91 Co 224/2025-126 — Městský soud v Praze

1. Rozsudkem ze dne 3. dubna 2025, ve znění opravného usnesení ze dne 22. 4. 2025 (dále jen napadené rozhodnutí), soud I. stupně rozhodl tak, že řízení zastavil co do částky 400 000 Kč (výrok I.). Dále uložil žalovanému povinnost, aby žalobci zaplatil částku ve výši 1 347 151,10 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 1 747 151,10 Kč od 3. 8. 2024 do 2. 4. 2025 a spolu s úrokem ve výši 12,75 % ročně z částky 1 347 151,10 Kč od 3. 4. 2025 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II.). Současně uložil žalovanému povinnost, aby žalobci na náhradě nákladů řízení zaplatil částku 200 795,50 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok III.).2. Soud I. stupně takto rozhodl o žalobě, kterou se žalobce proti žalovanému domáhal plnění ze smlouvy o narovnání, která byla mezi účastníky sjednána dne 3. 7. 2024. Soud I. stupně vyšel ze zjištění, že dne 3. 7. 2024 uzavřel žalobce jako zájemce a , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, jako jednatelka zájemce (na straně jedné) se žalovaným jako budoucím prodávajícím (na straně druhé) dohodu o ukončení smlouvy a narovnání, ve které se žalovaný zavázal vrátit žalobci zaplacenou zálohu na kupní cenu nemovitosti ve výši 1 500 000 Kč s příslušenstvím, které bylo vyčísleno ke dni 30. 4. 2024 na částku 274 151,10 Kč. Celkem se tak žalovaný zavázal vrátit žalobci částku 1 747 151,10 Kč do 30 dnů ode dne uzavření dohody na bankovní účet zájemce (žalobce). Okolnosti sjednání dohody o narovnání byly mezi účastníky nesporné. Sporem zůstala pouze účinnost této dohody, když žalovaný poukazoval na skutečnost, že dohoda o narovnání ze dne 3. 7. 2024 obsahuje 2 podpisy jednatelky žalobce , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , a to ve dvou rolích: Uvedená jednatelka žalobce jednala při sjednání dohody jednak sama za sebe jako fyzická osoba a současně jednalo jakožto statutární orgán žalobce. Na smlouvě proto učinila 2 podpisy, avšak datum 30. 5. 2024 je uveden pouze u toho podpisu, který se váže k fyzické osobě.3. Dále bylo soudem I. stupně zjištěno, že na straně budoucího prodávajícího (žalovaného) smlouvu podepisovala rovněž společnost , právnická osoba, . jako budoucí koordinátor výstavby a společnost , právnická osoba, . bez uvedení funkce. Podpisy všech subjektů na straně budoucího prodávajícího byly k dohodě o narovnání připojeny dne 3. 7. 2024. Dohoda byla nejprve podepisována zájemcem (jednatelkou žalobce) a teprve poté všemi subjekty na straně žalované. Tento závěr soud I. stupně učinil z e-mailové komunikace mezi účastníky.4. Současně bylo soudem I. stupně zjištěno, že po zahájení řízení (2. 4. 2025) zaplatil žalovaný na účet jednatelky žalobce částku 400 000 Kč. V návaznosti na to vzal žalobce návrh zpět v té části, ve které se proti žalovanému původně domáhal zaplacení částky 400 000 Kč (bez příslušenství).5. Takto zjištěný skutkový stav posoudil soud I. stupně podle ustanovení § 1721 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (o. z.), za použití § 561 o. z., a poté shledal, že žaloba je ve zbylé výši po právu.6. Soud I. stupně zdůraznil, že podle ustálené judikatury je datum uvedené na smlouvě jen orientačním údajem, neboť smlouva je dle občanského zákoníku uzavřena tehdy, je-li ujednán její obsah. V případě právního jednání v písemné formě se k platnosti vyžaduje pouze podpis jednajících osob. Soud I. stupně zároveň konstatoval, že má za vysoce pravděpodobné, že k oběma podpisům ze strany , tituly před jménem, , jméno FO, došlo ve stejný moment, tedy dne 30. 5. 2024. Vzal přitom za prokázané, že jak , tituly před jménem, , jméno FO, , tak všechny subjekty na straně žalovaného, podepsali smlouvu o narovnání přede dnem 3. 7. 2024, což je datum, které není mezi stranami sporné. Již tento fakt podle závěru soudu I. stupně dostačuje pro stanovení účinnosti smlouvy.7. Ze všech těchto důvodů soud I. stupně uzavřel, že absence data u podpisu , tituly před jménem, , jméno FO, neměla v tomto případě žádný vliv na účinnost smlouvy, neboť k té došlo podpisem žalovaného až dne 3. 7. 2024. Splatnost předmětné částky proto nastala dne 3. 8. 2024.8. Na základě těchto skutečností soud I. stupně žalobě ve zbylé části vyhověl a žalovanému uložil povinnost, aby žalobci zaplatil částku 1 347 151,10 Kč s příslušenstvím (výrok II.). Zároveň soud I. stupně na základě částečného zpětvzetí žaloby řízení zastavil co do částky 400 000 Kč bez příslušenství (výrok I.). Výrok ad III. o náhradě nákladů řízení odůvodnil soud I. stupně odkazem na ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. s tím, že procesně úspěšnému žalobci náleží náhrada nákladů vypočtená podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. v souhrnné výši 200 795,50 Kč.9. Proti tomuto rozsudku podal žalovaný dne 7. 5. 2025 včasné a přípustné odvolání, které ještě doplnil podáním ze dne 3. 6. 2025. Odvolání žalovaného směřovalo pouze proti vyhovujícímu výroku II. a nákladovému výroku III. rozsudku.10. Žalovaný soudu I. stupně zejména vytkl, že nepřihlédl ke všem skutečnostem a důkazům, že napadené rozhodnutí je částečně nepřezkoumatelné a že řízení zatížil vadami, které mají vliv na správnost konečného rozhodnutí. Odvolatel zároveň namítl, že soud I. stupně ve věci učinil nesprávná skutková zjištění a věc také nesprávně posoudil po stránce právní.11. Nesprávné právní posouzení věci spatřoval odvolatel v tom, že soud I. stupně nesprávně posoudil otázku okamžiku účinnosti dohody o narovnání a tím i okamžiku splatnosti závazku žalovaného. Tento nesprávný výklad měl podle odvolatele za následek chybné posouzení v okamžiku prodlení a nesprávné přiznání úroku z prodlení od data, které nebylo dostatečně právně ani skutkově podloženo. Žalovaný přitom setrval v názoru, že dohoda o narovnání ze dne 3. 7. 2024 nenabyla účinnosti v důsledku absence data podpisu jedné ze stran dosud. Zdůraznil, že nerozporuje, že by k uzavření dohody o narovnání jako platného právního úkonu došlo. Namítá však, že soud I. stupně v řízení dostatečně nezjistil a ani neprokázal, kdy bylo k této dohodě přistoupeno poslední smluvní stranou, tj. žalobcem, a tudíž ani k jakému dni nabyla tato dohoda účinnosti. Ve věci tak nelze objektivně určit okamžik, kdy začala běžet smluvní třicetidenní lhůta splatnosti závazku podle čl. 2.4 odst. 1 dohody o narovnání. Za této procesní i skutkové situace byla žaloba podána předčasně a jako taková měla být podle názoru odvolatele zamítnuta coby nedůvodná.12. Ze všech těchto důvodů žalovaný navrhl, aby odvolací soud rozsudek v napadených výrocích zrušil a věc v tomto rozsahu vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení.13. Žalobce se ve vyjádření k odvolání žalovaného ztotožnil se skutkovými a právními závěry soudu I. stupně. Poukázal na průběh kontraktačního procesu, který byl soudem I. stupně dostatečně zdokumentován, a to na podkladě e-mailové komunikace mezi stranami. Z těchto důkazů plyne, že dohoda, která byla doručena poštou do sídla žalovaného a následně dne 3. 7. 2024 podepsána všemi subjekty na straně budoucího prodávajícího, byla v té době již opatřena oběma podpisy , tituly před jménem, , jméno FO, . Dohoda tak nabyla účinnosti podpisem žalovaného a splatnou se stala po uplynutí 30 dnů. Žalobce proto navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek potvrdil a žalobci přiznal náhradu nákladů odvolacího řízení.14. Odvolací soud přezkoumal správnost napadeného rozhodnutí i řízení, které jeho vydání předcházelo, postupem podle § 212 a § 212a odst. 1, 5 o. s. ř., a to v mezích podaného odvolání (§ 206 odst. 2 o. s. ř.). Postupem podle § 213 odst. 2 o. s. ř. zopakoval odvolací soud listinné důkazy dohodou o ukončení smlouvy a narovnání ze dne 3. 7. 2024 a e-mailovou korespondenci mezi účastníky v období 10. 7. - 11. 7. 2024. Poté shledal, že odvolání žalovaného není důvodné.15. Odvolání žalovaného směřovalo pouze proti vyhovujícímu výroku ad II. a souvisejícímu nákladovému výroku ad III. rozsudku soudu I. stupně. Výrok I., jímž bylo řízení částečně zastaveno, nebyl napaden odvoláním žádného z účastníků. Zůstal proto stranou přezkumné činnosti odvolacího soudu a nabyl samostatně právní moci (§ 206 odst. 2 o. s. ř.).16. Předmětem odvolacího řízení tak zůstala částka 1 347 151,10 Kč s příslušenstvím. Žalovaný v rámci odvolání uplatnil především odvolací důvody podle ustanovení § 205 odst. 2 písm. b) a c) o. s. ř., když namítl, že soud prvního stupně nepřihlédl ke všem (žalovaným) tvrzeným skutečnostem a důkazům a dále, že řízení zatížil vadami, které měly vliv na správnosti rozhodnutí. Konkrétní procesní vady odvolatel nespecifikoval.17. Odvolací soud konstatuje, že odvolací důvod podle § 205 odst. 2 písm. b) o. s. ř. může být dán pouze v řízeních, ve kterých se uplatní zásada koncentrace řízení ze zákona (§ 118b a § 175 odst. 4 část první věty za středníkem o. s. ř.). O žádný z těchto případů se v projednávané věci nejednalo. Odvolací důvod podle § 205 odst. 2 písm. b) o. s. ř. proto nebyl založen.18. Žalovaný v odvolání uplatnil též odvolací důvod podle § 205 odst. 2 písm. c) o. s. ř., když namítl, že napadený r