11 C 49/2021-57 — Okresní soud Brno-Venkov

1. Žalobou podanou k soudu dne 23. 7. 2020 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by žalovaná byla zavázána k povinnosti zaplatit mu částku 11 930 Kč s příslušenstvím a nahradit mu náklady řízení. K odůvodnění žaloby uvedl, že mezi společností [právnická osoba], [IČO] a žalovanou došlo dne 21. 4. 2016 k uzavření Smlouvy o půjčce [číslo]. Dle smluvního ujednání jsou nedílnou součástí smlouvy smluvní podmínky obsažené na další straně smlouvy. V důsledku sloučení se dne 30. 9. 2016 stala právním nástupcem [právnická osoba] [anonymizována tři slova] [právnická osoba], [IČO]. Aktivní legitimaci žalobce odvozuje od Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019 s účinností k témuž dni, kterým právní předchůdce žalobce postoupil, kromě jiného, i pohledávku za žalovanou na žalobce. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem ze dne 6. 12. 2019. Před uzavřením smlouvy posoudil právní předchůdce žalobce schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr. Žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalované. Poskytnuté informace byly zaznamenány do karty zákazníka (žalované) a byly ověřeny doklady uvedenými v kartě zákazníka (část„ dokumenty k ověření, resp. dokumenty na ověření finanční situace“), mezi které patří zejména výplatní pásky, pracovní smlouva, nájemní smlouva. Tuto skutečnost potvrzuje i předmětná smlouva, jejímž podpisem žalovaná stvrdila ujednání v článku 7.2 podmínek:„ Zákazník potvrzuje, že úvěrující sám nebo prostřednictvím svého obchodního zástupce před uzavřením smlouvy s odbornou péčí posoudil jeho schopnost splácet půjčku, a to i na základě informací získaných od zákazníka, které jsou obsahem karty zákazníka, a o kterých zákazník prohlašuje, že jsou pro tento účel dostatečné, úplné, pravdivé a přesné. Zákazník dále potvrzuje, že je schopen posoudit, zda tato smlouva odpovídá jeho potřebám a finanční situaci“. Na základě uzavřené smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalované peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaná ve smlouvě zavázala zaplatit právnímu předchůdci úrok, za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1 120 Kč s úrokovou sazbou ve výši 23,72 % ročně sjednanou v článku 1.2 podmínek a odměnu za administrativní činnost ve výši 1 600 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 200 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny, úroků za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy a veškerých poplatků, se žalovaná zavázala hradit v 58 týdenních splátkách po 240 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 1. 6. 2017. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas. Žalovaná na pohledávku za celou dobu trvání smluvního vztahu uhradila pouze částku 1 990 Kč Poslední platba na pohledávku byla ze strany žalované uhrazena dne 21. 6. 2016. Ke dni postoupení, tedy k datu 6. 12. 2019, činila výše pohledávky bez příslušenství za žalovanou částku 11 930 Kč a skládala se z dlužné jistiny ve výši 8 000 Kč, dlužného poplatku za administrativní činnost ve výši 1 226,53 Kč a dlužného poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 703,47 Kč. Dále žalobce požaduje kapitalizovaný úrok ve výši 4 838,88 Kč počítaný z dlužné jistiny od 2. 6. 2017 do 6. 12. 2019, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 1 629,68 Kč z dlužné jistiny ve výši 8 000 Kč od 9. 6. 2017 do 6. 12. 2019 a od data 7. 12. 2019 požaduje úrok z úvěru ve výši 23,72% ročně a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05% ročně z dlužné jistiny. 2. Zdejší soud v dané věci vydal dne 19. 11. 2020 pod č. j. EPR 177421/2020-9 elektronický platební rozkaz, který se však nepodařilo doručit do vlastních rukou žalované. Soud proto dříve vydaný elektronický platební rozkaz dle § 173 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s § 174a odst. 3 o. s. ř. zrušil a v dané věci nařídil ústní jednání. 3. Na ústním jednání, které bylo nařízeno na den 11. 5. 2021, soud provedl dokazování listinnými důkazy, které měl k dispozici. Žalovaná, ač řádně předvolána, se k ústnímu jednání bez omluvy nedostavila, právní zástupce žalobce svoji neúčast u ústního jednání řádně omluvil. Soud proto jednal dle § 101 odst. 3 o. s. ř., když k důkazů, které měl k dispozici, zjistil následující skutkový stav. 4. Z karty zákazníka – hodnocení bonity bylo zjištěno, že žalobce, respektive jeho právní předchůdce, prověřoval úvěruschopnost žalované. Zjistil, že je svobodná, vzdělání dosáhla učňovského, má jednu vyživovací povinnost. U druhu bydlení uvedla žalovaná, že je spolubydlícím a na té adrese místa výběru bydlí od února 2016 a společnou domácnost vede s partnerem. Uvedla, že je v domácnosti, její příjmy tvoří státní sociální dávky ve výši 8 100 Kč. Za nájem a inkaso platí 500 Kč a výdaje na domácnost činí 5 100 Kč, celkem výdaje činí 5 600 Kč a použitelný příjem dosahuje výše 2 500 Kč za měsíc. Jako dokumenty na ověření finanční situace měla žalovaná předložit výpis z účtu, nájemní smlouvu, výměr podpory a složenky. Tato karta byla podepsána dne 21. 4. 2016 žalovanou jako zákazníkem a obchodním zástupcem právního předchůdce žalobce. Ze Smlouvy o půjčce bylo zjištěno, že byla uzavřena dne 21. 4. 2016 mezi společností [právnická osoba], jako úvěrujícím a žalovanou jako úvěrovanou. Dále z této smlouvy bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobce se zavázal poskytnout žalované úvěr ve výši 8 000 Kč a žalovaná se zavázala splatit tuto částku, včetně poplatku, ve výši 5 920 Kč, který se skládal z poplatků za administrativní činnost ve výši 1 600 Kč, úroku ve výši 1 120 Kč a poplatků za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 200 Kč. Tedy se zavázala uhradit celkem částku ve výši 13 920 Kč, a to celkem v 58 týdenních splátkách ve výši 240 Kč. Ze smlouvy bylo zjištěno, že peněžní prostředky byly žalované vyplaceny v hotovosti obchodním zástupcem úvěrujícího při podepsání této smlouvy. Nedílnou součástí této smlouvy byly smluvní podmínky, s jejichž obsahem se žalovaná měla před podpisem smlouvy seznámit, s jejich obsahem souhlasit, což stvrdila podpisem smlouvy. 5. Další listinné důkazy se týkaly aktivní legitimace žalobce, jednalo se o Smlouvu o postoupení pohledávek, která byla uzavřena mezi společností [právnická osoba] jako postupitelem a žalobcem jako postupníkem dne 6. 12. 2019, seznam postoupených pohledávek, ze kterého bylo ověřeno, že i pohledávka za žalovanou byla na žalobce postoupena a oznámení o postoupení pohledávky ze dne 6. 12. 2019, včetně dokladu o jejím doručování žalované (podací lístek). 6. Posledním listinným důkazem byla předžalobní výzva právního zástupce žalobce ze dne 7. 5. 2020, včetně dokladu o jejím doručování žalované (podací lístek). 7. Na zjištěný skutkový stav soud aplikoval zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník a zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. 8. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2, poskytovat při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoliv pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen úvěr splácet bez ohledu na své příjmy. 9. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru„ Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 věta druhá, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem“. 10. Dle ustanovení § 580 o. z., je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Dle ustanovení § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počát