34 C 145/2019-205 — Okresní soud Brno-Venkov

Žalobce se žalobou doručenou soudu dne [datum] domáhal uložení povinnosti žalované uhradit mu částku ve výši 133 800,86 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně za dobu od [datum] do zaplacení, tedy částku představující škodu za neoprávněný odběr plynu na odběrném místě [obec a číslo], [PSČ] [obec]. Žalovaná navrhla, aby byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta a žalobci byla uložena povinnost nahradit jí náklady řízení. V prvé řadě žalovaná namítla promlčení pohledávky. Dále tvrdila, že vůči žalobci nemá žádné závazky, neboť k neoprávněnému odběru plynu nedošlo a v období, kdy k tvrzenému neoprávněnému odběru plynu mělo dojít, tedy od [datum] do [datum], nemovitost na adrese [obec a číslo] neužívala, ačkoli jí zde svědčilo právo z nájemní smlouvy. V dané době bydlela u své babičky na adrese [ulice a číslo]. Uzavřela, že pokud by nějaká pohledávka žalobce z titulu neoprávněného odběru existovala, měl ji žalobce uplatnit v rámci insolvenčního řízení proti [jméno] [příjmení], narozenému [datum], vedeného Krajským soudem v Brně. Žalobce ve svém písemném vyjádření datovaném dne [datum] uvedl, že k promlčení její pohledávky za žalovanou nedošlo, jelikož subjektivní promlčecí lhůta počíná plynout od okamžiku, kdy se poškozený skutečně dozvěděl o rozsahu majetkové újmy a o osobě škůdce. Ke vzniku škodné události došlo dne [datum], dne [datum] byl žalobce schopen vyčíslit škodu (zpřístupněno odběrné místo a umožněna demontáž plynoměru) a o osobě škůdce se pak žalobce dozvěděl ze sdělení Policie ČR ze dne [datum], tudíž promlčecí doba počala běžet až dne [datum]. Hodnota odcizeného plynu byla vyjádřena v usnesení Policie ČR ze dne 3. 7. 2017, č. j. KRPB-84092-72/TČ-2016-060371, na částku 106 952 Kč. Tvrzení žalované o tom, že v inkriminované době nebydlela na adrese [obec a číslo], považuje žalobce za účelové. K otázce pasivní legitimace žalované odkazuje žalobce na judikaturu Krajského soudu v Brně a Nejvyššího soudu s tím, že za škodu způsobenou distributorovi plynu odpovídá (i) osoba, kterou s odběrným místem pojí určitý relevantní právní vztah (věcný, obligační či faktický). Žalovaná potvrzuje existenci nájemního práva a žalobce považuje za irelevantní, zda proběhl odběr pro potřebu žalované či ta někomu odběr umožnila. Žalobce taktéž považuje žalovanou za subjekt pasivně věcně legitimovaný, neboť za způsobenou škodu je v režimu solidárního dlužnictví odpovědná spolu s panem [jméno] [příjmení], tudíž si žalobce může vybrat, po kterém z nich bude náhradu škody vymáhat. Dne [datum] proběhlo první jednání ve věci. V jeho úvodu žalovaná reagovala na podání žalobce shrnuté v bodu 3 tohoto rozhodnutí. Zopakovala, že v období od ledna 2014 do listopadu 2015 bydlela i s dcerou na adrese [ulice a číslo], což hodlala prokázat výslechem navržených svědků. Dále žalovaná popsala smluvní vztah mezi svou osobou, jejím manželem [jméno] [příjmení] a panem [jméno] [příjmení], na kterého bylo převedeno vlastnické právo k nemovitosti na adrese [obec a číslo], kde mělo dojít k neoprávněnému odběru plynu. Uvedla, že pokud žalobce odkazuje na judikaturu Nejvyššího soudu, považuje žalovaná tento odkaz za nepřiléhavý a interpretaci jeho závěrů za účelovou. Žalovaná tudíž namítá, že ve věci není pasivně věcně legitimovaná. Dále byly provedeny následující důkazy. Z usnesení Policie ČR ze dne [datum] (č. l. 34) soud zjistil, že byla odložena trestní věc podezření ze spáchání přečinu krádeže, kterého se měli dopustit [jméno] [příjmení], [datum narození], [jméno] [celé jméno žalované], [datum narození] a [celé jméno žalované], [datum narození], jelikož ve věci nejde o podezření z přečinu a není na místě věc vyřídit jinak. Policejní orgán si nechal zpracovat odborné vyjádření z oboru energetika, ekonomika, na jehož základě byla vyčíslena hodnota zcizeného plynu ve výši 106.952 Kč. Z žádosti o spolupráci ze dne [datum] (č. l. 26) se podává, že policejní orgán žádal žalobce, resp. jeho právního zástupce o doložení informací k odpojení plynu. Z listiny nazvané„ Žádost obchodníka s plynem“ vystavené nespecifikovaným subjektem neznámému adresátovi a z„ Přílohy souhrnného daňového dokladu“ (č. l. 38-39) vystavené žalobcem nezjistil soud žádné relevantní informace k projednávané věci. Z protokolů o odpojení dodávky pro neplacení (č. l. 40-42) se podávají záznamy zaměstnanců [právnická osoba] o nemožnosti odpojit plynoměr v odběrném místě [obec a číslo]. Výzva žalobce k úhradě žalované částky ze dne [datum] byla žalované dle potvrzení České pošty doručena dne [datum] (č. l. 29-31). Z náhledu do Katastru nemovitostí vyplývá, že vlastníkem pozemku parc. [číslo] jehož součástí je rodinný dům s číslem popisným – [obec a číslo] je pan [jméno] [příjmení]. Nemovitost je zatížena věcným břemenem užívání a dále 3x zástavním právem. Na shodné adrese je nahlášena adresa sídla živnosti žalované (výpis z živnostenského rejstříku ke dni [datum]) Z náhledu webových stránek [webová adresa] jsou zřejmé ceny za neoprávněnou distribuci a neoprávněný odběr plynu [právnická osoba] v roce 2015. Na č. l. 44-45 spisu je založena faktura vystavená žalobcem dne [datum] [jméno] [příjmení], [obec a číslo], a zní na žalovanou částku. Z listiny uzavřené mezi [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] ze dne [datum] nazvané„ uznání dluhu a dohoda o splátkách“ se podává, že pan [příjmení] uznal svůj dluh vůči panu [příjmení] ve výši 1.260.000 Kč a byly domluveny splátky. Pro projednávanou věc z ní neplynou žádné další rozhodné skutečnosti. Při účastnickém výslechu žalovaná uvedla, že se necítí povinna k úhradě žalované částky, neboť žádnou smlouvu neuzavřela a její existence si nebyla vědoma. V době neoprávněného odběru bydlela s dcerou v [obec] – od ledna 2014 do prosince 2015. K domu na adrese [obec a číslo] měla nájemní smlouvu, o veškeré platby spojené s domem se staral její manžel. Před skončením prvního jednání ve věci dne [datum] soud poučil účastníky o koncentraci řízení dle § 118b o. s. ř. V průběhu ústního jednání soudu dne [datum] byly provedeny svědecké výpovědi, z nichž soud podává následující. Svědek [jméno] [příjmení] uvedl, že v domě na adrese [obec a číslo] bydlel v době od ledna 2014 do prosince 2015 úplně sám, plyn odebíral, smlouvu s plynárnami měl. Dům v roce 2013 prodal panu [příjmení], který však nedoplatil kupní cenu. Svědek jej proto vyzval jako svého dlužníka, aby zaplatil dluh svědka vůči plynárnám, což mu měl pan [příjmení] slíbit. Od roku 2015 či 2016 je svědek v insolvenci. Svědek [jméno] [příjmenířešitele] vypověděl, že bydlí na adrese [ulice a číslo]. Myslí si, že žalovaná i s dcerou v tomto domě bydlela, dceru žalované vídával, jak jde do školy. Nevzpomínal si však, po jakou dobu v domě žalovaná s dcerou bydlely. Svědek [jméno] [příjmení] sdělil, že bydlí v domě na adrese [ulice a číslo]. V tomto domě nějaký čas bydlela i žalovaná, i její dcera, ale přesný čas si nevzpomíná. V závěru jednání byl právní zástupce žalobce vyzván dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. k doplnění tvrzení ohledně přesného výpočtu žalované částky ve výši 133.800,86 Kč, jakým konkrétním výpočtem žalobce v této částce dospěl a zejména jakým způsobem byl stanoven stav měřidla [číslo] m3. Dále byl zástupce žalobce vyzván k označení důkazu k prokázání uvedeného tvrzení. Zástupce žalobce uvedl, že uvedené skutečnosti je schopen doplnit ve lhůtě 30 dnů a vyžádá konkrétní výpočet přímo od žalobce. Soud poskytl žádanou lhůtu, která uplynula dne [datum]. Dne [datum] byl soudu žalobcem doručen přípis, jehož součástí byl rozbor výpočtu škody v souladu s výzvou specifikovanou výše a žádostí o prodloužení lhůty k doplnění tvrzení, jelikož právní zástupce žalobce doposud potřebné informace od žalobce neobdržel z důvodu dlouhodobější pracovní neschopnosti pověřeného pracovníka žalobce. Další tvrzení ohledně stanovení stavu měřidla dodal žalobce až dne [datum]. Dle § 118b o. s. ř. platí, že pokud nebyla provedena příprava jednání podle § 114c o. s. ř., mohou účastníci uvést rozhodné skutečnosti o věci samé a označit důkazy k jejich prokázání jen do skončení prvního jednání, popřípadě do uplynutí lhůty, která byla účastníkům poskytnuta k doplnění tvrzení o skutečnostech významných pro věc, k podání návrhů na provedení důkazů nebo ke splnění dalších procesních povinností. K později uvedeným skutečnostem a označeným důkazům smí soud přihlédnout, jen jde-li o skutečnosti nebo důkazy, jimiž má být zpochybněna věrohodnost provedených důkazních prostředků, které nastaly po přípravném, a nebylo-li provedeno, po prvním jednání nebo které účastník nemohl bez své viny včas uvést, jakož i ke skutečnostem nebo důkazům, které účastníci uvedli poté, co byl některý z nich vyzván k doplnění rozhodujících skutečností podle § 118a odst. 1 až 3. Rozsudkem Okresního soudu Brno-venkov ze dne 27.1.2020, č.j. 34 C 145/2019-110, soud žalobu zamítl a žalobci uložil povinnost nahradit žalované a státu náklady řízení. Zamítavé rozhodnutí soud odůvodnil závěrem, že v projednávané věci došlo ke koncentraci řízení ke konci prvního jednání ve věci, tedy