20 Co 224/2025-122 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně zamítl žalobu o určení neplatnosti nájemní smlouvy č. , hodnota, , uzavřené dne 30. 9. 2024 mezi první žalovanou jako pronajímatelem a druhou žalovanou jako nájemcem, současně zamítl návrh na uložení povinnosti první žalované uzavřít nájemní smlouvu v témže znění se žalobkyní jako nájemcem, a žalobkyni zavázal k náhradě nákladů řízení každé ze žalovaných ve výši 24 503 Kč. Žalobkyně odůvodnila žalobu tím, že uvedená nájemní smlouva byla uzavřena na základě veřejné soutěže, přestože druhá žalovaná uvedla nepravdivé údaje a nesplnila podmínky veřejné soutěže, zejména nedoložila zkušenost s užíváním kulturního zařízení či kulturního objektu, obdobného , adresa, , za dobu alespoň posledních tří let, nehledě na to, že sama veřejná soutěž nebyla transparentní. Obě žalované tento názor odmítly, s obranou, že druhá žalovaná splnila stanovené podmínky veřejné soutěže, její nabídka získala největší počet bodů a nájemní smlouva s ní byla uzavřena v souladu se zákonem jako s vítězem veřejné soutěže.2. Soud I. stupně na základě provedeného dokazování, jehož výsledky popsal v odstavcích 4. až 14. napadeného rozsudku, spor posoudil podle § 6 odst. 1, 2, § 8, § 580 odst. 1, § 586 odst. 1, § 1772, § 1773, § 1774, § 1775 odst. 1, § 1777 odst. 1, 2 a § 1778 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (o. z.) a žalobou neshledal důvodnou. Dovodil, že význam podmínky, uvedené v čl. III. bod 1.5. Podmínek veřejné soutěže spočíval ve zkušenosti s užíváním kulturního objektu z hlediska jeho provozu jako takového a schopnosti uchazečů realizovat kulturní a společenské akce v určité hodnotě plnění byly obsahem čl. III. bod 1.6. Druhá žalovaná předložila ke své nabídce výpis z obchodního rejstříku ze dne 23. 7. 2024, výpis z živnostenského rejstříku ze dne 23. 7. 2024 se všemi živnostenskými oprávněními dle čl. I. bod 1.2. Podmínek veřejné soutěže. Ve smyslu jejich čl. III. bod 1.5. předložila vyplněný formulář o dosavadních zkušenostech s užíváním objektu , právnická osoba, od 1. 1. 2005 dosud spolu s potvrzením společnosti , právnická osoba, ., z něhož vyplývá, že druhá žalovaná užívá tento objekt rovněž k organizaci akcí, včetně jejich komplexního zajištění, návrhu a realizace programu a veškeré podpory akcí. Bylo tak prokázáno, že druhá žalovaná doložila užívání objektu obdobného předmětu veřejné soutěže za dobu posledních tří let. Její podmínky nestanovily povinnost uchazečů doložit, že v takovém objektu konali v posledních třech letech kulturní akce na základě živnostenského oprávnění „Provozování kulturních, kulturně-vzdělávacích a zábavních zařízení, pořádání kulturních produkcí, výstav, veletrhů, přehlídek, prodejních a obdobných akcí“. Obsahem čl. III. bod 1.5. Podmínek veřejné soutěže bylo předložení dokladu o tom, že uchazeč již má zkušenosti s užíváním obdobného objektu (nikoliv podmínka předložení dokladu o konání kulturních akcí), kterým se rozumělo kulturní zařízení s kapacitou alespoň 200 osob, jímž , právnická osoba, nepochybně je. Nadto druhá žalovaná doložila i užívání , právnická osoba, , které rovněž odpovídalo výše uvedené podmínce veřejné soutěže. Žalobkyně neunesla důkazní břemeno k tvrzení, že druhá žalovaná vykonává pouze hostinskou činnost, které je navíc v rozporu s doklady o užívání obou objektů, potvrzených vlastníky těchto nemovitostí. Ve smyslu čl. III. bod 1.6. druhá žalovaná předložila i doklady o realizaci alespoň čtyř akcí, obdobných předmětu veřejné soutěže, konaných za poslední tři roky, kdy hodnota plnění za jednu konanou akci měla být minimálně 500 tisíc Kč bez DPH (potvrzení o konané akci dne 7. 9. 2023 od , právnická osoba, v lokalitě , adresa, pro 335 hostů v hodnotě plnění 897 675 Kč bez DPH, dne 7. 12. 2023 od skupiny , právnická osoba, v lokalitě , adresa, pro 400 hostů v hodnotě plnění 881 000 Kč bez DPH, dne 21. 7. 2024 od společnosti , právnická osoba, v lokalitě , adresa, pro více než 500 hostů v hodnotě plnění 945 550 bez DPH, dne 12. 12. 2023 od společnosti , právnická osoba, v lokalitě , adresa, pro 800 hostů v hodnotě 2 109 333 Kč s DPH, dne 15. 12. 2023 od , právnická osoba, . pro více než 1 000 osob).3. Druhá žalovaná tedy doložila dokonce užívání dvou objektů v posledních třech letech před konáním veřejné soutěže, které bylo možné podřadit pod definici obdobného kulturního zařízení či kulturního objektu s kapacitou alespoň 200 osob. Pro její výběr v soutěži svědčilo, že se zabývá rovněž hostinskou činností a nemusí využívat externí cateringové služby jako žalobkyně, nicméně provozování akcí, zahrnujících kulturní a společenskou náplň druhá žalovaná prokázala doklady o konaných akcích. , právnická osoba, učinila konečné rozhodnutí o výsledku veřejné soutěže na podkladě hodnocení v I. a II. kole odbornou komisí, vyjádření Komise obecního majetku a v souladu se zákonem č. 131/2000 Sb. Žalobkyně sice podmínkám soutěže vyhověla, avšak byla jako druhá v pořadí a se zřetelem k obsahu nabídky a zkušenostem druhé žalované byla vybrána právě druhá žalovaná. První žalovaná postupovala v souladu se zásadou rovného zacházení a jako vyhlašovatelka soutěže vybrala vítěznou nabídku podle kritérií definovaných v podmínkách soutěže. Druhá žalovaná tak měla právo na uzavření nájemní smlouvy a v souladu s podmínkami soutěže první žalovaná nesestavovala další pořadí došlých nabídek, když nabídka žalobkyně nedosahovala toho, co nabídla druhá žalovaná, a to bez znalosti částky stanovené znaleckým posudkem. V kritériích soutěže nebylo nikde uvedeno, že nabídka musí být v souladu se znaleckým posudkem, nebo že minimální výše nabídek musí odpovídat znaleckému posudku, tudíž uvedené kritérium první žalovaná nebrala v potaz, nicméně nejblíže mu jako opoře pro rozhodování byla právě nabídka druhé žalované. Soud I. stupně poukázal i na povinnost první žalované, chovat se s péčí řádného hospodáře a zajistit transparentnost soutěže, přičemž jí zvolený postup dává ekonomicky smysl. Nájemní smlouva byla uzavřena v návaznosti na výsledek veřejné soutěže v souladu s §§ 6, 8, 1775 a 1777 o. z., a rovněž v souladu se smyslem a účelem zákona. Ohledně naléhavého právního zájmu na určení neplatnosti nájemní smlouvy žalovaných soud I. stupně uzavřel, že ve věci nelze aplikovat závěry rozhodnutí Velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu v rozsudku ze dne 10. 2. 2016, sp. zn. 31 Cdo 4001/2013, jelikož se netýká obchodní veřejné soutěže. S tímto odůvodněním soud I. stupně žalobu zamítl a žalovaným přiznal náhradu nákladů řízení podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (o. s. ř.) ve specifikaci, popsané v odstavcích 19 a 20 rozsudku.4. Žalobkyně napadla rozsudek včasným odvoláním. Namítla jeho nepřezkoumatelnost s tvrzením, že z něho nelze seznat rozdíl mezi přednesy účastníků a skutkovými zjištěními, případně právními závěry soudu a jeho stylistické vyhotovení je nestandardní, nepřehledné a zmatené. Namítla dále nesprávná skutková zjištění a nesprávné právní posouzení věci, spočívající zejména ve výkladu čl. III bod 1.5. Podmínek veřejné soutěže, z něhož ve spojení s čl. 9.1. nájemní smlouvy plyne, že obsahem této podmínky nebylo prokazovat, že zájemce provozuje kulturní zařízení z hlediska jeho technického provozu, nýbrž že provozuje kulturní zařízení obdobné , právnická osoba, z hlediska pořádaných kulturních a zábavních akcí. Koncepční a realizační plán byl v čl. III. bod 1.7. koncipován jako popis akcí a jejich propagace, které má v plánu uchazeč v , právnická osoba, pořádat, nikoliv jako popis technického provozu. Pokud nájemní smlouva stanoví, že , právnická osoba, se přenechává do užívání za účelem provozování kulturního zařízení a zařízení sloužícího k zábavě v rozsahu stanoveném Koncepčním a realizačním plánem, nelze dojít k jinému závěru, než že pronajímatel přenechává nájemci do užívání , právnická osoba, za účelem pořádání kulturních a zábavních akcí. Za této situace nedává smysl, aby obsah podmínky uvedené v čl. III. bod 1.5. spočíval ve zkušenosti s užíváním kulturního objektu z hlediska jeho provozu jako takového. Dále žalobkyně namítla, že způsob výběru nabídek byl v čl. VIII. Podmínek veřejné soutěže podrobně stanoven, aniž by v něm byla zmínka o znaleckém posudku, první žalovaná tudíž nebyla oprávněna brát jeho závěry v úvahu, a odůvodnění napadeného rozsudku v tomto směru je zmatečné. Žalobkyně dovozovala, že postup první žalované byl v rozporu se zákonem, vyhlášenými podmínkami soutěže a se zásadou transparentnosti veřejné soutěže a že napadený rozsudek je v rozporu se závěry rozhodnutí téhož soudu I. stupně sp. zn. 34 Nc 2400/2024, v němž bylo první žalované předběžným opatřením uloženo, aby se zdržela uzavření nájemní smlouvy. Soudu I. stupně dále vytýkala „zmatečný a nezákonný“ průběh jednání, které bylo pro žalobkyni nepředvídatelné a zatížené absencí jejího poučení ve smyslu § 118a o. s ř. a s odkazy na judikaturu dovozoval porušení svého práva na spravedlivý proces. Znovu vytkla vady odůvodnění napadeného roz