70 Co 181/2025-702 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 111 168 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od 8. 7. 2020 do zaplacení do tří dnů ode dne právní moci rozsudku (výrok I.) a zamítl žalobu ohledně částky 105 670 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 88 721 Kč od 8. 7. 2020 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 16 949 Kč od 14. 4. 2021 do zaplacení (výrok II.). Žalobkyni (výrok III.) i žalované (výrok IV.) uložil nahradit náklady státu, každé ve výši 53 160 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku na účet Obvodního soudu pro , adresa, . O nákladech účastníků rozhodl tak, že žádný z nich nemá právo na jejich náhradu (výrok V.).2. Soud prvního stupně takto rozhodl již podruhé o žalobě, kterou se žalobkyně domáhala na žalované zaplacení částky 181 528 Kč jako bezdůvodného obohacení žalované v důsledku neoprávněně účtovaného neodborného provedení opravy jejího vozidla tov. zn. , nazev, , RZ , SPZ, , po havárii ze dne 21. 1. 2019. Žalobkyně opravené vozidlo převzala dne 6. 7. 2020 a téhož dne jí byla vyúčtována fakturou č. , číslo, cena opravy ve výši 189 064 Kč. V ní byla započítána již žalobkyní předem uhrazená záloha 50 000 Kč, tedy jí zbývalo doplatit ještě 134 064 Kč. Dále se žalobkyně domáhala zaplacení částky 18 361 Kč jako náhrady škody z důvodu poškození levého zadního vnějšího podběhu při provádění opravy a zaplacení částky 16 949 Kč představující náhradu nákladů vynaložených na znalecký posudek znalkyně , jméno FO, č. , číslo, .3. Usnesením ze dne 8. 3. 2022, č. j. 27 C 218/2021-196/2, bylo řízení zastaveno ohledně částky 846 Kč s příslušenstvím vzhledem ke zpětvzetí žaloby žalobkyní ohledně ceny upevnění blatníku.4. Rozsudkem ze dne 17. 1. 2023, č. j. , spisová značka, , soud prvního stupně věc posoudil podle zákonných ustanovení o bezdůvodném obohacení a žalobu zamítl s tomu neodpovídajícím odůvodněním, že vady opravy nebyly uplatněny včas. Odvolací soud tak ve svém zrušujícím usnesení ze dne 25. 5. 2023, č. j. , spisová značka, , upozornil soud prvního stupně, že v první řadě si musí ujasnit, z jakých nároků žalobní požadavek vyplývá. Poukázal na recentní judikaturu, podle níž je při posuzování nároku na vydání bezdůvodného obohacení třeba v první řadě vyřešit otázku, zda by předmětný nárok nemohl vyplývat z jiného právního důvodu, a takovýto případně zjištěný jiný právní důvod upřednostnit. Zdůraznil, že ze skutkových zjištění vyplývá, že oprava předmětného vozidla proběhla na základě smlouvy o dílo, která byla mezi účastníky uzavřena, na jejímž základě proběhla plnění obou stran, tedy předmětný skutkový stav bude třeba posuzovat z pohledu odpovědnosti za vady z uvedené smlouvy. Zavázal soud prvního stupně svým právním názorem, že ve věci bude třeba vyjasnit konkrétní vady díla, postavit u nich najisto, zda byly zjevné či skryté a zda byly či nebyly vytčeny včas, k čemuž bude třeba znaleckého posouzení. Poukázal na potřebu zodpovězení otázek, zda oprava provedená žalovanou odpovídala požadavku nejlevnější nezbytné opravy, a přesto byla dostatečně profesionálně provedená, aby zajistila možnost bezpečného provozu opraveného vozidla, dále zda byla oprava provedena v souladu s pracemi a materiálem dle jejího vyúčtování a zda vyúčtovaná cena rámcově odpovídala obvyklé ceně těchto prací i materiálu, případně aby znalec určil sám obvyklou cenu provedené opravy. Znalec měl taktéž dle závěru odvolacího soudu vyjasnit, zda a jaké vady vykazovalo provedené dílo, zda mohly být zjistitelné již při převzetí vozidla nebo zda se jednalo o skryté vady, které se projevily až během provozování vozidla, a kdy.5. Vzhledem k téměř doslovnému překopírování odůvodnění původního rozsudku do odůvodnění tohoto rozsudku lze dle odvolacího soudu shodně jako v případě předchozího rozhodnutí vyjít z totožných zjištění soudu prvního stupně, že při dopravní nehodě dne 21. 1. 2019 žalobkyně nezvládla v pravotočivé zatáčce řízení, vyjela s předmětným vozidlem mimo komunikaci a dostala se na betonový vymezovací mantinel a následně na kovová svodidla, čímž došlo k poškození levého předního disku, předního nárazníku, levé přední části a celého levého boku vozidla. Opravu vozidla zadala v únoru 2019 žalované s tím, že mezi účastníky bylo sjednáno vzhledem k finanční tísni žalobkyně, že má být provedena s co nejnižšími náklady. Převzetí vozidla po provedené opravě (v dubnu 2019) žalobkyně z finančních důvodů odkládala a vozidlo si u žalované vyzvedla až dne 6. 7. 2020. K převzetí se s žalobkyní dostavil ještě její přítel , jméno FO, se svým bratrem, který v minulosti opravoval vozidla a v dané době pracoval u , právnická osoba, , a vozidlo na místě prohlédli, a to všechna opravovaná místa. Auto bylo přitom umožněno za pomoci zvedáku prohlédnout i zespodu a následně vyzkoušet při zkušební jízdě. Při prohlídce byla žalované vytčena mírná nerovnost kapoty a odlišný odstín barvy levého zadního ráfku, za což poskytla žalovaná žalobkyni slevu, s níž žalobkyně souhlasila. Téhož dne byla žalobkyni vystavena faktura č. , číslo, , ve které byly popsány provedené práce a náhradní díly s uvedením nový a starý díl a vyčíslena jejich cena ve výši 189 064 Kč, do níž byla započtena již dříve žalobkyní složená záloha 50 000 Kč. Žalobkyni tak zbývalo zaplatit doplatek 139 064 Kč, což učinila dne 8. 7. 2020. V rámci komunikace s žalovanou přes , aplikace, žalobkyně sdělila dne 1. 6. 2020, že levé zadní kolo bylo poškrábané okolo šroubů, přední spojler spodní části předního nárazníku byl nastříkaný do lesklé černé barvy a namítala výměnu podvozku. V reakci na to poskytla žalovaná žalobkyni slevu z ceny opravy. Dne 28. 8. 2020 upozornila žalobkyně na zašpinění sedadla řidiče, na což reagovala žalovaná nabídkou renovace sedačky, kterou žalobkyně nevyužila. Dne 29. 8. 2020 pak výše uvedené vady žalobkyně znovu zopakovala. V listopadu 2020 předala žalobkyně předmětné vozidlo společnosti , právnická osoba, zabývající se autoservisem k prohlídce, kde byly pořízeny fotografie opravovaných částí vozidla. Následně v lednu 2021 předmětné vozidlo prohlédla v prostorách tohoto autoservisu i znalkyně , tituly před jménem, , jméno FO, . Dne 15. 3. 2021 sdělila žalobkyně žalované, že vozidlo je nepojízdné v důsledku přetrvávajících zásadních poškození zjištěných po opravě provedené žalovanou s odkazem na závěry znaleckého posudku znalkyně , tituly před jménem, , jméno FO, z téhož data. Přípisem ze dne 14. 4. 2021 vyzvala žalobkyně žalovanou k úhradě předmětné částky do tří dnů od doručení výzvy.6. Po doplnění dokazování znaleckým posudkem znalce , jméno FO, , znalce z oboru doprava, ekonomika a strojírenství se zaměřením na autoopravárenství soud prvního stupně vyšel ze zjištění, že způsob a kvalitu opravy vozidla byla znalcem vyhodnocena s přihlédnutím k požadavku žalobkyně na opravu za co nejnižší náklady a z tohoto pohledu vzal znalec zřetel i na posouzení technické přijatelnosti uvažovaných aspektů. Podle znalce přední nárazník není originálním dílem z prvovýroby, přičemž absence upevňovacích prvků by byla pro prohlížející osoby dobře viditelná. Pravý přední blatník byl vyměněn za továrně jiný kus a ručně lakován a k jeho upevnění musela být použita upevňovací sada. Absence spojovacího materiálu dle fotodokumentace znalkyně , jméno FO, nebyla dle znalce technicky vysvětlitelná, neboť na blatníku byly po tomto materiálu zřetelné stopy po jeho dřívějším použití. Levé dveře zůstaly původní a byly klempířsky opravovány, rovnány a tmeleny a následně lakovány. Na vnitřní části rámu dveří byly zjevné stopy po rovnacích pracích a bylo zjištěno i porušení souvislosti laku v přední dolní části dveří v místě spodního pantu dveří, tedy na místě, kde byly dveře poškozeny. Při vyrovnání a tmelení opravené části byla dodržena opravárenská technologie. Dveře byly však přelakovány pouze na vnější straně, nikoliv na vnitřním rámu. Levá prahová lišta byla vzhledem k absenci opěrné kostky na vozidle poškozena zvedacím zařízením při prohlídce vozidla po převzetí vozu, neboť chybějící opěrná kostka by byla při převzetí zřetelně vidět, zejména když vozidlo bylo prohlíženo na zvedáku. Plastový kryt prahu byl opravován a nikoliv měněn za nový díl, neboť je zřetelné lepení na spodní části krytu prahu, což bylo pohledem rovněž zjistitelné. Vnitřní prahová lišta u levých dveří nebyla správně umístěna a je vzdálena od sloupku dveří a ani krycí lišta nebyla správně namontovaná, což bylo viditelné při převzetí vozidla. K opravě levé zadní bočnice byl užito jak spotování zvnějšku, tak rovnání zevnitř přes podběh, jehož kryt je částečně kolem lemu s blatníkem uříznutý a část chybí, přičemž ve vnitřní části vnějšího podběhu jsou vyvrtány dva otvory a podběh nese stopy po úderech tvrdým a hraněným předmětem, které nejsou ošetřeny proti korozi. Způsob opravy vyvrtáním otvorů na nepřístupných místech je běžnou opravárenskou technologií, která však není uznávána značkovým výrobcem. Podběh zůstal bez další opravy vyrovnáním, zavaře