5 C 146/2019-76 — Okresní soud Brno-Venkov

1. Žalobou ze dne [datum] se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení pohledávky ve výši 19.581,97 Kč představující novou jistinu úvěru (odpovídající zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši 16.679,73 Kč a dlužnému úroku za poskytnutí úvěru přirostlého ke dni zesplatnění úvěru ve výši 2.902,24 Kč), dále zaplacení smluvní pokuty dle bodu 6.1 smlouvy ve výši 998 Kč s příslušenstvím, náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného dle bodu 6.2 smlouvy ve výši 800 Kč s příslušenstvím, smluvní pokuty dle bodu 6.5 smlouvy ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru ve výši 19.581,97 Kč za každý den prodlení žalovaného s její úhradou, počínaje dnem [datum] do zaplacení, ve výši 6.265,60 Kč, a zaplacení úroku za poskytnutí úvěru z částky odpovídající zbývající dlužné původní jistině ve výši 16.679,73 Kč od [datum] do zaplacení v roční úrokové sazbě 70,11 % p. a. odpovídající dle žalobce efektivní úrokové sazbě úvěru sjednané ve smlouvě. 2. Žalobce žalobu odůvodnil tím, že dne [datum] byla mezi žalobcem, jako věřitelem, a žalovaným, jako klientem, uzavřena Smlouva o úvěru [číslo] na základě které byl žalovanému poskytnut na účet uvedený ve smlouvě úvěr ve výši 17.000 Kč, k jehož vyplacení došlo [datum]. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve výši efektivní úrokové sazby 97,66 % p. a. splácet v 42 měsíčních splátkách ve výši 1.094 Kč splatných vždy k 20. dni kalendářního měsíce, počínaje [anonymizováno] [rok] (viz splátkový kalendář tvořící přílohu oznámení žalobce o schválení úvěru). Schopnost žalovaného řádně hradit úvěr byla ze strany žalobce prověřena na základě dokladů a informací získaných od žalovaného, databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti, jakož i z jiných zdrojů. Jednalo se o doklady o příjmech, výpisy z bankovního účtu a prohlášení žalovaného. Bylo zjištěno, že volné zdroje ke splácení úvěru jsou na straně žalovaného dostatečné. Úvěrová historie žalovaného byla ověřena v databázích SOLUS a NRKI.Žalovaný nebyl v době žádosti evidován v insolvenčním rejstříku, neměl u žalobce předchozí smlouvu ve stavu žalobního vymáhání, zaměstnavatel žalovaného nebyl evidován v insolvenčním rejstříku a obchodník, jednající s žalovaným, doporučil úvěr ke schválení. 3. Žalobce dále tvrdil, že žalovaný neplnil řádně podmínky smlouvy a ocitl se v prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru; do data zesplatnění žalovaný uhradil pouze splátky ve výši 1.094 Kč dne [datum], dne [datum] a dne [datum]. Před zesplatněním úvěru v důsledku tohoto prodlení žalovaného vzniklo žalobci právo na zaplacení smluvních pokut dle bodu 6.1 smlouvy v celkové výši 998 Kč (na zaplacení smluvní pokuty ve výši 499 Kč za každou splátku, u které se žalovaný ocitl v prodlení delším 30 dnů). Žalobci takto vzniklo právo na zaplacení smluvní pokuty u splátek č. 4, 5 Smluvní pokuta byla v každém jednotlivém případě splatná ve lhůtě 10 dnů ode dne vzniku práva žalobce na její zaplacení. V důsledku prodlení žalovaného žalobci dále vzniklo právo na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného dle bodu 6.2 smlouvy ve výši 800 Kč (tj. ve výši 200 Kč za každou splátku, u které se žalovaný ocitl v prodlení delším 15 dnů). Takto vzniklo žalobci právo na zaplacení náhrady nákladů u splátek číslo 2, 3, 4 a 5 (4× 200 Kč). I tato náhrada nákladů byla dle smlouvy v každém jednotlivém případě splatná do 10 dnů ode dne vzniku práva žalobce na její zaplacení. 4. Povinnost hradit náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného byla ve smlouvě sjednána dle § 122 odst. 1 písm. a) zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. V důsledku prodlení žalovaného došlo automaticky k zesplatnění celého úvěru k datu [datum] dle bodu 6.3 smlouvy (prodlení s úhradou kterékoliv splátky či její části delší 65 dnů). Žalovaný se takto dostal do prodlení s úhradou splátky či její části u splátky č. 4, splatné [datum]. Dle bodu 6.4 smlouvy se ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré, dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru, přirostlé ke dni zesplatnění úvěru, staly součástí nové jistiny ve výši 19.581,97 Kč, kterou byl žalovaný povinen uhradit nejpozději v den zesplatnění. Ve smlouvě bylo sjednáno, že žalobce je oprávněn požadovat hrazení úroků z prodlení v zákonné výši z celé nové jistiny úvěru, a to až do jejího zaplacení. Před zesplatněním úvěru byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné splátky ve lhůtě nejméně 30 dnů. Dle bodu 6.5 smlouvy jestliže žalovaný do zesplatnění úvěru nezaplatí celou novou jistinu v den zesplatnění, vzniká mu dále povinnost zaplatit žalobci smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, tedy od [datum] do jejího úplného zaplacení. Dle 2.2 smlouvy bylo sjednáno, že sjednané úroky za poskytnutí úvěru běží od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny úvěru, s tím, že tento úrok běží i po zesplatnění úvěru, když poté i nadále přirůstá pouze k původní nesplacené jistině úvěru, zahrnuté do nové jistiny úvěru, a to až do doby její úplné úhrady. Žalobce tvrdil, že žalovaný dlužnou částku neuhradil, a to ani na základě zaslané předžalobní výzvy. 5. U prvého nařízeného jednání ve věci dne 20. 10. 2019 nebylo jednání zahájováno. Z databáze soudu bylo zjištěno, že žalobce vede proti žalovanému dalšímu řízení, tyto spisy byly připojeny k jednání nařízenému ve věci na 11. 12. 2019. 6. Před tímto jednáním soud obdržel od žalobce podání dne 4. 11. 2019 (č. l. 49-52), v němž žalobce vzal žalobu částečně zpět (co do úroku ve výši 40,11% p. a. z částky 16.679,73 Kč od [datum] do zaplacení) a nadále se domáhal zaplacení pohledávky ve výši 21.379 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9% ročně od [datum] do zaplacení, zaplacení pohledávky ve výši 6.265,60 Kč a úroků ve výši 30 % p. a. z částky 16.679,73 Kč od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 55.137 Kč. Má za to, že při rozhodování je třeba vzít v potaz, že žalobce je nebankovním poskytovatelem úvěru, přičemž v této sféře je zcela běžné a spravedlivé, že úroky jsou o něco vyšší než u bankovních subjektů, a to v souvislosti s vyšší rizikovostí poskytovaných úvěrů. Vyjádřil se obecně k výši úrokové sazby, k aplikaci § 1813 občanského zákoníku. Zdůraznil, že úrok z úvěru je protihodnotou ceny za poskytnutí úvěru, odkázal taktéž na rozhodnutí Vrchního soudu v Olomouci, sp. zn. 16 VSOL 656/2018. Sjednaný úrok v rozporu s dobrými mravy s ohledem na § 1813 občanského zákoníku býti nemůže. I pro případ, že by soud dospěl k závěru, že sjednaný úrok je vysoký, nezákonné určení množstevního rozsahu by samo o sobě neplatnost právního jednání nezpůsobovalo. Nadto výši úroků dle databáze ARADU nelze považovat za obvyklou výši úroků u spotřebitelských neúčelových úvěrů poskytovaných ze strany bank, neboť hodnoty uváděné v databázi ARAD jsou nižší, než je obvyklá úroková míra používaná bankami. 7. Soud před zahájením jednání seznámil žalobce s právním názorem soud v rámci předvídatelnosti soudního rozhodnutí po připojení veškerých spisů, které jsou vedeny u tohoto soudu ve věci shodných účastníků, spisů sp. zn. 34 C 161/2019 o zaplacení 35.327 Kč s příslušenstvím a smluvní pokuty, sp. zn. 11 C 154/2019 o zaplacení 58.707 Kč s příslušenstvím a smluvní pokuty, kdy v prvém případě byla uzavřena úvěrová smlouva dne [datum], v druhém případě dne [datum]. V rámci tohoto řízení žalobce uplatnil nárok s odkazem na úvěrovou smlouvu ze dne [datum], kdy byl zjišťován příjem žalovaného ve výši 10.800 Kč a volné zdroje žalovaného ve výši 1.527 Kč měsíčně. Taktéž byly konstatovány připojené spisy EXE ve věci oprávněného žalobce [právnická osoba], proti žalovanému [celé jméno žalovaného] sp. zn. 55 EXE 1546/2019, sp. zn. 55 EXE 1847/2019 a 19 EXE 1223/2019. Veškerými těmito spisy byl proveden důkaz. 8. U jednání dne 11. 12. 2019 žalobce trval na žalobě v rozsahu částečného zpětvzetí. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Uvedeného dne soud věc projednal a rozhodl dle § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti řádně předvolaného žalovaného (č. l. 45). 9. Ze spisu sp. zn. 34 C 161/2019 soud zjistil, že žalobce se touto žalobou po žalovaném domáhal zaplacení částky 35.327 Kč s 8,5% úrokem z prodlení ročně od [datum], zaplacení smluvní pokuty ve výši 13.402,35 Kč a zaplacení 62,48 % úroku z částky 29.360,66 Kč od [datum] do zaplacení, maximálně do doby, kdy úrok dosáhne částky 118.080 Kč. V této věci žalobce tvrdil, že mezi žalobcem a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru [číslo] dne [datum], na základě které žalobce poskytl žalovanému úvěr ve výši 30.000 Kč dne [datum], který se žalovaný zavázal splácet v 60 měsíčních splátkách ve výši 1.640 Kč. K zesplatnění celého úvěru došlo [datum], neboť žalovaný hradil v průběhu tohoto smluvního vztahu splátky ve výši 1.640 Kč ve dnech [anonymizována čtyři slova] a [datum], [datum] a [datum]. Ve věci vydaný platební rozkaz podepsaného soudu, č. j. 34 C 161/2019-39, vydaný vyšší soudní úřednicí dne [datum], nabyl právní moci