21 Co 25/2026-138 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalované zaplatit žalobci částku 34 793 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 145 338 Kč od , datum, do , datum, a z částky 34 793 Kč od , datum, do zaplacení (výrok I) a uložil žalované zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 74 378,70 Kč (výrok II).2. Takto rozhodl o žalobě, kterou se žalobce domáhal proti žalované původně zaplacení částky 145 338 Kč s příslušenstvím jako bezdůvodného obohacení, které na straně žalované vzniklo tím, že od žalobce přijala plnění z neplatné pojistné smlouvy, která byla mezi stranami uzavřena dne , datum, a jejímž předmětem bylo investiční životní pojištění (pojistná smlouva , podezřelý výraz, č. , hodnota, ). Žalobce považoval smlouvu za neplatnou, neboť obsahovala jednak neurčitá ujednání o poplatcích, a dále ujednání zneužívající povahy způsobující významnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran v neprospěch žalobce jako spotřebitele. Žalobce v průběhu trvání smluvního vztahu zaplatil žalované pojistné v celkové výši 174 688 Kč, v průběhu doby učinil mimořádný výběr ve výši 29 350 Kč. Výše bezdůvodného obohacení, jež vznikla na straně žalované tak činí 145 338 Kč.3. Žalovaná považovala pojistnou smlouvu za platnou. Současně vznesla námitku promlčení. Za promlčené považovala nejméně veškeré platby, které žalobce zaplatil v době tří let před podáním žaloby, tj. v době do , datum, z důvodu uplynutí tříleté objektivní promlčecí doby. Měla nicméně za to, že uplynula i dvouletá subjektivní promlčecí doba, která počala běžet dnem, kdy byl žalobci doručen výroční dopis ze dne , datum, , v němž byly vyčísleny jednotlivé poplatky zaplacené žalobcem.4. Žalobce k námitce promlčení uvedl, že o neplatnosti smlouvy se dozvěděl až dne , datum, , kdy se obrátil na svého právního zástupce. Zastával názor, že aplikace objektivní promlčecí doby je ve věci vyloučena. Námitku promlčení považoval za vznesenou v rozporu s dobrými mravy.5. V průběhu řízení vzal žalobce žalobu částečně zpět co do částky 110 545 Kč, kterou mu žalovaná dne , datum, zaplatila jako odkupné.6. Řízení bylo v uvedeném rozsahu za souhlasu žalované zastaveno usnesením soudu prvního stupně ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, .7. Soud prvního stupně vzal za prokázaná skutková zjištění, která popsal v odst. 17 až 30 svého rozsudku a odvolací soud na ně v zájmu stručnosti odkazuje.8. Z podstatných skutečností lze uvést, že v řízení bylo prokázáno, že mezi stranami byla dne , datum, uzavřena pojistná smlouva, jejímž předmětem bylo investiční životní pojištění (pojistný produkt s názvem , podezřelý výraz, ) (dále „Pojistná smlouva“). Pojistná částka pro případ smrti byla sjednána ve výši 264 000 Kč (pojistné 6 000 Kč pololetně), pojistná částka pro připojištění trvalých následků úrazu (TNÚ) činila 500 000 Kč (pojistné 750 Kč pololetně) a pro invalidní připojištění (PTPI) činila rovněž 500 000 Kč (pojistné 480 Kč pololetně). Běžné pojistné tedy činilo 7 230 Kč pololetně, tj. 14 460 Kč ročně. Žalobce dle svého prohlášení převzal a seznámil se s Všeobecnými pojistnými podmínkami pro životní pojištění a připojištění k němu a se Zvláštními pojistnými podmínkami pro investiční životní pojištění. V pojistných podmínkách byly definovány jednotlivé pojmy, jakož i postupy při stanovení výše pojistného plnění, hodnoty podílů a další otázky spojené s investováním v rámci zvoleného produktu. Sazebník poplatků investičního životního pojištění určoval výši administrativního poplatku, inkasního poplatku, poplatku za správu aktiv. V roce 2014 bylo žalobci poukázáno 29 350 Kč z titulu zrušených podílů kapitálové hodnoty pojištění vzniklých alokací běžného pojistného. V říjnu 2017 žalobce požadoval zrušit produkt TNÚ a PTPI. Od listopadu 2017 došlo ke snížení pojistné částky a splátky pojistného na 6 300 Kč. Žalobci byly zasílány výpisy z podílového účtu s uvedením celkové hodnoty podílového účtu, prodejní ceny, počtu podílů a celkové hodnoty v rámci programu investování. Dopisy ze dne , datum, a , datum, byl žalobce informován též o tom, kolik činil za uvedené období alokační poplatek, inkasní poplatek, administrativní poplatek a rizikové poplatky. Za období od , datum, do , datum, zaplatil žalobce na pojistném 35 983 Kč, za dobu trvání smlouvy zaplatil na pojistném celkem 174 688 Kč. Dne , datum, převzala žalovaná výpověď Pojistné smlouvy s žádostí o zaslání odkupného, které bylo žalobci vyplaceno dne , datum, ve výši 110 545 Kč. Žalobce se rozhodl prověřit platnost Pojistné smlouvy poté, co viděl inzerát o neplatných životních pojistkách, svého právního zástupce kontaktoval v březnu 2024.9. Po právní stránce soud prvního stupně věc posoudil podle právních předpisů platných a účinných do , datum, , a to na základě přechodných ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále „o. z.“), konkrétně § 3028 odst. 3 a § 3036 o. z. Věc tedy posoudil podle občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. (dále „obč. zák.“) a zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě (dále „zákon o pojistné smlouvě“).10. Uvedl, že mezi stranami byla uzavřena pojistná smlouva podle zákona o pojistné smlouvě. Konstatoval, že v případě investičního životního pojištění, které ve významné části není určeno ke krytí pojistného nebezpečí, ale plní funkci investiční a spořící je pro smluvní strany podstatné, zda částka hrazená na tento účel (pojistné na hlavní pojištění) představuje investici či úsporu v plné výši nebo zda je z ní hrazena provize či různé poplatky a kolik tyto poplatky činí. Z předmětné Pojistné smlouvy však tyto údaje nevyplývají. Ve smlouvě absentuje určité ujednání o výši a způsobu stanovení rizikového pojistného, o výši poplatků. Poplatky jsou stanoveny ve Zvláštních pojistných podmínkách a jejich výše částečně v sazebníku poplatků, ten však nebyl uveden jako součást smlouvy, se kterou měl žalobce možnost se seznámit při jejím uzavření. Na sazebník není v pojistných podmínkách (kromě článku 12) nijak odkazováno. Přitom poplatky počáteční, administrativní, inkasní jsou odečítány z uhrazeného pojistného. Pojištěný tak netuší, jaká část jeho úhrady je odvedena na investice a jaká na poplatky. Na výši poplatků závisí rovněž výše pojistného plnění.11. Za této situace dospěl soud prvního stupně k závěru, že Pojistná smlouva je absolutně neplatná z důvodu neurčitosti uvedených smluvních ujednání, která nelze oddělit od pojistné smlouvy jako celku. Bylo proto namístě přistoupit k vypořádání bezdůvodného obohacení po zúčtování plnění stran a zohlednění uplatněné námitky promlčení.12. Ohledně zúčtování vzájemných plnění odkázal na rozsudky Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, a sp. zn. , spisová značka, , v nichž Nejvyšší soud vyjádřil závěr, že jde-li o vypořádání vzájemně poskytnutých plnění podle § 457 obč. zák. lze v soudním řízení o žalobě o vrácení plnění z neplatné smlouvy přiznat vrácení pouze toho, oč peněžité plnění žalobce přesahuje peněžité plnění poskytnuté mu podle smlouvy žalovaným, projev směřující k započtení se nevyžaduje. Soud prvního stupně uvedl, že až toto „saldo“ zjištěné zúčtováním všech vzájemně poskytnutých plnění je bezdůvodným obohacením a až proti tomuto nároku lze namítnout promlčení. Nesouhlasil nicméně s tím, že by mělo být vypořádáno hypotetické pojistné krytí, neboť za situace, že pojistná smlouva byla neplatná, pojistní krytí vzniknout nemohlo. Jelikož žalobce zaplatil žalované na pojistném za dobu trvání smlouvy 174 688 Kč a žalovaná mu během trvání smlouvy vyplatila 29 350 Kč a po podání žaloby částku 110 545 Kč, představuje bezdůvodné obohacení žalované částku 34 793 Kč.13. K námitce promlčení uvedl, že promlčení je třeba posoudit podle § 107 odst. 2 obč. zák. Měl za to, že je namístě aplikovat tříletou objektivní promlčecí dobu s odkazem na usnesení Ústavního soudu sp. zn. , spisová značka, , rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, . Dále poukázal na rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, . Desetiletou objektivní promlčecí dobu aplikovat nelze, neboť z ničeho neplyne, že bylo úmyslem žalované uzavřít absolutně neplatnou smlouvu. Žalovaná po celou dobu jednala se žalobcem tak, jako by smlouva byla uzavřena platně, mj. mu vyplatila odkupné, po celou dobu v řízení deklarovala, že smlouvu považuje za platnou. Námitku promlčení neshledal ani rozpornou s dobrými mravy, přičemž poukázal na rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, . Z ničeho se nejeví, že by vznesení námitky promlčení bylo projevem zneužití práva na úkor žalobce, žalobci nebylo nijak bráněno v tom, aby své právo uplatnil včas.14. Soud prvního stupně uzavřel, že nejsou promlčeny platby pojistného učiněné žalobcem v období tří let před podáním žaloby v celkové výši 35 983 Kč. Pokud se jedná o dvouletou subjektivní promlčecí dobu, vycházel z usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, a nálezu Ústavního soudu sp. zn. , spisová značka, . Měl za to, že bylo třeba vycházet ze skutečnosti, že žalobce vyzval žalovanou k řešení vad smlouvy dopisem ze dne ,