30 Co 16/2026-128 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu, kterou se žalobce domáhal zaplacení 29 901,46 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky od 13. 10. 2023 do zaplacení (výrok I.) a současně žalobci uložil povinnost zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení 2.400 Kč (výrok II.).2. Rozhodl tak o žalobě, kterou se žalobce domáhal zaplacení shora uvedené částky jako náhrady škody, jež mu měla vzniknout v období od září 2020 do prosince 2020, února 2021 až května 2022 a února 2023 nerovným odměňováním ze strany žalované. Žalobce tvrdil, že pracoval u žalované na základě pracovní smlouvy ze dne 11. 6. 2001 jako řidič v rámci , místo, , adresa, , , právnická osoba, přičemž základní tarifní hrubá měsíční mzda mu byla od září 2020 určena ve výši , částka, a od dubna 2021 ve výši , částka, . Srovnatelní zaměstnanci žalované , jméno FO, a , jméno FO, , na stejné typové pozici a ve stejném tarifním stupni, avšak s místem výkonu v , místo, , adresa, , přitom pobírali základní tarifní mzdu vyšší – zaměstnanec , jméno FO, , částka, , resp. , částka, a zaměstnanec , jméno FO, , částka, , resp. , částka, . Podle žalobce tento rozdílný přístup k zaměstnancům v rámci odměňování není v souladu se zákoníkem práce a v něm vyjádřenou zásadou rovného zacházení a rovného odměňování. Žalovaná při stanovování tarifní mzdy zaměstnanců nepřípustně zohledňovala sociálněekonomické podmínky v místě výkonu práce, systém odměňování nebyl transparentní a umožňoval libovůli zaměstnavatele. Žalobce proto uplatnil nárok na náhradu škody, kterou vyčíslil jako rozdíl mezi základní tarifní hrubou měsíční mzdou, jíž dosáhl, a mzdou srovnatelného zaměstnance v , adresa, , a to za každý jednotlivý měsíc po zohlednění skutečně odpracované doby, přičemž tento rozdíl následně snížil o 26 %, odpovídajících dani z příjmů fyzických osob a odvodům na zdravotní a sociální pojištění – celkem tak za žalované období požadoval částku 29.901,46 Kč s příslušenstvím.3. Žalovaná s žalobou nesouhlasila a navrhla její zamítnutí. Na svou obranu argumentovala tím, že práce žalobce se od práce zaměstnanců , jméno FO, a , jméno FO, výrazně lišila, a to zejména z hlediska pracovních podmínek, náročnosti a složitosti práce, jakož i míry stresové zátěže. Práce v , místo, , adresa, , kde působili označení zaměstnanci, zahrnovala časté noční směny v rozsahu celonočního provozu, složitější logistiku, větší počet výměnišť a vyšší míru odpovědnosti při manipulaci s různými druhy zásilek. Naproti tomu v , místo, , adresa, , kde pracoval žalobce, byla nakládka a vykládka centralizována a pracovní režim byl pravidelnější. V případě , adresa, žalovaná zdůraznila také vyšší dopravní zátěž a míru nehodovosti. U obou označených zaměstnanců rovněž poukázala na jejich výrazně delší praxi a s ní související zkušenosti, a dále u zaměstnance , jméno FO, akcentovala jeho vyšší intenzitu práce a pracovní výkonnost. Podle žalované s ohledem na uvedené rozdíly nelze označené zaměstnance považovat za srovnatelné se žalobcem, neboť rozdílnost práce – byť jen v jediném z uvedených kritérií – vylučuje srovnatelnost zaměstnanců, a tím i existenci nároku na náhradu škody podle § 265 odst. 2 zákoníku práce.4. Soud prvního stupně v napadeném rozsudku předně popsal jednotlivá skutková zjištění, která čerpal z provedených listinných důkazů (blíže srov. body 12. – 29. napadeného rozsudku), a následně svůj skutkový závěr. Vyšel ze zjištění, že žalobce byl u žalované zaměstnán od 11. 6. 2001; v rozhodném období pracoval jako řidič na pracovišti , místo, , adresa, , pracoviště , adresa, ; jeho pracovní režim zahrnoval nerovnoměrně rozvržené pracovní směny s různými časy začátku a konce pracovní doby, v brzkých ranních a odpoledních směnách, přičemž ranní směny částečně zasahovaly do práce v noci. Žalobce nezačínal pracovní dobu před 02:00 hodinou ranní, nejpozději končil směnu okolo 21:00 hodin, celonoční směny nevykonával. Jízdy, které zasahovaly i do práce v noci, nepřesahovaly délku 4 hodin práce v noci. Žalobce v rozhodném období vykonal 1 001 jízd ve městě , adresa, a 28 jízd v , adresa, , 72 jízd nad 100 km, 574 jízd zasahujících do práce v noci mezi 22:00 až 6:00 hodin, z toho 123 jízd zasahujících do práce v noci v čase od 22:00 do 4:00 hodin, dále odpracoval 10 směn v sobotu. V únoru 2023 byl na překážkách pro pozbytí platnosti pracovního lékařského posudku a čerpal dovolenou, a to až do skončení pracovního poměru k 3. 3. 2023. Žalobce v rozhodném období prováděl trasy v rámci , adresa, kraje s 5 až 7 zastávkami, např. prováděl jízdy do , adresa, , , adresa, , , adresa, , , adresa, a další vozidlem , název, , přičemž žalobce prováděl i manipulaci se zdvižným čelem. Žalobce konal jízdy s krátkými i dlouhými přejezdy nad 100 km. Zaměstnanci , jméno FO, (od 31. 12. 1983 do 30. 11. 2022) a , jméno FO, (u žalované zaměstnán od roku od 20. 8. 2012) byli v rozhodném období rovněž zařazeni do typové pozice řidič, avšak na pracovišti , místo, , adresa, ; v rozhodném období pobíral zaměstnanec , jméno FO, základní mzdu ve výši , částka, , resp. , částka, a zaměstnanec , jméno FO, základní mzdu ve výši , částka, , resp. , částka, ; oba pracovali ve směnném provozu s pravidelnými nočními směnami, včetně směn zasahujících celou noční dobu či začínajících v časných ranních hodinách, a jejich pracovní vytížení zahrnovalo i odpolední směny končící po 21:30, současně jejich pracovní režim zahrnoval i víkendový provoz; jejich jízdní činnost převážně probíhala v rámci areálu , místo, , adresa, s následnými jízdami do dalších lokalit s převahou , adresa, . Pokud jde o , místo, („, místo, “), ve kterých v rozhodném období pracovali žalobce a označení zaměstnanci, pak práce v , místo, , adresa, s ohledem na větší počet výměnišť, na kterých musel řidič v rámci areálu zastavovat (, adresa, , místo, , , adresa, , , adresa, ), vyžadovala, aby řidič nejen přistavil vůz k rampě, ale také samostatně plánoval a prováděl nakládku i vykládku podle jízdního řádu a pořadí zastávek, odpovídal za správné uložení a předávání zásilek dle přepravních dokladů a dodržoval stanovené postupy a bezpečnostní pravidla; oproti tomu v , místo, , adresa, bylo toto realizováno na jednom, mimořádně na dvou místech. Zaměstnanec , jméno FO, v rozhodném období od září 2020 do května 2022 vykonal 1 332 jízd v rámci , adresa, v délce nízkých desítek km s častými zastávkami, 32 jízd v délce nad 100 km, 1 001 jízd zasahujících do práce v noci mezi 22:00 až 6:00 hodin, z toho 706 jízd zasahujících do práce v noci v čase od 22:00 do 4:00 hodin, odpracoval 11 sobotních směn a 11 nedělních směn. Zaměstnanec , jméno FO, v rozhodném období od září 2020 do května 2022 vykonal 5 579 jízd, z toho 2 871 jízd v rámci , adresa, v délce nízkých desítek km s častými zastávkami, 14 jízd v délce nad 100 km, 827 jízd zasahujících do práce v noci mezi 22:00 až 6:00 hodin, z toho 572 jízd zasahujících do práce v noci v čase od 22:00 do 4:00 hodin, odpracoval 12 sobotních směn a 10 nedělních směn. Zaměstnanec , jméno FO, prováděl trasy mezi jednotlivými pracovišti žalované v rámci , adresa, , ale i mimo , adresa, , například , adresa, a další; jednalo se o svozy v rámci hlavní, okresní a oblastní přepravní sítě, od hromadných podavatelů. Zaměstnanec , jméno FO, denně opakovaně zajížděl na , místo, , adresa, k nejméně 3 výměništím a dále na detašované pracoviště, dokud nebylo uzavřeno. Zaměstnanec , jméno FO, jezdil zejména vozidly řady , název, a , název, , prováděl manipulaci se zdvižným čelem. Zaměstnanec , jméno FO, prováděl jízdy s krátkými přejezdy a častějšími zastávkami, dlouhé trasy nad 100 km vykonával výjimečně. Zaměstnanec , jméno FO, prováděl trasy mezi jednotlivými pracovišti žalované v rámci , adresa, v hlavní a oblastní přepravní síti, prováděl zejména jízdy s krátkými přejezdy a častějšími zastávkami (10–20 zastávek), delší přejezdy vykonával výjimečně, přejezdy nepřesahovaly délku nízkých desítek kilometrů. Dále měl soud prvního stupně za zjištěné, že v období od, Anonymizováno, 1. 9. 2020 do 31. 5. 2022 došlo v , adresa, v silničním provozu k 41 nehodám, při kterých došlo k usmrcení osoby či osob, 209 nehodám s těžkým zraněním, 2 392 nehodám s lehkým zraněním, 26 771 nehodám bez zranění, tj. celkem 29 413 nehodám. Oproti tomu v místě , adresa, – okres došlo v období od 1. 9. 2020 do 31. 5. 2022 k 41 nehodám, při kterých došlo k usmrcení osoby či osob, 105 nehodám s těžkým zraněním, 1 557 nehodám s lehkým zraněním, 5 789 nehodám bez zranění, tj. celkem 7 492 nehodám. Počet obyvatel v roce 2020 v , adresa, činil 1 335 084 obyvatel a v , adresa, kraji 176 137 obyvatel, v roce 2021 byl počet obyvatel v , adresa, kraji 172 224.5. Po právní stránce soud prvního stupně posoudil zjištěný skutkový stav podle příslušných ustanovení zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce („zákoník práce“), kdy se zabýval především tím, zda práce vykonávaná žalobcem byla ve smyslu § 110 zákoníku práce stejnou prací nebo prací stejné hod