23 Co 332/2025-130 — Městský soud v Praze

1. Rozsudkem ze dne 17. 7. 2025, ve znění opravného usnesení ze dne 30. 9. 2025, soud prvního stupně zamítl žalobu o zaplacení částky 39 930 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky od 5. 7. 2023 do zaplacení (výrok I) a uložil žalobci povinnost zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 2 100 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II).2. Soud prvního stupně takto rozhodl o žalobě, kterou se žalobce domáhal proti žalované zaplacení náhrady škody v žalované výši s tvrzením, že škoda mu vznikla v příčinné souvislosti s postupem pracovníka bezpečnostní kontroly žalované při odletu dne 21. 3. 2023. V důsledku svérázného přístupu pracovníka žalované, který svým postupem prodloužil délku trvání bezpečnostní kontroly, letadlo, kterým měl žalobce letět do , adresa, , odletělo bez žalobce a žalobce se tak nemohl zúčastnit dovolené v původně plánovaném rozsahu. Žalobci vznikla škoda, když si musel vynaložit náklady na náhradní jednosměrnou letenku z , adresa, přes , adresa, do , adresa, ve výši 18 322 Kč, náklady na náhradní zpáteční letenku z , adresa, přes , adresa, do , adresa, ve výši 17 371,37 Kč, náhradu za zmařený program v , adresa, ve výši 664 Kč (30 USD) a náhradu za ztrátu 1 dne z devítidenního zájezdu ve výši 3 573 Kč. Žalovaná sporovala naplnění hmotněprávních předpokladů odpovědnosti za tvrzenou škodu. Uvedla, že žalobce se dostavil k bezpečnostní kontrole opožděně (9:10 hod. při plánovaném odletu v 9:45 hod., kdy boarding probíhal od 8:21 hod.), test na stopové částice výbušnin byl pozitivní a žalobce při kontrole užil výraz „granát“, čímž vyvolal bezpečnostní riziko. Rovněž namítla nedostatek pasivní legitimace, neboť o vyloučení z přepravy rozhodl dopravce.3. Soud prvního stupně provedl dokazování listinami, vyslechl svědky i žalobce, a učinil následující závěr o skutkovém stavu věci (bod 28. odůvodnění rozsudku): Žalobce si spolu s manželkou zakoupili u společnosti , právnická osoba, poznávací zájezd v , adresa, . Za uvedený zájezd zaplatili poskytovateli zájezdu celkem 86 360 Kč a 420 USD za vstupy pro dvě osoby. Odlet byl naplánován na den 21. 3. 2023 v 9:45 hod. společností , právnická osoba, z , adresa, přes , adresa, do , adresa, . Žalobce se spolu s manželkou dostavili na mezinárodní letiště , adresa, . Žalobce si předmětný den odbavil zavazadlo, následně prošel v 7:40 hod. pasovou kontrolou. Boarding time pro let č. , číslo, byl leteckou společností stanoven na čas 8:50 hod. Letadlo odlétalo z nástupní brány , Označení, . K nástupnímu prostoru (odletové čekárně) gatu , Označení, , , Označení, , , Označení, , , Označení, se žalobce dostavil v 9:10 hod. Ve stejných časech se dostavila i jeho manželka. , jméno FO, , jeden z průvodců zájezdu, stál v okamžiku kontroly žalobce již v nástupním prostoru do letadla. S druhým z průvodců, , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , byli dohodnutí, že tento nástupní kontrolou bude procházet mezi posledními. Za ním bezpečnostní kontrolu absolvovala ještě manželka žalobce a žalobce. Za žalobcem stáli ve frontě další lidé (zhruba 10 lidí). První část kontroly (rutinní) probíhala zhruba do 5 minut. Žalobce prošel skrze bezpečnostní rám, odevzdal své osobní věci na kontrolu rentgenem a byl mu proveden namátkový stěr z rukou na zakázané látky, který byl pozitivní. Při tom se dotazoval, zda byl tento proveden na drogy, na což mu pracovník letiště neodpověděl. Po vyhodnocení stěru z rukou se rutinní kontrola změnila. Osobní věci žalobce byly znovu projety rentgenem a začal být pracovníkem letiště osobně prohlížen. Následná kontrola trvala cca 10 minut. Na konci této kontroly osobních zavazadel odpověděl žalobce na dotaz pracovníka bezpečnostní kontroly, co představuje atypický předmět hruškovitého tvaru, který držel v ruce, že se jedná o granát, resp. předmět označil jako granát s tím, že ho chce vrátit. Jednalo se o podvědomou reakci na označení jeho peněženky vážící 52 gramů, neboť tuto peněženku vlastní již 25 let a standardně jí tak říká. Na základě těchto skutečností došlo k aktivaci bezpečnostních opatření, kdy byla vyrozuměna v 9:25 hod. stálá služba , právnická osoba, , načež do pár minut se dostavila prvosledová , orgán, . V 9:40 hod. dorazil na místo psovod spolu s pyrotechniky. Po příchodu pyrotechniků na místo jim bylo , orgán, sděleno, že cestující prohlásil, že má u sebe granát. Pyrotechnici následně prověřili všechny osobní věci cestujícího, a současně i doporučili prověření odbaveného zavazadla, čemuž velitel prvosledové hlídky vyhověl. V 9:45 hod. bylo zaměstnanci letiště přineseno odbavené zavazadlo, nacházející se v tu dobu již na palubě letadla. To bylo znovu zkontrolováno rentgenem, stěry, psovodem a pyrotechniky a bylo vyhodnoceno jako negativní. Následně , orgán, vyloučila existenci hrozby. Poté byl žalobce připuštěn k přepravě. Letecká společnost , právnická osoba, se však rozhodla vyloučit žalobce z přepravy, neboť letadlo by jinak nemohlo odletět včas, a v době ukončení kontroly tak již letadlo odletělo. Žalobce byl proto , orgán, vyveden do veřejného prostoru letiště a byl nucen zakoupit si náhradní letenku z , adresa, přes , adresa, do , adresa, s odletem z , adresa, týž den v 19:00 hod. Za uvedenou letenku zaplatil 18 322 Kč. Následně byl nucen zaplatit si i zpáteční letenku z , adresa, přes , adresa, do , adresa, ve výši 17 371,37 Kč.4. Zjištěný skutkový stav soud prvního stupně posoudil po právní stránce podle § 2900 a § 2909 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (prevenční povinnost a úmyslné porušení dobrých mravů), § 2951 odst. 1 o. z. (způsob náhrady škody) a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.5. Soudní prvního stupně předně shledal, že žalovaná je ve věci pasivně legitimována. Vzal za prokázané, že žalobce nenastoupil do letadla pouze z důvodu jeho pozdního příchodu k odletu, když mu nebylo dovoleno pokračovat z bezpečnostních důvodů dále do nástupních prostor letiště. Bezpečnostní kontrolu prováděla žalovaná a letecká společnosti na její délku neměla vliv. Kontrola žalobce skončila až po okamžiku odletu letadla. Tvrzení žalované, že k vyloučení žalobce z přepravy došlo leteckou společností i z jiných důvodů, nebylo v řízení prokázáno a je v rozporu se svědeckými výpověďmi. Důvodnou neshledal ani argumentaci žalované Nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 261/2004 ze dne 11. 2. 2004, když letecký přepravce nese odpovědnost za odepření nástupu na palubu jen tehdy, kdy došlo k odepření nástupu leteckou společností, nikoliv v situaci, kdy se cestující dostaví k nástupu opožděně a k takovému odepření ani nemůže dojít. Odpovědnost pak nese buď sám cestující nebo letiště v případě, že jsou splněny další podmínky.6. Soud prvního stupně dále shledal, že žalovaná neporušila prevenční povinnost. Byl to naopak žalobce, kdo porušil svou prevenční povinnost, když nepřizpůsobil své chování předvídatelným rizikům (včetně možnosti pozitivního stěru při manipulaci se zbraní) a nezvolil dostatečnou časovou rezervu, když k odbavení se dostavil na poslední chvíli. Shledal, že aktivace bezpečnostních opatření po pozitivním stěru a po užití slova „granát“ byla přiměřená a v souladu s bezpečnostními standardy, přičemž po převzetí věci , orgán, již žalovaná nemohla průběh úkonů ovlivnit. Podle soudu prvního stupně nebyl prokázán ani šikanózní výkon práva, neboť nebylo prokázáno, že by hlavním cílem bylo poškození žalobce namísto zajištění bezpečnosti cestujících. Rovněž nebylo prokázáno, že by žalovaná kontrolu svévolně zdržovala tak, aby zajistila, že žalobce nestihne odlet. Bylo prokázáno, že kontroly na sebe rychle navazovaly v řádech několika minut. Uzavřel, že žalobce byl vyloučen z přepravy leteckou společností pro nedostavení se k odletu v době určené leteckou společností.7. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a jejich náhradu přiznal v řízení procesně úspěšné žalované. Žalované, jako nezastoupenému účastníkovi, přiznal náhradu podle vyhlášky č. 254/2015 Sb. za 7 úkonů po 300 Kč.8. Proti rozsudku soudu prvního stupně podal včasné a přípustné odvolání žalobce. Namítal, že soud prvního stupně nepřihlédl k odvolatelem tvrzeným skutečnostem, na základě provedených důkazů dospěl k nesprávným skutkovým zjištěním a jeho rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Podle žalobce soud prvního stupně nesprávně dovodil, že zpřísněná kontrola byla vyvolána pozitivním výsledkem stěru rukou na střelný prach, ačkoliv podle výpovědi svědka , jméno FO, byla provedena z důvodu absence kovového předmětu při rutinní kontrole, což je standardní postup u cca 10 % cestujících. Žalobce zdůraznil, že tuto skutečnost nelze přičítat k jeho tíži. Teprve následně byl proveden stěr rukou s pozitivním výsledkem, přičemž i zpřísněná kontrola proběhla bez problémů a konflikt nastal až po jejím ukončení, když žalobce požádal o vrácení peněženky, kterou nazval „granát“. Podle žalobce důvodem zmeškání letu nebyla zpřísněná kontrola, ale přivolání , orgán, , které pracovník