35 Co 85/2026-182 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 1 064 859 Kč s 12,75 % úrokem z prodlení ročně z této částky od , datum, do zaplacení do 15 dnů od právní moci rozsudku a o náhradě nákladů řízení rozhodl tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 202 387,60 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám jeho advokáta.2. Rozhodl tak o žalobě podané z titulu povinného dílu z pozůstalosti po zemřelém otci účastníků , jméno FO, , nar. , datum, , zemř. , datum, (dále jen „zůstavitel“), s tím, že řízení o pozůstalosti po zůstaviteli bylo pravomocně ukončeno usnesením Obvodního soudu pro , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , dle něhož obvyklá cena pozůstalosti činila 12 778 309,47 Kč, z čehož povinný díl žalobce představuje jednu dvanáctinu. Zůstavitel žalobce dne , datum, vydědil z důvodů uvedených v § 1646 odst. 1 písm. a) a b) zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), obdobně ho vydědil již dne , datum, , s důvody vydědění však žalobce nesouhlasil, polemizoval s nimi, přičemž svá tvrzení v tomto směru po výzvě soudu prvního stupně doplnil, když skutečným důvodem vydědění žalobce bylo to, že nesouhlasil s jednáním zůstavitele vůči jeho zeti a vnoučatům, žalovaný povinný díl z dědictví po zůstaviteli žalobci ani přes výzvu neuhradil (blíže bod 1 a 2 odůvodnění).3. Žalovaný s žalobním požadavkem vyslovil nesouhlas s tím, že stěží může vysvětlit a konkretizovat důvody vydědění, když příslušný notářský zápis pořídil zůstavitel, nicméně s důvody vydědění žalobce souhlasil, přičemž svá tvrzení v tomto směru po výzvě soudu prvního stupně doplnil, když zůstavitel se marně snažil žalobce telefonicky kontaktovat, opakovaně ho žádal o pomoc v nouzi, zůstavitel si opakovaně stěžoval na to, že ho žalobce jen zřídka navštěvoval, po smrti matky žalobce pak ho prakticky nenavštěvoval vůbec, rovněž si zůstavitel stěžoval na to, že mu mimo jiné žalobce nepomáhal, dalším důvodem vydědění pak byly časté slovní útoky žalobce na osobu zůstavitele (blíže bod 2 a 4 odůvodnění).4. Soud prvního stupně vycházeje z nesporných tvrzení účastníků a po rozsáhlém provedeném dokazování listinami, výslechy účastníků a řady svědků (stran skutkových zjištění blíže body 5, 7 až 28 odůvodnění), poté, co uvedl, že z dalších (a jakých) provedených důkazů nezjistil rozhodné skutečnosti (blíže bod 29 odůvodnění) a další navrhované důkazy neprovedl a z jakých důvodů (blíže bod 31 odůvodnění), poté, co provedené důkazy hodnotil jednotlivě, tak i v jejich vzájemné souvislosti, a hodnotil je i pohledem jejich hodnověrnosti, přičemž přihlédl i k tvrzením účastníků (blíže bod 30 odůvodnění), skutkově uzavřel, že listinou ze dne , datum, zůstavitel vydědil žalobce z důvodů uvedených v § 1646 odst. 1 písm. a) a b) o. z., a to s odůvodněním, že je od roku 2015 těžce nemocen, přesto se musí starat o svou matku a staral se také o svou manželku, žalobce několikrát požádal, zda by mu pomohl s neodkladnými pracemi okolo domu, žádal ho o pomoc, když musel k lékaři a neměl kdo být s jeho matkou a manželkou, žalobce ho vždy odbyl, žalobcem byl několikrát slovně obviněn, že zavinil rozchod své dcery, žalobce ho navštěvoval jednou za 3 až 4 měsíce, a to jen když něco potřeboval ohledně svého domu, kde mu zůstavitel pomáhal, naposledy ho žalobce navštívil, když si přijel pro peníze z dědictví po své matce. Dále skutkově uzavřel, že onemocnění zůstavitele, která prodělal, ho neomezovala v běžném způsobu života, zůstavitel byl plně soběstačný, řídil osobní automobil, většinu věcí si dělal sám, s náročnějšími činnostmi mu pomáhal žalovaný, žalobce o pomoc s těmito pracemi nežádal, jednou žalobce odmítl zůstaviteli pomoci s řezáním dřeva, které bylo určeno pro něj, zůstavitelova manželka se o sebe dokázala postarat sama, od roku 2018 do roku 2022 se zůstavitel staral o svou matku, která ho vydědila důvodu, že na ni měl být agresivní a vulgární a že jí měl zamezovat v kontaktu se sociální pracovnicí a rodinnými příslušníky. Rovněž skutkově uzavřel, že zůstavitel měl konflikt se svým zetěm a jeho dětmi, které po smrti své manželky vyhodil z domu, také se následně nepohodl se svou dcerou, konfliktní rodinnou situaci několikrát řešila policie a přestupková komise, zůstavitel smrt své manželky v září 2020 těžce nesl, i žalobce zasáhla smrt matky, s níž měl hezký vztah, v listopadu 2020 pak došlo mezi žalobcem a zůstavitelem k hádce, neboť žalobce sdělil zůstaviteli svůj nesouhlas s tím, jak se zachoval ke svému zeťovi a vnoučatům, poté jejich vztah ochladl a přestali se stýkat, ani jeden z nich se nesnažili vztah napravit, před tímto konfliktem se žalobce a zůstavitel občas vzájemně navštěvovali, telefonovali si a společně slavili narozeniny.5. Soud prvního stupně po citaci § 1646 odst. 1 o. z. upravujícího důvody vydědění nepominutelného dědice, § 1654 odst. 1 věty první o. z., dle něhož má nepominutelný dědic vyděděný neplatně právo povinný díl, § 1463 odst. 2 věty druhé o. z., dle něhož zletilému nepominutelnému dědici se musí dostat alespoň čtvrtiny jeho zákonného dědického podílu a § 1635 odst. 1 o. z. upravujícího první třídu dědiců (blíže bod 35 a 36 odůvodnění), předeslal, že výše povinného dílu žalobce tvoří požadovanou částku 1 064 859 Kč, když hodnota pozůstalosti činila 12 778 309,407 Kč a povinný díl žalobce činí jednu dvanáctinu pozůstalosti, když okruh zákonných dědiců zůstavitele v první třídě byl tvořen žalobcem, žalovaným a jejich sestrou (blíže bod 37 odůvodnění). Soud prvního stupně se následně zabýval oběma důvody vydědění žalobce, tedy neposkytnutím potřebné pomoci v nouzi a neprojevováním opravdového zájmu, jaký by žalobce o zůstavitele projevovat měl, přičemž stran posouzení platnosti vydědění vysvětlil, že je rozhodný stav v době smrti zůstavitele a že je nutnou přihlížet ke všem okolnostem případu (blíže bod 38 odůvodnění).6. Důvod vydědění spočívající v neposkytnutí potřebné pomoci v nouzi soud prvního stupně neshledal, když zůstavitel byl schopen se o sebe postarat bez pomoci dalších osob, pokud bylo třeba udělat náročnější práce na domě, pomohl mu s nimi žalovaný, o pomoc žalobce ani nežádal, tudíž nelze klást žalobci k tíži, že se na těchto činnostech nepodílel, pokud žalobce jedenkrát odmítl pomoci zůstaviteli se dřevem, nelze o neposkytnutí pomoci v nouzi hovořit již jen z toho důvodu, že dříví chtěl zůstavitel řezat pro žalobce, nikoli pro sebe, jde-li o špatný psychický stav zůstavitele po smrti své manželky, nebylo prokázáno, že by zůstavitel v této souvislosti někoho o pomoc žádal, změnilo se však jeho chování, když vyhodil zetě a jeho děti (zůstavitelova vnoučata) z domu, matka zůstavitele vydělila z důvodu, že na ni byl poslední dva roky agresivní a vulgární, za agresivní chování byl zůstaviteli v roce 2022 uložen i správní trest, jde-li pak o zůstavitelem uváděné neposkytnutí pomoci s péčí o nemocnou matku a manželku, tak neposkytnutí potřebné pomoci se musí projevit přímo vůči osobě zůstavitele, pročež i kdyby bylo prokázáno, že žalobce neposkytl potřebnou pomoc v nouzi své matce či babičce, nesvědčil by zůstaviteli důvod vydědění zakotvený v § 1646 odst. 1 písm. a) o. z. V této souvislosti soud prvního stupně uvedl, že okolnost, zda žalobce zůstaviteli poskytl podporu v souvislosti s péčí o jiné osoby, by však mohla být zohledněna při posuzování důvodu, zda žalobce o zůstavitele projevoval opravdový zájem, nicméně bylo zjištěno, že manželka zůstavitele byla soběstačná a zůstavitel jí tak pomáhal pouze příležitostně a o nemocnou matku se sice zůstavitel staral, nicméně mu bylo pomáháno třetí osobou (v řízení vyslechnutou svědkyní – poznámka odvolacího soudu), poté pečovatelskou službou a příležitostně sestrou účastníků, nadto v řízení nevyplynulo najevo, že by zůstavitel vůbec žalobce o pomoc s péčí o svou matku či manželku žádal (blíže body 39 až 41 odůvodnění).7. Důvod vydědění spočívající v neprojevování opravdového zájmu soud prvního stupně rovněž neshledal, přičemž zdůraznil, že zejména tento důvod je třeba posuzovat s přihlédnutím ke všem okolnostem případu a je třeba zkoumat, zda potomek zůstavitele měl reálnou možnost o zůstavitele projevit opravdový zájem, který by jako potomek měl projevit, tj. zda zůstavitel sám měl zájem se s potomkem stýkat. V této souvislosti uvedl, že nemohl přehlédnout konflikt, k němuž mezi zůstavitelem a žalobcem v listopadu roku 2020 došlo, tedy že žalobce ve sporu mezi svou sestrou a zůstavitelem na straně jedné a zetěm zůstavitele a jeho dětmi na straně druhé nesdílel postoj zůstavitele, který své příbuzné vyhodil z domu, přičemž sám zůstavitel v listině o vydědění uvedl, že byl žalobcem několikrát obviněn, že zavinil rozchod své dcery, kdy je zjevné, že problémy ohledně sestry žalobce a její rodiny hrály ve vztahu žalobce a zůstavitele významnou roli, což potvrdil i sám žalovaný, když uvedl, že hlavní příčinnou konfliktů v rodině byly spory se sestrou účastníků. Žalobce přitom ani nepopíral, že po předmětném konfliktu nebyl se zůstavi