového stavu věci, způsobené nedůvodným nezohledněním závěrů některých znaleckých posudků svědčících ve prospěch žalobkyně. Odvolací soud uzavřel, že v projednávané věci proti sobě stojí několik znaleckých posudků, poskytujících relevantní skutkový podklad pro rozhodnutí o žalobě, z nichž některé označují postup žalovaného při léčbě jako bezchybný a některé nikoliv. Ve prospěch žalobkyně hovořil konkrétně posudek č. , hodnota, z , datum, z oboru zdravotnictví, odvětví vnitřního lékařství se specializací kardiologie, vč. doplňku č. , hodnota, ze , datum, (dále jen „Posudek A“), vypracovaný , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, (dále jen „znalec , jméno FO, “). Dále posudek z , datum, (dále jen „Posudek B“) z oboru zdravotnictví, odvětví interna se specializací kardiologie, vypracovaný , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, (dále jen „znalec , jméno FO, “). A posudek č. , hodnota, z , datum, z oboru zdravotnictví se specializací neurologie a stanovení nemateriální újmy na zdraví, vč. jeho doplňku z , datum, (dále jen „Posudek C“), vypracovaný , tituly před jménem, , jméno FO, (dále jen „znalec , jméno FO, “). Naopak ve prospěch žalovaného se vyjadřoval posudek č. , hodnota, z , datum, z oboru zdravotnictví, odvětví všeobecné lékařství (dále jen „Posudek D“), vyhotovený , tituly před jménem, , jméno FO, (dále jen „znalec , jméno FO, “). A posudek č. 525/2022 ze , datum, z oboru zdravotnictví, specializace neurologie, odvětví stanovení nemateriální újmy na zdraví, vč. doplňku z , datum, (dále jen „Posudek E“), vyhotoveného , tituly před jménem, , jméno FO, (dále jen „znalec , jméno FO, “). Odvolací soud proto instruoval soud prvního stupně, aby v souladu s procesními předpisy zhodnotil, zda lze rozpory v závěrech posudků odstranit výslechem znalců, resp. jejich vzájemnou konzultací, nebo zda je třeba dát tyto závěry přezkoumat revizním znaleckým posudkem.7. Aniž by se soud prvního stupně nejprve zabýval tím, zda lze rozpory mezi Posudky A až E vyjasnit výslechem či konfrontací znalců, resp. aniž by svůj postup odůvodnil, nechal vypracovat revizní znalecký posudek č. , hodnota, z , datum, z oboru zdravotnictví, specializace neurologie a kardiologie, vč. doplnění z , datum, (dále jen „revizní posudek“), vypracovaný znaleckým ústavem , právnická osoba, (dále jen „revizní znalec“). Následně věc znovu projednal a napadeným rozsudkem žalobu opět zcela zamítl. V odůvodnění napadeného rozsudku soud prvního stupně uvedl následující.[1] K nasazení léku došlo v roce 2013 a 2015 při léčbě poskytované na základě smluv o poskytování zdravotní péče, tj. za účinnosti různých občanských zákoníků upravujících náhradu újmy na zdraví. V souladu s příslušnými přechodnými ustanoveními je proto třeba posoudit nárok týkající se léčby zahájené v roce 2013 dle § 724 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen „ObčZ“), a nárok týkající se léčby zahájené v roce 2015 dle § 2636 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „OZ“). Předpoklady pro vznik odpovědnosti žalovaného jsou však v obou případech totožné. Na základě zákona byla součástí smluv o poskytování zdravotní péče také povinnost lékaře postupovat při léčbě s péči řádného odborníka (de lege artis). Nejedná se přitom o odpovědnost za výsledek (uzdravení pacienta), nýbrž za správnost provedení ošetření, tj. jeho provedení na náležité odborné úrovni podle pravidel vědy a uznávaných medicínských postupů, při respektování individuality pacienta, s ohledem na konkrétní podmínky a objektivní možnosti. Jde o odpovědnost postavenou na objektivním principu. Podmínkou vzniku odpovědnosti proto není zavinění škůdce, ale pouze prokázání existence odpovědnostního titulu (porušení smluvní povinnosti postupovat s péči řádného odborníka), vzniku újmy na zdraví a příčinné souvislosti mezi odpovědnostním titulem a vznikem újmy na zdraví.[2] Odborné pochybění žalovaného mělo dle žalobkyně spočívat v tom, že jí před zahájením léčby řádně nepoučil o možných vedlejších účincích předepisovaného léku a nutnosti jejich hlášení lékaři. Dále v rozporu s odbornými instrukcemi pro předpis a užívání léku neprovedl před nasazením dotčeného preparátu a v průběhu jeho užívání potřebná laboratorní vyšetření za účelem indikace možných vedlejších účinků. V důsledku toho před zahájením léčby řádně nezhodnotil, zda je v případě žalované nasazení léku vhodné a následně jí včas nepředal specializovanému zdravotnickému pracovišti.[3] Ani jednu z žalobních námitek neshledal soud prvního stupně opodstatněnou.[4] Žalovaný před zahájením léčby žalobkyni řádně poučil o možných vedlejších účincích předepisovaného léku a nutnosti jejich sdělení lékaři. Proveden