11 C 104/2022-159 — Okresní soud Brno-Venkov

1. Žalobou, podanou k soudu dne [datum], se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by žalovaný byl zavázán k povinnosti zaplatit mu částku 32 235,58 Kč s příslušenstvím a nahradit mu náklady řízení. K odůvodnění žaloby uvedl, že [právnická osoba], právní předchůdce žalobce, uzavřel s žalovaným dne [datum] smlouvu o úvěru vedenou na úvěrovém účtu číslo [bankovní účet], a to v elektronické formě. Na základě této smlouvy poskytla spořitelna žalovanému úvěr ve výši 50 000 Kč. Spořitelna v době uzavření smlouvy posoudila schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr s odbornou péčí na základě dostatečných informací získaných z dostupných databází, z vlastních systémů i od žalovaného a s vynaložením maximálního úsilí, když využila veškerých zdrojů o majetkové situaci žalovaného a žalovanému úvěr poskytla, když z provedených zjištění bylo zřejmé, že žalovaný bude schopen úvěr řádně splácet. Ode dne čerpání úvěru se žalovaný zavázal platit úrok ve výši 17,9 % ročně. Dále byl dle smlouvy povinen platit poplatky související s poskytnutím úvěru i jeho správou. Žalovaný se zavázal splácet úvěr měsíčními splátkami. Žalovaný se však se splácením úvěrových splátek dostával do prodlení, respektive poskytoval částečná plnění. Při prodlení s placením splátek v dohodnutém termínu byla spořitelna rovněž oprávněna požadovat okamžité zaplacení celého zůstatku úvěru s výše popsaným příslušenstvím. Spořitelna tohoto svého práva využila a rozhodla o zesplatnění úvěru k datu [datum]. Z výpisu z účtu žalovaného je patrné, že ke dni zesplatnění byla jistina vyčíslena na částku 32 235,58 Kč. V případě prodlení žalovaného má pak žalobce nárok na zaplacení zákonných úroků z prodlení z této částky ode dne následujícího po dni splatnosti zůstatku úvěru s příslušenstvím do zaplacení. 2. Na ústních jednáních, která byla ve věci nařízena, soud provedl dokazování listinnými důkazy, které měl k dispozici. Žalovaný, ač řádně předvolán, se k ústním jednání nedostavil. Soud proto jednal dle § 101 odst. 3 o.s.ř., když z důkazů, které měl k dispozici, zjistil následující skutkový stav. 3. Ze smlouvy o úvěru, která měla být uzavřena dne [datum] mezi [právnická osoba], jako úvěrující bankou a žalovaným, jako úvěrovaným klientem, bylo zjištěno, že se [banka] [anonymizováno] zavázala ve prospěch žalovaného poskytnout úvěr ve výši 50 000 Kč, který se měl zavázat tento úvěr splatit nejpozději do [datum] v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1 062 Kč. Dohodli se rovněž na úrokové sazbě ve výši 17,9 % ročně. Pokud se jedná o splácení úvěru, bylo dohodnuto 85 měsíčních splátek, první splátka měla být uhrazena do [datum] a poslední ve výši 916 Kč dne [datum]. Úvěr měl být čerpán nejpozději do [datum] tak, že jej banka převede na bankovní účet číslo [bankovní účet] a z tohoto účtu pak mohla, dle dohody mezi účastníky smluvního vztahu, strhávat měsíční splátky. Soudu byly předloženy podklady pro soudní jednání, které soud považoval za naprosto nepřezkoumatelné a ze kterých mělo být zjištěno, kdy a jakým způsobem byl úvěr čerpán, jakým způsobem jednotlivé splátky žalovaný platil a jaký byl zůstatek na dlužné částce. Z rozhodnutí o okamžité splatnosti celkového dluhu ze dne [datum] bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobce úvěr zesplatnil a požadoval po žalovaném úhradu dluhu ve výše k datu [datum] 32 236 Kč. Z potvrzení [právnická osoba], ze [datum] bylo zjištěno, že tato tímto potvrdila, že smlouva mezi [právnická osoba] a žalovaným byla sjednáním půjčky prostřednictvím bankomatu, měla být uzavřena [datum] v 17 hodin 08 minut 37 sekund prostřednictvím bankomatu [číslo] nacházejícího se na [anonymizována dvě slova] [číslo] v [obec] Částku 50 000 Kč [ulice] spořitelna převedla tohoto data na běžný účet žalovaného uvedený ve smlouvě. 4. Dalšími listinnými důkazy byla Smlouva o postoupení pohledávek, která byla uzavřená mezi postupitelem [právnická osoba] a postupníkem žalobcem dne [datum], včetně seznamu pohledávek, ze kterého bylo ověřeno, že pohledávka za žalovaným byla na žalobce postoupena. Soudu bylo předloženo oznámení o postoupení pohledávky adresované žalovanému dne [datum] a potvrzení o zaplacení kupní ceny za takto postoupené pohledávky žalobcem. 5. Dalším listinným důkazem byla předžalobní upomínka právní zástupkyně žalobce ze dne [datum] adresovaná na žalovaného, včetně dokladu o jejím doručování žalovanému. 6. Na ústním jednání soudu dne [datum] poté, co byly provedeny důkazy výše uvedené, soud dal žalobci poučení dle § 118a odst. 1, 3 o.s.ř., nechť k prokázání, že mezi [právnická osoba] a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, předloží důkazy, popřípadě je označí. Dále nechť doplní skutková tvrzení v žalobě, jakým způsobem [právnická osoba] prověřovala úvěruschopnost žalovaného před tím, než byla smlouva o úvěru uzavřena a rovněž k tomuto nechť označí, popřípadě předloží důkazy. Dále byl žalobce vyzván k tomu, aby soudu předložil řádný doklad o čerpání úvěru žalovaným a doklad o tom, jakým způsobem žalovaný splácel a kolik na poskytnutém úvěru uhradil. 7. Na toto poučení soudu žalobce prostřednictvím svého právního zástupce reagoval podáním ze dne [datum], ve kterém uvedl, kromě jiného, že ode dne poskytnutí úvěru do data zesplatnění úvěru uhradil žalovaný na poskytnutém úvěru částku ve výši 56 879,78 Kč s tím, že úvěr byl čerpán tak, jak bylo uvedeno ve smlouvě, tedy převodem na běžný účet žalovaného ve smlouvě uvedený. K prověřování úvěruschopnosti žalovaného v tomto podání žalobce uvedl, že v žádosti o poskytnutí úvěru, která je zaznamenána v systému [anonymizována dvě slova], bylo zjištěno, že příjem žalovaného byl vypočítán z kreditní linky, která je sestavena na základě jeho příjmu, a to ve výši 17 692 Kč. [anonymizováno] dále prověřovala pravidelné měsíční platby žalovaného, kdy žalovaný uvedl, že neměl žádnou vyživovací povinnost, nesplácel jiný úvěr u jiných bank či leasingových společností, nesplácel výživné, neměl žádné náklady na léky či jiné podobné výdaje. Poskytnutí úvěru žalovaného bylo [anonymizováno] hodnoceno na průměrném měsíčním příjmu žalovaného ve výši 17 692 Kč, což pracovník [anonymizováno] zkontroloval na základě kreditní linky. Vzhledem k tomu, že žalovaný sám žádné výdaje neuvedl, stanovila [anonymizováno] životní výdaje žalovaného po zohlednění jeho situace podle svého interního ekonomického modelu na částku 7 600 Kč. [anonymizováno] ověřila v systému [anonymizováno] a dále také z vlastních systémů zjistila, že žalovaný má následující poskytnuté úvěry, a to kontokorentní úvěr od spořitelny s limitem a orientační měsíční splátkou 1 250 Kč, úvěr od spořitelny s měsíční splátkou 5 395 Kč, úvěr od jiné banky se splátkou 1 131 Kč a úvěr od jiné banky se splátkou 736 Kč (když výše bylo uvedeno, že v žádosti o poskytnutí úvěru žalovaný uvedl, že žádný jiný úvěr u jiné banky nesplácí). [právnická osoba], tedy nové splátkové zatížení žalovaného dosáhlo výše 9 774 Kč a příjem žalovaného pak byl dostatečný k pokrytí splátek i životních výdajů. 8. K těmto tvrzením soudu předložil [právnická osoba], Všeobecné obchodní podmínky [právnická osoba], soukromá klientela. K čerpání úvěru byl soudu rovněž předložen stav úvěru v minulosti zpracovaný k datu [datum], ze kterého bylo ověřeno, že k čerpání došlo tak, jak bylo uváděno výše [datum], a to tak, že částka 50 000 Kč byla převedena na účet žalovaného č. [bankovní účet]. 9. Na zjištěný skutkový stav je možno aplikovat jednak občanský zákoník číslo 89/2012 Sb., a dále zákon č. 145/2010 Sb. o spotřebitelského úvěru a o změně některých zákonů. 10. Dle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. 11. Dle § 580 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 12. Dle ustanovení § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 13. Dle ustanovení § 2991 odst. 1, 2 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty, nebo tím, že za něho bylo plněno,