53 Co 377/2025-223 — Městský soud v Praze

1. Soud prvního stupně shora označeným rozsudkem uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku 1 233 000 Kč s příslušenstvím (výrok I.), zamítl žalobu co do povinnosti žalované zaplatit žalobci částku 108 000 Kč s příslušenstvím (výrok II.), rozhodl o povinnosti žalované zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 76 547 Kč (výrok III.) a o povinnosti žalované zaplatit České republice soudní poplatek za žalobu ve výši 61 650 Kč (výrok IV.).2. Takto rozhodl o žalobě, kterou se žalobce domáhá jako insolvenční správce dlužníka , Jméno žalobce B, (dále též jen „Dlužník“) po žalované zaplacení částky 1 341 000 Kč se zákonnými úroky z prodlení od 1. 5. 2024 do zaplacení s odůvodněním, že mezi Dlužníkem a jeho manželkou , jméno FO, jako pronajímateli a žalovanou jako nájemcem byla dne 14. 4. 1999 (ve znění dodatku č. 1 ze dne 23. 4. 1999) uzavřena smlouva o nájmu nebytových prostor (dále též jen „Smlouva“), jejíž předmětem byl nájem tam specifikovaných nebytových prostor v domě čp. , číslo, na adrese , adresa, (dále též jen „Dům“) za sjednané nájemné za celou dobu nájmu, tj. od 14. 4. 1999 do 1. 4. 2024, ve výši 108 000 Kč ročně splatné jednorázově nejpozději do 30. 4. 2024. Žalobce tak na pohledávce Dlužníka za žalovanou z titulu ½ nájemného dle nájemní smlouvy (když společné jmění Dlužníka a , jméno FO, bylo rozděleno rovným dílem a ½ Dlužníka byla sepsána do jeho majetkové podstaty) požaduje nájemné konkrétně za období od května 1999 do dubna 2024 včetně, tj. částku 1 341 000 Kč. Žalovaná tuto částku nezaplatila ani přes předžalobní upomínku, žalobce proto požaduje i zaplacení zákonných úroků z prodlení z žalované částky ode dne následujícího po uplynutí Smlouvou stanovené doby splatnosti, tj. od 1. 5. 2024 do zaplacení, když tato pohledávka se stala splatnou po prohlášení konkursu na majetek Dlužníka a žalovaná je tak povinna plnit přímo do majetkové podstaty Dlužníka. Statutárním orgánem žalované byla v době uzavření smlouvy o nájmu nebytových prostor i jejího dodatku manželka Dlužníka, tj. druhá pronajímatelka, přičemž obsah Smlouvy musel být oběma stranám zcela znám. Usnesením Městského soudu v , adresa, ze dne 1. 8. 2024, č. j. , spisová značka, , bylo doloženo, že žalovaná tvrdila, že Smlouva je platná a účinná. Předmět nájmu žalobce sice prodal v roce 2022, avšak na nabyvatele nebyla postoupena pohledávka na zaplacení daného nájemného dle Smlouvy. O platnosti dané kupní smlouvy bylo již rozhodnuto rozsudkem Vrchního soudu v , adresa, ze dne 23. 10. 2023, č. j. , spisová značka, . Otázka skončení nájmu dle Smlouvy ke dni 1. 4. 2024 již byla vyřešena Městským soudem v , adresa, v usnesení ze dne 1. 8. 2024, č. j. , spisová značka, , a v usnesení ze dne 24. 10. 2024, č.j. , spisová značka, .3. Soud prvního stupně v odůvodnění rozsudku v bodech 4 až 11 popsal zjištěný skutkový stav a věc posoudil ve smyslu ustanovení § 3028 odst. 1, odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném od 1. 1. 2014 (dále „o. z.“), dále též podle zákona č. 116/1990 Sb., o nájmu a podnájmu nebytových prostor, ve znění účinném ke dni uzavření Smlouvy, resp. Dodatku 1 (dále „zákon“), a to podle § 3 a § 9 odst. 1 zákona. Rovněž aplikoval ustanovení § 229 odst. 3 písm. c) zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, když v dané věci žalobce jedná jako osoba s dispozičními oprávněními k majetkové podstatě Dlužníka, tj. jako osoba oprávněná k vymáhání pohledávky Dlužníka náležející do jeho majetkové podstaty (viz usnesení Městského soudu v , adresa, ze dne 6. 11. 2018, č. j. , spisová značka, ). Za nespornou skutečnost mezi účastníky označil zjištění, že mezi Dlužníkem a , jméno FO, jako pronajímateli (tehdejšími vlastníky domu) a žalovanou jako nájemcem byla podle § 3 zákona s účinností od 14. 4. 1999 uzavřena nájemní smlouva na dobu určitou do 1. 4. 2024, kterou byly žalované pronajaty vymezené nebytové prostory v Domě (podle § 7 zákona), a to za sjednané nájemné ve výši 108 000 Kč ročně s výslovně sjednanou jednorázovou splatností za celou dobu nájmu po skončení nájemního vztahu nejpozději do 30. 4. 2024. Smlouva byla prvostupňovým soudem posouzena jako platně a účinně uzavřená, rovněž bylo platně posouzeno i sjednání jednorázové splatnosti za celou dobu nájmu po skončení nájemní vztahu. Kupní smlouvou s účinky vkladu vlastnického práva ke dni 28. 2. 2022 byla id. ½ Domu včetně pozemku vlastněná v dané době Dlužníkem prodána , tituly před jménem, , jméno FO, . Dlužník převodem jím vlastněné id. ½ Domu pozbyl též práva a povinnosti z nájmu (k 28. 2. 2022), které z Dlužníka převodem jeho vlastnictví přešly na nového vlastníka (a dále též pronajímatele) dané id. ½ Domu – , tituly před jménem, , jméno FO, (ve smyslu § 2221 odst. 1 o. z. ve spojení s § 3028 odst. 1 o. z.). Žalovaná tak byla od okamžiku, kdy se dozvěděla (byla jí oznámena) změna vlastnictví, povinna platit nájemné novému nabyvateli, když nabyvatel věci má právo na nájemné zásadně od okamžiku, kdy vlastnictví k věci získal. Prvostupňový soud uzavřel, že žalobce, insolvenční správce Dlužníka, je aktivně věcně legitimován k inkasování nájemného za dobu, kdy byl Dlužník vlastníkem a zároveň pronajímatelem dané id. ½ Domu, tj. jak je v žalobě požadováno za období od května 1999 (včetně), avšak pouze do 28. 2. 2022. Nájemné je požadováno dle znění Smlouvy ve výši 108 000 Kč ročně, tj. 9 000 Kč měsíčně, kdy podílu Dlužníka odpovídá částka 4 500 Kč měsíčně, která za dané období 274 měsíců činí částku 1 233 000 Kč. Soud prvního stupně přitom přihlédl k tomu, že na nového pronajímatele nepřecházejí peněžité pohledávky a dluhy, které vznikly před změnou vlastnictví a které nesledují právní osud nájemního vztahu, tj. např. nezanikají se zánikem nájmu. V daném případě půjde i o dluh nájemce na nájemném vůči bývalému pronajímateli, byť se tento dluh stal splatným (dle volního ujednání původních stran Smlouvy ve znění Dodatku 1) až následně, a to při zániku nájmu dle Smlouvy ve znění Dodatku 1, resp. nejpozději 30. 4. 2024. Prvostupňový soud uzavřel, že se v tomto případě jedná o pohledávku Dlužníka a zároveň dluh žalovaného, který nemohl bez dalšího přejít na nabyvatele věci, neboť platně vnikl před převodem práv z nájmu na nového nabyvatele a existuje tak i nadále mezi osobami, mezi kterými vznikl (tj. mezi nájemcem a původním pronajímatelem – bývalým vlastníkem, tj. Dlužníkem).4. Prvostupňový soud odmítl námitku žalovaného, že Smlouva byla prolongována do roku 2034. Z výpisu z katastru nemovitostí LV č. , číslo, , k. ú. , adresa, ze dne 20. 5. 2024 ve spojení s Kupní smlouvou a usnesením Obvodního soudu pro , adresa, ze dne 16. 12. 2021, č. j. , spisová značka, , ve spojení s usnesením Městského soudu v , adresa, ze dne 27. 5. 2022, č. j. , spisová značka, , pravomocným dne 10. 7. 2022, je zřejmé, že , tituly před jménem, , jméno FO, se stal vlastníkem id. ½ Domu (původně vlastněné Dlužníkem) již k 28. 2. 2022 a následně též vlastníkem i druhé id. ½ Domu (původně vlastněné , jméno FO, ) s účinky vkladu vlastnického práva k 7. 9. 2022; nejpozději tímto okamžikem Smlouva podle usnesení Obvodního soudu pro , adresa, ze dne 27. 11. 2015, č. j. , spisová značka, , ve znění opravného usnesení Obvodního soudu pro , adresa, ze dne 29. 12. 2015, č. j. , spisová značka, , ve spojení s usnesením Městského soudu v , adresa, ze dne 13. 7. 2016, č. j. , spisová značka, , které nabylo právní moci dne 3. 9. 2016, v souladu s § 336a o. s. ř., zanikla. Zánikem nájmu dle Smlouvy se nájemné za celou dobu trvání nájmu ve sjednané výši stalo splatným a tehdejší pronajímatel (Dlužník), má právo na jeho vyplacení, které požaduje v odpovídajícím podílu ½. Soud prvního stupně mu proto tuto pohledávku jako důvodnou přiznal, a to včetně zákonných úroků v prodlení ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., když je žalobce požaduje až ode dne následujícího po stanovené maximální možné době splatnosti (Smlouvou ve znění Dodatku 1 stanovena splatnost do 30. 4. 2024), tj. od 1. 5. 2024.5. Ve zbývajícím rozsahu, který se týkal ½ nájemného za období od března 2022 do března 2024, tj. částky ve výši 108 000 Kč včetně požadovaných zákonných úroků z prodlení, soud prvního stupně žalobu zamítl, neboť v tomto období již Dlužník nebyl vlastníkem, a tedy ani pronajímatelem Domu, nárok na nájemné mu proto po právu nesvědčí.6. Prvostupňový soud nad rámec uvedeného konstatoval, že i pokud by Smlouva nezanikla udělením příklepu v dražbě, trvala by maximálně jen do 1. 4. 2024, neboť nový vlastník , tituly před jménem, , jméno FO, nejpozději výzvou k předání nemovitosti ze dne 30. 10. 2023 žalovanou jasně a určitě vyzval k vyklizení Domu, tj. projevil zcela zjevně konkrétní vůli, že na prolongaci Smlouvy nemá zájem, tudíž ji neprolonguje. Navíc sdělil výzvou k vydání bezdůvodného obohacení ze dne 22. 5. 2023 žalované, že Smlouva zanikla prodejem nemovitostí v dražbě.7. Náklady řízení byly přiznány žalobci v souladu s § 142 odst. 2 o. s. ř., a to podle úspěchu ve věci (žalobce byl úspěšný v