54 Co 304/2025-187 — Městský soud v Praze

1. Soud prvního stupně napadeným rozsudkem uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 195 267 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně od 8. 11. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I). Žalobu v rozsahu 99 073,18 Kč s příslušenstvím zamítl (výrok II) a žalované uložil povinnost nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 66 991 Kč (výrok III). Zároveň rozhodl o vrácení částky 3 000 Kč žalobkyni jako nevyčerpané zálohy na důkaz (výrok IV). Doplňujícím usnesením ze dne 9. 9. 2025 doplnil výrok III. tak, že vedle žalované uložil i vedlejšímu účastníkovi na její straně povinnost k náhradě nákladů řízení, a to společně a nerozdílně.2. Nalézací soud tak rozhodl o žalobě, kterou se žalobkyně jako postupník pohledávky , jméno FO, (nyní , jméno FO, ), domáhala po žalované (a původně též po SVJ domu č.p. , číslo, ) zaplacení částky 294 340,18 Kč s příslušenstvím jako náhrady škody vzniklé vytopením bytu č. , číslo, ve vlastnictví poškozené , jméno FO, , který se nachází pod bytem žalované. V důsledku průniku vody do bytu došlo ke škodě na bytě a vybavení (31 255,18 Kč), na ušlém zisku z nájemného za období 1. 7. 2020 – 18. 4. 2021 (218 500 Kč), nákladům vynaloženým na služby spojené s užíváním bytu (33 000 Kč), nákladům na služby správce bytu (2 420 Kč), nákladům na průzkum poškození (4 840 Kč) a právní služby (4 325 Kč). Aktivní legitimaci žalobkyně odvozovala od Smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 3. 5. 2022.3. Žalovaná namítala, že únik vody nepocházel ze součásti její jednotky, nýbrž z místa mimo její byt, že byt byl v záruce a nebyl dán ani předpoklad havárie, takže nelze dovodit zanedbání náležitého dohledu; zpochybnila též účelnost a příčinnou souvislost tvrzených škod, zejména ušlého zisku, s tím, že poškozená měla dostatek času byt uvést do stavu způsobilého k pronájmu. Navrhla zamítnutí žaloby, stejně jako vedlejší účastník na straně žalované.4. Soud prvního stupně vzal za prokázané, že k zatečení z bytu žalované č. , číslo, do bytu poškozené č. , číslo, došlo v důsledku prasknutí těsnicího Okroužku přívodní hadičky ke splachovacímu zařízení WC, přičemž tato hadička je součástí vnitřních rozvodů v bytové jednotce žalované; k úniku vody docházelo za obkladem, voda protekla nejprve do bytu žalované a poté do bytu poškozené. Uvedené závěry korespondují s obsahem prohlášení vlastníka k vymezení společných částí a vnitřních instalací a byly převzaty i z pravomocného částečného rozsudku ve vztahu k zamítnutí žaloby proti původní druhé žalované – Společenství vlastníků jednotek v době čp. , číslo, – potvrzeno rozsudkem Městského soudu v , adresa, ze dne 11. 6. 2024, č. j. , spisová značka, . Skutková zjištění soud opřel zejména o výpověď svědka , jméno FO, (správce budovy), výpověď , jméno FO, (dříve , jméno FO, ), zprávy , právnická osoba, ze dne 13. 7. 2020 s fotodokumentací, emailovou komunikaci mezi účastníky a správcem, zápisy a sdělení pojišťovny, vyúčtování služeb, nájemní smlouvy a navazující listiny (dohoda o ukončení, pokladní doklady), dále faktury a doklady o platbách za opravy, materiál a služby (, právnická osoba, ., , právnická osoba, ., , právnická osoba, ., , právnická osoba, , úklid). Z katastru , právnická osoba, měl za nesporné vlastnické poměry k oběma jednotkám.5. Po právní stránce soud prvního stupně dovodil odpovědnost žalované podle § 2937 odst. 1 o z., jelikož škodu způsobil provoz vnitřní instalace v dispozici žalované (přívodní hadička a její těsnění), nad níž měla mít náležitý dohled; žalovaná neprokázala, že náležitý dohled nezanedbala. K výši náhrady soud aplikoval § 2951 odst. 1 a § 2952, Anonymizováno, o. z., přiznal skutečnou škodu jako účelně vynaložené náklady na uvedení do předešlého stavu (výměna dveří se zárubněmi 16 154 Kč; opravné práce 13 176,70 Kč; úklid po stavebních pracích 1 000 Kč; náhrada světla 588,65 Kč po přepočtu dle kurzu ke dni výzvy) a dále uznal náklady spojené s inspekcí a zajištěním přístupu (, právnická osoba, 2 420 Kč; , právnická osoba, 4 840 Kč), a to s ohledem na bydliště poškozené na , stát, a potřebu odborné dokumentace; naopak neshledal účelnými náklady právního zastoupení poškozené ve výši 4 325 Kč, vzhledem k existenci správce bytu schopného zajistit nezbytné úkony. Ve vztahu k ušlému zisku soud shledal příčinnou souvislost mezi havárií a zmařeným nájemním vztahem sjednaným od 1. 7. 2020, avšak dovodil, že vzhledem k charakteru škody a odstraněním následků havárie mohl být byt opraven nejpozději do konce roku 2020; proto přiznal ušlé nájemné jen za šest měsíců (138 000 Kč) a z předepsaných služeb uznal, v poloviční výši, pouze ty složky, které by nesl nájemce a souvisely s užíváním bytu, v celkové sumě 19 087,63 Kč; neuznal náklady spojené s parkovacím stáním, neboť nebylo prokázáno, že by bylo pronajato s bytem či nemohlo být pronajato jiné osobě. Nárok na úrok z prodlení soud přiznal podle § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 2 o. s. ř. s ohledem na částečný úspěch účastníků. Celkové náklady žalobkyně vyčíslil částkou 204 990,50 Kč a přiznal náhradu ve výši 32,68 % z této částky, tj. 66 991 Kč.6. Proti tomuto rozsudku podala včasné a přípustné odvolání jak žalobkyně, tak žalovaná. Žalobkyně však své odvolání vzala zpět a proto odvolací soud usnesením ze dne 4. 11. 2025, č. j. , spisová značka, odvolací řízení o odvolání žalobykně zastavil. Předmětem odvolacího přezkumu tak zůstal výrok I. a III., které byly napadeny žalovanou.7. Žalovaná považuje napadený výrok rozsudku soudu prvního stupně za nesprávný. Namítá, že soud dospěl k nesprávným skutkovým zjištěním i právním závěrům, když jí uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 195 267 Kč, Anonymizováno, s příslušenstvím a náklady řízení. Tvrdí, že rozhodnutí vychází z nedostatečně prokázaných skutečností ohledně příčiny zatečení vody a nesprávného určení výše škody, jakož i z absence posouzení příčinné souvislosti mezi tvrzenou škodou a ušlým ziskem. Odvolatelka nesouhlasí se skutkovým závěrem, že k úniku vody došlo z vodovodní instalace, která je součástí její bytové jednotky. Namítá, že soud vycházel z důkazů, které tuto skutečnost nemohly spolehlivě prokázat: sdělení vedlejšího účastníka jsou irelevantní, neboť jeho pracovníci nebyli přítomni opravě závady; reklamace, na kterou soud odkazuje, je neidentifikovatelná a nepřezkoumatelná; místní šetření bylo provedeno až po opravách, takže nemohlo zjistit místo závady; výpověď svědka , jméno FO, je pouze nepřímým důkazem, neboť svědek opravu neprováděl ani jí nebyl přítomen. Žalovaná tak zdůraznila, že jediný důkaz je nepřímý a nemá oporu v jiných důkazech, což odporuje zásadám hodnocení důkazů vyjádřeným v judikatuře Nejvyššího soudu (sp. zn. 21 Cdo 2682/2013), podle níž musí být skutkový závěr učiněn bez rozumných pochybností.8. Odvolatelka dále namítá nesprávné právní posouzení ve vztahu k výši škody. Tvrdí, že soud nesprávně aplikoval § 2952 o. z., když výši škody určil podle hodnoty nových zařizovacích předmětů, které si právní předchůdkyně žalobkyně pořídila namísto zničených, aniž by zjistil druh a stav původních předmětů. Skutečná škoda spočívá v hodnotě zničených věcí, nikoli v hodnotě jejich náhrad. Soud tak bez zjištění, zda nové předměty odpovídají původním, nemohl správně určit výši škody. Žalovaná dále namítá nesprávné právní závěry ohledně nároku na ušlé nájemné a související platby. Soud se podle odvolatelky vůbec nezabýval otázkou příčinné souvislosti mezi zatečením vody a ušlým ziskem, což činí rozsudek nezákonným. Odvolatelka poukazuje na § 2903 odst. 1 o. z., podle něhož má poškozený povinnost předcházet škodě. Tvrdí, že právní předchůdkyně žalobkyně tuto prevenční povinnost zcela zanedbala, neboť zahájila opravy až v lednu 2021, ačkoli zatečení zjistila již v červnu 2020, a sama předčasně ukončila nájemní smlouvu. Proto neexistuje příčinná souvislost mezi ušlým ziskem a zatečením vody. Odvolatelka rovněž považuje závěr soudu o přiměřené době k opravě bytu (6 měsíců) za ničím neodůvodněný. Odvolacímu soudu navrhla, aby změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že se žaloba v plném rozsahu zamítá, a aby jí přiznal náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů.9. Žalobkyně ve svém vyjádření k odvolání žalované uvádí, že odvolací důvody žalované nejsou důvodné. K námitce nesprávných skutkových zjištění žalobkyně zdůrazňuje, že příčina zatečení byla jednoznačně určena již odvolacím soudem v částečném rozsudku č. j. , spisová značka, , který konstatoval, že příčinou bylo prasknutí Okroužku v přívodní hadičce splachovače umístěného v bytě žalované. Tento závěr je podpořen výpovědí svědka , jméno FO, ze dne 10. 10. 2023, který detailně popsal mechanismus úniku vody a identifikoval vadný díl. Stejný závěr vyplývá z protokolů pojišťovny, které příčinu zatečení potvrzují. K právnímu posouzení věci žalobkyně uvádí, že soud prvního stupně správně aplikoval ustanovení občanského zákoníku o náhradě škody (§ 2951 a § 2952