17 Co 78/2025-438 — Městský soud v Praze

1. Shora uvedeným rozsudkem soud I. stupně zamítl žalobu na určení, že žalobce je vlastníkem nemovitostí pozemků parc. č. , číslo, , , číslo, , , číslo, a , číslo, , vše zapsané na LV č. , číslo, vedeném Katastrálním úřadem pro , adresa, , Katastrální pracoviště , adresa, , obec , adresa, , katastrální území , adresa, (výrok I.), určil, že Česká republika je vlastníkem pozemků parc. č. , číslo, , , číslo, , , číslo, a , číslo, , číslo, vše zapsané na LV č. , číslo, vedeném Katastrálním úřadem pro , adresa, , Katastrální pracoviště , adresa, , obec , adresa, , katastrální území , adresa, (výrok II.), určil, že žalovanému přísluší právo hospodaření s pozemky parc. č. , číslo, , , číslo, , , číslo, a , číslo, , vše zapsané na LV č. , číslo, vedeném Katastrálním úřadem pro , adresa, , Katastrální pracoviště , adresa, , obec , adresa, , katastrální území , adresa, (výrok III.), žalobci uložil povinnost zaplatit žalovanému náklady řízení ve výši 132 594,50 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku na účet právního zástupce žalovaného (výrok IV.) a žalobci uložil povinnost zaplatit na znalečném České republice na účet Obvodního soudu pro , adresa, částku 8 598 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok V.).2. Žalobce se domáhal určení, že je vlastníkem pozemků parc. č. , číslo, , , číslo, , , číslo, a , číslo, , všech zapsaných na listu vlastnictví č. , číslo, , vedeném Katastrálním úřadem pro , adresa, , Katastrální pracoviště , adresa, , obec , adresa, , katastrální území , adresa, (dále také jen „pozemky“). Tvrdil, že jako obdarovaný, uzavřel dne 29.7.2002 s paní , jméno FO, , jako dárkyní, darovací smlouvu, jejímž předmětem byl bezúplatný převod pozemku PK č. , číslo, , o výměře 10 875 m2, původně k. ú. , adresa, (dalé také jen „původní pozemek“), zapsaného ke dni uzavření darovací smlouvy na listu vlastnictví č. , číslo, vedeném Katastrálním úřadem pro , adresa, , Katastrální pracoviště , adresa, , obec , adresa, , katastrální území , adresa, , tento původní pozemek byl později geometrickým plánem č. , číslo, , vyhotoveným a ověřeným dne 16.5.2005 , tituly před jménem, , jméno FO, a potvrzeným Katastrálním úřadem pro , adresa, dne 27.5.2005 pod č.j. , číslo, obnoven jako předmětné pozemky. Na základě darovací smlouvy podal návrh na vklad vlastnického práva k původnímu pozemku, resp. k pozemkům, vklad vlastnického práva žalobce k pozemkům byl povolen rozhodnutím katastrálního úřadu č. j. , číslo, s právními účinky ke dni 30.7.2002, kdy se stal vlastníkem těchto pozemků. V katastru nemovitostí je však k pozemkům veden duplicitní zápis vlastnictví spočívající v zápisu vlastnického práva k pozemkům ve prospěch žalobce a současně ve prospěch České republiky s právem hospodaření s majetkem státu pro žalovaného. Duplicitní vlastnické právo žalovaného bylo do katastru nemovitostí zapsáno v roce 2004. Žalobce tvrdil, že s ohledem na existenci duplicitního zápisu, je dán jeho naléhavý právní zájem na požadovaném určení.3. Žalovaný nárok žalobce neuznával, sám podal žalobu na určení vlastnického práva a na určení práva hospodaření k pozemkům, kterou soud I. stupně usnesením ze dne 4.11.2020, č. j. , spisová značka, , spojil s tímto řízením do jednoho řízení.4. Žalovaný tvrdil, že Česká republika je výlučným vlastníkem pozemků, on k nim vykonává právo hospodaření. Česká republika, resp. Československý stát, zastoupený , právnická osoba, , která je právním předchůdcem žalovaného, nabyla vlastnické právo k pozemkům na základě kupní smlouvy , číslo, uzavřené s manžely , jméno FO, a , jméno FO, , jako prodávajícími (podpis kupujícího ze dne 8.11.1960 a podpis prodávajících ze dne 5.10.1960) a jejího dodatku č. , číslo, . uzavřeného mezi , jméno FO, , jediným dědicem po , jméno FO, a , jméno FO, , na straně prodávající (podpis na dodatku smlouvy dne 29.06.1981) a Československým státem zastoupeným , právnická osoba, (právním nástupcem , právnická osoba, ), které jsou právním předchůdcem žalovaného, jako stranou kupující (podpis kupujícího na dodatku smlouvy dne 29.07.1981). Kupní smlouva včetně dodatku byla právním předchůdcem žalovaného doručena na , orgán, dne 27.09.1985, které však nezrušilo údaje v popisné části evidence k pozemku ve zjednodušené evidenci původního Pozemkového katastru (PK) č. , číslo, , původní k. ú. , adresa, , ale vedle toho současně vedlo pozemek původního Pozemkového katastru (PK) v rozsahu dílu „m" v nové evidenci nemovitostí (EN), tentýž pozemek s výměrou 10 875 m2, k. ú. , adresa, (tj. původní pozemek) byl veden ve dvou evidencích, v evidenci nemovitostí (EN) a ve zjednodušené evidenci – původním Pozemkovém katastru (PK). Žalovaný k tomu dále uvedl, že je právním nástupcem , právnická osoba, , která jménem Československého státu uzavřela kupní smlouvu , číslo, , a je právním nástupcem , právnická osoba, , které uzavřely dodatek k uvedené kupní smlouvě a dále je právním nástupcem , právnická osoba, , , nazev, .5. Žalobce uvedl, že žalovaný se nikdy nestal vlastníkem pozemků, neboť kupní smlouva a dodatek ke kupní smlouvě, na základě kterých měl pozemky nabýt jsou neplatné (nepodepsaly je osoby k tomu oprávněné, chybí písemné ujednání o skutečné kupní ceně, je neurčitá specifikace předmětu převodu, neurčitý okamžik vzniku vlastnického práva kupujícího, absentuje projev vůle kupujícího ve vztahu ke koupi a převzetí pozemků, žalovaný pozemky nepřevzal). V případě, že by se žalovaný v minulosti stal vlastníkem pozemků, vlastnické právo pozbyl, i kdyby , jméno FO, nebyla vlastníkem pozemků od okamžiku, kdy je zdědila na základě rozhodnutí , orgán, , vlastnické právo k pozemkům vydržela, a byla proto oprávněna je převést na žalobce. , jméno FO, pozemky držela v letech 1984 až 2002, od jejich nabytí v dědickém řízení na základě rozhodnutí , orgán, č. , číslo, ze dne 9.2.1984 až do uzavření darovací smlouvy v roce 2002, ke dni 9.2.1984 se chopila jejich držby, s pozemky nakládala jako s vlastními, držba , jméno FO, byla oprávněná, opírala se o rozhodnutí , orgán, a byla v dobré víře, že je jediným vlastníkem pozemků. I pokud by se , jméno FO, nestala vlastníkem pozemků v roce 1984 na základě dědického rozhodnutí, stala se jím vydržením nejpozději dne 9.2.1994.6. Žalovaný uvedl, že původní pozemek nebyl již od roku 1960, kdy byla uzavřena kupní smlouva, ve vlastnictví manželů , jméno FO, a , jméno FO, , později ani ve vlastnictví jejich právních nástupců, všechny ostatní převody a přechody vlastnického práva k původnímu pozemku, resp. k pozemkům, kterých se dovolává žalobce, jsou bezpředmětné. Darovací smlouva uzavřená dne 29.7.2002 mezi , jméno FO, a žalobcem je absolutně neplatná, neboť , jméno FO, , jako „darující", nebyla ke dni sepsání darovací smlouvy vlastníkem pozemků. , jméno FO, , pokud jde tvrzené vydržení, nemohla být v dobré víře, když v roce 1988 státu převedla zbývající díl pozemku původně označeného PK č. , číslo, , v k. ú. , adresa, , o výměře 6227 m2, ze kterého byl původní pozemek, který byl předmětem kupní smlouvy a dodatku ke kupní smlouvě, oddělen. Stát tento zbytkový pozemek ke dni uzavření smlouvy do vlastnictví převzal a začal jej využívat již jako celek pro účely, pro něž jej vykoupil. Stát ani osoba za stát jednající neměly vůči prodávající žádné dluhy či jiné závazky. , jméno FO, předmětné pozemky, natož pozemek původní jako celek, de iure nevlastnila, ani de facto nedržela, až do sepsání darovací smlouvy v roce 2002, nikdy neučinila nic, čímž by ustálený právní stav a vztahy k předmětnému pozemku zpochybnila. Žalobce „dar" nemohl nabýt rovněž proto, že pozemek původního PK č. , číslo, , původní k. ú. , adresa, (dále také jen PK , číslo, ), byl předtím prodán do vlastnictví státu za účelem rozšíření a provozování , činnost, a po převzetí státem pro tento účel byl , činnost, zastavěn a pro jeho provoz je trvale používán, musel být po zastavění , činnost, též , orgán, rozdělen a začleněn do zcela jiných pozemků. Přešel v roce 1970 z bývalého k. ú. , adresa, , do k. ú. , adresa, , byl pomocně veden mimo vlastnické vztahy v evidenci. Zápis o celém pozemku původního PK č. , číslo, , původní k. ú. , adresa, , v rozsahu výměry dílu „m", který byl omylem veden ještě v roce 2002 ve zjednodušené evidenci Pozemkového katastru na základě údajů bývalé evidence nemovitostí, vlastnictví neprokazoval, byl pouze evidenční. , jméno FO, nebyla v dobré víře o tom, že pozemek původní PK č. , číslo, , je v jejím vlastnictví, byla obeznámena s právním jednáním svých příbuzných – rodičů , jméno FO, , kteří uzavřeli kupní smlouvu, a s právním jednáním manžela, který uzavřel dodatek ke kupní smlouvě, i s vlastním právním jednáním učiněným v roce 1988, kterým převedla na stát zbytkový pozemek, a žádný z převodů nezpochybňovala. Žalovaný odkázal na obdobný případ projednávaný v soudním řízení u Obvodního soudu pro , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, a tvrdil, že na určení vlastnictví k pozemkům má vzhledem k existenci duplicitního zápisu naléhavý právní zájem.7. Soud I. stupně vyšel