72 Co 37/2026-288 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalované povinnost vydat žalobkyni účetnictví žalobkyně za období od 1. 9. 2018 do 4. 3. 2021, zejména přijaté vydané faktury, výdajové a příjmové pokladní doklady, účetní knihy, deníky, hlavní knihy, výkazy zisku a ztrát, rozvahy, interní doklady, záznamy o provedené inventarizaci majetku a závazku, vnitropodnikové směrnice, odpisové plány, personální agendu, a to v elektronické podobě, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok I.), a dále povinnost zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 6 500 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok II.).2. Soud prvního stupně takto rozhodl o žalobě, kterou se žalobkyně domáhala prvotně po žalované – účetní společnosti, která pro žalobkyni před vstupem žalobkyně do likvidace zpracovávala účetní a daňovou dokumentaci, a dalším původně žalovaném , jméno FO, – bývalém statutárním orgánu žalobkyně, vydání účetnictví dle bližší specifikace tak, jak je uvedeno v odstavci 1. tohoto rozsudku, a to jak v listinné, tak i v elektronické podobě. Žalobkyně svůj požadavek odůvodnila tím, že tato dokumentace je v držbě žalovaných, tito ji však přes výzvy žalobkyně činěné likvidátorkou žalobkyně odmítají vydat.3. Usnesením soudu prvního stupně ze dne 30. 5. 2022, č. j. , spisová značka, bylo řízení o vydání účetnictví ve vztahu k žalovanému , jméno FO, vyloučeno k samostatnému projednání; věc byla nadále řešena u Obvodního soudu pro , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, . Usnesením Vrchního soudu v , adresa, ze dne 6. 2. 2023, č. j. , spisová značka, bylo poté rozhodnuto, že k projednání a rozhodnutí věci vedené u Obvodního soudu pro , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, jsou věcně příslušné krajské soudy, dále s tím, že po právní moci tohoto usnesení bude věc postoupena k dalšímu řízení Krajskému soudu v , adresa, – pobočka , adresa, .4. Žalobkyně podáním ze dne 15. 7. 2024 navrhla změnu žaloby, kdy nadále po žalované požadovala vydání účetnictví za období a dle demonstrativního výčtu tak, jak je blíže specifikováno v odstavci 1. tohoto rozsudku, pouze v elektronické podobě. Tuto změnu žaloby soud prvního stupně připustil při jednání soudu dne 2. 4. 2025. Ke změně žaloby žalobkyně přistoupila za situace, kdy rozsudkem Městského soudu v , adresa, ze dne 24. 11. 2023, č. j. , spisová značka, , ve spojení s rozsudkem Vrchního soudu v , adresa, ze dne 6. 5. 2024, č. j. , spisová značka, , bylo uloženo , jméno FO, vydat požadované účetnictví v listinné podobě.5. Žalovaná se žalobou nesouhlasila a předně upozornila, že žalobní petit tak, jak byl žalobkyní navržen, je nevykonatelný. Žalovaná dále uvedla, že originální dokumentací nedisponuje, když tuto má pouze uloženou na disku, a to jako u všech svých klientů. Žalovaná namítla oprávněnost držby dokumentace dle své počítačové evidence, neboť tato se týká jeho klienta, byť již bývalého. V průběhu řízení poté žalovaná tvrdila, že elektronická podoba účetnictví žalobkyně nebyla nikdy vedena a není tedy k dispozici.6. Po skutkové stránce soud prvního stupně dospěl k závěru, že žalovaná vedla účetnictví pro žalobkyni před jejím vstupem do likvidace, a to v období od 1. 1. 2018 do 4. 3. 2021. Žalovaná využívá účetní systém , Systém, , účetnictvím v elektronické podobě za rozhodné období disponuje, žalobkyni dokonce některé dílčí účetní záznamy v elektronické podobě vydala. Žalobkyně vstoupila ke dni 4. 3. 2021 do likvidace, likvidátorkou byla jmenována , tituly před jménem, , jméno FO, . Žalobkyně opakovaně vyzvala žalovanou k vydání účetních dokladů, žalovaná jí však odmítla tyto doklady v úplné podobě předat.7. Po právní stránce soud prvního stupně odkázal na ustanovení § 1040 až § 1042 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o.z.“), dále pak na zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví. Soud prvního stupně uvedl, že odpovědnost za řádné vedení účetnictví je odpovědností statutárního orgánu společnosti. Účetnictví náleží společnosti (žalobkyni), původně žalovaný , jméno FO, jako bývalý jednatel žalobkyně byl tedy povinen likvidátorce žalobkyně účetní doklady vydat. V této souvislosti soud prvního stupně odkázal na výsledek řízení vedeného u Městského soudu v , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, ve spojení s rozsudkem Vrchního soudu v , adresa, , jak již bylo specifikováno výše. Soud prvního stupně zdůraznil, že vedení účetnictví bylo ze strany žalobkyně přeneseno na žalovanou, která pro žalobkyni účetnictví v rozhodném období vedla. Soud prvního stupně poté akcentoval rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 14. 11. 2007, sp. zn. 28 Cdo 4178/2007, ze kterého vyplývá, že po žalobci ve sporu o vydání účetnictví není možné žádat, aby prokázal, že žalovaný je nadále (tedy v době soudního řízení) držitelem (či detentorem) požadované věci, neboť poskytnutí takového důkazu je pro žalobce prakticky nemožné. Žalobce tedy musí prokázat pouze že žalovaný držbu (detenci) nabyl a jeho žaloba bude v takovém případě úspěšná, jestliže žalovaný neprokáže, že držbu (či detenci) pozbyl. Soud prvního stupně vzal v této souvislosti za prokázané, že žalovaná vedla pro žalobkyni účetnictví na základě smluvního vztahu, v jehož rámci zpracovávala podání ve formátu potřebném pro komunikaci s úřady státní správy, kdy je dána povinnost podávat daná podání elektronicky. Soud prvního stupně zohlednil i tvrzení samotné žalované, že má dokumenty pro žalobkyni na disku, stejně jako u ostatních klientů. Soud prvního stupně tak ve smyslu zmíněné judikatury Nejvyššího soudu dovodil, že žalobkyně dostatečně splnila svou důkazní povinnost, že žalovaná byla detentorem elektronické podoby účetnictví žalobkyně. Bylo poté na žalované, aby označila důkazy k prokázání svého tvrzení, že účetní doklady v tzv. elektronické podobě v držbě nemá, respektive že držby pozbyla. Soud prvního stupně uvedl, že žalovaná byla poučena dle § 118a odst. 3 o.s.ř. k prokázání tohoto svého tvrzení, důkazní břemeno však neunesla. Procesní obranu žalované považoval soud prvního stupně za nekonzistentní a vnitřně rozpornou, potažmo účelovou, činěnou ve snaze vyhnout se splnění své povinnosti. V této souvislosti soud prvního stupně přihlédl k té skutečnosti, že žalovaná na jedné straně tvrdí, že veškeré dokumenty žalobkyně má na disku tak jako u jiných, na druhé straně však uvádí, že účetnictví elektronicky nevede. V řízení navíc vyšlo najevo, že žalovaná využívá systém , Systém, , který slouží k elektronickému vedení účetnictví. Pokud byly v průběhu řízení žalovanou žalobkyni poskytnuty některé jednotlivé dokumenty, soud prvního stupně k tomu uvedl, že se jedná jen o částečnou či selektovanou dokumentaci, nikoli o dokumentaci poskytnutou s přílohami a v kompletní podobě. Námitku žalované ohledně neurčitosti žaloby soud prvního stupně odmítl jako nedůvodnou, přičemž v této souvislosti poukázal rovněž na postup soudů v souvisejícím řízení ve věci žalovaného , jméno FO, . Vzhledem k tomu, že v řízení bylo prokázáno, že žalovaná nabyla detenci, avšak již nebylo prokázáno tvrzení žalované, že detenci pozbyla, respektive že ji nikdy neměla, soud prvního stupně žalobě zcela vyhověl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud prvního stupně podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že žalobkyni, v řízení zcela procesně úspěšné, přiznal plné právo na náhradu těchto nákladů.8. Proti tomuto rozsudku podala žalovaná včasné a přípustné odvolání, když v prvé řadě poukázala na dle ní neurčitý žalobní petit navržený žalobkyní, pro který měla být žaloba soudem prvního stupně odmítnuta. Žalovaná dále uvedla, že žalobkyni ani soudu prvního stupně není zřejmě jasné, co je to účetnictví v elektronické podobě. Žalovaná namítla, že v této podobě účetnictví pro žalobkyni nikdy nevedla. Žalovaná má archivovány pouze účetní záznamy, které prováděla v účetním systému , Systém, na základě písemných podkladů, které jí byly předány , jméno FO, . Tyto účetní záznamy však není možné zkontrolovat jinak než právě proti účetnictví vedenému v listinné podobě, které má v držení , jméno FO, . Žalovaná dále poukázala na charakter podané žaloby, kdy vindikační žalobou lze požadovat pouze existující věc. Pokud však to, co je k vydání požadováno, jako věc existovat nemůže, bylo dle žalované na soudu prvního stupně, aby podanou žalobu bez jednání odmítl. Žalovaná konstatovala, že pokud by doklady, na jejichž vydání je žalobkyní žalováno, skutečně měla, ať již v listinné podobě, anebo v elektronické podobě, neměla by žádný důvod je žalobkyni nevydat. Pokud však nic z toho k dispozici nemá, dost dobře takovéto věci vydat nemůže. Žalovaná dále poukázala na svou argumentaci obsaženou ve svém dřívějším podání ze dne 13. 5. 2025 s tím, že tato argumentace nebyla soudem prvního stupně jakkoliv hodnocena. Žalovaná s ohledem na tu skutečnost, že dokumentaci žalobkyně v listinné podobě nemá a v elektronické podobě ji nikdy nevedla, a dále zejména s přihlédnutím k chybnosti podané žaloby, poté navrhla, aby napadený rozsudek byl odvolacím soudem zrušen a žaloba v aktuálním znění byla odmítnuta.9. Podané