29 C 175/2021-78 — Okresní soud Brno-Venkov

1. Žalobce se žalobou domáhal, aby soud uložil rozsudkem žalované povinnost vyklidit pozemek [parcelní číslo], jehož součástí je stavba [adresa]: objekt k bydlení, vše v k. ú. [obec] u [obec] (dále jen předmětná nemovitost). Žalobu odůvodnil tím, že je vlastníkem předmětné nemovitosti a žalovaná nemovitost užívá bez právního důvodu, užívání nemovitosti umožňuje třetím osobám bez souhlasu žalobce. Žalobce nemovitou věc pronajal [jméno] [příjmení], žalovaná mu bránila ve vstupu, zasahovala do jeho práv, kdy neoprávněně pořizovala jeho fotografie. Nájemník tak ukončil nájemní smlouvou dne 23. 4. 2021. Žalobce opakovaně vyzýval žalovanou k vyklizení nemovitosti, mimo jiné výzvou ze dne 9. 11. 2020 a ze dne 14. 1. 2021. Žalovaná své oprávnění užívat nemovitou věc spojuje se smlouvou o zřízení služebnosti ze dne 15. 8. 2019, na základě které měla být nemovitá věc zatížena věcným břemenem – služebností bytu ve prospěch žalované, to vše při vědomí stran o tom, že na základě zástavní smlouvy ze dne 13. 4. 2012, kdy nemovitost je zatížena zástavním právem ve prospěch [právnická osoba], si zástavní věřitel vyhradil právo udělit souhlas s případným zřízením věcného břemene. Strany smlouvy předpokládaly, že souhlas bude udělen, zástavní věřitel toto však zamítl, což sdělil přípisem ze dne 2. 9. 2019. S ohledem na zamítavé stanovisko zástavního věřitele považoval žalobce otázku zřízení služebnosti bytu za vyřešenou. Původně žalobce tvrdil, že nedošlo ke vkladu služebnosti do katastru nemovitostí. Následně však v řízení bylo prokázáno, že po odvolacím řízení u katastrálního úřadu byla služebnost do katastru nemovitostí vložena, viz níže. Žalobce dále tvrdil, že smlouva zanikla, neboť žalobce přípisem ze dne 14. 1. 2021 odstoupil od smlouvy z důvodů v odstoupení uvedených, s odkazem na článek II odst. 7 in fine smlouvy. Dále žalobce tvrdil, že smlouva je neplatná, neboť od počátku byla koncipována tak, že jednostranně zvýhodňovala žalovanou po celou dobu jejího života, aniž by k tomu byl jakýkoliv důvod. To je zřejmé ze skutečnosti, že za služebnost měla žalobci náležet pouze jednorázová úplata [částka], což je částka, která nedosahuje ani obvyklého měsíčního nájemného. Tato nerovnost není ve prospěch žalobce ve smlouvě nijak vyvážena. Podmínky smlouvy byly stanoveny žalovanou tak, že žalobce je neměl reálnou možnost měnit. Smlouva byla dále dle názoru žalobce neplatná minimálně pro rozpor s dobrými mravy ve smyslu § 580 o. z. 2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila. K žalobě se vyjádřila podáním ze dne 23. 1. 2021. Uvedla, že jí svědčí věcné právo – služebnost bytu, na základě které je oprávněna předmětnou nemovitost užívat. S žalobcem žila od roku 2011 v partnerském soužití, v srpnu 2011 se k žalobci přistěhovala do předmětné nemovitosti. Žalovaná zde žije dosud a nemá v plánu nemovitost opouštět. V roce 2019 si žalobce našel jinou partnerku, což vedlo k rozchodu účastníků. O situaci smírně jednali, výsledkem bylo, že žalované byla v nemovitosti zřízena služebnost bytu, a to na dobu neurčitou, na základě smlouvy o zřízení služebnosti ze dne 15. 8. 2019. Oprávněním žalované je užívání nemovitosti pro účely bydlení, a to tak, že hradí náklady a energie. Žalobce měl v souladu se smlouvou zajistit vklad do katastru nemovitostí uvedené smlouvy, což neučinil. Do listopadu 2020 užívala žalovaná nemovitost bez problémů, dne 9. 11. 2020 však žalobce výzvou k vyklizení žalovanou vyzval, aby nemovitost vyklidila. Na základě této výzvy si žalovaná ověřila, že služebnost nebyla vložena do katastru nemovitostí. Návrh na vklad služebnosti u katastrálního úřadu, tudíž dne 21. 12. 2012 sama podala, posléze bylo doručeno žalované usnesení katastrálního úřadu o zastavení řízení ze dne 8. 1. 2021, ve kterém bylo uvedeno, že návrh dne 30. 12. 2020 vzala zpět. To však není pravdou, zpět návrh nevzala, její podpis byl na listině zfalšován. Proti uvedenému usnesení proto podala odvolání a zároveň trestní oznámení. Zeměměřický a katastrální inspektorát v [obec] k odvolání žalované usnesení o zastavení řízení zrušil a věc vrátil k novému projednání. Vklad byl posléze dne 14. 5. 2021 povolen a služebnost byla vložena do katastru nemovitostí s právními účinky ke dni 21. 12. 2020. Úplata za zřízení služebnosti byla žalovanou uhrazena 7. 6. 2021. Žalobce od listopadu 2020 činí vše možné, aby žalovanou z nemovitosti vystěhoval. Činí tak svévolně a v rozporu se smlouvou, jednoduše si věc rozmyslel a nechce žalovanou nechat dále nemovitost užívat. Nemovitost 2× pronajal třetí osobě, kamarádovi, který má svým pobytem donutit žalovanou k vystěhování. Tato třetí osoba ruší žalovanou ve výkonu práva služebnosti, zejména tím, že nedodržuje hygienické zásady, neuklízí společně užívané prostory. Žalovaná řádně plní své povinnosti ze smlouvy a hradí náklady spojené s užíváním nemovitosti. Pokud žalobce hovoří o ustanovení zástavní smlouvy mezi žalobcem a [anonymizováno], kde si [anonymizováno] vymínila souhlas se zatížením nemovitosti, pak dle žalované nemá tato skutečnost na platnost a účinnost smlouvy o zřízení služebnosti žádný dopad, jedná se o ustanovení mezi [anonymizováno] a žalobcem, žalovaná o takovém ujednání nevěděla. Odstoupení od smlouvy o zřízení služebnosti ze dne 15. 8. 2019 ze strany žalobce žalovaná neuznává a považuje je za nedůvodné a neplatné. K námitce, že smlouva je neplatná, jelikož zvýhodňuje žalovanou, žalovaná uvádí, že smlouvu takto žalobce sám navrhl a uzavřel. Ve smlouvě a výši úplaty za zřízení služebnosti se promítají dřívější majetkové vztahy mezi účastníky. Vzhledem k investicím žalované do nemovitosti, finanční podpoře žalobce a k hrazení energií a poplatků na straně žalované je smlouva uzavřena zcela řádně a není dán žádný důvod její neplatnosti, není ani v rozporu s dobrými mravy, v rozporu s dobrými mravy je jednání žalobce, který zapomněl na své závazky a nyní se snaží vyklidit nemovitost pro své vlastní zájmy a bez odpovídající náhrady. 3. Mezi účastníky nebylo sporné, že žalobce je vlastníkem předmětné nemovitosti, jak rovněž vyplývá z údajů v katastru nemovitostí na [list vlastnictví] pro k. ú. [obec] u [obec]. V řízení dále nebylo sporné, že na uvedeném [list vlastnictví] byl proveden vklad věcného břemene užívání – služebnost bytu s oprávněním pro žalovanou na základě smlouvy o zřízení věcného břemene ze dne 15. 8. 2019 s účinky zápisu ke dni 21. 12. 2020 (k podrobnostem zápisu vkladu viz níže odst. 5). Mezi účastníky nebylo sporné, že účastníci byli v době od roku 2001 partnery a žili v partnerském soužití v předmětné nemovitosti, rozešli se v roce 2019. Mezi účastníky dále nebylo sporné, že uzavřeli uvedenou smlouvou o zřízení služebnosti dne 15. 8. 2019, kdy tato skutečnost byla rovněž doložena samotnou smlouvou, která byla provedena k důkazu, žalobce však zpochybňuje platnost uvedené smlouvy a rovněž tvrdí, že od ní odstoupil. Mezi účastníky nebylo sporné, že žalobce vyzval žalovanou k vyklizení nemovitosti výzvou ze dne 9. 11. 2020 a ze dne 14. 11. 2021. 4. Ze smlouvy o zřízení služebnosti vyplývá, že byla uzavřena uvedeného dne žalobcem na straně povinného ze služebnosti a žalovanou na straně oprávněné ze služebnosti s odkazem na § 1257 o. z., touto smlouvou žalobce zřídil ve prospěch žalované služebnost bytu, na základě které jí udělil oprávnění užívat předmětnou nemovitost, a to za jednorázovou úplatu ve výši [částka] Smlouva byla sjednána na dobu neurčitou, v článku II odst. 5. se žalovaná zavázala k hrazení výdajů (odběr elektřiny, plynu, vody a podobně) spojených s užíváním předmětné nemovitosti v přiměřeném rozsahu dle jejího užívání. V bodě 6. uvedeného článku bylo sjednáno, že náklady spojené s údržbou a opravami předmětné nemovité věci související s užíváním domu a zahrady hradí povinný, v bodě 7. bylo sjednáno, že služebnost může být zrušena na základě dohody smluvních stran, může být také zrušena žalobcem jako povinným v případě, že žalovaná jako oprávněná ze služebnosti opakovaně poruší právní a morální principy související s právem užívání předmětné nemovitosti vzniklé touto smlouvou. V článku III v bodě 1. bylo ujednáno, že právo odpovídající služebnosti zřízené uvedenou smlouvou nabude oprávněná ze služebnosti vkladem práva do katastru nemovitostí, v bodě 2., že návrh na vklad podá povinný, tedy žalobce. V závěrečných ustanoveních v článku IV v bodě 6. a 7. účastníci smlouvy prohlásili, že smlouva nebyla uzavřena v tísni nebo za nápadně nevýhodných podmínek, což strany stvrzují podpisy, rovněž, že smlouvu si přečetly a její obsah je vyjádřením jejich skutečné vůle a na důkaz souhlasu s obsahem smlouvy ji stvrzují vlastnoručními podpisy. Smlouva byla vlastnoručně podepsána žalobcem i žalovanou a jejich popisy byly úředně ověřeny. 5. Pokud jde o zápis služebnosti do katastru nemovitostí, návrh na vklad služebnosti do katastru nemovitostí se zavázal dle smlouvy podat žalobce, tak jak bylo ujednáno v článku III bod 2 věta druhá. V řízení nebylo sporné, že žalobce svou smluvní povinnost nesplnil, návrh na vklad tedy podala žalov