62 Co 6/2026-97 — Městský soud v Praze

1. Soud prvního stupně shora označeným rozsudkem zamítl žalobu na zaplacení částky 327 250 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z této částky od , datum, do zaplacení (výrok I.) a žalobkyni uložil povinnost zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení 900 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II.). Takto rozhodl o žalobě, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení uvedené částky z titulu náhrady nemajetkové újmy za nepřiměřenou délku řízení vedeného u Okresního soudu v Klatovech pod sp. zn. , spisová značka, , původně u Okresního soudu v , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, . Žalobkyně se tohoto řízení účastnila v procesním postavení žalované a za každý rok trvání řízení požadovala částku 35 000 Kč s tím, že řízení trvalo celkem 17 let. Žalovaný žalobkyni mimosoudně vyplatil v rámci předběžného projednání nároku částku 267 750 Kč, žalobkyně nemajetkovou újmu vyčíslil celkovou sumou 595 000 Kč, od které částku vyplacenou jí žalovaným odečetla.2. Soud prvního stupně po provedeném dokazování, které učinil zejména ze spisu Okresního soudu v Klatovech sp. zn. , spisová značka, (bod 4. odůvodnění rozsudku soudu prvního stupně) a Krajského soudu v Plzni sp. zn. , spisová značka, (bod 5. odůvodnění rozsudku soudu prvního stupně), výslechu žalobkyně, výslechu svědků , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, a , jméno FO, a listinných důkazů, zjistil skutkový stav, který popsal v odůvodnění svého rozhodnutí. Vyšel dále z toho, že žalobkyně svůj nárok u žalovaného předběžně uplatnila dne , datum, a žalovaný svým stanoviskem ze dne , datum, konstatoval, že v řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu a shledal požadavek žalobkyně na peněžitou kompenzaci důvodným v částce 267 750 Kč, kterou jí vyplatil.3. Soud prvního stupně pod bodem 14 odůvodnění rozsudku shrnul stručně skutkový stav, který zjistil. Ten odvolací soud uvádí v doslovném znění.4. Posuzované řízení trvalo ve vztahu k žalobkyni od , datum, , kdy jí byla doručena příslušná žaloba, do , datum, , kdy nabylo právní moci rozhodnutí o schválení smíru mezi žalobkyní a , jméno FO, , tedy 16 let a 8 měsíců. Žalobkyně v řízení vystupovala jako žalovaná. Předmětem řízení byla náhrada škody, která měla vzniknout ve vztahu k výkonu činnosti žalobkyně jako správkyně konkurzní podstaty ve výši 8 500 000 Kč s příslušenstvím. V řízení došlo k průtahům a mělo dopady do osobnostní sféry žalobkyně. Řízení bylo složité. V řízení došlo k dílčím průtahům. Řízení mělo velmi nepříznivý vliv na psychiku žalobkyně, která se ocitla pod velkým stresem. Žalobkyně u žalovaného uplatnila svůj nárok dne , datum, . Žalovaný vydal dne , datum, stanovisko, kterým přiznal žalobkyni odškodnění za nemajetkovou újmu z nepřiměřené délky řízení ve výši 267 750 Kč.5. Zjištěný skutkový stav soud prvního stupně posoudil podle zákona č. 82/1998 Sb. o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), dále jen ve zkratce OdpŠk.Uvedl jeho § 1, § 5, § 13 odst. 1, § 31a odst. 1 až 3 a § 32 odst. 3, tato zákonná ustanovení odcitoval. Rozebral právní úpravu náhrady nemajetkové újmy za nepřiměřenou délku řízení, která byla do našeho právního řádu včleněna novelou zákona č. 82/1998 Sb. provedenou s účinností ode dne , datum, zákonem č. 160/2006 Sb. Soud prvního stupně dále uvedl čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a kritéria stanovená Evropským soudem pro lidská práva, z nichž toto odškodňování vychází. Výsledně dovodil, že jsou dány předpoklady odpovědnosti státu za škodu z titulu nesprávného úředního postupu spočívajícího v nepřiměřené délce řízení a k tomu odkázal na judikaturu Nejvyššího soudu ČR, kterou označil a citoval z ní. Poté shrnul, že posuzoval délku řízení v období od , datum, , kdy byl žalobkyni doručena žaloba, do , datum, , kdy nabylo právní moci rozhodnutí o schválení smíru mezi procesní žalobkyní (žalobkyně , jméno FO, v posuzovaném řízení, pozn. odvolacího soudu) a žalobkyní. Nejistota žalobkyně ohledně výsledku řízení tak trvala 16 let a 8 měsíců.6. Soud prvního stupně se ztotožnil s postupem žalovaného, který žalobkyni kompenzoval nemajetkovou újmu v penězích. Konstatování porušení práva na rozhodnutí věci v přiměřené lhůtě by v daném případě nebylo nedostatečným, odškodnění v peněžité podobě proto žalobkyni přísluší. Za přiměřenou sumu odškodnění za 1 rok trvání řízení považoval soud prvního stupně částku 21 000 Kč, za první 2 roky jde o částku poloviční. Výsledně tak dospěl k základní částce odškodnění 329 000 Kč, když žalobkyní navrhovanou částku 35 000 Kč za 1 rok trvání řízení považoval za nepřiměřenou, v rozporu s judikaturou.7. V další části řízení se prvostupňový soud zabýval jednotlivými kritérii modifikace základní částky odškodnění podle § 31a odst. 3 OdpŠk. Řízení bylo po stránce skutkové, právní i procesní významně složité, což dokládá i to, že probíhalo na všech třech stupních soudní soustavy, kdy soud prvního stupně rozhodoval meritorně třikrát a odvolací soud dvakrát, jedenkrát rozhodoval meritorně dovolací soud, ve věci rozhodoval i Ústavní soud. Řízení bylo složitější i po stránce procesní, soud posuzoval návrh na osvobození od soudních poplatků, 2 návrhy na přerušení řízení a návrh na vstup jiného účastníka do řízení, nadto řízení probíhalo za doby pandemie covidu 19. Řízení bylo složité i po stránce skutkové s ohledem na dokazování, a rovněž po stránce právní. Soud prvního stupně proto odškodnění z důvodu složitosti snížil o 30 %. Odškodnění pak snížil ještě o 10 % z důvodu podílu žalobkyně na délce řízení, která podala 2 návrhy na přerušení řízení, v 8 případech požádala o odročení jednání a předložila revizní znalecký posudek těsně před jednáním, kvůli čemuž muselo být toto jednání odročeno. Naopak soud prvního stupně odškodnění navýšil 10 % z důvodu kritéria postupu soudů v řízení, když shledal průtahy v řízení před soudem dovolacím, neboť dovolací soud rozhodoval o dovolání 2 roky, což je již doba nepřiměřená i na dovolací řízení. K dílčím průtahům došlo také před Okresním soudem v Klatovech ohledně nařízení jednání , datum, a v období od , datum, do dalšího jednání nařízeného na , datum, . Pokud jde o kritérium významu předmětu řízení pro žalobkyni, soud prvního stupně uzavřel, že posuzované řízení mělo pro žalobkyni vyšší význam s ohledem na výši žalované částky, která výsledně dosáhla až 20 milionů Kč, což mělo dopad nejenom na ni, ale i na celou její rodinu. K tomu ale soud prvního stupně připomněl, že žalobkyně jako profesionálka měla mít pro tyto účely řádně sjednané pojištění, což se nestalo. Odškodnění z tohoto důvodu proto zvýšil o 10 %.8. V závěru zrekapituloval, že základní částku odškodnění stanovil za řízení dlouhé 16 let a 8 měsíců ve výši 329 000 Kč, tuto snížil z důvodu složitosti o 30 % a z důvodu podílu žalobkyně na délce řízení o 10 % a naopak ji navýšil o 10 % z důvodu podílu soudů a o 10 % z důvodu významu předmětu řízení pro žalobkyni. Výsledně dospěl k částce 263 200 Kč, a protože žalovaný žalobkyni již uhradil 267 750 Kč, tedy částku převyšující tuto sumu, soud prvního stupně žalobu zamítl.9. Výrok o nákladech řízení odůvodnil § 142 odst. 1 o. s. ř. Náhradu nákladů řízení přiznal úspěšnému žalovanému spočívající v paušální náhradě jeho hotových výdajů. Tyto vyčíslil podle vyhlášky č. 254/2015 Sb.10. Proti rozsudku podali odvolání oba účastníci.11. Žalobkyně své blanketní odvolání doplnila podáním ze dne , datum, a uplatnila v něm odvolací důvody podle § 205 odst. 2 písm. e) a g) o.s.ř. V odvolání nejprve stručně zrekapitulovala skutkové a právní závěry, k nimž prvostupňový soud dospěl a vyslovila s nimi nesouhlas. Soudu prvního stupně vytkla především to, že nesprávně posoudil přiměřenou výši zadostiučinění podle § 31a OdpŠk., když individuálně nezhodnotil závažnost zásahu do osobnostní sféry žalobkyně. Nezohlednil ani to, že řízení mělo pro žalobkyni existenční význam, neboť žalobkyně byla ohrožena povinností uhradit přes 20 milionů Kč, současně spor ohrozil její profesní kariéru insolvenční správkyně a měl dlouhodobý dopad na její zdravotní stav a její rodinu, což bylo prokázáno svědeckými výpověďmi a lékařskou zprávou , tituly před jménem, , jméno FO, . Pokud soud prvního stupně argumentoval tím, že žalobkyně měla možnost se proti případnému riziku pojistit, tak žalobkyně pojištěna byla dokonce na částku 20 milionů Kč, ale když v roce 2015 ukončila z důvodu naříkovaného soudního řízení svoji činnost insolvenčního správce, tak zároveň tak zrušila i příslušnou pojistku, avšak poté, kdy po 2,5 letech Nejvyšší soud zrušil rozsudky Okresního soudu v Klatovech a Krajského soudu v Plzni a věc vrátil Okresnímu soudu v Klatovech k dalšímu projednání, tak pojišťovna odmítla plnit. Žalobkyně při zrušení pojistky vycházela z toho, že předmětná právní věc již byla pravomocně skončena.12. Žalobkyně nesouhlasila se snížením základní částky o 30 % s