§ 285 insolvenční zákon – Jaké právní účinky zanikají zpeněžením majetku dlužníka
Zákon o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) · 182/2006 Sb. · účinné od 24. 7. 2021 · Insolvence a exekuce · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 285 insolvenčního zákona stanoví, jaké právní účinky zanikají zpeněžením majetku dlužníka v insolvenčním řízení a jaké povinnosti z toho plynou pro dlužníka, zejména ohledně vyklizení nemovitosti. Zpeněžením majetku v insolvenčním řízení se ruší dříve nařízené exekuce a další právní závady, které na majetku vázly, s výjimkou některých služebností a reálných břemen. (§ 285 zákona č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon, znění účinné od 24. 7. 2021)
Klíčová fakta
- Týká se: dlužník, soud, nájemce
- Odkazuje na: § 284
- Judikatura: na § 285 odkazuje 59 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Účinnost: znění účinné nejméně od ; novela předpisu účinná od 10. 1. 2030 tento § nemění
- Zdroj: e-Sbírka, 182/2006 Sb.
(1) Zpeněžením majetkové podstaty zanikají v rozsahu, v němž se týkají zpeněženého majetku,
a) účinky nařízení výkonu rozhodnutí nebo exekuce, účinky doručení vyrozumění o zahájení exekuce a účinky vydaných exekučních příkazů,
b) ostatní závady váznoucí na zpeněžovaném majetku, včetně neuplatněných předkupních práv podle § 284 odst. 3 a 4 a včetně závad zapsaných ve veřejném seznamu, není-li dále stanoveno jinak.
(2) Byla-li zpeněžena nemovitost, kterou dlužník používá k bydlení své rodiny, anebo byt ve vlastnictví dlužníka, je dlužník povinen je vyklidit. Neučiní-li tak dobrovolně, může se nabyvatel domáhat vyklizení žalobou u soudu; nejde o incidenční spor.
(3) Při vyklizení podle odstavce 2 přísluší dlužníku stejná bytová náhrada jako při výpovědi nájmu bytu dané nájemci pro hrubé porušení povinností vyplývajících z nájmu bytu.
(4) Nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak, zpeněžením majetkové podstaty v rozsahu, v němž se týkají zpeněženého majetku, nezanikají služebnosti a reálná břemena, s výjimkou těch, které jsou v insolvenčním řízení neúčinné.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Zpeněžením majetku v insolvenčním řízení se ruší dříve nařízené exekuce a další právní závady, které na majetku vázly, s výjimkou některých služebností a reálných břemen.
- Pokud je zpeněžena nemovitost, kterou dlužník užívá k bydlení své rodiny, nebo jeho byt, je dlužník povinen tuto nemovitost vyklidit.
- Pokud dlužník nevyklidí nemovitost dobrovolně, může se nový vlastník domáhat vyklizení soudní cestou.
- Při vyklizení má dlužník nárok na stejnou bytovou náhradu, jako kdyby mu byla dána výpověď z nájmu bytu pro hrubé porušení povinností.
Na co si dát pozor
- Některé služebnosti a reálná břemena zpeněžením majetku nezanikají, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak, nebo pokud nejsou v insolvenčním řízení neúčinné.
- Žaloba na vyklizení nemovitosti podle odstavce 2 není incidenčním sporem, což znamená, že se nejedná o spor, který by se řešil v rámci insolvenčního řízení, ale jako samostatné soudní řízení.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 285
Jak soudy aplikují § 285
Následně uzavřel, že právo nájemců užívat jednotlivé byty nelze považovat za „závazky váznoucí na věci“ ani za „ostatní závady váznoucí na zpeněžovaném majetku“ (viz § 283 odst. 5 a § 285 odst. 1 insolvenčního zákona), a to právě proto, že insolvenční zákon umožňuje insolvenčnímu správci ukončit nájemní vztahy zatěžující zpeněžovaný objekt bydlení v režimu § 256 odst. 1 insolvenčního zákona.
Nepřisvědčil námitce žalovaných 2, 3 a 4, podle níž by pasivně věcně legitimovaným k vydání bezdůvodného obohacení měl být výlučně žalovaný 4, jenž je ve smyslu § 285 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „insolvenční zákon“), jediným povinným subjektem k vyklizení předmětných nemovitostí.
Dále namítala, že i kdyby ke změně nájemní smlouvy konkludentním způsobem nedošlo, nájem zanikl nejpozději zpeněžením majetkové podstaty podle § 283 odst. 5 a § 285 odst. 1 písm. b) insolvenčního zákona.