68 Co 20/2026-74 — Městský soud v Praze

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal určení neplatnosti smlouvy o zápůjčce, kterou uzavřel dne , datum, s právním předchůdcem žalované, panem , jméno FO, a na jejímž základě si zapůjčil 550 000 Kč (dále jen „smlouva o zápůjčce“). Žalobce se zavázal vrátit jistinu spolu s úrokem ve výši 10,8 % ročně a dále uhradil 6 000 Kč jako náklady spojené s uzavřením smlouvy. Strany dále sjednaly smluvní pokutu ve výši 5 000 Kč denně za každý den prodlení s úhradou jakékoliv splátky, žalobce vystavil ve prospěch původního věřitele blankosměnku bez protestu, za účelem zajištění dluhu zřídil zástavní právo a podepsal notářský zápis s doložkou přímé vykonatelnosti. Žalobce měl za to, že smlouva je absolutně neplatná, neboť šlo o zastřenou spotřebitelskou smlouvu a zapůjčitel řádně nezkoumal jeho úvěruschopnost. Naléhavý právní zájem na určení neplatnosti žalobce spatřoval v tom, že bez tohoto určení by byla jeho situace nejistá, neboť žalobce se brání nezákonnému postupu žalované ohledně veřejné dražby, žalovaná podala žalobu na zaplacení smluvní pokuty ve výši 150 000 Kč a současně disponuje podepsanou blankosměnkou. Cílem žaloby je předejít dalším právním sporům, stabilizovat právní postavení žalobce a odstranit nejistotu ohledně existence závazku.2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila a navrhla její zamítnutí. Zdůraznila, že žalobce nemá na určení neplatnosti smlouvy o zápůjčce naléhavý právní zájem, neboť již probíhá soudní řízení o určení nepřípustnosti prodeje zástavy a řízení u Okresního soudu v , adresa, ohledně smluvní pokuty. Otázka platnosti smlouvy o zápůjčce bude v těchto řízeních řešena jako předběžná.3. Soud prvního stupně rozsudkem ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , žalobu zamítl v celém rozsahu (výrok I) a uložil žalobci nahradit náklady řízení žalované ve výši 7 400 Kč (výrok II). V odůvodnění uvedl, že žalobce nemá na určení neplatnosti smlouvy o zápůjčce naléhavý právní zájem, neboť v této věci již probíhají dvě soudní řízení (o určení nepřípustnosti prodeje zástavy a na zaplacení smluvní pokuty), v nichž bude platnost smlouvy řešena jako předběžná otázka.4. Žalobce napadl rozsudek soudu prvního stupně včasným a přípustným odvoláním. V něm označil rozsudek za formalistický, neboť nebere v úvahu žalobcovu specifickou situaci. Určovací žaloba je nástrojem, který má poskytnout ochranu žalobci dříve, než bude nenávratně zasaženo do jeho práv. Tento zásah spočívá jednak v nedobrovolné dražbě nemovitosti, v němž žalobce bydlí se svou manželkou a nezletilým dítětem, a dále v hrozbě dalších řízení, které může žalovaná iniciovat. Určovací žaloba má tedy jednoznačně preventivní funkci, neboť posouzení platnosti smlouvy o zápůjčce může žalobcovu situaci komplexně vyřešit a je způsobilé zamezit vzniku dalších sporů. Naléhavý právní zájem je dán rovněž z toho důvodu, že paralelní řízení neumožňují úplné a včasné vyřešení sporu. Soud prvního stupně pominul, že žalobce měl v daném právním vztahu postavení spotřebitele, a nezabýval se spotřebitelským charakterem naléhavého právního zájmu ani tím, proč paralelní řízení poskytuje dostatečnou právní ochranu. V této části je napadený rozsudek nepřezkoumatelný. Žalobce považoval za absurdní, aby se platnost smlouvy mohla posuzovat pouze v dílčích řízeních, neboť prostřednictvím určovací žaloby lze nastavit právní rámec a předejít dalším sporům. Žalobce navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.5. Žalovaná se k odvolání písemně nevyjádřila.6. Při jednání odvolacího soudu žalobce odkázal na nález Ústavního soudu sp. zn. , spisová značka, a dodal, že otázka platnosti smlouvy o zápůjčce může být v paralelních řízeních řešena odlišně, a taktéž není zřejmé, kdy bude vyřešena. Určení neplatnosti smlouvy je způsobilé poskytnout žalobci právní jistotu, neboť v dalších řízení budou soudy z tohoto rozhodnutí vycházet ve smyslu § 135 odst. 2 o. s. ř. Tím se rovněž předejde dalším sporům, zejména žalobě na zaplacení smluvní pokuty za následující období a rovněž směnečnému řízení. Žalovaná navrhla potvrdit rozsudek jako věcně správný.7. Odvolací soud přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně (§ 212, § 212a a § 214 odst. 1 o. s. ř.) a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.8. Odvolací soud nejprve připomíná, že existence naléhavého právního zájmu podle § 80 o. s. ř. je nezbytnou podmínkou přípustnosti určovací žaloby. Žalobce má právní zájem na žádaném určení, jestliže by bez tohoto určení bylo ohroženo jeho právo nebo právní vztah, na němž je zúčastněn, nebo jestliže by se jeho postavení bez tohoto určení stalo nejistým. Určovací žaloba je prostředkem umožňujícím poskytnutí ochrany právního postavení žalobce dříve, než toto jeho postavení bylo porušeno, takže jejím cílem je zásadně poskytnutí preventivní ochrany před narušením nebo ohrožením práva nebo právního vztahu. Jestliže soud dospěje k závěru o nedostatku naléhavého právního zájmu na určení, zamítne žalobu, aniž by se současně zabýval meritem věci. Nedostatek doložení naléhavého právního zájmu je tedy samostatným a prvořadým důvodem, pro který nemůže určovací žaloba obstát a který sám o sobě bez dalšího vede k jejímu zamítnutí (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).9. V projednávané věci žalobce spatřoval svůj naléhavý právní zájem na požadovaném určení v tom, že bude autoritativně určena neplatnost smlouvy a soudy rozhodující o dílčích nárocích ze smlouvy budou z tohoto rozhodnutí vycházet ve smyslu § 135 odst. 2 o. s. ř. Tím se právní vztah účastníků postaví na jisto a současně se předejde vzniku dalších sporů plynoucích z dané smlouvy.10. Odvolací soud však zdůrazňuje, že pravomocné rozhodnutí o žalobě na určení netvoří překážku věci pravomocně rozsouzené pro žalobu o plnění, i když je založena na stejném právním vztahu nebo právu. Nejvyšší soud opakovaně dospěl ve svých rozhodnutích k závěru, že např. dlužník nemá naléhavý právní zájem na určení neplatnosti smlouvy o postoupení pohledávky, neboť ani rozhodnutí, jímž by bylo žalobě vyhověno, by ničeho nezměnilo na jeho postavení jako dlužníka a nebylo by způsobilé odvrátit budoucí spory účastníků (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ), že žalobce nemá naléhavý právní zájem na určení neplatnosti nájemní smlouvy, neboť určením neplatnosti nelze předejít ani dalším (zejména majetkovým) sporům z této smlouvy (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ), že dlužník nemá naléhavý právní zájem na určení neplatnosti smlouvy o půjčce, neboť rozhodnutí o určení neplatnosti nemůže zabránit možnosti žalované domáhat se plnění z této smlouvy (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). I pokud by tedy bylo v projednávané věci vydáno soudní rozhodnutí, které by určilo neplatnost smlouvy o zápůjčce, nemůže to zabránit tomu, aby v téže věci probíhalo či bylo zahájeno řízení o žalobě na plnění a aby v něm byla otázka platnosti smlouvy o zápůjčce řešena jako otázka předběžná. A takové otázky – které mají význam pro jiné, ať již probíhající či dosud nezahájené řízení – nelze pomocí určovací žaloby řešit (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).11. Odvolací soud si je vědom toho, že Ústavní soud v žalobcem citovaném nálezu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , zaujal stanovisko, že existence naléhavého právního zájmu na určení není paušálně vyloučena tím, že určovací žaloby netvoří překážku věci pravomocně rozsouzené pro žaloby na plnění. Ústavní soud zdůraznil, že naléhavý právní zájem na určení může být dán zejména tehdy, pokud žalobce jakožto dlužník nemá možnost zahájit soudní řízení na plnění a zůstává tak dlouhodobě v nejistotě ohledně existence právního vztahu. Ve věci řešené Ústavním soudem pak byl podstatný rovněž obsah smluvního ujednání, který byl nepřehledný a nejasný a měl povahu nekalých obchodních praktik.12. V projednávané věci je však situace odlišná v tom, že ohledně nároků plynoucích ze smlouvy o zápůjčce a ze souvisejících ujednání již byla zahájena dvě soudní řízení, jednak spor o zaplacení smluvní pokuty v září 2024 a jednak řízení o určení nepřípustnosti prodeje zástavy v květnu 2025. V obou řízeních žalobce vznesl námitku neplatnosti smlouvy o zápůjčce se shodnou argumentací, kterou uplatnil i v této žalobě. Soudy se tedy budou otázkou platnosti smlouvy zabývat v těchto již probíhajících řízeních. Vzhledem k tomu, že předmětem jednoho řízení je nepřípustnost prodeje zástavy, není na místě ani žalobcova obava, že by bez požadovaného určení hrozila ztráta jeho bydlení. Odvolací soud shrnuje, že za daných okolností nemůže v tomto případě určovací žaloba naplnit svou preventivní funkci a nemůže sloužit potřebám praktického života, neboť neodstraňuje aktuálně probíhající spory mezi účastníky.13. S ohledem na shora popsané soud prvního stupně nepochybil, pokud žalobu zamítl pro nedostatek naléhavého právního zájmu a procesně úspěšné žalova