29 Co 455/2024-140 — Městský soud v Praze

1. Rozsudkem ze dne 9. 9. 2024 soud I. stupně uložil žalované povinnost zaslat žalobci písemnou omluvu následujícího znění: „Omlouvám se panu , jméno FO, , narozenému dne , Datum narození žalobce, , bytem na adrese , adresa, , za to, že jsem dne 20. května 2022 ve své účastnické výpovědi před Obvodním soudem pro , adresa, uvedla, že , orgán, , právnická osoba, na základě mého oznámení prověřovala skutečnost, že na mě pan , jméno FO, v blíže neurčené době poslal ", národnost, mafii". Žádné takové oznámení na , orgán, jsem však nikdy neučinila. Svým nepravdivým výrokem jsem mohla soud uvést v omyl a neoprávněně jsem tak zasáhla do práva pana , jméno FO, na ochranu osobnosti.“ (výrok I.). Současně soud I. stupně rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II.).2. Soud I. stupně takto rozhodl o žalobě na ochranu osobnosti, kterou žalobce odůvodnil tím, že žalovaná v řízení před Obvodním soudem pro , adresa, v opatrovnické věci týkající se péče o jejich společného nezletilého syna , jméno, , sp. zn. , spisová značka, , konkrétně při jednání soudu dne , datum, v rámci účastnické výpovědi uvedla následující tvrzení: „„…, národnost, mafie, kterou na mě (žalobce) poslal, mj. po benzech, což jsem nahlásila na , orgán, .“, jakož i „…mám ozbrojenou ochranku, byli jsme nuceni, moje rodina, potom, co na nás otec poslal , národnost, mafii, oznámili jsme to , orgán, , tak jsme byli nuceni k tomu, a indicie, že otec chce mě, nebo mému tátovi něco provést, tak otec najal ochranku pro naši rodinu.“ Podle žalobce je takové tvrzení nepravdivé, neboť na žalovanou žádnou , národnost, mafii neposlal, ani , orgán, , orgán, neprověřovala žádné oznámení, které by o tom žalovaná učinila. Uvedené výroky byly vedeny snahou poškodit žalobce v rámci opatrovnického řízení, resp. jej prezentovat jako osobu, která je , orgán, , orgán, prověřována pro spolupráci s organizovaným zločinem.3. Žalovaná ve svém vyjádření k žalobě navrhla, aby byla zamítnuta v celém rozsahu; argumentovala tím, že na jaře roku 2021 se její otec (, právnická osoba, ) dozvěděl od , jméno FO, , že žalobce měl slíbit vysokou finanční odměnu tomu, kdo pro něj od žalované či od jejího otce vymůže vysokou finanční částku, kterou měla žalovaná údajně žalobci dlužit. Následně mělo dojít k několika schůzkám s osobami , národnost, národnosti. Jedné z těchto schůzek se měl zúčastnit i příslušník , orgán, , orgán, (, funkce, , jméno FO, ), který tehdy prověřoval žalobcovo údajně křivé trestní oznámení o tom, že žalovaná měla nezletilému synovi , jméno, podávat léky obsahující benzodiazepiny, přičemž zápis z této schůzky se měl stát součástí neveřejné části spisu vedeného pod sp. zn. , číslo, , přičemž na základě toho se , orgán, , orgán, danou věcí měla skutečně zabývat. V rámci tohoto trestního řízení při své výpovědi učiněné před vyšetřujícím příslušníkem (, funkce, . , jméno FO, ), který řešil záležitosti benzodiazepinů, žalovaná uvedla a nahlásila veškeré skutečnosti významné pro trestní řízení, tj. včetně skutečností, že žalobce na žalovanou poslal , národnost, mafii. Právě na základě tohoto jejího oznámení byl následně na jednu ze schůzek vyslán , funkce, , jméno FO, . Tvrzení žalované, že se , orgán, , orgán, měla zabývat zapojením , národnost, mafie, pak nelze ztotožňovat s tím, že by snad podala , podezřelý výraz, oznámení; to žalovaná nikdy netvrdila.4. Žalovaná dále namítala, že v důsledku předmětných výroků k zásahu do osobnostních práv žalobce nedošlo, její výroky měly totiž charakter toliko hodnotícího soudu, případně prostého skutkového tvrzení, přičemž žalovaná uvedla skutečnosti, které považovala za zcela pravdivé. Výroky žalované byly navíc učiněny v rámci výpovědi před soudem, a tak ani nemohly neoprávněně zasáhnout do práv žalobce. Žalobci pak ani nebyla způsobena žádná újma, neboť ve výsledku se opatrovnický soud postavil na jeho stranu. Žalovaná konečně namítala, že navrhovaný žalobní petit je nevykonatelný, neboť posouzení toho, zda nepravdivým výrokem mohla či nemohla uvést soud v omyl a neoprávněně tak zasáhnut do osobnostní práv žalobce, je výsledkem hodnocení nalézacího soudu učiněného v rámci opatrovnického řízení. Žalovaná rovněž namítala, že požadovaná omluva zjevně překračuje to, co ve vztahu k žalobci řekla, resp. požadovaná omluva obsahu jejích výroků neodpovídá.5. Soud I. stupně po provedeném dokazování, jehož závěry rekapituloval zejména v bodech 12 až 40 napadeného rozsudku (odvolací soud zde pro stručnost na jeho skutková zjištění plně odkazuje), věc právně uzavřel tak, že žalobě vyhověl. Konkrétně soud I. stupně dospěl ke skutkovému závěru, že žalovaná na , orgán, , orgán, , resp. jejím příslušníkům nikdy neoznámila, že by na ni žalobce poslal , národnost, mafii; tato skutečnost byla vyvrácena svědeckými výpověďmi , orgán, (, funkce, , jméno FO, a , funkce, , adresa, ), na něž se žalovaná ve své obraně odvolávala, a o takovém oznámení nebyl učiněn ani žádný záznam v příslušném trestním spise , orgán, , orgán, , adresa, , sp. zn. , spisová značka, , který rovněž neměl žádnou neveřejnou část, jak uváděla žalovaná. Soud sice na základě provedeného dokazování připustil, že v minulosti (po kauze tzv. biozepamů, kdy byl žalobce prověřován z křivého obvinění, že žalovaná otrávila jejich syna) došlo ke dvěma schůzkám s osobami cizí národnosti (možná , národnost, ), kteří ale jednali slušně a civilizovaně a žalovaná jimi nebyla ohrožena; nebylo přitom prokázáno, že by se tak stalo z popudu žalobce. Dále soud dospěl k závěru, že při jednání soudu, když žalovaná uvedla na adresu žalobce předmětné nepravdivé výroky, nebyla přítomna veřejnost, uvedené výroky ale měly potenciál žalobce poškodit v očích ostatních přítomných osob, tedy soudkyně, zapisovatelky, zástupců účastníků a kolizního opatrovníka nezletilého. Tato nepravdivá tvrzení nicméně neovlivnila výsledek opatrovnického řízení (nebylo rozhodnuto v neprospěch otce). Soud I. stupně tedy požadovanou omluvu (s ohledem na difamační potenciál výroků žalované) žalobci jakožto přiléhavě formulovanou přiznal.6. Pokud jde o výrok o nákladech řízení, ten soud I. stupně odůvodnil tím, že žalobce původně požadoval omluvu i za to, že žalovaná stejné skutečnosti sdělila rovněž pracovnici orgánu sociálně-právní ochrany dětí , orgán, , adresa, a dále že součástí omluvy mělo být i prohlášení, že žalované není známo, že by předmětné oznámení , orgán, , orgán, učinil někdo jiný. V této části vzal ale žalobce podáním ze dne 15. 6. 2023 žalobu zpět, čímž zavinil částečné zastavení řízení (tuto část sporu soud posoudil zhruba v rozsahu ½); soud tedy ve vztahu k této části otázku náhrady nákladů řízení hodnotil podle § 146 odst. 2, věty první o. s. ř. Celkově tedy rozhodl o náhradě nákladů řízení podle míry úspěchu ve smyslu § 142 odst. 2 o. s. ř. (tedy 50:50).7. Proti rozsudku podala žalovaná včasné a přípustné odvolání a navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek změnil v tom smyslu, že se příslušný žalobní nárok zamítá a že žalobce je povinen žalované zaplatit náhradu nákladů řízení, případně aby jej zrušil a věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení.8. Konkrétně žalovaná proti napadenému rozsudku namítala zejména, pokud jde o zásah do osobnostních práv (difamačních účinků předmětných tvrzení), že žalobce nerozporoval své spojení s , národnost, mafií, ale pouze skutečnost, že byl v této souvislosti na základě oznámení žalované , orgán, prověřován (resp. že žalovaná vůbec učinila takové oznámení). V řízení přitom netvrdil, jaké může mít takové tvrzení vůči němu difamační účinky. Žalovaná předmětné skutečnosti uvedla v rámci účastnického výslechu v opatrovnickém řízení, ve kterém popisovala skutečnosti tak, jak je subjektivně vnímala a jak si je pamatovala. Bylo na soudu, aby vyhodnotil věrohodnost její výpovědi, a to na základě zásady volného hodnocení důkazů (v tomto smyslu nebylo možné uvést soud v omyl); soudům v nynějším řízení přitom nepřísluší nahrazovat činnost opatrovnického soudu (a tedy vedle něj hodnotit pravdivost, resp. věrohodnost účastnické výpovědi žalované). Podle žalované se zásahu do cti či vážnosti člověka zásadně nelze dopustit, pokud k němu došlo v rámci podání účastníka nebo při účastnické výpovědi. V této souvislosti žalovaná odkázala na nález Ústavního soudu ze dne 11. 1. 2005, sp. zn. , spisová značka, . Nyní projednávanou žalobu potom žalovaná považuje za zneužití práva (ve smyslu § 8 o. z.), neboť jí nebyla sledována skutečná satisfakce, ale jedná se o prostředek boje ve „válce“ o syna.9. Dále žalovaná namítala, že v průběhu řízení nebylo prokázáno, že by předmětná tvrzení byla nepravdivá, upozornila přitom na to, že svědci , jméno FO, a , jméno FO, shodně uvedli, že nic nevědí o tom, zda bylo nebo nebylo učiněno oznámení týkající se toho, že žalobce na žalovanou poslal , národnost, mafii. Takové svědecké výpovědi zajisté nelze hodnotit tak, že takové oznámení žalovaná neučinila (jak to učinil soud I. stupně v bodě 47 rozsudku). Svě