23 Co 349/2025-134 — Městský soud v Praze

1. Rozsudkem ze dne 30. 7. 2025 soud I. stupně zamítl žalobu na určení, že žalobci jsou ve společném jmění manželů vlastníky jednotky č. , číslo, , způsob využití byt, nacházející se v budovách č. p. , číslo, , č. p. , číslo, , č. p. , číslo, , č. p. , číslo, na pozemcích parc. č. , číslo, , parc. č. , číslo, , parc. č. , číslo, , parc. č. , číslo, , spolu se spoluvlastnickým podílem o velikosti 565/45632 na společných částech, a to na budovách č. p. , číslo, , č. p. , číslo, , č. p. , číslo, , č. p. , číslo, , nacházejících se na pozemcích parc. č. , číslo, , parc. č. , číslo, , parc. č. , číslo, , parc. č. , číslo, , a spoluvlastnického podílu o velikosti 565/45632 na pozemcích parc. č. , číslo, , parc. č. , číslo, , parc. č. , číslo, , parc. č. , číslo, , parc. č. , číslo, , parc. č. , číslo, a parc. č. , číslo, , vše zapsáno na LV č. , číslo, a , číslo, v katastrálním území , adresa, (I), současně žalobcům uložil povinnost zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení 34 206,70 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalovaného.2. Žalobci se domáhali určení, že blíže specifikovaná bytová jednotka spolu se spoluvlastnickým podílem na společných částech domu i pozemcích shora podrobně specifikovaná, je součástí společného jmění manželů, když jednotku s příslušenstvím darovali smlouvou dne 22. 2. 2022 svému synovi – žalovanému, současně se zřízením věcného břemene služebnosti bytu, žalovaný však odmítal zajistit žalobcům následně potřebné cesty k lékaři, zajistit jim nákupy, a to i přes opakované žádosti, chová se k nim nepřátelsky, urážel je, urážel i dceru žalobců (sestru žalovaného) a označoval ji hanlivým výrazem „hyena“, obviňoval ji z okrádání žalobců. Dle žalobců se žalovaný lživě vymlouval na vlastní údajnou hospitalizaci a nereagoval na přání žalobců jej navštívit v nemocnici, přitom žalovaný nevede spořádaný život, neposkytuje žalobcům žádnou pomoc, toto vnímají žalobci velmi úkorně, proto odvolali dar jednotky včetně příslušenství, odvolání daru žalovanému doručili, ten odmítl poskytnout součinnost ohledně změny zápisu jednotky v katastru nemovitostí zpět na žalobce.3. Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby, když nebyly naplněny podmínky pro odvolání daru z důvodu nevděku. Žalobci jsou soběstační úměrně svému věku a žalovaný se jim vždy snažil být nápomocen dle svých možností; výrazu „hyena“ použil vůči sestře, která žalobce okradla a byla ve výkonu trestu odnětí svobody, použití tohoto výrazu pokládá za přiměřené. Má za to, že sestra žalobce stojí i za odvoláním daru, když o jiný byt darovaný dceři žalobců svým jednáním již v minulosti přišla. Žalovaný nepopíral, že vztah s rodiči, zejména s otcem, nebyl dle žalovaného úplně harmonický, avšak snažil se rodičům vypomáhat nákupy, návštěvami, odvozem k lékaři či zprostředkováním odvozu; v tomto směru odkázal i na judikaturu Nejvyššího soudu ČR, kdy jeho jednání nedosahovalo intenzity stanovené zákonem pro odvolání daru.4. Soud I. stupně se předně zabýval posouzením, zda žalobci mají naléhavý právní zájem na požadovaném určení ve smyslu § 80 o. s. ř., v souladu s judikaturou jím blíže označenou dospěl k závěru, že podání této žaloby je opodstatněné, když po odvolání daru mají žalobci za to, že jsou vlastníky jednotky včetně příslušenství, kterou mají ve společném jmění, avšak tomu neodpovídá stav zápisu v katastru nemovitostí.5. Soud I. stupně provedl ve věci dokazování blíže specifikovanými listinami uvedenými pod body 5 až 9 odůvodnění rozsudku a dále účastnickým výslechem žalobce, žalovaného, svědkyň , jméno FO, (vnučka žalobců a neteř žalovaného), , jméno FO, (dcery žalobců a sestry žalovaného), dále svědeckou výpovědí , jméno FO, (letitého kamaráda žalovaného), svědkyně , jméno FO, (rodinné známé), když provedení důkazu účastnickým výslechem žalobkyně pokládal za nadbytečné v situaci, kdy žalobkyně se k jednání nedostavila, měla dostatečnou možnost vyjádřit se v rámci svých písemných podání, což však neučinila; její výslech tak soud pokládal za nadbytečný, když relevantní skutečnosti mohl zjistit z listinných důkazů a z výslechu účastníků i svědků.6. Ze smlouvy o darování ze dne 22. 2. 2022 a odvolání daru pro nevděk ze dne 16. 8. 2024 a výzvy žalobců k poskytnutí součinnosti žalovaného ze dne 3. 9. 2024 a výpisu z katastru nemovitostí k datu 8. 10. 2024 soud I. stupně zjistil obsah darovací smlouvy, kdy žalobci darovali blíže specifikovanou bytovou jednotku včetně příslušenství žalovanému (obdarovanému), k jednotce byla současně zřízena bezplatná osobní služebnost užívání bytu pro oba žalobce, žalobci dar odvolali dne 16. 8. 2024 pro nevděk žalovaného spočívající v tom, že žalovaný, ačkoliv si je vědom staršího věku dárců a jejich potřeb, jim s těmito potřebami přes dlouhodobé, včasné a opakované žádosti o pomoc není ochoten pomáhat, když se tento měl nedůvěryhodně vymlouvat na vlastní hospitalizaci (k té nesdělil žalobcům k výslovné jejich žádosti žádné podrobnější informace); k odvolání daru došlo z důvodu dlouhodobého nevraživého chování k žalobcům a i k jeho sestře, kterou žalobce nazývá hanlivě hyenou (podle písemnosti označené jako odvolání daru), kdy soud rovněž zjišťoval podrobně obsah komunikace žalobců a žalovaného za období červenec až srpen neuvedeného roku, kdy žalobci blíže specifikovaným způsobem žádali žalovaného o zajištění odvozu žalobce do nemocnice a kdy osoba podepsaná „kamarád , jméno FO, “ měla odpovědět žalobcům formou SMS, že toho času je žalovaný hospitalizován v nemocnici a že nákup a odvoz žalobce k lékaři zajistí, jak to bude možné; k žádosti žalobkyně žalovaný nesdělil rodičům, v jaké nemocnici je hospitalizován, ačkoliv dne 6. 7. jej žádala žalobkyně o sdělení, v jaké nemocnici se nachází, zprávou z 24. 7. žalovaný sděloval žalobcům, že jim zajistil nákup, nedozvonil se však na jejich byt a nákup si odvezl, žalovaný komunikoval s žalobci ohledně přeplatku na dodávce elektřiny na chatě a upozorňoval žalobce na události v minulosti, kdy sestru označil výrazem „hyena“ s tím, že sestra ví, jak z rodičů vytáhnout peníze; po citaci podrobného obsahu komunikace účastníků soud v kontextu konkrétních rodinných vztahů žalobců, žalovaného i jeho sestry (osoby žalovanému blízké) uzavřel po citaci ustanovení § 2072 občanského zákoníku ve spojení s blíže specifikovanou judikaturou v bodě 19 a 20 odůvodnění rozsudku, že chování žalovaného nenaplňovalo kritérium zjevného porušování dobrých mravů jakožto zákonné podmínky pro odvolání daru pro nevděk, když z výslechu žalobce i samotného žalovaného vyplynulo, že vztahy žalovaného k jeho rodičům byly i před darováním Jednotky a i po darování Jednotky v zásadě totožné, kdy žalovaný rodičům občasně vypomáhá s nákupem potravin, nákupem věcí na chatu, prací na chatě, případně (častěji) prostřednictvím paní , jméno FO, (zajišťující odvozy žalobce k lékaři); pokud na žádost o pomoc nereagoval, odůvodňoval toto hospitalizací. Po takto provedeném dokazování soud I. stupně neshledal, že by pomoc žalovaného v minulosti byla v takové intenzitě, která by odpovídala představám žalobců, žalobci doufali, že se chování žalovaného změní darováním, což se nestalo, soud tedy zjistil, že rodinné vztahy účastníků byly dlouhodobě, tj. i před darováním, takové povahy, že jednání žalovaného vůči žalobcům nevybočovalo z této dlouhodobé povahy, nebylo tak naplněno objektivní hledisko rozporu jednání žalovaného s dobrými mravy, které kromě subjektivního vnímání nevděku obdarovaného, který by pociťovali dárci (žalobci), je podmínkou odstoupení dárců od darovací smlouvy (za předpokladu, že toto obdarovanému neprominuli). Z výslechu žalovaného, jeho sestry a i svědků soud zjistil, že žalovaný a sestra k sobě nikdy neměli sourozenecký vztah, tato skutečnost byla žalobcům známa i v době darování Jednotky žalovanému, v tomto kontextu soud posuzoval i výraz „hyena“, který žalovaný použil opakovaně vůči sestře (dcera žalobců), kdy odkázal na závěry konstantní judikatury, zejména 33 Cdo 2838/2017, v chování žalovaného vůči své sestře tak nespatřoval takovou intenzitu porušení dobrých mravů, které by bylo zjevně nepřiměřené situaci, zejména s přihlédnutím k tomu, že sestra žalovaného spáchala v minulosti trestný čin vůči rodičům, byla za něj pravomocně odsouzena; provedeným dokazováním byl zjištěn dlouhodobý a vzájemně komplikovaný stav vztahu žalobců a žalovaného, tento byl stejný i v době darování Jednotky žalovanému; soud vycházel z účastnických výpovědí žalobce i žalovaného, kdy se jednalo o spontánní a bezprostřední výpovědi, naopak soud nevycházel z výpovědi svědků , jméno FO, a , jméno FO, , kteří líčili vztahy žalobců a žalovaného jako v zásadě ideální, ačkoliv toto nevyplynulo z výslechů samotných účastníků (předcházejícího výslechu svědků), dle závěrů soudu, tyto vztahy v rodině nikdy nebyly ideální; s ohledem na obecnou zásadu spočívající v tom, že smlouvy je třeba dodržovat, a to i ve vztahu k darovací smlouvě v kontextu vztahu účastníků, neshledal důvody pro odstoupení od darovací smlouvy, když