12 Co 63/2026-262 — Městský soud v Praze

1. V záhlaví uvedeným rozhodnutím soud I. stupně uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 156 000 Kč v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 13 000 Kč splatných vždy do každého 20. dne v měsíci pod ztrátou výhody splátek až do úplného zaplacení dluhu počínaje měsícem následujícím po právní moci rozsudku (výrok I.), zamítl žalobu co do povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni částku 2 000 Kč měsíčně od 1. 7. 2023 do 31. 10. 2023 a co do povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni částku 1 000 Kč měsíčně od 1. 1. 2024 do 21. 6. 2025 (výrok II.), uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši 47 736 Kč do 30 dnů od právní moci rozsudku (výrok III.) a povinnost zaplatit soudní poplatek na účet České republiky – Obvodního soudu pro , adresa, ve výši 2 360 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok IV.).2. Rozhodl tak o žalobě, kterou se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalovanému platit jí výživné neprovdané matky ve výši 6 000 Kč měsíčně v období od 1. 7. 2023 do 31. 12. 2023 a ve výši 7 000 Kč měsíčně v období od 1. 1. 2024 do 21. 6. 2025 a současně uložení povinnosti žalovanému zaplatit jí příspěvek na náklady spojené s těhotenstvím a porodem ve výši 20 000 Kč. Žalobu odůvodnila tak, že z partnerského vztahu s žalovaným se dne , datum, narodil nezletilý , jméno FO, . Žalobkyně a žalovaný neuzavřeli manželství a společnou domácnost žalovaný opustil v srpnu 2022 a na začátku roku 2023 došlo i k ukončení partnerského vztahu. Žalobkyně je svobodná. Před nástupem na mateřskou dovolenou pracovala pro společnost , právnická osoba, . s příjmem 51 000 Kč měsíčně čistého. Po nástupu na mateřskou dovolenou v květnu 2023 pobírala peněžitou pomoc v mateřství ve výši 38 000 Kč měsíčně. Od 6. 11. 2023 je na rodičovské dovolené a je příjemcem rodičovského příspěvku. Žalobkyně je současně příjemcem přídavku na dítě ve výši 1 330 Kč měsíčně od 1. 4. 2024 a příspěvku na bydlení. Žalobkyně bydlí v pronajatém bytě s nájemným ve výši 15 000 Kč měsíčně a náklady za energie ve výši 5 000 Kč. Byt je vytápěn dřevem, za které žalobkyně hradí průměrně 2 000 Kč měsíčně. Dále hradí 500 Kč za penzijní připojištění u společnosti , právnická osoba, . Za jídlo a drogistické zboží hradí cca 10 000 Kč měsíčně. Žalobkyně je vlastníkem automobilu tov. zn. , název, a jeho provoz jí vyjde měsíčně na částku 4 500 Kč. Žalobkyně hradila v letech 2023 a 2024 povinné ručení na 2 motorky ve výši 3 840 Kč ročně, aktuálně má již pouze jednu. V souvislosti s těhotenstvím a porodem žalobkyni vznikly dodatečné náklady – za doplňky a výživu v těhotenství a po porodu ve výši cca 6 000 Kč, za prenatální vyšetření ve výši 12 000 Kč, za zpracování placenty ve výši 4 150 Kč, za těhotenskou masáž ve výši 1 100 Kč, za těhotenskou napářku ve výši 2 000 Kč, za těhotenské oblečení ve výši 15 000 Kč a za cestovní náklady za lékařská vyšetření ve výši 5 500 Kč. Průměrný měsíční příjem žalovaného činí 64 000 Kč. Žalovaný žije v bytě své partnerky a nemá vyjma nezletilého , jméno FO, žádnou vyživovací povinnost.3. Žalovaný se žalobou nesouhlasil s tím, že hradí výživné na nezletilého syna , jméno FO, ve výši 6 000 Kč měsíčně, přičemž dle jeho názoru by výživné mělo činit s ohledem na věk nezletilého a jeho potřeby a příjem povinného rodiče 2 500 až 4 000 Kč měsíčně. Náklady související s těhotenstvím a porodem byly zahrnuty již do výživného pro nezletilého ve výši 6 000 Kč, a proto je nelze žalobkyni opětovně přiznat. Poukazoval na trvalý pokles příjmů oproti předcházejícímu období, kdy dosahoval příjmu 50 000 až 60 000 Kč měsíčně, od července 2024 však dosahuje příjmu 20 000 Kč měsíčně, přestože, prozatím však neúspěšně, se snaží najít si zaměstnání s lepším finančním ohodnocením. Pokoušel se najít zaměstnání v oboru, ve kterém má zkušenosti, jako např. učitel anglického jazyka nebo na obchodně-manažerských pozicích, ale i v oborech, které nevyžadují vysokou kvalifikaci, např. v pohostinství nebo na pozici řidiče. Je však limitován nedostatečnou znalostí českého jazyka. Z důvodu špatné ekonomické situace v září 2024 a v květnu 2025 vycestoval za účelem přivýdělku do , stát, , ale šlo však pouze o dočasnou práci. Má dluhy v částce 250 000 Kč a návrh na exekuci na jeho majetek podala i samotná žalobkyně. Dle jeho názoru by soudy při rozhodování o výši výživného neměly vycházet z „přehnaného“ potenciálního příjmu, zejména když prokazuje výrazný trvalý pokles příjmů a odkazoval na nález Ústavního soudu ze dne 25. 9. 2024 sp. zn. IV. ÚS 871/2024 a ze dne 14. 5. 2024 sp. zn. IV. ÚS 1578/2023.4. Soud I. stupně vyšel ze zjištěného skutkového stavu (podrobně uvedeného v napadeném rozhodnutí), že dne , datum, se žalobkyně a žalovaný stali rodiči nezletilého , jméno FO, . Žalobkyně a žalovaný nejsou manželé, společnou domácnost žalovaný opustil v srpnu 2022, následně došlo i k ukončení partnerského vztahu. Oba mají vyživovací povinnost pouze k nezletilému , jméno FO, . Nezletilý byl soudem svěřen do péče žalobkyně a žalovanému byla stanovena povinnost hradit na jeho výživu částku 6 000 Kč měsíčně s účinností od , datum, . Před nástupem na mateřskou dovolenou žalobkyně pracovala pro společnost , právnická osoba, . na pozici , funkce, s příjmem 51 000 Kč měsíčně čistého za období od ledna do dubna 2023. Po nástupu na mateřskou dovolenou na přelomu dubna a května 2023 pobírala peněžitou pomoc v mateřství ve výši cca 35 000 Kč měsíčně. Od 6. 11. 2023 je žalobkyně na rodičovské dovolené a je příjemcem rodičovského příspěvku. V listopadu 2023 činil rodičovský příspěvek 13 770 Kč, v prosinci 2023 a v lednu 2024 20 000 Kč a od února 2024 8 400 Kč. Žalobkyně je současně příjemcem přídavku na dítě ve výši 1 330 Kč od 1. 4. 2024 a příspěvku na bydlení ve výši 4 908 Kč měsíčně od 22. 8. 2023, ve výši 3 674 Kč měsíčně od 1. 10. 2023, ve výši 4 137 Kč měsíčně od 1. 1. 2024, ve výši 8 897 Kč měsíčně od 1. 4. 2024 a ve výši 10 818 od 1. 10. 2024. Žalobkyně bydlí v pronajatém bytě s nájemným ve výši 15 000 Kč měsíčně a zálohami na energie ve výši 1 850 Kč měsíčně počínaje říjnem 2022 a 1 630 Kč měsíčně počínaje srpnem 2023. V souvislosti s bydlením hradí dále náklady na dřevo, kterým vytápí byt, náklady na vodné a stočné. Měsíčně uhradí žalobkyně za jídlo pro sebe a nezletilého a drogistické potřeby pro svou osobu částku 10 000 Kč. Žalobkyně dále hradí příspěvek na penzijní připojištění ve výši 500 Kč měsíčně, telefonní tarif ve výši cca 500 Kč měsíčně a internetovou televizi ve výši 200 Kč měsíčně. V souvislosti s těhotenstvím a porodem žalobkyni vznikly dodatečné náklady, zejména za prenatální vyšetření ve výši 12 500 Kč, za zpracování placenty ve výši 4 150 Kč, za těhotenskou masáž ve výši 1 100 Kč, dále za těhotenské oblečení, za cestovní náklady na četná lékařská vyšetření apod. Žalobkyně je vlastníkem automobilu a v letech 2023 a 2024 vlastnila i 2 motorky, nyní má již pouze jednu. Žalovaný v České republice žije od září 2019. Do České republiky přicestoval za účelem studia , činnost, . Má , titul, v oboru , obor, a , titul, z , obor, na univerzitě v , stát, . Pracuje pro společnost , právnická osoba, na pozici , funkce, a , funkce, , v listopadu 2023 obdržel čistou mzdu 13 858 Kč a od ledna 2024 dosahuje čisté mzdy ve výši 18 571 Kč měsíčně. V roce 2023 pracoval až do srpna 2023 na základě pracovní smlouvy i pro společnost , právnická osoba, (nyní , právnická osoba, .) se mzdou ve výši 15 371 Kč měsíčně. Od ledna do srpna 2024 spolupracoval s touto společností na základě živnostenského oprávnění a za toto období obdržel od této společnosti cca 48 000 Kč měsíčně, kdy spolupráce byla ukončena ze strany společnosti, neboť se přestala zabývat vytvářením videí a přestala využívat služeb video editorů. Z důvodu špatné ekonomické situace žalovaný v září 2024 a v květnu 2025 vycestoval za účelem přivýdělku do , stát, . V říjnu 2024 obdržel za sezonní brigádu ve , stát, platbu ve výši 2 095,20 EUR, v květnu 2025 ze stejného důvodu platbu ve výši 2 552 EUR a v červnu 2025 platbu ve výši 592,40 EUR. Snažil se najít si zaměstnání s lepším finančním ohodnocením, např. jako učitel anglického jazyka nebo na obchodně-manažerských pozicích, ale i v oborech, které nevyžadují vysokou kvalifikaci, např. v pohostinství nebo na pozici řidiče, ale nebyl úspěšný. Od září 2024 tak jeho jediným zaměstnavatelem zůstala společnost , právnická osoba, Má řadu dluhů (např. společnosti , právnická osoba, ., , právnická osoba, , , právnická osoba, , městské části , adresa, . Bydlí s přítelkyní a v průběhu let 2023 a 2024 hradili náklady na bydlení 13 000 Kč měsíčně.5. Soud I. stupně v případě tohoto sporu s mezinárodním prvkem, jelikož žalovaný je státní příslušník , stát, , dovodil svoji příslušnost ve věci výživného z článku 3 písm. a), b) nařízení rady (ES) č. 4/2009. Rozhodným právem pak shledal právo české dle článku 3 rozhodnutí Rady (ES) ze dne 30. 11. 2009, č. 2009/941/ES (Haagský protokol ze dne 23. 11. 2017).6. Uzavřel, že účelem § 920 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoní