17 Co 1/2026-245 — Městský soud v Praze

1. Shora uvedeným rozsudkem soud I. stupně uložil žalovanému zaplatit žalobci částku 30 002 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 1. 1. 2021 do zaplacení (výrok I.), zamítl žalobu co do částky 15 312 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 1. 1. 2021 do zaplacení (výrok II.), uložil žalovanému zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 2 193 Kč (výrok III.) a rozhodl o vrácení žalobci části zálohy na náklady důkazy ve výši 1 658 Kč (výrok IV.).2. Takto rozhodl o žalobě, kterou se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 35 314 Kč s příslušenstvím jako náhrady škody a částky 10 000 Kč s příslušenstvím jako náhrady nemajetkové újmy. Svůj nárok opíral o tvrzení, že žalovaný jako znalec vypracoval v jiném soudním řízení nepravdivý znalecký posudek, z něhož soud v té věci vycházel, v důsledku čehož byla žalobcova žaloba zamítnuta a žalobci bylo uloženo nahradit náklady řízení. Žalobce tvrdil, že znalecký posudek žalovaného byl odborně chybný a žalovaný neměl dostatečnou kvalifikaci. K vyvrácení závěrů posudku si žalobce nechal zpracovat vlastní posudek jiným znalcem, podal žalobu na obnovu řízení, která však byla zamítnuta a žalobci bylo uloženo nahradit náklady řízení. Za majetkovou škodu žalobce označil náklady původního sporu a navazujícího řízení o obnovu (soudní poplatky, náklady protistrany, znalečné) a náklady na jím zadaný znalecký posudek. Nemajetkovou újmu vymezil jako zásah do osobnostních práv a psychickou zátěž, jakož i ztrátu času spojenou s dlouhodobým domáháním se práv.3. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby v plném rozsahu. Namítal, že žalobce měl veškeré výhrady vůči znaleckému posudku uplatnit již v původním řízení, včetně návrhu na ustanovení revizního znalce. Z toho, že soud dalšího znalce neustanovil, žalovaný dovozoval absenci relevantních pochybností o jeho posudku. Žalovaný dále uplatnil námitku promlčení s tím, že žalobce se měl o škodě dozvědět nejpozději pravomocným skončením původního řízení.4. Soud I. stupně zjistil, že v původní věci vedené u Obvodního soudu pro , adresa, pod spisovou značkou , spisová značka, (dále též „řízení u OS , adresa, “) byla žaloba žalobce zamítnuta, přičemž rozsudek vycházel ze závěrů znaleckého posudku vypracovaného žalovaným. Dále soud I. stupně vzal za prokázané, že ve správním řízení iniciovaném žalobcem bylo pravomocně rozhodnuto o pochybení žalovaného při výkonu znalecké činnosti, když předmětný posudek postrádal analýzu získaných dat, byl neúplný a částečně nepřezkoumatelný, za což byla žalovanému rozhodnutím z 5. 11. 2021 uložena sankce napomenutí. O tomto výsledku byl žalobce vyrozuměn , orgán, dne 15. 5. 2022. Soud I. stupně na základě provedeného dokazování (včetně znaleckého posudku vypracovaného na základě zadání soudu v tomto řízení) uzavřel, že posuzovaná obuv vykazovala zásadní vadu a nevykazovala znaky takového užívání, které by vadu vysvětlovalo. Současně dovodil, že závěry původního posudku žalovaného byly nesprávné. Učinil též skutková zjištění o časovém sledu koupě obuvi, její reklamace a vyřízení reklamace (viz bod 18. odůvodnění napadeného rozsudku, na který odvolací soud pro stručnost odkazuje).5. Na zjištěný skutkový stav soud aplikoval právní úpravu kupní smlouvy a práv z vadného plnění [§ 2079 odst. 1, § 2099 odst. 1, § 2103, § 2106 odst. 1 písm. d) a odst. 2, § 2107 odst. 3, § 2112 odst. 1, § 2113, § 2161 odst. 2, § 2165 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“)]. Dále aplikoval § 19 odst. 3 zákona č. 634/1992 Sb. a uzavřel, že žalobce reklamoval vady včas a prodávající reklamaci neuznal. Ohledně škody a nemajetkové újmy vycházel z obecné odpovědnosti za majetkovou i nemajetkovou újmu a ochrany osobnosti (§ 2894 odst. 1, § 2912 odst. 1, § 81 odst. 1 a 2, § 82 odst. 1 o. z.). Námitku promlčení posoudil podle § 609, § 610 odst. 1, § 620 odst. 1 a 2, § 629 odst. 1 a 2 a § 636 odst. 1 o. z.6. Soud I. stupně shledal nárok žalobce do do základu důvodným, neboť měl za prokázané pochybení žalovaného při výkonu znalecké činnosti a existenci příčinné souvislosti mezi nesprávným posudkem a majetkovou újmou žalobce.7. Za prokázané soud označil položky zahrnuté do výsledné částky 30 002 Kč, konkrétně: pořizovací cenu obuvi 719,20 Kč, soudní poplatek 1 000 Kč za žalobu v původním řízení, náklady řízení protistrany v částce 8 833 Kč přiznané v původním řízení, náklady znaleckého posudku v původním řízení v částce 2 450 Kč, soudní poplatek za obnovu řízení 5 000 Kč, soudní poplatek 2 000 Kč za odvolání do zamítavého rozhodnutí ve věci obnovy řízení. Tyto částky žalobci přiznal s odůvodněním, že, představují náklady, které žalobce musel nést v návaznosti na výsledek původního řízení.8. Dále soud přiznal nárok na nemajetkovou újmu, ohledně níž uzavřel, že došlo k zásahu do osobnostní sféry žalobce, přihlédl k délce a intenzitě dopadů (dlouhodobé domáhání se práv, starosti a obtíže) a částku 10 000 Kč považoval za přiměřenou.9. Za neprokázané soud I. stupně označil položky v souhrnu 15 312 Kč, konkrétně 2 400 Kč za právní zastoupení, 1 620 Kč za soudní řízení, 5 000 Kč za znalecký posudek znalce , jméno FO, a 6 292 Kč náklady právního zastoupení „, právnická osoba, “. K těmto nárokům soud uvedl, že je žalobce řádně nespecifikoval a nedoložil.10. Námitku promlčení soud I. stupně neshledal důvodnou s tím, že žalobce uplatnil právo včas, neboť se o škodě dozvěděl s jistotou až na základě sdělení , orgán, ze dne 15. 5. 2022, tudíž tříletá subjektivní promlčecí lhůta nebyla překročena.11. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle poměrného úspěchu ve věci s odkazem na § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“).12. Proti rozsudku podali včasné odvolání oba účastníci.13. Žalobce napadl výroky II., III. Namítal, že zamítavé rozhodnutí nemá oporu v provedeném dokazování, resp. neodpovídá předloženým důkazům. Uvedl, že dne 2. 7. 2025 byly soudu zaslány prostřednictvím datové schránky doplňující důkazy a tvrzení. K částce 2 400 Kč byla předložena faktura , tituly před jménem, , jméno FO, a bylo vysvětleno, že šlo o právní služby související s podáním žaloby. K částce 5 000 Kč byl předložen příjmový doklad , právnická osoba, za dobírku a také e-mailové potvrzení znalce , jméno FO, o úhradě. Originál dokladu o úhradě 5 000 Kč byl navíc předán soudu při jednání dne 29. 9. 2025. K částce 1 620 Kč bylo doloženo, že jde o náklady státu v řízení , spisová značka, (posudek , jméno FO, a účast znalce), hrazené ze zálohy s následným doplatkem 35 Kč. Žalobce vysvětlil rozdíl mezi 1 585 Kč a 1 620 Kč jako nepřesnost a návrh v rozsahu 35 Kč vzal zpět. K částce 6 292 Kč byly doloženy usnesením o povinnosti nahradit protistraně náklady 2 x 3 146 Kč a dále dohodou o splátkách a potvrzením o úhradě od , právnická osoba, . Žalobce navrhl změnu výroku II. tak, aby bylo i v této části žalobě zcela vyhověno. Současně požadoval přiznání náhrady nákladů řízení v plné výši. V písemné reakci ze dne 4. 3. 2026 na odvolání a vyjádření žalovaného žalobce rozvíjel svou již dříve přednesenou argumentaci o vadnosti znaleckého posudku a nekompetentnosti žalovaného jako znalce.14. Žalovaný napadl výroky I., III. rozsudku. Ve svém odvolání a vyjádření k odvolání žalobce namítal neprokázání vzniku škody, její výše a současně neprokázání příčinné souvislosti mezi tvrzenou škodou a znaleckým posudkem. Podle jeho názoru nebyla prokázána nepravdivost znaleckého posudku, protože rozhodnutí , orgán, z 5. 11. 2021 konstatuje jen částečnou nepřezkoumatelnost pro absenci seznamu použitých metod, nikoli věcnou nesprávnost posudku. Dle žalovaného obdobnými vadami nepřezkoumatelnosti trpí i posudek znalce ustanoveného soudem v tomto řízení. Brojil proti tomu, že soud zamítl jeho návrh na ustanovení revizního znalce navzdory kvalifikovanému zpochybnění posudku a tvrzeným indiciím možné podjatosti znalce. Vytkl také soudu, že z jeho rozhodnutí není patrné, proč soud vyšel z posudku ustanoveného znalce a nikoli z posudku žalovaného. Současně namítal, že soud měl posuzovat pouze otázku nepravdivosti posudku žalovaného, nikoli znovu přezkoumávat stav reklamované obuvi. Dle žalovaného je dána překážka věci rozsouzené. V části náhrady škody žalovaný rozporoval účelnost a nutnost některých uplatněných výdajů. K požadavku na zaplacení 10 000 Kč za nemajetkovou újmu namítal, že žalobce částku nevysvětlil a že žalobce sám přispěl k trvání věci neúčelnými kroky. Znovu poukázal na již vznesenou námitku promlčení s tím, že žalobce se o případné škodě mohl dozvědět nejpozději 9. 3. 2020. Žalovaný navrhl změnu napadeného výroku I. tak, aby žaloba byla i v této části zamítnuta, a současně požadoval přiznání náhrady nákladů řízení před soudy obou stupňů.15. Odvolací soud přezkoumal z podnětu podaného odvolání napadený rozsudek, včetně řízení, které mu předcházelo, dle § 212 a § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř.16. Odvolací soud předně napravil pochybení soudu I. stupně, který nerozhodl o částečném zpětvzetí žaloby učiněném žalobcem podáním ze dne 2. 7. 2025. Žalobce při jedn