§ 253 občanský zákoník – Průběh zasedání členské schůze spolku
Zákon občanský zákoník · 89/2012 Sb. · účinné od 1. 7. 2018 · Občanské právo · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 253 občanského zákoníku upravuje průběh zasedání členské schůze spolku, od zahájení přes volbu předsedy až po pravidla pro rozhodování o záležitostech, které nebyly předem ohlášeny. Ten, kdo zahajuje zasedání, musí nejprve ověřit, zda je členská schůze schopna se usnášet. (§ 253 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, znění účinné od 1. 7. 2018)
Klíčová fakta
- Judikatura: na § 253 odkazují 2 soudní rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Účinnost: znění účinné nejméně od
- Zdroj: e-Sbírka, 89/2012 Sb.
(1) Kdo zasedání zahájí, ověří, zda je členská schůze schopna se usnášet. Poté zajistí volbu předsedy zasedání a případně i dalších činovníků, vyžadují-li jejich volbu stanovy.
(2) Předseda vede zasedání tak, jak byl jeho pořad ohlášen, ledaže se členská schůze usnese na předčasném ukončení zasedání.
(3) Záležitost, která nebyla zařazena na pořad zasedání při jeho ohlášení, lze rozhodnout jen za účasti a se souhlasem všech členů spolku oprávněných o ní hlasovat.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Ten, kdo zahajuje zasedání, musí nejprve ověřit, zda je členská schůze schopna se usnášet.
- Po ověření schopnosti usnášet se musí být zvolen předseda zasedání a případně další činovníci, pokud to vyžadují stanovy spolku.
- Předseda zasedání vede schůzi podle předem ohlášeného pořadu, pokud se členská schůze nerozhodne zasedání předčasně ukončit.
- O záležitosti, která nebyla předem ohlášena na pořadu zasedání, lze rozhodnout jen tehdy, pokud jsou přítomni a souhlasí s tím všichni členové spolku, kteří mají právo o ní hlasovat.
Na co si dát pozor
- Pokud chcete na členské schůzi projednat něco, co nebylo v ohlášeném pořadu, je potřeba souhlas všech hlasujících členů.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 253
Jak soudy aplikují § 253
Za rozporný s § 253 odst. 3 ve spojení s § 1221 zákona č. 89/ 2012 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 30. 6. 2020 (dále jen „o. z.“), považoval odstavec 18, který umožňoval rozhodnout záležitost, jež nebyla zařazena na pořad jednání shromáždění v pozvánce, se souhlasem jen tříčtvrtinové většiny přítomných členů společenství.
Navrhovatelce je možno přisvědčit, že shromáždění společenství vlastníků jednotek nemůže projednávat (bez účasti a souhlasu všech členů) záležitosti, které nebyly zařazeny na pořad jeho jednání (§ 253 odst. 3 ve spojení s § 1221 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále též jen „o. z.“). Je-li však na pořad jednání zařazena určitá změna stanov (jako záležitost, která má být shromážděním projednána), nebrání uvedené pravidlo tomu, aby (zpravidla na základě diskuse vedené shromážděním) došlo k drobným úpravám, nebo k uplatnění protinávrhu …