35 Co 224/2025-141 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně rozhodl o žalobě doručené dne 23. 2. 2024 na zaplacení částky 285 304,11 Kč s příslušenství jakožto nemajetkové újmy, které se domáhala žalobkyně podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), dále jen „zákon o odpovědnosti za škodu“. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně žalobu zamítl (výrok I.) a rozhodl o povinnosti žalobkyně zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 2 700 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku (výrok II.).2. Po skutkové stránce soud prvního stupně vycházel ze spisu Okresního soudu , adresa, , jakožto exekučního soudu, sp. zn. , spisová značka, , a ze spisu soudního exekutora sp. zn. , spisová značka, , přičemž odvolací soud pro stručnost odkazuje na zjištění soudu prvního stupně uvedené v bodech 13. a 14. napadeného rozsudku. Žalobkyně vznesla nárok na podkladě nepřiměřené délky trvání exekučního řízení proti povinnému , jméno FO, o nařízení exekuce prodejem nemovitostí. Usnesením ze dne 1. 7. 2010, č. j. , spisová značka, , bylo nařízeno dražební jednání k prodeji nemovitých věcí povinného, a sice parcel č. st , číslo, , , číslo, a , číslo, , všechny zapsané na LV č. , číslo, a stavby zapsané na LV č. , číslo, , vše zapsané u Katastrálního úřadu pro , adresa, kraj. Usnesením ze dne 3. 8. 2010, č. j. , spisová značka, , byl žalobkyni udělen příklep na vydražené nemovitostí, a sice na parcely st. , číslo, , st. , číslo, , st. , číslo, a pozemek parc. č. , číslo, , vše zapsané na LV , číslo, s tím, že žalobkyně jako vydražitel učinila nejvyšší podání. Současně byla stanovena lhůta k zaplacení nejvyššího podání do jednoho měsíce od právní moci usnesení o příklepu s tím, že se na dražební podání započítává složená jistota ve výši 250 000 Kč. Doplatek činil 786 833 Kč a měl být uhrazen na blíže specifikovaný účet vedený u , právnická osoba, . Dle potvrzení nejvyššího podání ze dne 20. 9. 2010, č. j. , spisová značka, , vydražitel , Jméno žalobkyně, . vydražil specifikované nemovitosti s tím, že nejvyšší podání doplatil dne 15. 9. 2010 a usnesení o příklepu tak mělo nabýt právní moci. Dle předvolání k rozvrhovému jednání ze dne 15. 10. 2010, č. j. , spisová značka, , byli předvoláni oprávněná, povinný a přihlášení věřitelé ve věci oprávněného a povinného , jméno FO, , a to na den 4. 11. 2010. Usnesením ze dne 10. 11. 2010, č. j. , spisová značka, , soudní exekutor vyhověl návrhu povinného na odklad exekuce. Ze spisů uvedených výše soud prvního stupně dále zjistil, že od listopadu 2010 exekuční soud řešil návrhy povinného na zastavení a odklad exekuce a další návrhy, jako např. návrh na vydání rozhodnutí o neúčinnosti doručení, návrh na zastavení výkonu rozhodnutí atd. Dále byly v řízení řešeny opravné prostředky proti rozhodnutím vydaným v exekučním řízení. Povinný , jméno FO, podal dne 4. 8. 2021 insolvenční návrh spojený s návrhem na oddlužení ke Krajskému soudu v , adresa, a usnesením Krajského soudu v , adresa, ze dne 18. 8. 2021, č. j. , spisová značka, , byl zjištěn úpadek dlužníka a bylo povoleno jeho oddlužení. V průběhu insolvenčního řízení byl usnesením Krajského soudu v , adresa, ze dne 16. 8. 2023, č. j. , spisová značka, , vysloven souhlas, aby insolvenční správce vydal výtěžek zpeněžení předmětu zajištění ve výši 700 000 Kč zajištěnému věřiteli č. 7 , právnická osoba, . V odůvodnění insolvenční soud konstatoval, že insolvenční správce požádal o povolení vydání výtěžku zpeněžení zajištěnému věřiteli, neboť byl zpeněžen předmět zajišťující jeho pohledávku a insolvenčnímu správci bylo po odpočtu nákladů exekuce v celkové výši 162 860,92 Kč soudním exekutorem vydáno plnění vymožené v exekučním řízení ve prospěch zajištěného věřitele ve výši 873 972,10 Kč. S ohledem na to insolvenční soud vyhověl návrhu. Usnesením Krajského soudu v , adresa, ze dne 21. 9. 2023, č. j. , spisová značka, , byl vysloven souhlas s tím, aby insolvenční správce vydal výtěžek zpeněžení předmětu zajištění, tedy pozemku p. č. st. , číslo, , , číslo, a , číslo, a pozemku p. č. , číslo, v k. ú. , adresa, , ve výši 173 972,10 Kč zajištěnému věřiteli č. 7: , právnická osoba, . Žalobkyně dne 20. 6. 2023 uplatnila u žalované nárok na náhradu nemajetkové újmy a stanoviskem žalované ze dne 31. 1. 2024 byl nárok žalobkyně vypořádán, přičemž žalovaná současně vznesla námitku promlčení nároku.3. Po právní stránce pak soud prvního stupně odkázal na § 1 odst. 1, § 2, § 3 odst. 1 písm. a), b), c), § 5, § 7 odst. 1, odst. 2, § 8 odst. 1, odst. 2, odst. 3, § 13 odst. 1, odst. 2, § 14 odst. 1, odst. 3, § 15 odst. 2, § 26, § 31a odst. 1, odst. 2, odst. 3, § 32 odst. 1, odst. 2, § 35 odst. 1 zákona o odpovědnosti za škodu.4. Soud prvního stupně se v prvé řadě zabýval námitkou promlčení, kterou vznesla žalovaná, tedy zda byl nárok žalobkyně uplatněn v promlčecí době stanovené v § 32 odst. 1 zákona o odpovědnosti za škodu. Žalobkyně se domáhala nemajetkové újmy způsobené v souvislosti s nepřiměřenou délkou rozvrhového řízení vedeného pod sp. zn. , spisová značka, u soudního exekutora , tituly před jménem, , jméno FO, . V daném případě se žalobkyně dozvěděla o vzniku nemajetkové újmy v souvislosti s nepřiměřenou délkou daného řízení zahájením insolvenčního řízení na majetek povinného, tedy ke dni 4. 8. 2021. Tohoto dne skončila nejistota žalobkyně, zda bude či nebude v exekučním řízení vydáno rozvrhové usnesení, protože soudní exekutor počínaje zahájením insolvenčního řízení již dále v exekučním řízení pokračovat nemohl. Ode dne následujícího, tj. od 5. 8. 2021 běžela šestiměsíční promlčecí doba a žalobkyně mohla u žalované uplatnit nárok nejpozději do 5. 2. 2022. Žalobkyně uplatnila svůj nárok u žalované dne 20.6.2023, tedy pozdě a nedošlo tak k stavení promlčecí doby. V daném případě byl návrh na předběžné projednání nároku podán po uplynutí šestiměsíční promlčecí doby, aniž by došlo k jejímu stavení. I kdyby soud prvního stupně odvíjel počátek promlčecí doby od okamžiku, kdy žalobkyni skončila účast jako vydražitele v daném exekučním řízení, tedy od 15. 9. 2010 (tzn. okamžik, kdy byl žalobkyni pravomocně udělen příklep), je zřejmé, že lhůta by byla zmeškána několikanásobně. V této souvislosti soud prvního stupně konstatoval, že Nejvyšší soud v řadě svých rozhodnutí vysvětlil, že zákonná úprava rozděluje průběh výkonu rozhodnutí (exekuce) prodejem nemovitostí do několika relativně samostatných fází, z nichž v každé se řeší vymezený okruh otázek. Těmito fázemi jsou 1. nařízení výkonu rozhodnutí (exekuce), 2. určení ceny nemovitosti a jejího příslušenství, ceny závad a práv s nemovitostí spojených, určení závad, které prodejem v dražbě nezaniknou a určení výsledné ceny, 3. vydání usnesení o dražební vyhlášce, 4. vlastní dražba a 5. jednání o rozvrhu. Úkony soudu, účastníků řízení a osob na řízení zúčastněných jsou zpravidla završeny pravomocným usnesením, jehož účinky vylučují možnost v další fázi znovu řešit otázky, o kterých již bylo rozhodnuto. Z uvedeného tak vyplývá, že účast vydražitele, který složil nejvyšší podání a kterému byl udělen příklep, končí právní mocí udělení příklepu. Žaloba však byla podána až 23. 2. 2024, tedy po uplynutí promlčecí doby a vzhledem k tomu, že žalovaná se promlčení dovolala, soud prvního stupně žalobu z důvodu promlčení nároku zamítl, aniž by se dále zabýval otázkou, zda byly splněny předpoklady pro vznik odpovědnosti státu za škodu způsobenou při výkonu státní moci.5. O náhradě nákladů řízení soud prvního stupně rozhodl podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) tak, že žalovaná byla v řízení zcela úspěšná. Náhrada nákladů řízení byla přiznána v souladu s vyhláškou č. 254/2015 Sb. ve výši 300 Kč za úkon. Žalované náleží náhrada nákladů řízení v rozsahu 9 úkonů po 300 Kč.6. Proti tomuto rozsudku podala žalobkyně včasné a přípustné odvolání, ve kterém namítala, že soud prvního stupně vázal počátek běhu promlčecí doby k nesprávnému okamžiku. Dle žalobkyně došlo k odstranění nejistoty ohledně řádného rozvrhu výtěžku až v průběhu insolvenčního řízení, nikoliv okamžikem jeho samotného zahájení. Výtěžek z dražby byl rozvrhován až usnesením Krajského soudu v , adresa, ze dne 16. 8. 2023, č. j. , spisová značka, , a usnesením Krajského soudu v , adresa, ze dne 21. 9. 2023, č. j. , spisová značka, . Druhým jmenovaným usnesením byl výtěžek z dražby rozvržen a vydán zajištěnému věřiteli. Teprve poté mohl být učiněn podnět na příslušný katastr nemovitostí, aby došlo k výmazu práv váznoucích na předmětných nemovitých věcech. Žalobkyně upozornila, že v době uplatnění nároku, tj. dne 20. 6. 2023 byla stále v nejistotě ohledně řádného rozvrhu výtěžku dražby a v okamžiku zahájení insolvenčního řízení nemohla předvídat, že bude rozvržen výtěžek dražby vůbec vydán a na tomto podkladě dojde k výmazu práv váznoucích na předmětných nemovit