58 Co 57/2026-115 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni 220 275 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 77 900 Kč od 3. 9. 2024 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 142 375 Kč od 5. 10. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok I.) a uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení 140 889,71 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám jejího právního zástupce (výrok II.).2. Takto rozhodl o žalobě, kterou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení žalované částky s tvrzením, že žalovaná si u ní dne 11. 7. 2024 objednala zednické a přidavačské práce na stavbě MŠ , adresa, . Objednávka obsahovala jednak ujednání o ceně ve výši 250 Kč za hodinu zednické práce a ve výši 225 Kč za hodinu přidavačské práce a dále pak ujednání o fakturaci jedenkrát měsíčně podle skutečně odpracovaných hodin. Žalobkyně objednávku fakticky přijala, když se její pracovníci dne 11. 7. 2024 dostavili na stavbu a začali vykonávat práci. Za měsíc červenec 2024 žalobkyně zaslala žalované přehled odpracovaných hodin, který žalovaná po odečtu svačin odsouhlasila. Žalobkyně v rozsahu schválených hodin návazně vystavila žalované fakturu č. , číslo, na částku 77 900 Kč, splatnou dne 2. 9. 2024. Žalovaná na fakturu ničeho nezaplatila a vymínila si potvrzení fakturace stavebním technikem. Žalobkyně vystavila žalované za měsíc srpen 2024 fakturu č. , číslo, na částku 142 375 Kč, splatnou 4. 10. 2024 a současně jí dne 13. 9. 2024 doručila potvrzení o odpracovaných hodinách za oba měsíce podepsaná stavebním technikem. Žalovaná ani tak na žádnou z vystavených faktur neplnila.3. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. Argumentovala tím, že se zavázala zaplatit žalobkyni cenu stavebních prací podle skutečně odpracovaných hodin, a to ve výši 250 Kč za hodinu zednické práce a ve výši 225 Kč za hodinu přidavačské práce, a to po vzájemném odsouhlasení rozsahu provedených prací. Žalobkyně cenu prací vyúčtovala podle celkového času stráveného pracovníky na stavbě, tedy nad rámec skutečně odpracovaných hodin, s čímž žalovaná vyslovila nesouhlas. Žalovaná je ochotna uznat a zaplatit pouze výpočet ceny prací podle normohodin, neboť tento způsob výpočtu byl mezi účastnicemi sjednán a je přehledný a objektivní. Závěrem namítla, že práce byly provedeny zcela nedostatečně, neodborně a žalovaná je musela následně nechat opravit dalšími osobami.4. Soud I. stupně po provedení listinných důkazů (odst. 5 až 27 napadeného rozsudku) a výpovědi svědka , jméno FO, (zedníka stavby), svědka , jméno FO, (stavební technik vykonávající činnost pro žalovanou), svědkyně , jméno FO, (zaměstnankyně žalované) zjistil následující skutkový stav věci. Za nejpodstatnější je nutno zrekapitulovat, že na základě objednávky ze dne 11. 7. 2024 provedla žalobkyně v měsíci červenci a srpnu 2024 pro žalovanou zednické a přidavačské práce na stavbě MŠ , adresa, . Cena prací byla sjednána ve výši 250 Kč za jednu skutečně odpracovanou hodinu zednické práce a ve výši 225 Kč a za jednu skutečně odpracovanou hodinu přidavačské práce, to vše po vzájemném odsouhlasení. Práci provedli pracovníci žalobkyně, kteří na stavbu dojížděli. Stavební technik (, jméno FO, ) zaznamenával jejich příjezd i odjezd každý den do listiny tzv. šichtovnice. Pracovníci žalované práci vykonávali po celou dobu, co byli na stavbě přítomni, vyjma povinných přestávek na oddych. Práci jim přiděloval stavební technik - , jméno FO, , který ji také po nich kontroloval. Pracovníci žalobkyně odvedli bez výtek ke kvalitě provedení veškerou práci, která jim byla zadána. Stavební technik - , jméno FO, žalobkyni potvrdil rozsah odpracovaných hodin za oba měsíce a ten samý rozsah odpracovaných hodin žalobkyně následně vyúčtovala k zaplacení žalované. Za měsíc červenec 2024 tak učinila fakturou č. , číslo, vystavenou na částku 77 900 Kč, splatnou dne 2. 9. 2024 a za měsíc srpen 2024 tak učinila fakturou č. , číslo, vystavenou na částku 142 375 Kč, splatnou 4. 10. 2024. Žalovaná na faktury ničeho žalobkyni nezaplatila, a to ani po doručení předžalobní upomínky ze dne 18. 11. 2024.5. Po právní stránce uzavřel, že mezi účastníky byla platně dle § 2586 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen ,,o. z.“ uzavřena smlouva o dílo, kterou se žalobkyně zavázala pro žalovanou provést dílo spočívají v zednických a přidavačských pracích na stavbě MŠ , adresa, . Dílo bylo řádně provedeno ve smyslu § 2604 o. z., když bylo za měsíce červenec a srpen 2024 dokončeno a předáno. O převzetí díla žalovanou bez výhrad dle § 2605 odst. 1 o. z. svědčí sdělení stavebního technika žalované, který potvrdil, že pracovníci žalované na stavbu pravidelně docházeli, řádně splnili veškeré jim zadané práce a práce vykonávali po celou dobu, co byli na stavbě přítomni, vyjma povinných přestávek na oddych. Provedením díla vznikl dle § 2610 odst. 1 o. z. žalobkyni nárok na zaplacení jeho sjednané ceny ve výši 250 Kč za hodinu zednické práce a ve výši 225 Kč za hodinu přidavačské práce, a to podle časového rozsahu provedených prací.6. Žalovaná namítla, že žalobkyni vznikl nárok na zaplacení ceny díla pouze podle normohodin, neboť čas strávený pracovníky žalobkyně na stavbě neodpovídá skutečně odpracovaným hodinám a účtovaný časový rozsah provedených prací neodsouhlasila a nadto nebyly práce provedeny řádně. Soud I. stupně dospěl při užití výkladových pravidel podle § 555 o. z. a § 556 o. z. k závěru, že objednávka ze dne 11. 7. 2024 za užití jazykového, logického i teleologického výkladu obsahuje zcela zřejmý společný úmysl účastnic sjednat si odměnu za skutečně odpracované hodiny (jednotka času, za kterou konkrétní pracovník skutečně provedl práci) nikoliv za normohodiny (jednotka času obecně potřebná k provedení prací jedním pracovníkem za běžných pracovních podmínek). Tomu odpovídá i následné chování účastníků, když žalobkyně v měsíci červenci 2024 zaslala žalované před vystavením faktury č. , číslo, přehled odpracovaných hodin a žalovaná jej schválila, pouze s odečtem povinných přestávek. Smyslem i účelem smluvního ujednání (objednávky) bylo zaplatit celkový čas, který pracovníci žalobkyně skutečně spotřebovali pro provedení jim zadaných prací, a nikoliv obecně stanovenou časovou dotaci pro provedení požadovaných prací. Tomu odpovídala i funkce stavebního technika žalované - , jméno FO, na stavbě, který nejen že přiděloval pracovníkům žalobkyně práci a kontroloval ji, ale také evidoval jejich docházku a dohlížel na to, aby vyjma povinných přestávek v čase stráveném na stavbě skutečně pracovali.7. Soud I. stupně dospěl k závěru, že byla splněna i podmínka vzájemného odsouhlasení skutečně provedených prací, když tak učinil stavební technik žalované. , jméno FO, řídil a kontroloval pro žalovanou na místě stavbu MŠ , adresa, . Přiděloval pracovníkům žalobkyně jednotlivé práce, zajištoval plynulost jejich provedení a dohlížel na jejich řádné splnění. Evidoval přítomnost pracovníků žalobkyně na stavbě a dbal, aby práci vykonávali po celou dobu strávenou na místě vyjma povinných přestávek na oddych. Jednal tak na stavbě v zastoupení žalované a mohl za ni účinně potvrdit rozsah skutečně odpracovaných hodin pracovníky žalobkyně, když jako jediný za žalovanou o tom mohl mít skutečný přehled a sama žalovaná ho v dopise ze dne 31. 8. 2024 takto označila a vymínila si jeho souhlas s podklady pro fakturaci. Pokud , jméno FO, stvrdil, a to jak ústně, tak i písemně, že pracovníci žalobkyně vždy vyčerpali celou dobu, co byli přítomni na stavbě, výkonem práce, vyjma povinných přestávek na oddych, pak jejich docházka odpovídá i rozsahu skutečně provedených prací a žalovaná je povinna tento rozsah jako cenu díla zaplatit. Pokud by měl souhlas s rozsahem skutečně provedených prací ulpívat na jednateli žalované , jméno FO, , který byl na stavbě přítomen jen v kontrolní dny, resp. cena díla by neměla být zaplacena toliko z důvodu jeho nesouhlasu, pak by takové jednání za dané situace bylo v rozporu se zásadou poctivého obchodního styku podle § 6 o. z.8. Případná namítaná vadnost plnění by mohla založit pohledávku žalované za žalobkyní, která však nebyla v řízení uplatněna. Žalovaná nepřednesla konkrétní vady, které na práci žalobkyně shledala, neuvedla, kdy tyto ve vztahu k žalobkyni vytkla, že tak učinila včas a jaká práva vůči ní v této souvislosti uplatnila.9. Soud I. stupně tak dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně a žalobkyni svědčí právo na zaplacení ceny díla ve výši 220 275 Kč, která představuje co do částky 77 900 Kč cenu za 328 hodin skutečně provedených prací v měsíci červenci 2024, vyúčtovanou fakturou č. , číslo, , splatnou 2. 9. 2024 a co do částky 142 375 Kč cenu za 598 hodin skutečně provedených prací v měsíci srpnu 2024, vyúčtovanou fakturou č. , číslo, , splatnou 4. 10. 2024. Prodlení žalované posoudil dle § 1970 o. z.10. O náhradě nákladů řízení rozhodl dle § 142 odst. 1 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen ,,o. s. ř.“.11. Pr